Bible kralická (1613)/Rut

Bible kralická (1613)
Saudců Izraelských	Rut	Samuelowa prwnj

Údaje o textu
Titulek:	Kniha Rut
Autor:	neznámý
Zdroj:	Soubor:Bible kralická (1613) 1-3.pdf, s. 243–246
Vydáno:	[s. l.] M.DC.XIII
Licence:	PD old 140
Překlad:	neuveden
Licence překlad:	PD old 140
Související:	Bible/Rút
Index stran
Ponecháno v bratrském pravopisu.
Dílo ve Wikipedii: Kniha Rút

العربيةBezděkova bible/Kniha RutBible česká/Kniha RutBible kralická (1918)/RutKniha RútEnglishespañolEsperantoeuskara한국어עבריתpolskiportuguêsslovenščinaукраїнськаTiếng Việt

Kapitoľa I. Elimelech s manžeľkau Noémi a s ſyny ſwými, bydliľ w zemi Moabſké/ 3. tam vmřeľ, y ſynowé geho. 6. Noémi pak s newěſtau ſwau Rut, nawrátiľa ſe do Betléma.

¹Hľad Elimelecha z wľaſti geho wypudiľ. Staľo ſe pak za čaſu ſaudců/ že byľ hľad w zemi: y odſſeľ čľowěk z Betléma Jůdowa/ a bydliľ pohoſtinu w kragině Moabſké, s manžeľkau ſwau/ a ſe dwěma ſyny ſwými: ² Gméno pak muže toho, Elimelech/ a gméno ženy geho Noémi: gméno také dwau ſynů geho, Mahalon a Chelion/ Efrateyſſtj z Betléma Jůdowa: a přiſſedſſe do kraginy Moabſké, bydlili tam. ³W Moabſké kragině ſmrt ho potkaľa. Vmřeľ pak Elimelech, muž Noémi/ y pozůſtaľa ona s oběma ſyny ſwými. ⁴ Kteřjž pogali ſobě ženy Moabſké; gméno gedné byľo Orfa/ a gméno druhé Rut: y bydlili tam téměř deſet let. ⁵ Vmřeli také oni oba dwa/ Mahalon i Chelion/ a zůſtaľa žena ta po dwau ſynech ſwých, a manžeľu ſwém. ⁶ Tedy wſtawſſi ona s newěſtami ſwými/ Noémi nawraceľa ſe zas do Betléma. nawraceľa ſe z kraginy Moabſké: nebo ſľyſſeľa w kragině Moabſké/ že Hoſpodin nawſſtjwiľ lid ſwůg, daw gemu chľéb: ⁷ Wyſſedſſi tedy z mjſta, na němž bydliľa/ a obě newěſty gegj s nj/ daľy ſe na ceſtu, aby ſe nawrátiľy do země Jůdſké. ⁸S ſwými newěſtami ſe žehnaľa. Řekľa pak Noémi oběma newěſtám ſwým; Gděte, nawraťte ſe gedna každá do domu matky ſwé: včiniž Hoſpodin s wámi miľoſrdenſtwj/ gakož ſte y wy činiľy s mrtwými [ſyny mými,] y ſe mnau. ⁹ Deyž