Bhagavadgíta/Ardžunovy pochybnosti

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bhagavadgíta
Podtitulek: Ardžunovy pochybnosti
Autor: Véda Vjása
Krátký popis: Když vidí Ardžuna své příbuzenstvo, začne pochybovat a říká: „je možné spáchat tak velký zločin a zničit své vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě“?
Původní titulek: Ardžunavišádajógó
Zdroj: Bhagavadgíta chapter 1
Licence: PD old 70
Překlad: Vladimír Hubený
Licence překlad: CC0
OTRS ticket 2008022210007997, nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách

Dhrtaráštra[red 1] se ptá: pověz mi, Saňdžajo, co se děje a kdo je shromážděn na poli Kuruů[red 2], na poli dharmy,[red 3] kde chtějí bojovat moji synové proti synům Pándua?

1.2 – 1.11 Armády připravené k boji

Saňdžaja[red 4] vypráví: král Durjódhana[red 5], prohlížející si vojsko pánduovců[red 6] připravené k boji, přistupuje teď ke svému učiteli (Drónovi[red 7]), oslovuje ho a říká: jen pohleď, můj učiteli na toto mohutné vojsko synů Pándua, které shromáždil tvůj moudrý žák, syn Drupady. Jsou tu nebojácní a zdatní lučištníci rovní v boji Bhímovi a Ardžunovi[red 8] a mocní bojovníci Jujudhána, Viráta a Drupada, Dhrštakétu, Čékitána a mocný král z Káší. Purudžit, Kuntibhódža a Šaibjův syn, jeden z nejmocnějších mužů. Je tu statečný Judhámanju a odvážný Uttamaudžas, syn Subhadry a synové Draupadí[red 9], všichni zdatní vozatajové. A teď, chloubo dvakrát zrozených, poznej dobře i mé nejlepší vojevůdce. Řeknu ti jejich jména, abys je poznal. Vy sám (Dróna) a vítězní vojevůdci Bhíšma, Karna a Krpa, také Ašvattháman a Vikarna, syn Sómadattův. Je tu mnoho jiných hrdinů a skvělých válečníků, odhodlaných položit za vás život. Všichni jsou vyzbrojeni nejrůznějšími zbraněmi a připraveni užít jich v boji. Nespočetná jsou naše vojska, vedená Bhíšmou[red 10], zatímco omezená jsou jejich vojska, vedená Bhímou[red 11]. Všechny tyto shromážděné šiky připravené do boje samotným Bhíšmou nás mohou proti nim (pánduovcům) ochránit.

1.12 – 1.19 Troubení na lastury

Jeho (Durjodhanův) věhlasný praděd (Bhíšma), nejstarší z rodu Kuruů, zadul do lastury mající zvuk jakoby řval lev. Hned po jeho zatroubení se rozezvučely ostatní lastury, bubínky, bubny, rohy a kotle, jejichž zvuk byl děsivý. Potom nasedli také Mádhava[red 12] a Pándava[red 13] do svého nádherného bojového vozu taženého bělouši a zatroubili na své nebeské lastury, Hršíkéša[red 14] na Páňčadžanju, Dhanandžaja[red 15] na Dévadattu a Bhímakarma[red 16] rozséval hrůzu troubením na obrovitou lasturu Poundru, mající zvuk jakoby vyl vlk. Princ Judhišthira, syn Káuntí[red 17], troubí na lasturu Anantavidžaju, Nakula a Sahadéva na lastury Sughóšu a Manipušpaku. Král Káši, obratný lučištník, mocný vozataj Šikhandi a neporazitelní vozatajové Dhrštadjumna, Viráta a Drupada, synové Draupady a silnoruký syn Subhadry (Abhimanju), všichni troubí na svoje lastury, ó zeměvládče. Tento ohlušující ryk Dhrtaráštrových vojů proniká nebem a zemí a zasévá hrůzu do srdcí.

