Bajky Lafonténovy/Perun a zvířata

Bajky Lafonténovy Jean de La Fontaine
Lví podíl	Perun a zvířata	Vlk a pes

Údaje o textu
Titulek:	Perun a zvířata
Autor:	Jean de La Fontaine
Původní titulek:	La Besace
Zdroj:	Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 5–6. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Emil Herrmann
Licence překlad:	PD old 70

françaisfrançaisfrançaisitaliano

Jednou povolal bůh Perun k sobě veškeré živočišstvo pod sluncem a vybídl je, aby sobě postěžovalo a řeklo, zdali jest spokojeno dary jemu propůjčenými; přeje-li si kdo cosi, že mu rád hned žádost vyplní. „Mluv, opice,“ obrátil se k této; „viz ostatní zvířata, porovnej se s nimi a rci, jak jsi spokojena.“

„Aj, což mi schází?“ prohodila lehkomyslně opice; „nemám-liž čtvero rukou obratných a hezké tělo? Hůř je tamto bratru medvědu, ten pěkně vyhlíží; jen ať do zrcadla se nedívá!“

Tu přišel medvěd, a myslíte, že si stěžoval? O nikoliv, on sám s sebou byl velmi spokojen, zato ale na ostatních leccos haněl. Slonu prý dán příliš malý ohon, uši zas prý by mohly býti menší, a v celku je prý velký nemotora.

Slon pak, ač moudrý byl, také podobně mluvil, jemu velryba se zdála převelkou a neforemnou býti. Mravenci byla blecha malou, sám pak sebe za obra považoval. Zkrátka, každý tvor haněl jiné, svými však vlastnostmi byl spokojen.

Nejvíce malicherných posuzovatelů nalezlo se mezi lidmi; pokládaje sebe za nejmoudřejšího, o bližních svých pohrdlivě mluvil i mudřec.

Jako zvíře člověk taky
chyby má, na ně dva vaky:
před oči si chyby jiných sází,
vlastní své pak do zadního hází.