Antologie z oper/Stanislav Moniuszko

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Stanislav Moniuszko
Autor: Alois Tvrdek
Zdroj: Antologie z oper, díl 1., str. 128
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1922
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Stanisław Moniuszko
Stanislav Moniuszko

, největší skladatel polský a tvůrce národní opery polské, narodil se 5. V. 1819 v Ubielu (gub. minské). Hudebního vzdělání nabyl ve Varšavě a v Berlíně. Po delší dobu těžce se probíjel jako soukromý učitel hudby a varhaník ve Vilně. Volných chvil používal na sbírání národních písní a jejich úpravu. R. 1858 povolán za kapelníka opery do Varšavy a stal se později profesorem harmonie na tamější konservatoři. Zemřel tamtéž 4. VI. 1872.

Díla: kantáty „Milda“, Krumina“, „Nijola“, Paní Twardowská“; 3 balety; 7 mší; 2 rekviem; hudba k Shakespearovu „Hamletu“, „Veselým ženám windsorským“ a „Pohádce zimní noci“; 8 „Sonetů z Krymu“ pro sbor a orchestr; chrámové hymny; „Strašidla“ (lyr. scény pro sbor, soli a orchestr); ouvertura „Bajka“; skladby klavírní; více než 400 písní; opery: Nocleh v Apeninách (1840), Ideál, Loterie (1846), Nový Don Quixote (1847), Plavec (1858), Hraběnka (1860), Verbum nobile (1851), Paria (1869), Beata, Bety, Jawnuta, Rokycana. Největšího úspěchu se dodělaly: Začarovaný dvůr (1865) a jmenovitě Halka, provozovaná nejprve ve Vilně (1847, dvě jednání) v koncertě, později (1854) v divadle. Pro svůj národní ráz a skvělou melodiku stala se tak populární, že v samé Varšavě byla dávána více než stokrát a těšila se zaslouženému úspěchu i v cizině (Rusku, Francii i Německu).