Bhagavadgíta/Vědění a moudrost

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bhagavadgíta
Podtitulek: Vědění a moudrost
Autor: Véda Vjása
Krátký popis: Kršna vysvětluje: „je osm vnějších projevů mé podstaty: země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, intelekt a jáství. Věz, že nejsem v ničem, ale všechno je ve mně“.
Původní titulek: Džňánavidžňánajógó
Zdroj: Bhagavadgíta chapter 7
Licence: PD old 70
Překlad: Vladimír Hubený
Licence překlad: CC0
OTRS ticket 2008022210007997, nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách

Kršna vysvětluje: vysvětlím ti, ó Pártho, jak mě bez pochyb poznáš cvičením jógy, zaměříš-li mysl jenom na mě. Toto poznání ti úplně vysvětlím a přijmeš-li je za své, nebude nic víc na tomto světě, co může být poznáno. Mezi tisíci bytostmi je jen několik jedinců, kteří se snaží o dokonalost; mezi těmito snažícimi je možná někdo, kdo pozná celou mou podstatu.

7.4. – 7.7 Nižší a vyšší podstata

Je osm vnějších projevů mé podstaty: země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, intelekt a jáství. Těchto osm projevů je jen má nižší podstata, ó silnoruký, věz, že jiná je má vyšší podstata – jívabhútám[red 1], která tvoří a udržuje svět. Měj na paměti, že všechny bytosti se zrodili z této mé podstaty, která je prvopočátkem i koncem všech světů. Není nic vyššího nade mě, ó Dhanandžajo[red 2]. Ve mně je obsaženo to největší i to nejmenší.

7.7 – 7.12 Věčný zdroj všeho bytí

Všechno je na mně navlečeno jako perly na šňůře. Jsem chutí vody, jsem světlem slunce a jasem měsíce; jsem slabikou óm[red 3]ve všech védech, jsem zvukem éteru a jsem mužností života[red 4] všech bytostí, ó synu Kaunté. Jsem sladká vůně země a žár ohně, jsem dechem života všech živých bytostí a oddaností asketů. Věz, ó Pártho, že jsem věčný zdroj všeho bytí. Jsem moudrostí moudrých a velkolepostí velkolepých. Jsem síla silných, bez tužeb a vášní. Ve všech bytostech jsem touhou v souladu s jejich dharmou, ó Bhárato. Všechno, sáttva[red 5], rádžas[red 6]a támas[red 7] je projevem mé podstaty. Věz, že nejsem v ničem, ale všechno je ve mně.

7.13 – 7.15 Božský klam

Tento proměnlivý svět je klamán třemi gunami a nezná mou vnitřní podstatu. Jsem nepomíjející a stojím nade vším. Tento můj božský klam (mája) vytvořený gunami je těžké rozeznat. Jenom ti, kteří se zbaví tohoto klamu najdou mě. Nenajdou mě lidé hříšní, nevědomí a nízcí, kteří se nechají oklamat vnějškem věcí, neumějí rozlišovat a jdou cestou krutosti a násilí.

7.16 – 7.19 Ušlechtilí lidé

Jsou čtyři druhy ušlechtilých lidí, kteří mi jsou oddáni, ó Ardžuno; ti, kteří jsou sklíčeni žalem; ti, kteří touží po velkoleposti; ti, kteří hledají pravdivé vědění a ti, kteří jsou světci, ó králi králů. Nade všechny vynikají ti, kteří se upevňují v moudrosti a jsou oddáni jenom mně. Těmto světcům jsem nejdražší jenom já a oni jsou nejdražší mně. Ušlechtilí jsou určitě všichni, ale světce vidím jako sama sebe, neboť jejich nejvyšší cíl je jednomyslnné zaměření na mě. Na konci všech zrodů splývá světec se mnou, neboť ví, že Vásudéva[red 8] je všechno, co je. Tak velký duch lze ale nalézt velice zřídka.

7.20 – 7.23 Bezmezná snášenlivost

Ale ti, kdo neznají svou pravou podstatu a touží po tom či onom, uctívají různá božstva a konají obětní skutky; i ty v jejich víře podporuji, když uctívají jakékoli božstvo v pravé víře. Drží-li se věrně své víry, najdou v ní naplnění, které ve skutečnosti uděluji já. Pomíjivé jsou plody sklízené těmi, jejichž poznání je omezené. Vyznavači bohů jdou k bohům; ti ale, kdo uctívají mě, přijdou ke mně.

7.24 – 7.27 Klam nevědomosti

Nevědomí lidé si o mně, neprojeveném, myslí, že mé nespočetné projevy jsem já, nevědouce, že má vyšší podstata je neměnná a nejvýznačnější. Chráněn svým vlastním klamem zůstávám neprojevený. Tento oklamaný svět mě, nepomíjivého a nezrozeného, vůbec nezná. Věz, ó Ardžuno, že znám všechny bytosti v minulosti, současnosti i budoucnosti, ale nikdo nezná mě. Všechny bytosti jsou zrozeny v klamu, ó Bhárato a podléhají vlivům protikladů vznikajících z tužeb a zklamání, ó hubiteli zla.

7.28 – 7.30 Ušlechtilost v jednání

Ale lidé ušlechtilého jednání, kteří přestali být hříšní, osvobozeni od klamu a protikladů a uctívají jenom mě; nalezli ve mně osvobození ve stáří a v době odchodu (z tohoto světa). Ti ve mně poznali brahma, átma a karma; ti ve mně poznali nejvyššího adhibhúta[red 9], adhidaiva[red 10] a adhijadžňa[red 11]. Ti si udrží vzpomínku na mě i v době odchodu (z tohoto světa).

Zde končí sedmý zpěv nazvaný: Vědění a moudrosti

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.

  1. Džívábhútam – individuální duchovní podstata
  2. Dhanandžaja (Ardžuna) – žijící v blahobytu
  3. Óm – prazvuk zrodu
  4. Paurušam – mužnost života
  5. Sattva – čistota, pravdivost, soulad
  6. Rádžas – vášeň, aktivita, vývoj
  7. Támas – rozpad, zkáza, nesoulad
  8. Vásudéva (Kršna) – syn boha Vásudévy
  9. Adhibhúta – vládce na zemi, podstata přírodních jevů
  10. Adhidaiva – vládce v nebi, podstata duchovních jevů
  11. Adhijadžňa – vládce obětí, podstata činnosti bez lpění