Básně z roku 1865, svazek I./Insulánka

Básně z roku 1865, svazek I. Adolf Heyduk
Květinářka	Insulánka[1]	Co kdo chce!

Údaje o textu
Titulek:	Insulánka
Autor:	Adolf Heyduk
Zdroj:	citanka.cz Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70

Klobouček pěkně na stranu
a copy zapletené,
mladinká insulánka se
na prodej s vodou žene.

Klobouček pěkně na stranu
a radost v svěžích lících,
a čistou, čerstvou vodu má
v stkvoucích se měděnicích.

Jak lesknou se ty vrkoče
a havranní ty vlasy!
Je pobožna, — nuž, uvidím,
zda milosrdnou asi? —

Ach, žízním, žízním, panenko
leč vodu můžeš schovat,
já chtěl bych radš ty rtíky tvé
upřímně pocelovat.

Ach, žízním, žízním, panenko,
což nezříš rty mé pláti?
ze studnic něhy, z očí tvých
chtěl bych svůj nápoj ssáti. —

Ach, žízním, žízním, panenko,
slyš, občerstvi mě; v díku
své lásky zlatem zplatím vše
na rubínech tvých rtíků.

Ach, žízním, žízním, panenko,
nuž, odlož tíž svou s plece,
ach, skloň se ke mně, skloň se, skloň,
buď milosrdnou přece!

Ach, neslyší, ach neslyší
a tiše kráčí dále…
Tak štíhlá, hezká, mladinká,
a lásky — žel — tak v mále!

Ach, žízním, žízním, panenko,
leč vody se mi nechce,
chtěl bych to snědé čílko tvé
jen políbiti lehce.

Ach, žízním, žízním, panenko,
a s tisícerou chutí
bych skonejšil tu žízeň svou
v tvém vroucím obejmutí.

---

1. Insuláni čili osadníci ostrovů nosí vodu studničnou na prodej do Benátek.