wám Hoſpodin, abyſſte nalezľy odpočinutj, gedna každá w domě muže ſwého. Y poljbiľa gich: ony pak pozdwihſſe hľaſu ſwého, pľakaľy/ ¹⁰ A řekľy gj; Obrátjme ſe raděgi s tebau k lidu twému. ¹¹Gjti gim sſebau nedaľa. Y řekľa Noémi: Nawraťte ſe dcerky mé: Proč ^[1] chcete gjti ſe mnau? Zdaliž geſſtě budu mjti ſyny, aby byli waſſi mužj. ¹² Nawraťte ſe dcerky mé/ a odegděte: neboť ſem giž ſtará k wdánj; nýbrž bych i řekľa/ že mám naděgi, bych y noci této ſe wdaľa/ a ſyny zrodiľa, ¹³ Zdažbyſſte na ně čekaľy/ ažby doroſtli? Zdaliž tau přjčinau meſſkati ſe budete, abyſſte ſe neměľy wdáti? Netak mé dcerky: nebo mé trápenj wětſſj geſt nežli waſſe/ proto, že ruka Hoſpodinowa geſt proti mně. ¹⁴ Ony pak pozdwihſſe hľaſu, opět pľakaľy: Orfa odeſſľa/ Rut s Noémi zuſtaľa. a Orfa poljbiwſſi ſweġruſſi ſwau, [odeſſľa]: Rut pak přjdržeľa ſe gj. ¹⁵ Kteréžto řekľa [Noémi]; Ay přjtelkyně twá nawrátiľa ſe k lidu ſwému a k bohům ſwým/ nawratiž ſe také za nj. ¹⁶ Ale Rut řekľa; Nenuť mne, abych tě opuſtiti, a od tebe odgjti měľa: nebo kamž ſe koli obrátjš, půgdu, a kdekoli bydliti budeš, [y gá] bydliti budu: lid twůg, lid můg: a Bůh twůg, ^[2] Bůh můg. ¹⁷ Kdekoli vmřeš, umru/ ^[3] a tu pochowána budu: toto mi včiň Hoſpodin/ a toto přidey/ že toliko ſmrt rozděľj mne s tebau. ¹⁸ Tedy widucy že ſe na tom uſtawiľa aby ſſľa s nj/ přeſtaľa k nj mľuwiti. ¹⁹Noémi a Rut/přiſſľy do Betléma ke žni. Y ſſľy obě dwě ſpoľu/ až přiſſľy k Betlému. Y ſtaľo ſe že když přiſſľy do Betléma/ rozneſľa ſe powěſt o nich po wſſem měſtě, a prawili; Toli geſt ta Noémi? ²⁰ Gimž ona řekľa; ^[4] Nenazýweyte mne Noémi/ řjkeyte mi Mára; nebo hořkoſtj welikau naplniľ mne Wſſemohaucý. ²¹ Wyſſľa ſem plná, teď pak prázdnau mne zaſe Hoſpodin přiwedľ: Pročež tedy nazýwáte mne Noémi/ poněwadž mne Hoſpodin sſaužiľ/ a wſſemohaucý mne znuzyľ? ²² A nawrátiľa ſe Noémi s Rut Moabſkau, newěſtau ſwau/ nawrátiľa ſe pak z kraginy Moábſké: y přiſſľy do Betléma, když počjnali žjti gečmene.

