Antologie z oper/Norma

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Norma
Autor: Alois Tvrdek
Zdroj: Antologie z oper, díl 2., str. 24-26
Vydáno: 1922
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Norma (opera), Alois Tvrdek

Norma
Opera o 2 jednáních. Text napsal F. Romani.

Osoby:[editovat]

  • Sever[p 1], římský prokonsul v Galii… tenor.
  • Orovist, náčelník druidů… bas.
  • Norma, jeo dcera, nejvyšší kněžka… soprán.
  • Klotidla, její přítelkyně… soprán.
  • Adalgisa, kněžka v háji u sloupu Irmina… alt
  • Flavius, Severův průvodce… tenor.
  • Dvě dítky, synové Severa a Normy

Děj se koná v Galii v 2. století po Kristu. – První provozování 26. XII. 1831 v Miláně.

Jednání I.[editovat]

Posvátný háj druidův. - Orovist, náčelník druidův, vchází se zástupem kněží do posvítného háje, aby vyslechl věštbu své dcery Normy, nejvyšší kněžky, a otázal se jí o radu, jak si Gallové mají vésti proti Římanům, vítězně postupujícím. Ale Norma není již důstojnou hlasatelkou vůle bohův, ježto se zasnoubila potají s vůdcem nepřátel Severem, s nímž má dvě děti. Leč Severova láska již pohasla. Vstoupiv do posvátného háje se svým důvěrníkem Flaviem, přiznává se mu, že zapomenuv Normy zaplál novou láskou k její družce, mladé kněžce Adalgise, s níž chce uprchnouti do Říma. Norma, o jejímž tajemství kromně její důvěrnice Klotildy nikdo nemá tušení, požívá u všeho národa gallského jako věštkyně veliké vážnosti. Vystoupivši na stupně k posvátnému oltáři, oznamuje druidům zkázu zpupného Říma, jemuž určeno padnouti vlastní slabostí, nikoliv statečností Gallů, kterým bohové přikazují zachovati mír. Tak hlásá věřícím z lásky k Severovi. Nato prohlašujíc, že chce bohy vzývati, odesílá druidy. Po skončeném obřadu blíží se Adalgisa vykonat svou oběť před sloupem boha Irmina. Sem následuje ji Sever a přemluví ji k útěku s ním. Dívka rozhodne se však u sebe samé, že se svěří napřed se svou hříšnou láskou Normě.

Proměna[editovat]

Bydliště Normino. - Klotilda přivádí Normě její dítky, aby se s nimi potěšila. Nejvyšší kněžka však je odesílá, jsouc jata žalem nad blížícím se odchodem Severa, jenž jest povolán do Říma. Vtom vstupuje Adalgisa a plna úzkosti svěřuje se jí se svou láskou ke krásnému cizinci, který ji svedl lahodností své řeči. Norma ji zprošťuje jejího slibu, aby se mohla státi manželkou Římanovou. Jak se však zděsí, když poznává v milenci Adalgisině svého svůdce Severa, přicházejícího, aby druhou milenku odvedl s sebou. Klnouc nedůvěrníkovi, Norma odhaluje Adalgise své tajemství, načež obě oklamané kněžky ve svém neštěstí stávají se nejoddanějšími přítelkyněmi a přimějí nevěrného Severa k odchodu.

Jednání II.[editovat]

Bydliště Normino. - Ve své lítosti a hněvu nad zradou Severovou Norma hodlá obě dítky své zavražditi a pak sama skončiti sebevraždou; leč láska mateřská vítězí nad mstivostí. Davši hochy odvésti Klotildou, povolává Adalgisu a prosí ji, aby následovala svého milence a byla pak matkou oběma dítkám, až jí samé už nebude. Adalgisa se zpěčuje přijmouti štěstí, jež jí nenáleží; proto prohlašuje, že půjde k Severovi, ale jen proto, aby mu připomněla jeho povinnost, vížící jej k Normě, a přivedla jej nazpět v její náruč.

Proměna[editovat]

Posvátný háj. - Plna nedočkavé touhy Norma očekává návratu Adalgisina doufajíc, že kněžka přinese jí radostnou zvěst o návratu Severa, jejž stále ještě miluje. Vzplane však svrchovanou nenávistí proti zrádnému cizincovi, plenícímu její otčinu, když Adalgisa navrátivší se oznamuje, že Severus proseb jejích nevyslyšel. Norma rázem se rozhodne. Chopivši se posvátného meče, visícího na mohutném dubě, třikrát udeří jím ve štít na znamení, že boj počíná znova. Přikvapí Klotilda se zprávou, že právě byl přistižen Říman, jenž zneuctil posvátný chrám. Jest to Severus, vlečený druidy, aby skonal rukou Norminou. Spatřivši otce svých dětí, kněžka opět podléhá vroucnějším citům a vyžádavši si s ním soukromou rozmluvu vyzývá ho, aby se vzdal Adalgisy, chce-li život zachovati. Když však Sever tuto žádost odmítne, Norma vystupuje proti němu se žalobou, že zneuctil kněžku boha Irmina. Severus ve strachu, aby netrpěla milovaná Adalgisa, prosí úpěnlivě o milost pro nevinnou oběť své vášně. Šlechetná Norma nejmenujíc své družky, všecku vinu svaluje na sebe, přiznává se otci, že jest matkou dvou synův, a prosí o milost pro ně. Hluboce dojatý Orovist slituje se nad nevinnými dětmi i nad Adalgisou, načež Norma žádajíc, aby po právu byla odsouzena, na hranici hyne zároveň se svým svůdcem, uznávajícím v poslední chvíli její šlechetnost a velikost.

Poznámky[editovat]

  1. v původní opěře Pollione