Žalmy Davidovy/Žalm 36

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Žalm 36
Autor: neznámý
Zdroj: ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912.
Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence: PD anon 70
Překlad: František Šebesta
Licence překlad: PD old 70
Index stran
ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu


\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
 \new Voice = "discant" \relative f' {
  \clef "treble"
  \key f \major
  \time 4/4
  \repeat volta 2 {
   f2 f4 g a f a bes c2^\fermata
   c bes4 a g f a bes c2^\fermata
   d c4 bes a f g2 f^\fermata r
  }
  f' f4 f e c d d c2^\fermata r
  f f4 f e c d d c2^\fermata r
  a bes4 d c a bes2 a^\fermata
  g a4 bes c bes a a g2^\fermata
  c d4 e f e d d c2^\fermata
  f, g4 a bes a g2 f^\fermata
  \bar "|."
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
Ty bez -- bož -- ní -- ka hříš -- no -- sti
Mé po -- jiš -- ťu -- jí vnitř -- no -- sti,
Že báz -- ně Bo -- ží jest prost
Jsouť slo -- va je -- ho ne -- pra -- vá,
I sro -- zu -- mí -- vat pře -- stá -- vá,
By do -- bré -- ho dbal své -- ho;
Hřích na lož -- ci svém pě -- stu -- je,
Jen blud -- né ce -- sty sle -- du -- je,
A ne -- u -- tí -- ká zlé -- ho.
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
Neb o -- ny mu vždy la -- ho -- dí,
Tak ne -- pra -- vo -- sti pro -- vo -- dí,
Až zoš -- kli -- ví se pro zlost.
  }
>>
}
\layout {indent = 0}

1. Ty bezbožníka hříšnosti
Mé pojišťují vnitřnosti,
Že bázně Boží jest prost
Neb ony mu vždy lahodí,
Tak nepravosti provodí,
Až zoškliví se pro zlost.
Jsouť slova jeho nepravá,
I srozumívat přestává,
By dobrého dbal svého;
Hřích na ložci svém pěstuje,
Jen bludné cesty sleduje,
A neutíká zlého.

2. Až v nebe milost předrahá,
Oblaky pravda přesahá,
Tvůj převýší soud hory,
Tvé právo hlubší nad moře;
Ty chováš v světa prostoře
Sám lidi s všemi tvory.
Jak drahé jest tvé spasení!
V tvých křídel stínu zastření

Své Bože, lidé mají;
Tu z domu tvého tučností,
A z potoku tvých radostí
Své rozvlažení ssají.

3. U tebeť jest zdroj života,
Tys, Pane, věčná dobrota,
V tvém světle světlo zříme.
Tě znající rač dařiti
Svou milostí, a zastříti
Svým právem srdcem přímé.
Nechť noha pyšných nestíhá,
A ruka zlých mne nešvihá,
Ni do propasti zvrátí;
Kamž bezbožníci padají,
A poraženi bývají,
Že nemohou víc vstáti.