Bible kralická (1613)/Rut

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kniha Rut
Autor: neznámý
Zdroj: Soubor:Bible kralická (1613) 1-3.pdf, s. 243–246
Vydáno: [s. l.] M.DC.XIII
Licence: PD old 140
Překlad: neuveden
Licence překlad: PD old 140
Index stran
Ponecháno v bratrském pravopisu.
Dílo ve Wikipedii: Kniha Rút
Bible kralická (1613) 1-3.pdf

Kapitoła I. Elimelech s manžełkau Noémi a s ſyny ſwými, bydlił w zemi Moabské/ 3. tam vmřeł, y ſynowé geho. 6. Noémi pak s newěſtau ſwau Rut, nawrátiła ſe do Betléma.

1Hład Elimelecha z właſti geho wypudił. Stało ſe pak za čaſu ſaudců/ že był hład w zemi: y odſſeł čłowěk z Betléma Jůdowa/ a bydlił pohoſtinu w kragině Moabſké, s manžełkau ſwau/ a ſe dwěma ſyny ſwými: 2 Gméno pak muže toho, Elimelech/ a gméno ženy geho Noémi: gméno také dwau ſynů geho, Mahalon a Chelion/ Efrateyſſtj z Betléma Jůdowa: a přiſſedſſe do kraginy Moabſké, bydlili tam. 3W Moabſké kragině ſmrt ho potkała. Vmřeł pak Elimelech, muž Noémi/ y pozůſtała ona s oběma ſyny ſwými. 4 Kteřjž pogali ſobě ženy Moabſké; gméno gedné było Orfa/ a gméno druhé Rut: y bydlili tam téměř deſet let. 5 Vmřeli také oni oba dwa/ Mahalon i Chelion/ a zůſtała žena ta po dwau ſynech ſwých, a manžełu ſwém. 6 Tedy wſtawſſi ona s newěſtami ſwými/ Noémi nawraceła ſe zas do Betléma. nawraceła ſe z kraginy Moabſké: nebo ſłyſſeła w kragině Moabſké/ že Hoſpodin nawſſtjwił lid ſwůg, daw gemu chłéb: 7 Wyſſedſſi tedy z mjſta, na němž bydliła/ a obě newěſty gegj s nj/ dały ſe na ceſtu, aby ſe nawrátiły do země Jůdſké. 8S ſwými newěſtami ſe žehnała. Řekła pak Noémi oběma newěſtám ſwým; Gděte, nawraťte ſe gedna každá do domu matky ſwé: včiniž Hoſpodin s wámi miłoſrdenſtwj/ gakož ſte y wy činiły s mrtwými [ſyny mými,] y ſe mnau. 9 Deyž wám Hoſpodin, abyſſte nalezły odpočinutj, gedna každá w domě muže ſwého. Y poljbiła gich: ony pak pozdwihſſe hłaſu ſwého, płakały/ 10 A řekły gj; Obrátjme ſe raděgi s tebau k lidu twému. 11Gjti gim sſebau nedała. Y řekła Noémi: Nawraťte ſe dcerky mé: Proč2 Král. 15. 19. chcete gjti ſe mnau? Zdaliž geſſtě budu mjti ſyny, aby byli waſſi mužj. 12 Nawraťte ſe dcerky mé/ a odegděte: neboť ſem giž ſtará k wdánj; nýbrž bych i řekła/ že mám naděgi, bych y noci této ſe wdała/ a ſyny zrodiła, 13 Zdažbyſſte na ně čekały/ ažby doroſtli? Zdaliž tau přjčinau meſſkati ſe budete, abyſſte ſe neměły wdáti? Netak mé dcerky: nebo mé trápenj wětſſj geſt nežli waſſe/ proto, že ruka Hoſpodinowa geſt proti mně. 14 Ony pak pozdwihſſe hłaſu, opět płakały: Orfa odeſſła/ Rut s Noémi zuſtała. a Orfa poljbiwſſi ſweġruſſi ſwau, [odeſſła]: Rut pak přjdržeła ſe gj. 15 Kteréžto řekła [Noémi]; Ay přjtelkyně twá nawrátiła ſe k lidu ſwému a k bohům ſwým/ nawratiž ſe také za nj. 16 Ale Rut řekła; Nenuť mne, abych tě opuſtiti, a od tebe odgjti měła: nebo kamž ſe koli obrátjš, půgdu, a kdekoli bydliti budeš, [y gá] bydliti budu: lid twůg, lid můg: a Bůh twůg,Judyt. 11. 17. Bůh můg. 17 Kdekoli vmřeš, umru/2 Král. 15. 21. a tu pochowána budu: toto mi včiň Hoſpodin/ a toto přidey/ že toliko ſmrt rozděłj mne s tebau. 18 Tedy widucy že ſe na tom uſtawiła aby ſſła s nj/ přeſtała k nj młuwiti. 19Noémi a Rut/přiſſły do Betléma ke žni. Y ſſły obě dwě ſpołu/ až přiſſły k Betlému. Y ſtało ſe že když přiſſły do Betléma/ rozneſła ſe powěſt o nich po wſſem měſtě, a prawili; Toli geſt ta Noémi? 20 Gimž ona řekła;Njž w. 22. Nenazýweyte mne Noémi/ řjkeyte mi Mára; nebo hořkoſtj welikau naplnił mne Wſſemohaucý. 21 Wyſſła ſem plná, teď pak prázdnau mne zaſe Hoſpodin přiwedł: Pročež tedy nazýwáte mne Noémi/ poněwadž mne Hoſpodin sſaužił/ a wſſemohaucý mne znuzył? 22 A nawrátiła ſe Noémi s Rut Moabſkau, newěſtau ſwau/ nawrátiła ſe pak z kraginy Moábſké: y přiſſły do Betléma, když počjnali žjti gečmene.


