Žalmy Davidovy/Žalm 25

Žalmy Davidovy František Šebesta
Žalm 24	Žalm 25	Žalm 26

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 25
Autor:	neznámý
Zdroj:	ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912. Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence:	PD anon 70
Překlad:	František Šebesta
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

$\paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new Voice = "discant" \relative g' { \clef "treble" \key g \major \time 4/4 \repeat volta 2 { e2 fis4 e d g2 a4 b2 g^\fermata b b c4 b g2 a g^\fermata } g a b4 g c c b2^\fermata g e4 fis2 d4 e g fis2 g^\fermata b b g4 c b a g2^\fermata b d c4 b a g a2 g^\fermata \bar "|." } \new Lyrics \lyricsto "discant" { K_to -- bě, Pa -- ne, po -- zdvi -- hu -- ji Du -- še své, tys Bůh můj sám; Vě -- rou s_te -- bou spo -- je -- ní Za -- han -- be -- ni ne -- bý -- va -- jí; Ti však bu -- dou sní -- že -- ni, Kdož se pře -- vrá -- ce -- ně ma -- jí. } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Vždy se to -- bě dů -- vě -- řu -- ji, Dejž, ať han -- by ne -- po -- znám! } >> } \layout {indent = 0}$

K tobě, Pane pozdvihuji
Duše své, tys Bůh můj sám;
Vždy se tobě důvěřuji,
Dejž, ať hanby nepoznám!
Věrou s tebou spojení
Zahanbeni nebývají;
Ti však budou sníženi,
Kdož se převráceně mají.

2. Cesty své mi oznam, Pane,
Též mne vyuč stezkám svým;
Dejž, ať v pravdě tvé nám dané
Chodím srdcem hotovým.
Slovem svým mne poučuj,
Ať svést od tebe se nedám;
Ty jsi spasitel, Bůh můj,
Tebeť já dnem každým hledám.

3. Na svá, Pane, slitování
Rozpomeň se na prvá,
Přiveď milost k dokonání,
Kteráž věčně potrvá.
Hříchů pak mé mladosti
Nezpomeň, ni přestoupení,
Pomni na mne v milosti
Dobroty své k oslavení.

4. Dobrý jest Pán, stále přímý,
V milosti jsa veliký,
Vystříhá sám před křivými
Cestami vždy hříšníky.
V lásce své to způsobí,
By soud jeho tiší znali,
Moudrostí je ozdobí,
By se cestou jeho brali.

☞5. Páně cesty času všeho
Milost jsou i pravda těm,
Kteříž smlouvy, slova jeho
Šetříc, rozkoš mají v něm.
Nepravost mou velikou
Pro své jméno odpusť, Pane,
I mou vinu všelikou
V milosti shlaď svrchované.

6. Kdož se Pánu dověřuje,
V komž jest bázeň upřímá,
Tohoť Pán sám vyučuje,

Kterou cestou jíti má;
Duše v dobrém přebývá,
Oplývajíc věcmi všemi,
Símě jeho prospívá
A rod jeho zdědí zemi.

7. Tajemství své Pán znát dává
Těm, kdož jej vždy hledají;
A ti, v nichž jest bázeň pravá,
Smlouvu jeho poznají.
Oči mé zří ku Pánu,
Onť mne mívá vždy v své péči,
Duši dává ochranu,
A mé nohy vodí z léči.

8. Popatř na mne, Pane milý,
Již se smiluj nade mnou;
Opuštěn jsem bez vší síly,
Ztrápen bídou nezměrnou;
Srdce mého žalosti
Náramně se rozmnožují,
Vyveď mne z mých úzkostí,
Ať tvou milost oslavuji.

9. Viz tu bídu, jež mne souží,
Viz mé mnohé trápení,
Dejž mi, po čem srdce touží,
Dej mi hříchů zproštění.
Viz všech nepřátel mých dav,
Jak jsou silní, jak jsou mnozí,
Jak svých povyšují hlav,
A mi v nenávisti hrozí.

10. Rač mé duše ostříhati,
Vytrhni mne z trápení,
Před hanbou mne zachovati;
V toběť znám své spasení.
Nechať sprostnost s přímostí
Ostříhá mé kroky cele;
Vykup ze všech úzkostí,
Bože, svého Izraele.