1. 2 Král. 15. 19.
2. Judyt. 11. 17.
3. 2 Král. 15. 21.
4. Njž w. 22.

Kapitoľa II. Rut Moabſká zbjragjcy kľasy na poli Bóza, 3. miľost v něho nalezľa.

¹ Rut Moabſká zbýraľa kľasy za žency. MĚľa pak Noémi přjtele po manžeľu ſwém, muže mocného, z čeledi Elimelechowy/ gménem Bóza. ² Y řekľa Rut Moabſká Noémi: Nechť medle gdu na pole, zbjrati kľaſů/ za tjm, kdožby mi toho přáľ. Gjžto ona řekľa; Gdi, dcero má. ³ Sſľa tedy/ a přiſſedſſi, zbjraľa [kľaſy] na poli za žency. Přihodiľo ſe pak/ že přiſſľa na djľ [pole] toho/ kteréž přináležeľo Bózowi/ genž byľ z čeledi Elimelechowy. ⁴ A w tom přiſſeľ Bóz z Betléma/ a řekľ žencům; Hoſpodin s wámi. Kteřjž odpowěděli gemu; Požehneyž tobě Hoſpodin. ⁵ Y řekľ Bóz ſľužebnjku ſwému, kterýž poſtawen byľ nad žency; Čj geſt tato mľadice? ⁶ Odpowěděľ ſľužebnjk ten, kterýž poſtawen byľ nad žency, a řekľ: Geſt mľadice Moabſká/ kteráž přiſſľa s Noémi z země Moabſké: ⁷ A řekľa [mi]: Proſým, nechť zbjrám a ſhromažďugi [kľaſy,] mezy ſnopy, za žency: a přiſſedſſi, trwá od gitra až doſawad/ kromě že na chwilku doma pobyľa. ⁸ Bóz Přjwětiwý, a Včinný k chudým. Tedy řekľ Bóz k Rut: Sľyš dcero má/ nechoď zbjrati na giné pole/ aniž odcházeg odſud/ ale přjdrž ſe teď děwek mých: ⁹ Zuſtáweg na tom poli, na němž budau žjti/ a choď za nimi, nebo ſem přikázaľ ſľužebnjkům ſwým, aby ſe tebe žádný nedotýkaľ. Budeliť ſe chtjti pjti, gdi k nádobám/ a napj ſe té [wody], kteréžby nawážili ſľužebnjcy mogi. ¹⁰ Tedy ona padľa na twář ſwau/ a ſchýliwſſi ſe k zemi, řekľa gemu; Odkudž mi to/ že ſem nalezľa miľoſt před tebau/ aby ſe známiľ ke mně/ kteráž gſem cizozemka. ¹¹ Odpowěděľ Bóz, a řekľ; Ctnoſt y při pohanech miľá geſt a wděčná. O wſſemť mi oznámeno geſt, co ſy koli činiľa ſweġruſſi ſwé po ſmrti muže ſwého/ a že opuſtiwſſi otce ſwého, a matku ſwau/ y zemi w kteréžs ſe narodiľa/ ſſľa ſy mezy lid, kteréhožs prwé neznaľa. ¹² Odpľatiž [tobě] Hoſpodin za ſkutek twůg/ a budiž mzda twá dokonaľá, od Hoſpodina Boha Izraeľſkého/ poněwadž ſy přiſſľa, aby pod křjdľy geho ^[1] daufaľa. ¹³ Kterážto řekľa: Nalezľa ſem miľoſt před tebau, pane můg, poněwadž ſy mne potěſſiľ/ a mľuwiľs k ſrdcy děwky ſwé: geſſto negſem podobná gedné z děwek twých. ¹⁴ Tedy řekľ gj Bóz; Když bude čas gjſti/ přiſtup ſem/ a pogez chleba, a omoč ſkywu ſwau w octě. Y poſadiľa ſe při žencých/ a podaľ gj pražmy: ona pak gedľa až do ſytoſti/ a geſſtě gj zbyľo. ¹⁵ Y wſtaľa, aby ſbjraľa. Přjkľad ochotné zdjlnoſti. Přikázaľ pak Bóz ſľužebnjkům ſwým, řka: Byť pak y mezy ſnopy zbjraľa, nezbraňůgte gj. ¹⁶ Nýbrž naſchwál gj vpauſſtěgte z ſnopů/ a necháweyte ať zbjrá/ a nedomľauweyte gj. ¹⁷ Zbjraľa tedy na poli tom, až do wečera/ a což ſebraľa, to wymľátiľa: i byľa téměř [mjra] Efi ^[2] gečmene. ¹⁸ Rut k ſweġruſſi nwrátiľa se Kterýž wzawſſi, přiſſľa do měſta, a widěľa ſweġruſſe gegj to, což nazbjraľa: wyňaľa také a daľa gj to, což pozuſtaľo po naſycenj gegjm. ¹⁹ Y řekľa gj ſweġruſſe gegj: Kdes ſbjraľa dnes/ a kdes pracowaľa? Budiž požehnaný ten, kterýž tě přigaľ. Tedy oznámiľa ſweġruſſi ſwé, v koho pracowaľa, řkucy: Gméno muže v kteréhož ſem pracowaľa dnes, geſt Bóz. ²⁰ I řekľa Noémi newěſtě ſwé: Požehnanýť geſt od Hoſpodina/ že nepřeſtaľ miľoſrdenſtwj ſwého nad žiwými y mrtwými Y [to] geſſtě k nj řekľa Noémi; Bljzký přjteľ náš [a] z přjbuzných naſſich geſt muž ten: ²¹ Řekľa gj také Rut Moabſká: Y to mi geſſtě řekľ: Čeľádky mé přjdrž ſe, dokawadžby wſſeho což mého geſt nedožali. ²² Tedy řekľa Noémi, Rut newěſtě ſwé; Dobré geſt [tedy] dcero má/ aby wycházeľa s děwečkami geho/ aťby na giném poli něco nepřekazyli. ²³ A tak ſe přjdržeľa [Rut] děwek Bózowých/ a zbjraľa [kľaſy], dokudž neſžali gečmene a pſſenice/ a bydleľa u ſweġruſſe ſwé.

1. Řjm. 19. 12., Žaľ. 36. 3., Mat. 8. 13.
2. Eze. 16. 36.

Kapitoľa III. Rut ſpaľa v noh Bózowých, 15. a od něho ſſeſt měr gečmene přinesľa.