Kapitoła II. Rut Moabſká zbjragjcy kłasy na poli Bóza, 3. miłost v něho nalezła.

1 Rut Moabſká zbýrała kłasy za žency. Měła pak Noémi přjtele po manžełu ſwém, muže mocného, z čeledi Elimelechowy/ gménem Bóza. 2 Y řekła Rut Moabſká Noémi: Nechť medle gdu na pole, zbjrati kłaſů/ za tjm, kdožby mi toho přáł. Gjžto ona řekła; Gdi, dcero má. 3 Sſła tedy/ a přiſſedſſi, zbjrała [kłaſy] na poli za žency. Přihodiło ſe pak/ že přiſſła na djł [pole] toho/ kteréž přináležeło Bózowi/ genž był z čeledi Elimelechowy. 4 A w tom přiſſeł Bóz z Betléma/ a řekł žencům; Hoſpodin s wámi. Kteřjž odpowěděli gemu; Požehneyž tobě Hoſpodin. 5 Y řekł Bóz ſłužebnjku ſwému, kterýž poſtawen był nad žency; Čj geſt tato mładice? 6 Odpowěděł ſłužebnjk ten, kterýž poſtawen był nad žency, a řekł: Geſt mładice Moabſká/ kteráž přiſſła s Noémi z země Moabſké: 7 A řekła [mi]: Proſým, nechť zbjrám a ſhromažďugi [kłaſy,] mezy ſnopy, za žency: a přiſſedſſi, trwá od gitra až doſawad/ kromě že na chwilku doma pobyła. 8 Bóz Přjwětiwý, a Včinný k chudým. Tedy řekł Bóz k Rut: Słyš dcero má/ nechoď zbjrati na giné pole/ aniž odcházeg odſud/ ale přjdrž ſe teď děwek mých: 9 Zuſtáweg na tom poli, na němž budau žjti/ a choď za nimi, nebo ſem přikázał ſłužebnjkům ſwým, aby ſe tebe žádný nedotýkał. Budeliť ſe chtjti pjti, gdi k nádobám/ a napj ſe té [wody], kteréžby nawážili ſłužebnjcy mogi. 10 Tedy ona padła na twář ſwau/ a ſchýliwſſi ſe k zemi, řekła gemu; Odkudž mi to/ že ſem nalezła miłoſt před tebau/ aby ſe známił ke mně/ kteráž gſem cizozemka. 11 Odpowěděł Bóz, a řekł; Ctnoſt y při pohanech miłá geſt a wděčná. O wſſemť mi oznámeno geſt, co ſy koli činiła ſweġruſſi ſwé po ſmrti muže ſwého/ a že opuſtiwſſi otce ſwého, a matku ſwau/ y zemi w kteréžs ſe narodiła/ ſſła ſy mezy lid, kteréhožs prwé neznała. 