Antologie z oper/Cosi fan tutte

Antologie z oper
Don Juan	Cosi fan tutte	Kouzelná flétna

Údaje o textu
Titulek:	Cosi fan tutte – obsah
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 2., str. 170–171 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70

Wolfgang Amadeus Mozart: Cosi fan tutte.

Komická opera o 2 jednáních. Slova L. da Fonte přeložil Zd. Polenský.

Osoby:

• Fiordiligi a Dorabella, sestry... soprán.
• Ferrando... tenor. a Guglielmo... baryton, důstojníci, jich ženiši.
• Don Alfonso... bas.
• Despina, komorná obou sester... soprán.

Děj se koná v Neapoli v 18. stoleti. Tato poslední vlašská opera Mozartova byla komponována r. 1789 na výslovné přání císaře Josefa II. a provedena dne 26. ledna 1790 ve vídeňském dvorním divadle. Nevhodný text zpěvohry byl příčinou, že libretto mnohokrát bylo upraveno neb úplně změněno, takže lze říci, že toto dílo se hraje na každém divadle jinak.

Jednání I.

Komnata venkovského letohrádku. – Důstojníci Ferrando a Guglielmo vychvalují do nebes věrnost svých snoubenek, sester Fiordiligi a Dorabelly. Starší a ve věcech lásky zkušenější druh jejich don Alfons tvrdí, že nelze nalézti ženy úplně věrné, a vyzývá uražené milence, aby podnikli s ním sázku o sto dukátů, z níž vyplyne, že ani dívky zbožňované oběma důstojníky nejsou o nic lepší druhých. Důtstojníci, jsouce jistí vítězstvím, sázku přijímají a slibují, že se podrobí všem nařizením, jež don Alfonso uzná za nutná. Následkem toho musí se tvářiti před dámami nejvýš zarmoucenými nad náhlým rozkazem, jenž prý jím káže ihned vydati se do války. Sehrají pak dovedně tklivou komedii loučení, pouze však proto, aby se zakrátko vrátili v přestrojení a ucházeli se o srdce vlastních milenek, byvše uvedeni k nim donem Alfonsem, představujícím je dámám jako nejlepší přátele své. Dle úmluvy noví nápadníci vymění předměty svých útokův a dorážejí ihned na obě sestry, předstírajíce hlubokou lásku k nim od prvního jich spatření. Když sestry, jsouce pamětlivy svých slibů věrnosti, s rozhořčením odmítají milostné návrhy domnělých cizincův, oba z návodu Alfonsova zdánlivě se otráví, ježto strůjce zkoušky chce nejprve vzbuditi soucit v srdcích mladých dam, domnívaje se, že od soustrasti k lásce není daleko. Již dříve získav pro svůj záměr veselou komornou obou sester Despinu, jejíž mravní zásady nejsou příliš pevné, dává ji povolati přestrojenou za lékaře a vyléčiti magnetismem oba zdánlivě otrávené, jichž oddanost života si nevážící mocně působí na poděšené sestry. Nicméně důstojně odmítají všecky nabídky horkokrevných cizincův.

Jednání II.

Despina, důsledně provádějíc úlohu donem Alfonsem jí přidělenou, ponenáhlu vpravuje svým velitelkám volnější názory o lásce a věrnosti a přiměje obě k tomu, že se pro zábavu odhodlají zdánlivě opětovati projevy lásky, jimiž oba noví nápadníci opět na ně dorážejí, vybízejíce je, aby se zúčastnily zahradní slavnosti pro ně uchystané. Mezitím však Despina prozkoumala tajemství záhadných cizincův a odhalila je svým velitelkám, které jsouce popuzeny nedůvěrou, najevo jim danou, se usnesou na tom, že své milence lapí v pasti, chytře nastrojené jimi samými. Dorabella přijímá tudíž darem od Guglielma zlaté srdíčko, jí nabízené, a dá mu za to obraz Ferrandův, který dosud stále u sebe nosila. Její zdánlivou nedůvěrou zdrcený Ferrando zkouší pak věrnost Fiordiliginu, která též zdánlivě podlehne úpěnlivým prosbám jeho, budíc tím zoufalství v srdci Guglielmově. Oba dle svého mínění zrazení milenci slibují se pomstíti při podepsání svatební smlouvy, k čemuž má dojíti ještě téhož večera. Despina, tentokrát přestrojená za notáře, předčítá oběma pánům domnělou svatební smlouvu, již všickni podpisují. Sotvaže byl obřad vykonán, cizinci jsou vyplašeni příchodem vracejícího se vojska a oba milenci po krátké chvíli musí se dostaviti dle návodu dona Alfonsa v pravé podobě své. Svými nevěstami jsou však přijati se zdánlivou úzkostí; nalézají skrytého notáře – Despinu a spatří i pohozenou smlouvu, čímž jsou přivedeni k domněnce, že byli zrazeni úplně. Ale dříve než se rozhodnou odtrhnouti se navždy od nevěrných milenek, přečtou k jejich žádosti smlouvu, jež všecku intriku rázem rozřešuje. Chytrá Despina dala jim totiž k podpisu místo notářské smlouvy přiznání, že se prohřešili proti spanilým nevěstám svým urážlivou sázkou, podniknutou s don Alfonsem, při čemž jejich dětinské přestrojení bylo hned s počátku odhaleno. – Oběma důstojníkům vidoucím, že uvázli ve vlastních léčkách, nezbývá než odprositi. Původci úkladu, donu Alfonsovi, jest zaplatiti prohranou sázku.