Přeskočit na obsah

Básně z roku 1865, svazek I./Na piazettě

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Na piazettě
Autor: Adolf Heyduk
Zdroj: citanka.cz
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70

K západu se slunce kloní…
Viz, u sloupu na náměstí
chudý žebrák slzy roní
a v leb holou bije pěstí.

„Svatý, mocný Theodoře,
hleď, zde plač žebrák chudý,
viz to naše kruté hoře
a jak roste všudy, všudy! —

Svatý Marku, kde tvá sláva? —
Lev tvůj mrtev! — Všecko kleslo!
Co nekleslo, opadává.
Jedem… Kam? Smrt řídí veslo!

Paláce — toť zbytky rumu,
laguny — toť slzy naše,
umění — hrst nerozumu…
Kdy nám pošleš Mesiáše?

Či je prokleta ta půda? —
Všecko žebrákem být zdá se,
palác dožů — mrtvá hrúda —
nám jen v posměch vypíná se.

V posměch je tvůj lev, tvé sloupy
hrdé chátře na náměstí.
Svatý Marku, národ oupí
a svou lebku bije pěstí! — —“

K západu se slunce kloní,
a v mém srdci těžko — palno,
podivná v něm píseň zvoní,
trudno, teskno, smutno, žalno.

Zvoní, zvoní! Blíže Prahy
pocítil jsem také chvění,
kde můj národ drahý, drahý
spáse chtěl a spasen není…

K západu se slunce kloní…
Viz, u sloupu na náměstí
chudý žebrák slzy roní
a v leb holou bije pěstí.