12 Odpłatiž [tobě] Hoſpodin za ſkutek twůg/ a budiž mzda twá dokonałá, od Hoſpodina Boha Izraełſkého/ poněwadž ſy přiſſła, aby pod křjdły gehoŘím. 19. 12. Žał 36. 3. Mat. 8. 13. daufała. 13 Kterážto řekła: Nalezła ſem miłoſt před tebau, pane můg, poněwadž ſy mne potěſſił/ a młuwiłs k ſrdcy děwky ſwé: geſſto negſem podobná gedné z děwek twých. 14 Tedy řekł gj Bóz; Když bude čas gjſti/ přiſtup ſem/ a pogez chleba, a omoč ſkywu ſwau w octě. Y poſadiła ſe při žencých/ a podał gj pražmy: ona pak gedła až do ſytoſti/ a geſſtě gj zbyło. 15 Y wſtała, aby ſbjrała. Přjkład ochotné zdjlnoſti. Přikázał pak Bóz ſłužebnjkům ſwým, řka: Byť pak y mezy ſnopy zbjrała, nezbraňůgte gj. 16 Nýbrž naſchwál gj vpauſſtěgte z ſnopů/ a necháweyte ať zbjrá/ a nedomłauweyte gj. 17 Zbjrała tedy na poli tom, až do wečera/ a což ſebrała, to wymłátiła: i była téměř [mjra] EfiEze. 16. 36. gečmene. 18 Rut k ſweġruſſi nwrátiła se Kterýž wzawſſi, přiſſła do měſta, a widěła ſweġruſſe gegj to, což nazbjrała: wyňała také a dała gj to, což pozuſtało po naſycenj gegjm. 19 Y řekła gj ſweġruſſe gegj: Kdes ſbjrała dnes/ a kdes pracowała? Budiž požehnaný ten, kterýž tě přigał. Tedy oznámiła ſweġruſſi ſwé, v koho pracowała, řkucy: Gméno muže v kteréhož ſem pracowała dnes, geſt Bóz. 20 I řekła Noémi newěſtě ſwé: Požehnanýť geſt od Hoſpodina/ že nepřeſtał miłoſrdenſtwj ſwého nad žiwými y mrtwými Y [to] geſſtě k nj řekła Noémi; Bljzký přjteł náš [a] z přjbuzných naſſich geſt muž ten: 21 Řekła gj také Rut Moabſká: I to mi geſſtě řekł: Čełádky mé přjdrž ſe, dokawadžby wſſeho což mého geſt nedožali. 22 Tedy řekła Noémi, Rut newěſtě ſwé; Dobré geſt [tedy] dcero má/ aby wycházeła s děwečkami geho/ aťby na giném poli něco nepřekazyli. 23 A tak ſe přjdržeła [Rut] děwek Bózowých/ a zbjrała [kłaſy], dokudž neſžali gečmene a pſſenice/ a bydleła u ſweġruſſe ſwé.


Kapitoła III. Rut ſpała v noh Bózowých, 15. a od něho ſſeſt měr gečmene přinesła.

