Ballady Göthovy/Rytíře Kurta jízda ku svatbě

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Rytíře Kurta jízda ku svatbě
Autor: Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj: GOETHE, Johann Wolfgang von. Ballady Göthovy. V Praze: Ed. Grégr, 1879. Poesie světová. S. 25-26.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Ladislav Quis
Licence překlad: PD old 70
Rytíře Kurta jízda ku svatbě.

Jako ženich jsa pln štěstí
rytíř Kurt si na kůň sed;
ku svatbě on má jej nésti
na hrad milky vzácné hned:
Tu kde pusté, strmé skály
se sokem se zočili;
nemluvili, neváhali,
kvapně k činu kročili.

Dlouho půtka kolísá se,
Kurt až konečně co pán
dále z místa ubírá se,
vítězně a zmalován.
Co však brzo opět zhlíží
míhati se houštinou!
S kojencem se tamo plíží,
milka tiše lesinou.

A ta zve jej do zeleni:
Pane, ne tak o překot!
Nic-li pro své potěšení,
nemáte nic pro svůj plod? —

Tu již sladkým ohněm plana,
nežádá si dalších cest,
poznávať pak, že jak panna,
milostnou teď matka jest.

Však již trouby sluhů zvučí,
myslí zase k nevěstě;
pouť a trhy všudy hlučí
kudy jede po cestě,
po dárku se v boudách pídí
pro přízeň a pro lásku;
ale, ach! tu přijdou židi
s listem starých závazků.

Soud teď zase přetrh z krátka
rytířův ten rychlý jech.
Čertová to věru krátka!
Rekovný to žití běh!
Mám dnes váhat nekonečně?
Rozpaky to velké dost.
Soků, žen a dluhů věčně
nemůž, ach, být rytíř prost.

Rule Segment - Span - 20px.svg
Rule Segment - Rectangle - 15px.svg
Rule Segment - Span - 20px.svg