Ballady Göthovy/Johanka Sebusova

Ballady Göthovy Johann Wolfgang von Goethe
Král duchů	Johanka Sebusova	Rybák

Údaje o textu
Titulek:	Johanka Sebusova
Autor:	Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj:	GOETHE, Johann Wolfgang von. Ballady Göthovy. V Praze: Ed. Grégr, 1879. Poesie světová. S. 15-16. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Ladislav Quis
Licence překlad:	PD old 70
Související:	Goetheho vybrané básně/Jana Sebusova – překlad Jana Evangelisty Nečase

Johanka Sebusova.

Hráz trhá se i ječí stráň,
a vlny pláknou a hučí pláň.
„Já vodou tě, matko má^{[red 1]}, chci nést,
jest dosud jen mělká, brod dobrý jest.“
„Též na nás, jež jsme v tísni, zři,
to podruhu, ubohé děti tři!
Tu slabou ženu! … Ty odcházíš!" —
A matku odnáší vodou již.
„Tam k pahorku spaste se! počkejte tam;
hned vrátím se nazpět, všem pomoc je nám.
Jeť k pahorku sucho, dva kroky tam jsou;
však vemte mi s sebou též kozu mou!“

Hráz rozpouští se, ječí stráň,
a vlny rejou a hučí pláň.
Již matku na jistý staví břeh;
hned Johanka do proudu opět má spěch.
„ Ó, kam? ó, kam? proud šíře jde;
a vody jest plno tam i zde.
Tak odvážně, v hloubku troufáš jít!“
„Já žádám a musím je zachránit!“

Hráz mizí, vlna už ječí v stráň,
ba to mořská vlna, co hučí v pláň.
Tam Johanka kráčí stezkou svou,
ji neztrácí, kol nechť vlny se dmou,
již vršku a sousedce na blízku;
než té a dětem to bez zisku!

Hráz sklesla, mořem hučí pláň,
kol vršku ječí to, sápe se naň.
Tu zeje a víří jícen vod
a strhuje ženu i s dětmi v spod;
roh kozy chytilo jedno z těch,
tak společná byla jest zhouba všech!
Však Johanka ještě stojí tu v jev:
kdo zachrání mladou tu, šlechetnou krev!
A Johanku ještě zřít hvězdu jak tmou;
však záletci všichni teď daleko jsou.
Kol ní vod spousty kryjí zem,
než loďka nepluje žádná sem.
Jen jednou ještě ku nebi hled,
pak jata jest v lichotných proudů střed.

Ni hráz, ni pláň! jen tu a tam
strom, nebo věž značí vísku, chrám.
Jsou vodami pokryty pláně i les;
však Johančin obraz se nad vody vznes. —
Už klesá voda, už jeví se zem,
jeť ku slzám Johančin osud všem. —
A kdo o tom povídat nechce a pět,
nechť o toho nestará nikdy se svět!

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Opraveno podle oprav na konci knihy.