Bajky Ivana Krylova/Lev a Komár

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Lev a Komár
Autor: Ivan Andrejevič Krylov
Krátký popis: bajka
Původní titulek: Лев и Комар
Zdroj: Soubor:Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, 1886
Licence: PD old 70
Překlad: Hynek Jaroslav Mejsnar
Licence překlad: PD old 70
Související:
Index stran
Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu

Nesměj se maličkému,
a nechtěj urážeti slabocha.
Hněv mnohdy slabocha se vřítí na zlocha
a mstí se. Netuš příliš svalu svému!
Slyš, jaká bajka o tom sepsána,
že byla Komárem Lví zpupnosť ztrestána.
Tak povím zas, jak sám jsem zvěděl.
Měl s opovržením se ke Komáru Lev.
Zle hnětlo Komára. Urážky nestrpěv
se vzchopil, vojnu zlou pak Lvovi opověděl.
Sám trubač, bojovník, za celý piští voj,
Lva krále vyzývá na smrtonosný boj.
Lev směje se — sok nežertuje,
tu v týl, tu v oči Lvu, tu v uši vytrubuje,
a místo vyhleděv a počkav s výkonem
se na Lva hnal jak ostříž,
a žihadlo mu vrazil pod kříž.

Lev třásl se a máchl ohonem.
Náš zatím Komár hbit, tak hned se nezalekne,
Lvu sedne na čelo a ssaje Lvovu krev.
I kroutí hlavou Lev, i třese hřívou Lev —
náš hrdina je samý hněv:
tu vletí Lvovi v nos, tu do ucha ho sekne.
Zlítil se Lev,
a hrozný vydal řev,
tesákem v zuřivosti skřípe.
a drápem v zemi divě rýpe:
les okolní se děsným rykem chví.
strach pojal zvěř, vše prchá, první poslední,
kde jen se komu nohy vzaly,
jak by tu potopa neb požár sveřepěl.
A kdo to? Komár — čmel
všem tolik nahnal strachu malý.
Lev házel se a pachtil. Zmořiv co měl sil,
mrsk’ sebou o zemi, a za mír poprosil.
Zlosť Komár nasytil. Lvu dal již pokoj čestný.
Hned stal se z Achilla Homéros slavověstný,
i sám
své troubí vítězství všem světa končinám.