1.20 – 1.27 Prohlídka obou armád

Nyní, když Pándava[red 18] vidí, že jsou Dhrtaráštrovi šiky seřazeny, korouhve se znakem opice (Hanuman[red 19]) vztyčeny a zbraně připraveny, zvedá luk, oslovuje Hršíkéšu, ó velký vládče, a říká: Ačjuto[red 20] zajeď s mým vozem mezi obě vojska, abych si prohlédl ty, kteří zde stojí, dychtiví bojovat, abych poznal v předvečer bitvy ty, se kterými budu bojovat v této těžké bitvě, dychtiví dosáhnout v boji toho, po čem touží zlovolný syn Dhrtaráštry. Chci si jejich shromážděné šiky prohlédnout.

Saňdžaja vypráví: nejkrásnější z bojových vozů, ó králi Indie[red 21], se zastavuje uprostřed obou vojsk a Hršíkéša, oslovuje Gudákéšu[red 22] před Bhíšmou a Drónem a všemi ostatními zeměvládci a říká: pohleď, ó syne Prthi[red 23], jak jsou všichni kuruovci sešikováni k boji. Tam vidí syn Prthi seřazeny otce, dědy, učitele, strýce, bratry, syny, vnuky a také mnoho svých přátel a také švagry a jejich příbuzenstvo v obou armádách.

1.28 – 1.37 Smutek a pochybnosti

Vida zde celé své příbuzenstvo sešikované k boji zmocnil se syna Kaunté smutek a zarmouceně říká: Kršno, když před sebou vidím své bojechtivé příbuzenstvo, celý se třesu, moje údy malátní, vysychá mi v ústech a ježí se mi vlasy, luk Gándíva[red 24] mi padá z ruky, kůže mě pálí, nohy pode mnou klesají a hlava se mi točí. Kéšavo[red 25] příčí se mi zabíjet vlastní příbuzné v tomto boji. Netoužím Kršno, ani po vítězství, ani po království ani po požitcích. Jaký prospěch budu mít ze všech požitků života, ó Góvindo[red 26]. K čemu mi bude království, radost a požitky, když za to obětují život a majetek, učitelé, otcové, synové, dědové a strýcové, tchánové, švagři a vnuci s matčiny i otcovi strany, jako i ostatní příbuzní? I kdybych byl usmrcen, ó přemožiteli Madhú[red 27], nechci nikoho usmrtit, ani pro vládu nad třemi světy, ani pro vládu na zemi. Jakou radost mohu mít z toho, když zahubím Dhrtaráštrovi syny, ó Džanárdanó[red 28]. Tím, že zahubím tyto zločince, budu sám hřešit. Proto nemůže být správné zabíjet Dhrtaráštrovi syny, mé vlastní příbuzenstvo.

1.37 – 1.40 Úpadek rodu

Jak mohu být ještě šťastný po zničení své vlastní rodiny, ó syne Mádhú. I ti, jejichž mysl je zakalena nenávistí musí vidět, že vyhlazení rodiny a nepřátelství k přátelům je zločin. Proč se neumoudříme my, když jasně vidíme, že vyhlazení rodin je hřích a tento hřích neodvrátíme, ó Džanárdano. Upadá-li rodina, upadá také její odvěký řád, upadá její dharma a tím hrozí adharma[red 29] celému rodu.

1.41 – 1.47 Míšení způsobů života

Když hrozí adharma, ó Kršno, začnou být ženy nemravné, ó potomku Vršni[red 30] začne míšení způsobů života.[red 31] Toto ničí jak rodinu, tak i ty, kteří ji zničili. Neúcta k předkům ničí celý jejich rod. Špatné jednání těch, kteří zničili rody míšením způsobů života zaniká i věčná rodinná dharma a rodinné obětní tradice. S doslechu víme, ó Džanárdano, že rodiny, jejíž dharmy jsou zničeny, budou určitě žít v pekle. Je tedy možné spáchat tak velký zločin a zničit vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě? Není pro mě lepší vzdát se bez boje a dát se zabít Dhrtaráštrovými syny neozbrojený, než zabíjet se zbraní v ruce?

