Anemonky/Dvě růže

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Dvě růže
Autor: Jan Dunovský
Zdroj: Anemonky. Básně omladiny jižních Čech. Vydáno 1871. s. 21.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Na hřbitově blíže dveří
dva jsou hroby osamělé;
kdo tu ve tmě jejich leží,
nehlásí ti pomník žele.

Přišlo jaro. Na sousedních
hrobech růže rozkvétají,
a větérkách o poledních
k sobě jako v náruč vlají.

Přišel mladík — oheň vřelý —
na hrob otce pro žehnání,
přišla dívka v čistém želi
pro matky lkát milování.

Když mladíku oči zvlhly,
panna když se pomodlila,
po růži si z keře strhli,
dvě ňádra je uhostila.

Rozešli se. A když k hrobu
přicházeli v touhy hnutí,
spatřila je dobu jednu
luna v lásky obejmutí. —