¹ Rada Noémi. REkľa gj potom Noémi ſweġruſſe gegj; Má dcero, nemámliž pohledati tobě odpočinutj/ aby tobě dobře byľo? ² Anobrž zdaliž Bóz, ten přjbuzný náš, s gehož ſy děwečkami byľa/ nebude wjti gečmene na humně nocy této? ³ Protož vmey ſe a pomaž/ raucho ſwé také oblec/ a gdi na humno/ [wſſak tak] aby nebyľo známé muži tomu, prwé než by přeſtaľ gjſti a pjti. ⁴ A když půgde ležeti/ znameney mjſto na kterémž lehne/ a přigduc, pozdwihneš [pľáſſtě] v noh geho/ a tu ſe poľožjš: on pak oznámj tobě, co by měľa činiti. ⁵ Gjžto Rut řekľa: Rut vpoſlechľa té rady ſkutečné, Cokoli mi rozkážeš, včinjm. ⁶ Sſľa tedy na to humno/ a učiniľa wſſecko, což gj rozkázaľa ſweġruſſe gegj. ⁷ Když pak pogedľ Bóz, a napiľ ſe/ a rozweſeliľo ſe ſrdce geho/ ſſeľ ſpáti wedlé ſtohu: přiſſľa y ona tiſſe/ a pozdwihſſi [pľáſſtě] v noh geho, poľožiľa ſe. ⁸ A když byľo o půľ nocy/ vlekľ ſe muž [ten] a zchopiľ ſe/ a ay žena ležj v noh geho. ⁹ Y řekľ; Kdo gſy ty? A [ona] odpowěděľa: Gá gſem Rut děwka twá: A žádaľa pod ochranu Bózowu přigata býti. roztáhni křjdľo [pľáſſtě] ſwého na děwku ſwau/ nebo přjbuzný gſy: ¹⁰ A on řekľ; Požehnaná gſy ty od Hoſpodina dcero má: Wětſſj ſy nynj pobožnoſti dokázaľa, nežli prwé/ že ſy nehledaľa mľádenců bohatých, a neb chudých. ¹¹ On gi potěſſiľ, 1. Dobrým ſľowem. Protož nynj dcero má, nebog ſe: wſſe čehož žádáš, včinjm tobě: nebo wjť wſſecko měſto lidu mého/ že gſy ty žena ſſlechetná. ¹² A také geſt to prawé, že ſem přjbuzný twůg/ ale geſťiť přjbuzný bližſſj nežli gá. ¹³ Odpočiniž [tu] přeſ noc: 2. Záwazkem neb přjſahau. a když bude ráno/ geſtližeť on bude chtjti práwa přjbuznoſti k tobě vžiti, dobře/ nechť vžiwe: pakliť nebude chtjti práwa vžiti k tobě/ gá práwem přjbuznoſti pogmu tebe/ žiwť geſt Hoſpodin: ſpiž tu až do gitra. ¹⁴ A tak ſpaľa v noh geho až do gitra. Potom wſtaľa prwé nežliby kdo poznati mohľ bližnjho ſwého: nebo pečowaľ Bóz, aby někdo nezwěděľ, že přiſſľa žena ta na humno, ¹⁵ A řekľ: 3. Darem. Přines ľoktuſſku kterauž ſe odjwáš/ a drž gi. A když gi držeľa/ naměřiw gj ſſeſt měr gečmene, wľožiľ na ni/ y weſſľa do měſta. ¹⁶ A přiſſľa k ſweġruſſi ſwé: Kteráž řekľa: Kdo gſy ty dcero má? Y wyprawowaľa gj wſſecko, což gi včiniľ muž ten. ¹⁷ A řekľa; Sſeſt měr těchto gečmene daľ mi: nebo řekľ ke mně: Nenawrátjš ſe prázdná k ſweġruſſi ſwé. ¹⁸ Y řekľa gj [Noémi]; Počekey dcero má/ až porozumjš gak to padne: neboť neoblewj muž ten, až tu wěc dnes k mjſtu přiwede.

Kapitoľa IIII. Bóz wzaľ ſobě Rut za manžeľku, 13. kteráž porodiľa gemu Obeda.

