Básnické spisy (Kalina)/Z Korsára

Básnické spisy (Kalina)
Návrat otce	Z Korsára	Parisina

Údaje o textu
Titulek:	Z Korsára
Autor:	George Gordon Byron
Původní titulek:	The Corsair
Zdroj:	KALINA, Josef Jaroslav. Básnické spisy. Praha : I. L. Kober, 1874. s. 130–131. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Josef Jaroslav Kalina
Licence překlad:	PD old 70

Úvod

Na jasné hloubi moře temnomodrého
Nám mysl bezbázná, bují volnosti duch;
Kam dověje větřík a vlny se pění,
Nesmírnou naši říši, náš domov je zřít!
Panství to naše, moc jehož tu bez hranic —
A žezlem loďstva i vod je žezlo nav našich!
A náš divý život: vždy v hluku toulat se,
Od práce zpočinout, z každé změny plesat.
O kdož pojmouti můž, ty ne, vilný rabe,
Jehož by chořel duch na vlně nadmuté;
Ty ne, marníče, živ v hojnosti, v pohodlí,
Sen jejžto nekojí, potěcha netěší!
Kdo můž pojmout (leč ten, čí srdce zkusilo,
A dálinou vodní jásavě plesalo
Rozkochaným smyslem, varem žil rozehralých),
Co plavce proniká na dráze bezesledné? — —
Co pouze přiměti ku blízké půtce můž
A v slast měnit, co mní jiní nebezpečím:
My toužebně hledáme! Sketu co děsí,
A čím slabí mdlejí, mi jediní žijem.
Žijem; neb srdce plesá i dviže se v prsou,
Budí se naděje, a duch se náš zmáhá!
Ne smrti strach nám, nášli s námi vrah skoná;
Přijď, kdy chce — jen s žitím schvátímeli život.
Co na tom, kdy zhynout, bojem či nemocí?
Nech se plazí, kdo v své si zkáze libuje
A k lůžku se tulí i drahně let choří;
Nech dušně dech lapá, potřásá svou hlavou:
Náš trávník zelený, ne lůžko zimničné.
Sten za stenem kdy svou on duši vyblblá,
Nám ráz a bol jeden — a naše moc mizí,
Nech mrtvolu slaví mu urna nad hrobem,
Kdo jej nenáviděl v žití, pomník mu zlať:
Upřímně slzy nám, ač krátko jen, plynou,
Kdy skryje a pohřbí nás mrtvy moře hloub;
Ba v kole besedním pro nás něžné hoře
Rosí slzy v jiskřící paměti pohár.
A v den nebezpečí krátkým co náhrobkem
(Když vítězové svůj dělí po boji lup,)
Každý volá s truchlým na tváři pomněním:
„Škoda statného, jak by plesal též nyní!“