Anemonky/Všední ballada

Anemonky
Z dalekých cest	Všední ballada	Fata morgana

Údaje o textu
Titulek:	Všední ballada
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	Anemonky. Básně omladiny jižních Čech. Vydáno 1871. s. 147. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Pochovali samovraha
    bez kněze a bez modlení,
nedali mu ani kříže
    lásky věčné na znamení.

Odešli — však přece někdo
    nad rovem zaplakal v hoři;
matky láska, jíž předsudek
    slepých lidí neumoří.

Odešli — však přece někdo
    nad rov slzy ronil vroucí:
věrné dívky milování
    jako nebe všemohoucí.

A když jaro pestré květy
    na vše strany rozesílá,
vyroste tam ze slz matky
    růže vonná, růže bílá.

A kde lkala v těžkém hoři
    lásky dívka bledolící,
stíní růže zkrvavělá
    samovraha popelnici.

A co lidé zapomněli,
    nebe samo učinilo,
když na rakev místo slzí
    rosu svou i květy lilo.