Antologie z oper/Démon

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Démon
Autor: Alois Tvrdek
Zdroj: Antologie z oper, díl 1., str. 182-184
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1922
Licence: PD old 70

Anton Grigorjevič Rubinstein: Démon[editovat]

Fantastická opera o 4 jednáních. Dle básně Lermontovovy sepsal Viškovatov. Přeložil A. E. Mužík.

Osoby[editovat]

Kníže Gudal…b. Tamara, jeho dcera…s. Kníže ze Synodalu, její ženich…t. Chůva Tamařina…a. Démon…bar. Anděl …s. — Místo děje: Gruzie na Kavkazu. První provozování r. 1875 v Petrohradě; v Nár. divadle 18. X. 1885.

Obsah[editovat]

Jednání I. První obraz. Divoká krajina kavkazská. —- Sbor zlých duchův a běsnících větrův odchází, aby spatřil svět, kdežto dobři duchové oslavují Stvořitele. Démon usadiv se na skalní výběžek zlořečí nenáviděnému světu a rouhá se andělu vyzývajícímu jej, aby se svěřil lásce, která mu opět otevře zakázaný ráj; žádá jen volnosti a boje, Boha pak nenávidí.

Druhý obraz. Tamara sestupuje k řece se svými družkami, chtějícími na dně proudu spatřiti zlatou rybku, která umí hovořiti s těmi, kdož jsou jí milí, takže zapomínají všech žalův. Kněžna náhodou posadí se právě naproti onomu skalisku, na němž usedl démon. Mohutný, dosud neznámý cit prochví pojednou nitro zloducha, jakmile upřel zanícený pohled na krasavici, vzpomínající v náhlé, nevysvětlitelné úzkosti svého ženicha, knížete ze Syndalu, jehož přednosti jí vychvaluje její chůva. Neviděný démon, přiblíživ se jí, svádí ji však k nevěře k ženichovi a slibuje jí, že se po jeho boku stane paní všehomíra. Dívka jest tím viděním všecka vzrušena.

Jednání II. Pustá hornatina. — Kníže ze Synodalu spěchá za nevěstou v průvodu karavany pouští a roklinami. Avšak působením démona musí v noci cestu přerušiti; i posílá před sebou posla, aby oznámil jeho příjezd na zítřek, a vroucně vzpomíná milované nevěsty. Starý sluha mu domlouvá, aby se před spaním pomodlil u kaple, postavené na pamět velmože, kdysi tam zavražděného. Kníže však chce tak učiniti až zítra — dnes jest příliš zaujat Tamarou. Působením démonovým jest však v noci přepaden Tatary a na smrt raněn; umíraje prosí starého sluhu, aby alespoň mrtev byl dopraven ke své nevěstě.

Jednání III. Svatební kvas na zámku Gudalově. — Tamaře, očekávající s hosty při hodokvasu ženicha, posel oznamuje, že kníže dojde ještě dnes. Za radostnou zprávu jest štědře odměněn, a společnost tancem a zpěvy chystá se na důstojné uvítání knížete. Jen Tamara netěší se tak jako jindy — nemůžeť zapomenouti tajemných slov šeptaných jí démonem. Náhle slavnostní nálada jest porušena divokým povykem a lkáním, a sluhové přinášejí mrtvolu knížete ze Synodalu. Tamara z divém bolu klesá na mrtvolu, sténá a zoufá si, nedbajíc domluvy otcovy a družek. Tu opět k ní dolehnou svůdná slova démona vyzývajícího, aby ženicha zapomněla a následovala ho do jeho říše, kde bude paní všehomíra. Tamara se děsí a odhodlává se přes odpor otcův vstoupiti do kláštera, kde chce vzpomínati zavražděného. Starý kníže jde v boj, aby pomstil smrt knížete ze Syndalu.

Jednání IV. Klášter. — Tamara ani tam nenalézá klidu. Démon ji pronásleduje, zjevuje jí svou bytost, žaluje jí své žaly a prosí o její lásku. Tamara cítí se posléze překonanou nesmírnou vášní démonovou, žádá však, dříve než splní jeho touhu, aby jí slíbil věčnou lásku. Démon přísahá a jásá — vtom však ozve se zpěv jeptišek, připomínající Tamaře nynější povinnosti. Démon jí vine k sobě, a když se Tamara snaží vymknouti se mu z náručí, políbí ji a políbením vraždí. Sám však jest odehnán od její mrtvoly a zůstává samoten, zbaven jsa naděje i lásky. Duši Tamařinu, smrtí vykoupenou a očištěnou, andělé odnášejí v ráj.