Ballady Göthovy/Zaklínač

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Zaklínač
Autor: Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj: GOETHE, Johann Wolfgang von. Ballady Göthovy. V Praze: Ed. Grégr, 1879. Poesie světová. S. 30-31.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Ladislav Quis
Licence překlad: PD old 70
Zaklínač.

Chudý sáčkem, srdcem choře,
vlekl dlouhé dny jsem svoje.
Chudoba všech větší zlo je,
bohatství vrch statkům všem!
Abych skončil svoje hoře,
šel jsem poklad vydobyti.
Moji duši máš kdys míti!
Vlastní krví napsal jsem.

Kruh kol kruhu ved jsem sobě,
divné plameny pak spolu,
kost i kořen složil v kolu:
dovršena kouzel moc.
Učeném pak po spůsobě
k pokladu jsem hrabat jal se
v místě, kde prý nalézal se:
černá, bouřná byla noc.

Z dáli zřel jsem světlo pláti,
jako hvězdu na výsosti,
z nejzazší až vzdálenosti,
právě bylo dvanáct kdes.

Nebylo tu příprav dbáti;
jasněj’ bylo z nenadání
od koflíku plna plání,
který hoch sem krásný nes.

Třpytit jsem z pod věnce z kvítí
milostné zřel oči dvoje;
božským leskem od nápoje
ozářen jsa vstoupil v kruh.
Vlídně velel mně pak píti;
a já myslel: v hochu jarém
s tímto krásným, jasným darem,
věru skryt zlý není duch.

Čistého pij žití sílu!
Pochopíš pak poučení,
nepřijdeš pln uděšení
zaklínati nikdy sem.
V marném zde už ustaň dílu!
Ve dne práci, večer krátky!
Trpké týdny, slavné svátky!
čárným buď ti říkadlem.

Rule Segment - Span - 20px.svg
Rule Segment - Rectangle - 15px.svg
Rule Segment - Span - 20px.svg