Žalmy Davidovy/Žalm 21

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Žalm 21
Autor: neznámý
Zdroj: ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912.
Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence: PD anon 70
Překlad: František Šebesta
Licence překlad: PD old 70
Index stran
ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu


\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
 \new Voice = "discant" \relative a' {
  \clef "treble"
  \key d \major
  \time 4/4
  a2 a4 g fis2 b a4 g fis2^\fermata
  d fis4 g a a b2 a1^\fermata
  a2 fis4 fis d fis e2 d1^\fermata
  a'2 b4 b cis2 a b4 cis d2^\fermata
  a b4 b a2 g fis1^\fermata
  d2 e4 g fis2 e d1^\fermata
  \bar "|."
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
Tvůj slu -- žeb -- ník se ra -- du -- je
V_tvé, Ho -- spo -- di -- ne, sí -- le,
Neb k_ně -- mu znáš se mi -- le;
Tvé spa -- se -- ní tak mi -- lu -- je,
Že vdě -- čně po ce -- lý
Den v_něm se ve -- se -- lí.
  }
>>
}
\layout {indent = 0}

1. Tvůj služebník se raduje
V tvé, Hospodine, síle,
Neb k němu znáš se mile;
Tvé spasení tak miluje,
Že vděčně po celý
Den v něm se veselí.

2. Ty srdce jeho žádosti
Mu všecky naplňuješ,
Jej hojně potěšuješ;
A k prosbám jeho z milosti
Své ucho otvíráš,
Niž mu co odpíráš.

3. Ty předcházíš jej v štědrosti
Svým požehnáním stále,
A k hojné jeho chvále
I korunus mu svatosti
Na hlavu postavil,
Bys jej tak oslavil,

4. Tvůj služebník jen života
Požádal blaženého
Od tebe, Pána svého,
A tvá mu dala dobrota
Dnů jeho prodlení
I věčné spasení.

5. Aj, sláva jeho veliká
V tvém spasení se třpytí;
Slast, kterouž v duši cítí,
Vše vnitřnosti mu proniká;
Neb krásou, slavností
Jej zdobíš v hojnosti.

6. Tys za příklad jej vystavil
Hojného požehnání
Na věky bez přestání;
A bys se na něm oslavil,
Své tváři radostí
Jej těšíš z milosti.

7. Anť doufání své pokládá
Jen v milost svého Boha
A díla jeho mnohá,
Tak neklesá a nepadá;
Jej chrání ve skrýši
Svých křídel Nejvyšší.

8.Tvá ruka k soudu povstane,
A najde nepřátely:
Byť pak se ukrýt chtěli,
Tvá pravice je dostane;
A hněv tvůj poznají,
Kdož tebou zhrdají.

9. Jak do peci své ohnivé
Ty uvržeš je v lkání
V čas svého rozhněvání;
Pán v prchlivosti strašlivé
Hněv na ně vyleje,
A oheň sžíře je.

10. Ty v soudu svém, jejž neměníš,
Všech bezbožníků plémě
Vyhladíš ze své země;
I símě jejich vypleníš,
A vytneš pro viny
Je z lidské rodiny.

11. Neb bezbožnosti skládají
V své zpouře proti tobě,
A ve své hrozné zlobě
Tě v uctivosti nemají;
Ač hřích a neřesti
Jim nelze dovésti.

12. Ty si je za cíl vystavíš;
A na tětivu vlože
Své prudké střely, Bože,
V své přísnosti se oslavíš,
Když střelíš do tváři
Každému bludaři.

13. O Bože, rač se zjeviti
V své mocnosti i síle
Na všelikém svém díle;
A budemť skutky slaviti
Tvé mocné pravice,
Čest tobě pějíce.