Antologie z oper/Náměsíčná

Antologie z oper
Vincenzo Bellini	Náměsíčná	Norma

Údaje o textu
Titulek:	Náměsíčná (La Sonnambula)
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 2., str. 23–24 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Alois Tvrdek

Vincenzo Bellini: Náměsíčná (La Sonnambula)

Opera o 3 jednáních. Text napsal F. Romani.

Osoby:[editovat]

Hrabě Rudolf… baryton.
Elvin, statkář… tenor.
Alexis, rolník… bas.
Terezka, mlynářka… soprán.
Amina, sirotek… soprán
Líza, hostinská… alt.

Děj se koná ve švýcarské vsi v 19. století. – První provozování v Miláně v Teatro Carcano, 6. III. 1831.

Jednání I.[editovat]

Švýcarská vesnice. – Krásná Amina, přijatá od mlynářky Terezy za vlastní, má slaviti sňatek s bohatým statkářem Elvinem. Celá ves blahopřeje spanilé nevěstě; pouze hostinská Líza nepřeje jí toho štěstí, ježto sama majíc zálusk na Elvina, odmítla rolníka Alexisa, vážně o ni se ucházejícího. Amina vroucně děkuje venkovanům, jmenovitě pečlivé druhé matce své Tereze. Elvin odevzdává právě své milence snubní prsten, když se blíží neznámý cizinec. Jest to hrabě Rudolf, majitel panství, jenž v dětském věku uprchl z domova a nyní se vrací zcela neznám. Spatřiv Aminu, obdivuje se její kráse. Poté zvěstuje venkovanům, že zámecký pán, Rudolf, ještě žije; navzájem se dovídá, že na zámku za měsíčných nocí straší, čemuž nechce přes ujišťování všech uvěřiti. – Dvoření mladého cizince a obdiv Amině prokazovaný vzbuzuje žárlivost Elvinovu.

Jednání II.[editovat]

Rudolfova ložnice. – Líza jediná poznala v cizincovi mladičkého hraběte, s nímž nyní laškuje. Náhle vstupuje oknem do místnosti Amina ve stavu náměsíčném, hledajíc se svíčkou v ruce Elvina. Líza se schová, nechávajíc v Rudolfově ložnici svůj kapesník, o čemž ovšem nemá tušení. Rudolf, pochopuje ihned chorobu dívčinu, opouští diskrétně pokoj, načež náměsíčná ulehne na jeho postel. Mstivá Líza, používajíc této příležitosti vhodné ku překažení sňatku Aminina, přivede venkovany i Elvina, zdrceného domnělou nevěrou nevěstinou. Nevěře ujišťování jejímu ani Rudolfovu, Elvia strhne zuřivě s ruky své nevěstě snubní prsten a zahrnuje pak svou přízní Lízu, jíž slibuje manželství.

Jednání III.[editovat]

Mlýn Terezin. – Elvin zanevřev na Aminu, chce se zasnoubiti s Lízou, jež bývalému nápadníku svému dala úplně výhost. Ještě jednou před celou vsí dosvědčuje Rudolf nevinu Amininu, leč nikdo nechce věřiti jeho ujišťování, že jsou lidé náměsíční. V rozhodné chvíli Tereza přináší Lízin kapesník, nalezený v ložnici hraběte Rudolfa a svědčící o vině licoměrné, mstivé ženy. Elvin neví, komu má věřiti. Náhle spatří Aminu, vystupující opět ve stavu náměsíčném oknem a kráčející pak přes mlýnskou lávku. Zoufalá dívka volá po milencovi jenž se teprve nyní se všemi ostatními přesvědčí o její nevině. Cítě krutost svého jednání, nastrčí jí na prst opět prsten, dříve jí urvaný, a prosí za odpuštění. Náměsíčná, probudivši se z chorobného spánku, tone nyní v blahu, jehož nezkazí již zloba zahanbené sokyně.