Ballady Göthovy/Účinek v dálku

Ballady Göthovy Johann Wolfgang von Goethe
Pocestný a pachtýřka	Účinek v dálku	Chodící zvon

Údaje o textu
Titulek:	Účinek v dálku
Autor:	Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj:	GOETHE, Johann Wolfgang von. Ballady Göthovy. V Praze: Ed. Grégr, 1879. Poesie světová. S. 51-52. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Ladislav Quis
Licence překlad:	PD old 70

Účinek v dálku.

Aj, královna stojí síně střed,
tu přemnohých světel je plání;
i praví páži: „Ty doběhneš hned
a přineseš sáček mi k hraní.
Jej ležeti tam
kraj stolu kdes mám.“
Hoch na rozkaz hbitě tak pílí,
že konec je zámku v tu chvíli.

A podle královny pije v ten čas,
hle, šerbet nejkrašší z paní.
Tu rozbil se koflík jí před ústy v ráz,
že hrůza je dívat se na ni.
Stud, rozpak v ní vzňat!
Jest pokažen šat!
Tak hbitě letí a pílí,
až na konec zámku v tu chvíli.

Hoch, nazpátek právě dal se v hon
a naproti krásence v bolu,
to nevěděl žádný, však ona i on
se měli rádi spolu;

Ó, štěstí a ples,
lós přízniv je dnes!
Tu na prsa sobě hned spěli
a líbali, tiskli jak chtěli.

Přec konečně oba se odtrhli pak;
v své pokoje ona se bere;
k své královně vážně se panoše však
skrz meče a vějíře dere.
A kněžna zří hned
skvrn na vestě sled.
Svým důvtipem vše ona ráda
jak královna ze Sáby hádá.

I dala zavolat dvornou sem:
„My onehdy v hadku se daly,
a vy jste tvrdila proti všem,
že duch prý nesáhá v dáli;
jen přítomnost zpět
prý zůstaví sled;
v dál nikdo moc nemůž však míti,
ni hvězdy, jež na nebi svítí.

Nuž vizte! Teď u mne tu na skvostný šat
byl rozlit mok sladký pln líhu,
a hochu hned na to, tam daleko v zad
hle! vestu potřísnil v mihu. —
Již novou si vem!
Že ráda pak jsem,
že dala mi důkaz v té půtce,
ji platím! sic neujdeš důtce.“