Bhagavadgíta/Vědění a moudrost

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bhagavadgíta
Podtitulek: Vědění a moudrost
Autor: Véda Vjása
Krátký popis: Kršna vysvětluje: „je osm vnějších projevů mé podstaty: země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, intelekt a jáství. Věz, že nejsem v ničem, ale všechno je ve mně“.
Původní titulek: Džňánavidžňánajógó
Zdroj: Bhagavadgíta chapter 7
Licence: PD old 70
Překlad: Vladimír Hubený
Licence překlad: CC0
OTRS ticket 2008022210007997, nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách

Kršna vysvětluje: vysvětlím ti, ó Pártho, jak mě bez po­chyb poznáš cvičením jógy, zaměříš-li mysl jenom na mě. Toto poznání ti úplně vysvětlím a přij­meš-li je za své, nebude nic víc na tomto světě, co může být poznáno. Mezi tisíci bytostmi je jen několik jedin­ců, kteří se snaží o dokonalost; mezi tě­mi­to snažícimi je možná někdo, kdo po­zná celou mou podstatu.

7.4. – 7.7 Nižší a vyšší podstata

Je osm vnějších projevů mé podstaty: země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, intelekt a jáství. Těchto osm projevů je jen má nižší pod­stata, ó silnoruký, věz, že jiná je má vyšší podstata – jívabhútám[red 1], která tvoří a udr­žuje svět. Měj na paměti, že všechny bytosti se zro­dili z této mé podstaty, která je prvopo­čát­kem i kon­cem všech světů. Není nic vyššího nade mě, ó Dhanan­dža­jo[red 2]. Ve mně je obsaženo to největší i to nej­menší.

7.7 – 7.12 Věčný zdroj všeho bytí

Všechno je na mně navlečeno jako perly na šňůře. Jsem chutí vody, jsem světlem slunce a jasem mě­síce; jsem slabikou óm[red 3]ve všech vé­dech, jsem zvukem éteru a jsem mužností života[red 4] všech bytostí, ó synu Kaunté. Jsem sladká vůně země a žár ohně, jsem dechem života všech živých bytostí a oddaností asketů. Věz, ó Pártho, že jsem věčný zdroj vše­ho bytí. Jsem moudrostí moudrých a velko­le­postí velkolepých. Jsem síla silných, bez tužeb a vášní. Ve všech bytostech jsem touhou v souladu s jejich dharmou, ó Bhárato. Všechno, sáttva[red 5], rádžas[red 6]a táma­s[red 7] je proje­vem mé podstaty. Věz, že nejsem v ničem, ale všechno je ve mně.

7.13 – 7.15 Božský klam

Tento proměnlivý svět je klamán třemi gunami a nezná mou vnitřní podstatu. Jsem nepomíjející a stojím nade vším. Tento můj božský klam (mája) vytvořený gunami je těžké rozeznat. Jenom ti, kteří se zbaví tohoto klamu najdou mě. Nenajdou mě lidé hříšní, nevědo­mí a níz­cí, kteří se nechají oklamat vnějškem vě­cí, neumějí rozlišovat a jdou cestou kru­tosti a násilí.

7.16 – 7.19 Ušlechtilí lidé

Jsou čtyři druhy ušlechtilých lidí, kteří mi jsou oddáni, ó Ardžuno; ti, kteří jsou sklí­čeni žalem; ti, kte­ří touží po velkoleposti; ti, kteří hledají pra­vdi­vé vědění a ti, kteří jsou světci, ó králi králů. Nade všechny vynikají ti, kteří se upevňují v moudrosti a jsou oddáni jenom mně. Těmto světcům jsem nejdražší jenom já a oni jsou nejdražší mně. Ušlechtilí jsou určitě všichni, ale světce vidím jako sama sebe, neboť jejich nejvyš­ší cíl je jednomyslnné zaměření na mě. Na konci všech zrodů splývá světec se mnou, neboť ví, že Vásudéva[red 8] je vše­chno, co je. Tak velký duch lze ale nalézt velice zřídka.

7.20 – 7.23 Bezmezná snášenlivost

Ale ti, kdo neznají svou pravou podstatu a touží po tom či onom, uctívají růz­ná božstva a konají obětní skutky; i ty v jejich víře podporuji, když uctí­vají jakékoli božstvo v pravé víře. Drží-li se věrně své víry, najdou v ní na­plnění, které ve skutečnosti uděluji já. Pomíjivé jsou plody sklízené těmi, je­jichž poznání je omezené. Vyznavači bo­hů jdou k bohům; ti ale, kdo uctívají mě, přijdou ke mně.

7.24 – 7.27 Klam nevědomosti

Nevědomí lidé si o mně, neproje­ve­ném, myslí, že mé nespočetné projevy jsem já, nevědouce, že má vyšší podstata je ne­měn­­ná a nejvýznačnější. Chráněn svým vlastním klamem zů­stá­vám neprojevený. Tento okla­maný svět mě, nepo­míjivého a nezrozeného, vůbec ne­zná. Věz, ó Ardžuno, že znám všechny by­tosti v minulosti, současnosti i budou­cnosti, ale nikdo nezná mě. Všechny bytosti jsou zrozeny v klamu, ó Bhárato a podléhají vlivům protikladů vzni­kajících z tužeb a zklamání, ó hubiteli zla.

7.28 – 7.30 Ušlechtilost v jednání

Ale lidé ušlechtilého jednání, kteří přestali být hříšní, osvobozeni od klamu a proti­kla­dů a uctívají jenom mě; nalezli ve mně osvobození ve stáří a v době odchodu (z tohoto světa). Ti ve mně poznali brahma, átma a karma; ti ve mně poznali nejvyššího adhibhú­ta[red 9], adhidaiva[red 10] a adhijadžňa[red 11]. Ti si udrží vzpomínku na mě i v době odchodu (z to­hoto světa).

Zde končí sedmý zpěv nazvaný: Vědění a moudrosti

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.

  1. Džívábhútam – individuální duchovní podstata
  2. Dhanan­džaja (Ardžuna) – žijící v blahobytu
  3. Óm – prazvuk zrodu
  4. Paurušam – mužnost života
  5. Sattva – čistota, pravdivost, soulad
  6. Rádžas – vášeň, aktivita, vývoj
  7. Támas – rozpad, zkáza, nesoulad
  8. Vásudéva (Kršna) – syn boha Vásudévy
  9. Adhibhúta – vládce na zemi, podstata přírodních jevů
  10. Adhidaiva – vládce v nebi, podstata duchovních jevů
  11. Adhijadžňa – vládce obětí, podstata činnosti bez lpění