1 Rada Noémi. Řekła gj potom Noémi ſweġruſſe gegj; Má dcero, nemámliž pohledati tobě odpočinutj/ aby tobě dobře było? 2 Anobrž zdaliž Bóz, ten přjbuzný náš, s gehož ſy děwečkami była/ nebude wjti gečmene na humně nocy této? 3 Protož vmey ſe a pomaž/ raucho ſwé také oblec/ a gdi na humno/ [wſſak tak] aby nebyło známé muži tomu, prwé než by přeſtał gjſti a pjti. 4 A když půgde ležeti/ znameney mjſto na kterémž lehne/ a přigduc, pozdwihneš [płáſſtě] v noh geho/ a tu ſe połožjš: on pak oznámj tobě, co by měła činiti. 5 Gjžto Rut řekła: Rut vpoſlechła té rady ſkutečné, Cokoli mi rozkážeš, včinjm. 6 Sſła tedy na to humno/ a učiniła wſſecko, což gj rozkázała ſweġruſſe gegj. 7 Když pak pogedł Bóz, a napił ſe/ a rozweſeliło ſe ſrdce geho/ ſſeł ſpáti wedlé ſtohu: přiſſła y ona tiſſe/ a pozdwihſſi [płáſſtě] v noh geho, połožiła ſe. 8 A když było o půł nocy/ vlekł ſe muž [ten] a zchopił ſe/ a ay žena ležj v noh geho. 9 Y řekł; Kdo gſy ty? A [ona] odpowěděła: Gá gſem Rut děwka twá: A žádała pod ochranu Bózowu přigata býti. roztáhni křjdło [płáſſtě] ſwého na děwku ſwau/ nebo přjbuzný gſy: 10 A on řekł; Požehnaná gſy ty od Hoſpodina dcero má: Wětſſj ſy nynj pobožnoſti dokázała, nežli prwé/ že ſy nehledała młádenců bohatých, a neb chudých. 11 On gi potěſſił, 1. Dobrým ſłowem. Protož nynj dcero má, nebog ſe: wſſe čehož žádáš, včinjm tobě: nebo wjť wſſecko měſto lidu mého/ že gſy ty žena ſſlechetná. 12 A také geſt to prawé, že ſem přjbuzný twůg/ ale geſťiť přjbuzný bližſſj nežli gá. 13 Odpočiniž [tu] přeſ noc: 2. Záwazkem neb přjſahau. a když bude ráno/ geſtližeť on bude chtjti práwa přjbuznoſti k tobě vžiti, dobře/ nechť vžiwe: pakliť nebude chtjti práwa vžiti k tobě/ gá práwem přjbuznoſti pogmu tebe/ žiwť geſt Hoſpodin: ſpiž tu až do gitra. 14 A tak ſpała v noh geho až do gitra. Potom wſtała prwé nežliby kdo poznati mohł bližnjho ſwého: nebo pečował Bóz, aby někdo nezwěděł, že přiſſła žena ta na humno, 15 A řekł: 3. Darem. Přines łoktuſſku kterauž ſe odjwáš/ a drž gi. A když gi držeła/ naměřiw gj ſſeſt měr gečmene, włožił na ni/ y weſſła do měſta. 16 A přiſſła k ſweġruſſi ſwé: Kteráž řekła: Kdo gſy ty dcero má? Y wyprawowała gj wſſecko, což gi včinił muž ten. 17 A řekła; Sſeſt měr těchto gečmene dał mi: nebo řekł ke mně: Nenawrátjš ſe prázdná k ſweġruſſi ſwé. 18 Y řekła gj [Noémi]; Počekey dcero má/ až porozumjš gak to padne: neboť neoblewj muž ten, až tu wěc dnes k mjſtu přiwede.


Kapitoła IIII. Bóz wzał ſobě Rut za manžełku, 13. kteráž porodiła gemu Obeda.

