Anemonky/Dvě růže

Anemonky
Ku životu	Dvě růže	U kaple

Údaje o textu
Titulek:	Dvě růže
Autor:	Jan Dunovský
Zdroj:	Anemonky. Básně omladiny jižních Čech. Vydáno 1871. s. 21. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Na hřbitově blíže dveří
dva jsou hroby osamělé;
kdo tu ve tmě jejich leží,
nehlásí ti pomník žele.

Přišlo jaro. Na sousedních
hrobech růže rozkvétají,
a větérkách o poledních
k sobě jako v náruč vlají.

Přišel mladík — oheň vřelý —
na hrob otce pro žehnání,
přišla dívka v čistém želi
pro matky lkát milování.

Když mladíku oči zvlhly,
panna když se pomodlila,
po růži si z keře strhli,
dvě ňádra je uhostila.

Rozešli se. A když k hrobu
přicházeli v touhy hnutí,
spatřila je dobu jednu
luna v lásky obejmutí. —