Saňdžaja vypráví: Ardžuna domluvil, odhodil luk a šípy a posadil se uprostřed bitevního pole na sedadlo svého bojového vozu s myslí přemoženou pochybnostmi.

Zde končí první zpěv nazvaný: Ardžunovy pochybnosti

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.

  1. Dhrtaráštra – slepý král, otec obou rodů
  2. Kuruovci – sto synů krále Dhrtaráštry
  3. Dharma je to, co udržuje odvěký spravedlivý řád. Slovo dharma je odvozeno od sanskrtského slovního kořenu dhr a znamená udržovat. Abychom porozuměli roli dharmy v každodenním životě, musíme zvážit mechanismy evoluce. Život se vyvíjí z jednoho stavu do druhého. Zánik jednoho stavu dává vzniknout stavu druhému. Jinými slovy, proces evoluce je pod vlivem dvou protichůdných sil - jedna, která ničí a druhá, která tvoří. Tyto tvořivé a ničivé síly pracují v souladu, udržují život a točí kolem evoluce. Dharma je odvěký spravedlivý řád, který mezi těmito silami udržuje rovnováhu.
  4. Saňdžaja – jasnovidný světec
  5. Durjódhana – nejstarší z kuruovců
  6. Pánduovci – pět synů krále Dhrtaráštry
  7. Dróna – vojenský učitel obou rodů
  8. Ardžuna – třetí z pánduovců
  9. Draupadí – žena pánduovců
  10. Bhíšma – praděd obou rodů
  11. Bhíma – vojevůdce pánduovců
  12. Mádhava (Kršna) – syn démona Madhu
  13. Pándava (Ardžuna) – syn Pándua
  14. Hršíkéša (Kršna) – ten, který ovládá smysly
  15. Dhanandžaja (Ardžuna) – slavný vítěz
  16. Bhímakarma (Bhíma) – vykonavatel karmy
  17. Káuntí – matka Pánduů
  18. Pándava (Ardžuna) – syn Pándua
  19. Hanuman je šlechetný hrdina a pomocník pána Rámy v eposu Rámajana. Toto božstvo představuje odvahu, důvěru, poznání, intelekt a oddanost. Je zobrazován jako obrovská opice držící obrovský palcát (gada)
  20. Ačjuta (Kršna) – ten, kdo je věčný
  21. Bhárata (Dhrtaráštra) – mocný král Indie, potomek králů
  22. Gudákéša (Ardžuna) – ten, kdo přemohl spánek
  23. Pártha (Ardžuna) – syn Prthi
  24. Gándíva – Ardžunův mocný luk
  25. Kéšava (Kršna) – ten, kdo má dlouhé vlasy
  26. Góvinda (Kršna) – velký učitel
  27. Madhúsudana (Kršna) – přemožitel Madhú
  28. Džanárdana (Kršna) – ten, kdo má úspěch a štěstí
  29. Adharma – chaos, nezákonnost, bezpráví
  30. Váršnéja (Kršna) – člen rodiny Vršni, Jadava klanu
  31. Původní indická společnost se dělila na kasty (v sanskrtu varny = barvy života): bráhmani (kněží), kšatrijové (šlechtici a válečníci), vaišjové (obchodníci a řemeslníci) a šúdrové (dělníci a služebníci). Byl to Bráhma, který dal vzniknout tomuto uspořádání společnosti, protože každou kastu vytvořil z jiné části svého těla: z jeho úst vzešla kasta nejvyšší, kasta bráhmanů studujících posvátné texty, z jeho paží se zrodili kšatrijové, ze stehna vaišjové a šúdrové z jeho chodidel. Hindové, kteří nepatřili do žádné z kast, byli považováni za nečisté a říkalo se jim nedotknutelní (párjové).