1 Bóz, gednał o Rut Tedy Bóz wſſed do brány/ poſadił ſe tam: a ay, přjbuzný ten o němž on był młuwił, ſſeł tudy/ y řekł [gemu]; Poď ſem/ [a] poſeď tuto. Kterýž zaſtawiw ſe, ſedł: 2 A wzaw [Bóz] deſet mužů z ſtarſſjch měſta toho, řekł; Poſaďte ſe tuto: y poſadili ſe. 3 Tedy řekł přjbuznému tomu; Djł pole, kteréž było bratra naſſeho Elimelecha, prodała Noémi/ kteráž ſe nawrátiła z kraginy Moabſké: 4 A gá ſem umjnił netagiti toho před tebau/ a prawjmť; Vgmi [pole to] před přjſedjcými těmito a ſtarſſjmi lidu mého/ geſtliže chceš wiz Leuit. 25. 15. kaupiti, kup; pakli nekaupjš, oznam mi. Nebo wjm, že kromě tebe nenj žádného, kterýž by měł práwo kaupiti ge/ a gá ſem po tobě. Tedy on řekł: Gá kaupjm. 5 Y řekł Bóz: Když vgmeš pole to od Noémi/ [tedy] i Rut Moabſkau manžełku mrtwého, ſobě pogmeš/ aby wzbudił gméno mrtwého w dědictwj geho. 6 Odpowěděł přjbuzný ten: Nemohuť kaupiti/ abych ſnad nezahładił dědictwj ſwého: vžiw ty práwa přjbuznoſti mé/ nebo gá ho nemohu vžiti. 7 Obyčeg též Poſtupowanj wěcý prodaných. (Był pak ten obyčeg od ſtarodáwna w Izraeli, při kaupi a ſměnách/ ku potwrzenj wſſeligakého gednánj/ [že] zzuł geden obuw ſwau/ a dał gi druhému: a to było naſwědectwj [té wěcy] w Izraeli.) 8 Protož řekł přjbuzný Bózowi; Vgmi ty. Y zzuł obuw ſwau. 9 Tedy řekł Bóz ſtarſſjm těm a wſſemu lidu; Wy ſwědkowé gſte dnes, že ſem vgał wſſecko, což było Elimelechowo, y wſſecko to což było Chelionowo a Mahalonowo, od Noémi. 10 Ano y Rut Moabſkau ženu Mahalonowu, wzał ſem ſobě za manžełku, abychDeut. 25. 10. Mat. 22. 24. wzbudił gméno mrtwého w dědictwj geho, a aby nebyło zahłazeno gméno mrtwého z bratřj geho/ a z brány mjſta geho: Wy ſwědkowé gſte dnes [toho]. 11 Y řekł wſſecken lid, kterýž był w bráně měſta, i ſtarſſj; Swědkowé [gſme]. Deyž Hoſpodin, aby žena wcházegjcý do domu twého była gakoDeu. 29. 10. Ráchel a gako Lja/ kteréžto dwě wzděłały dům Izraełſký; Počjneyž ſobě zmužile w Efratě, a doſahni gména w Betlemě. 12 A ať geſt dům twůg, gako dům Fáreſa/ (kteréhož porodila Támar Jůdowi) z ſemene toho, kteréžby dał tobě Hoſpodin s mladicý tauto. 13 Bóz ſobě ogał za manžełku Rút Moabſkau. A tak Bóz pogał ſobě Rút/ a była manžełkau geho. A když wſſeł k nj/ dał gj [to] Hoſpodin, žeGen. 4. 25. Item 33. 5. Jozue 14. 3. 1Krá. 11. 27. 2Par. 1. 12. počała, a porodiła ſyna. 14 Y řekły ženy Noémi: Požehnaný Hoſpodin/ kterýž nedopuſtił toho, aby měła zbawena býti přjbuzného w tento čas: tak aby trwało w Izraeli gméno geho. 15 Onť očerſtwj duſſi twau/ a chowati tě bude w ſtaroſti twé: nebo newěſta twá, kteráž tě miługe, porodiła ho/ kteráž tobě lepſſj geſt nežli ſedm ſynů. 16 Tedy wzawſſi Noémi djtě, połožiła ge na kljn ſwůg/ a była pěſtaunkau geho. 17 Dały mu pak gméno ſauſedy, kteréž prawiły; Narodił ſe ſyn Noémi/ a nazwały ho gménem Obéd: Onť geſt Otec Izai, otce Dawidowa. 18 Rod Fáreſú. A tito ſau rodowé Fáreſowi: Fáres zpłodił Ezroma; 19 Ezrom pak zpłodił Arama, Aram pak zpłodił Aminadaba, 20 Aminadab pak zpłodił Názona, Názon pak zpłodił Salmona, 21 Salmon pak zpłodił Bóza, Bóz pak zpłodił Obéda, 22 Obéd pak zpłodił Izai, Izai pak zpłodił Dawida.