Básně z roku 1865, svazek I./Stejný žal

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Stejný žal
Autor: Adolf Heyduk
Zdroj: citanka.cz
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70

Pojď, veslaři, odpočiň si, divně moje srdce hoří,
když má duše v proudy slzí tvého národa se noří.

Divno mysli, divno srdci, palno, želno, ba až k pláči,
zří-li, kterak sláva lidstva vzejde, stoupá, — k hrobu kráčí. —

K půlnoci hleď! Vidíš tamo, kde ty černé mraky plynou,
tam, věz, upřímní a dobří, drazí bratří moji hynou.

Ano, ano, vlast má tamo také ondy volnost měla,
z hoře vašeho jsou vlny, naše bolest zkameněla…

Pojď a sedni, milý hochu, sdílejme své stesky spolu,
pro modré-li moře pláčeš, pro Bílou já pláču horu. —