¹ Bóz, gednaľ o Rut TEdy Bóz wſſed do brány/ poſadiľ ſe tam: a ay, přjbuzný ten o němž on byľ mľuwiľ, ſſeľ tudy/ y řekľ [gemu]; Poď ſem/ [a] poſeď tuto. Kterýž zaſtawiw ſe, ſedľ: ² A wzaw [Bóz] deſet mužů z ſtarſſjch měſta toho, řekľ; Poſaďte ſe tuto: y poſadili ſe. ³ Tedy řekľ přjbuznému tomu; Djľ pole, kteréž byľo bratra naſſeho Elimelecha, prodaľa Noémi/ kteráž ſe nawrátiľa z kraginy Moabſké: ⁴ A gá ſem umjniľ netagiti toho před tebau/ a prawjmť; Vgmi [pole to] před přjſedjcými těmito a ſtarſſjmi lidu mého/ geſtliže chceš ^[1] kaupiti, kup; pakli nekaupjš, oznam mi. Nebo wjm, že kromě tebe nenj žádného, kterýž by měľ práwo kaupiti ge/ a gá ſem po tobě. Tedy on řekľ: Gá kaupjm. ⁵ Y řekľ Bóz: Když vgmeš pole to od Noémi/ [tedy] i Rut Moabſkau manžeľku mrtwého, ſobě pogmeš/ aby wzbudiľ gméno mrtwého w dědictwj geho. ⁶ Odpowěděľ přjbuzný ten: Nemohuť kaupiti/ abych ſnad nezahľadiľ dědictwj ſwého: vžiw ty práwa přjbuznoſti mé/ nebo gá ho nemohu vžiti. ⁷ Obyčeg též Poſtupowanj wěcý prodaných. (Byľ pak ten obyčeg od ſtarodáwna w Izraeli, při kaupi a ſměnách/ ku potwrzenj wſſeligakého gednánj/ [že] zzuľ geden obuw ſwau/ a daľ gi druhému: a to byľo naſwědectwj [té wěcy] w Izraeli.) ⁸ Protož řekľ přjbuzný Bózowi; Vgmi ty. Y zzuľ obuw ſwau. ⁹ Tedy řekľ Bóz ſtarſſjm těm a wſſemu lidu; Wy ſwědkowé gſte dnes, že ſem vgaľ wſſecko, což byľo Elimelechowo, y wſſecko to což byľo Chelionowo a Mahalonowo, od Noémi. ¹⁰ Ano y Rut Moabſkau ženu Mahalonowu, wzaľ ſem ſobě za manžeľku, abych ^[2] wzbudiľ gméno mrtwého w dědictwj geho, a aby nebyľo zahľazeno gméno mrtwého z bratřj geho/ a z brány mjſta geho: Wy ſwědkowé gſte dnes [toho]. ¹¹ Y řekľ wſſecken lid, kterýž byľ w bráně měſta, i ſtarſſj; Swědkowé [gſme]. Deyž Hoſpodin, aby žena wcházegjcý do domu twého byľa gako ^[3] Ráchel a gako Lja/ kteréžto dwě wzděľaľy dům Izraeľſký; Počjneyž ſobě zmužile w Efratě/ a doſahni gména w Betlémě. ¹² A ať geſt dům twůg, gako dům Fáreſa/ (kteréhož porodila Támar Jůdowi) z ſemene toho, kteréžby daľ tobě Hoſpodin s mladicý tauto. ¹³ Bóz ſobě ogaľ za manžeľku Rút Moabſkau. A tak Bóz pogaľ ſobě Rút/ a byľa manžeľkau geho. A když wſſeľ k nj/ daľ gj [to] Hoſpodin, že ^[4] počaľa, a porodiľa ſyna. ¹⁴ Y řekľy ženy Noémi: Požehnaný Hoſpodin/ kterýž nedopuſtiľ toho, aby měľa zbawena býti přjbuzného w tento čas: tak aby trwaľo w Izraeli gméno geho. ¹⁵ Onť očerſtwj duſſi twau/ a chowati tě bude w ſtaroſti twé: nebo newěſta twá, kteráž tě miľuge, porodiľa ho/ kteráž tobě lepſſj geſt nežli ſedm ſynů. ¹⁶ Tedy wzawſſi Noémi djtě, poľožiľa ge na kljn ſwůg/ a byľa pěſtaunkau geho. ¹⁷ Daľy mu pak gméno ſauſedy, kteréž prawiľy; Narodiľ ſe ſyn Noémi/ a nazwaľy ho gménem Obéd: Onť geſt Otec Izai, otce Dawidowa. ¹⁸ Rod Fáreſú. A tito ſau rodowé Fáreſowi: Fáres zpľodiľ Ezroma; ¹⁹ Ezrom pak zpľodiľ Arama, Aram pak zpľodiľ Aminadaba, ²⁰ Aminadab pak zpľodiľ Názona, Názon pak zpľodiľ Salmona, ²¹ Salmon pak zpľodiľ Bóza, Bóz pak zpľodiľ Obéda, ²² Obéd pak zpľodiľ Izai, Izai pak zpľodiľ Dawida.

1. wiz Leuit. 25. 15.
2. Deut. 25. 10., Mat. 22. 24.
3. Gen. 29. 10.
4. Gen. 4. 25., Item 33. 5., Jozue 14. 3., 1 Krá. 11. 27., 2 Par. 1. 12.