Žalmy Davidovy/Žalm 28

Žalmy Davidovy František Šebesta
Žalm 27	Žalm 28	Žalm 29

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 28
Autor:	neznámý
Zdroj:	ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912. Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence:	PD anon 70
Překlad:	František Šebesta
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

$\paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new Voice = "discant" \relative a' { \clef "treble" \key a \mixolydian \time 4/4 a2 b g e4 e fis a gis2 a^\fermata cis cis4 d e e d cis b2 a^\fermata e a cis b4 a g g fis2 e^\fermata a cis b a4 g a cis b2 cis^\fermata e cis4 d a cis b2 a g^\fermata cis b4 a gis a a gis a2^\fermata \bar "|." } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Jáť k_to -- bě, Bo -- že, lkám, má ská -- lo, Má slá -- vo, na -- dě -- je i chvá -- lo! K_mé pros -- bě ne -- rač po -- ml -- če -- ti, Sic ne -- chceš -- li mne vy -- sly -- še -- ti, Hned bu -- du mít těch po -- do -- bu, Jenž se -- stu -- pu -- jí do hro -- bu. } >> } \layout {indent = 0}$

1. Jáť k tobě, Bože, lkám, má skálo,
Má slávo, naděje i chválo!
K mé prosbě nerač pomlčeti,
Sic nechceš-li mne vyslyšeti,
Hned budu mít těch podobu,
Jenž sestupují do hrobu.

2. Mé prosby slyš v svém smilování,
Když k tobě volám v vroucím lkání,
A ruce vznáším ku svatyni.
Těm nerovnej mne, hřích jenž činí,
Jenž v ústech pokoj mívají,
Však v srdci zlost jen skrývají,

3. O Bože, jenž se dlouho díváš,
Však posléz všeliký hřích mstíváš,
Dej zatvrzelým v nepravosti
Odplatu podle záslužnosti;
Dle práce, kterouž konají,
Dej mzdu jim, jak jí hledají.

4. Kdož srdce svého nepřiloží,
A nebudou dbát cesty Boží;
Kdož skutků Páně nehledají,
A dílem jeho pohrdají:
Ty všecky v hněvě podvrátí
A nedá jim víc povstati.

5. Buď požehnán Pán, jenž mne slýchá,
Když duch můj k němu vroucně vzdýchá.
Pán jest má síla, štít i rada,
V němť naději mé srdce skládá;
Můj zpěv čest jeho zvěstuje,
A duch můj v něm se raduje.

6. Pán svatých svých jsa hojná síla,
V svém Pomazaném pomoc ssílá.
Spas lid svůj, Pane, zjev se jemu,
A dědictví vždy žehnej svému;
Svou rukou pas je laskavě
A k věčné přiveď oslavě.