Přeskočit na obsah

Antologie z oper/Šelma sedlák

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Šelma sedlák
Autor: Alois Tvrdek
Zdroj: Antologie z oper, díl 1., str. 39-40
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1922
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Šelma sedlák

Antonín Dvořák: Šelma sedlák

[editovat]

Komická opera ve dvou jednáních. Napsal J. O. Veselý.

Osoby

[editovat]

Osoby: Kníže… bar. Kněžna, jeho choť… s. Martin, bohatý sedlák… b. Bětuška, jeho dcera… s. Václav, selský synek… t. Veruna, šafářka… a. Jeník slouha… t. Berta, komorná… s. Jean, knížecí komorník… t. — Lid zámecký a vesnický. — Hudebníci. — Děj na Domažlicku v předešlém století. — První provozování 27. 1. 1878 v Prozatímním divadle.

Obsah

[editovat]

První jednání Zahrada u knížecího zámku. — Dívčí sbor vítá máj, lásky čas, a těší Bětušku, roztesklivělou obavami o budoucnost, brzkým příjezdem knížete, jenž jí v těžkostech jejích zajisté přispěje. Dívka zadala totiž srdce své chudému pastuchovi Jeníkovi, jehož si bohatý otec její Martin za zetě ovšem nepřeje, jsa nakloněn synkovi z velkého statku, Václavovi. Milenci slibující sobě věrnost a lásku neskonalou, odtrhnou se, vidouce přicházeti otce popuzeného tím, že si dcera zadává s chudým Jeníkem, kdežto Václav by ji zanesl vším nejvzácnějším. Než ani lákání tohoto ani hrozby otcovy se nepotkají se zdarem: Bětuška chce raději podstoupiti smrt, než by se stála nevěrnou svému miláčkovi. Proto ji otec velice plísní a posléze z domu vyhání. Jejímu odchodu zabrání její družky, jež ukládají Bětušce, nejhezčí dívce ze vsi, aby jejich jménem knížecí manžely uvítala. — Po jejich odchodu Martin domlouvá se s Václavem, nespokojeným již nepovolností Bětuščinou, jak oba vychytralí sedláci domažličtí chudého nápadníka vytrestají. Postaví pod Bětuščino okno, z něhož Jeník v noci od milenky poleze, sud s rozštípnutým prknem, na které mladík stoupne, do sudu se propadne a neujde pak notnému výprasku. Jejich plán na štěstí vyslechla Veruna, jež včas hodlá ohroženého Jeníka varovati. Slavnostní zvonění a rozruch v obci označují, že kníže pán již jest tu. Lid provolává mu slávu, a Bětuška jej vítá. Zalíbí se na první pohled knížeti i jeho komorníkovi, takže oba chystají v duchu úklady její ctnosti. Když kníže osamotněl, Martin a Václav žádají ho o svolení k sňatku. Kníže dotčený touhami vzešlého jara chce nejprve sám s dívkou promluviti, a když Bětuška pak se mu svěří se svou láskou, slibuje jejímu milenci dáti statek, půjde-li s ním krasavice do besídky; chce přijíti po plesu k ní a přinese slíbený úpis. I tuto nabídku vyslechla Veruna, jež chystá trest jak knížeti tak Jeanovi, dávajícímu si noční dostaveníčko s Bětuškou. Veruna se svěří komorné Bertě se svými plány a vyžádá si slyšení u kněžny, aby jí poradila, jak záletného knížete potrestati.

Druhé jednání. Dvůr na statku Martinově. Kníže s chotí zúčastňuje se slavení »máje«. Strom jest ozdoben pestrými šátky a dukáty, jichž dostane se tomu, kdo vyšplhá se na vrchol a zmocní se jich. Když jeden z mladíků to dokáže, nastává taneční rej, jejž končí blížící se noc. Hlavní osoby těší se — každá dle přání svého — na slasti, jichž jim poskytne. Bětuška, obávajíc se příštích věcí, chce raději s Jeníkem uprchnouti. Ale vtom již Veruna přivádí kněžnu i komornou, které obě jsou oblečeny jako Bětuška. Dámy si libují v pěkném kroji a těší se na potrestání nevěrných. Když kníže se dostaví, vychází mu vstříc kněžna, kterou choť v přestrojení nepoznávaje, do nebes vychvaluje, tupě zároveň svou manželku. Mezitím přispěchal i Jean, z návodu Bertina vystoupil na sud a propadl se v něj v touž chvíli, když kněžna svému manželu, příliš na ni dotírajícímu, dala políček. V té době buší již Martin a Václav do zamilovaného komorníka, kterého mají za Jeníka. K jejich zděšení vyklube se z potrestaného pan Jean. Políčkem vyléčen jest ze svých záletův i kníže, slibující nadále věrnost; Bětušce, jejíž krása jej pomátla, dává milovaného Jeníka. Ani odbytý Václav si nezoufá — jest bohat a co nevidět nalezne náhradu. Kníže dává pak Jeníkovi slíbený statek, k čemuž kněžna přidává tisíc tolarů. Děkováním a provoláváním slávy knížecím manželům zpěvohra končí.