Články ze Slovana/Pozorovatel politický (59)

Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský
Pozorovatel politický (58)	Pozorovatel politický	Hlavní rána proti Slovanu

Údaje o textu
Titulek:	Pozorovatel politický
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Slovan, 1850 - 1851
Licence:	PD old 70

- (9. července 1851.) V posledních časích rozjasnilo se trochu více světlo naděje pro liberální strany v Evropě a sice jmenovitě nejnovějšími událostmi ve Francouzích, kdežto nyní již s velikou jistotou předvídati možná, že se ústavní svoboda na pokojné cestě dále vyvinovati bude, že republika se udrží, a že nynější president Ludvík Napoleon Bonaparte žádné naděje nemá, své dosti málo ukrývané choutky provésti. Dle našeho mínění povede pokojný vývin svobody ve Francii také v ostatní Evropě k uskutečnění slíbených konstitucí; alespoň nemyslíme, že by si absolutistické strany troufaly kdekoli úplně zrušiti ústavu pokud trvá Francouzsko pokojně co demokratická republika.

- Nějaké známky účinků těchto nejnovějších událostí ve Francouzích míníme také pozorovati v našich reakcionářských časopisech. Reichszeitung ku př. velmi zřetelně a odhodlaně vystupuje proti známé aristokraticko-absolutní straně, která se ozývá v pruském Kreutzzeitungu a ve Freimüthige Sachsenzeitung. Reichszeitung jmenuje směr této strany rovněž prý tak nebezpečným jako směr Mazzinistů!! Kdo ale ví, kterak Reichszeitung o Mazzinim mluví a kterak jej jinak skoro než co vtěleného ďábla nepředstavuje: tenť pochopí, co znamená u ní takové přirovnání. - Jen kdyby zas Reichszeitung na druhé straně nemíchala zákonně liberální a demokratický směr se směrem anarchistů, komunistů atd. jakožto v ní skoro každodenně pozorujeme, vidouce v tom jenom nepoctivý úmysl, strašiti nerozumné lidi před liberálním zřízením!

- Z Prahy se píše, že tam v jednom klášterním chrámu pan farář nechtěl při svatbě (kde ještě k tomu jeden z novomanželů byl protestant) za svědka připustiti váženého měšťana evangelické víry. Až posud se podobný pád nikde u nás nepřihodil, a jenom při křtech se tu i tam nepřipouštěli evangeličtí kmotři, což dle našeho mínění trochu pochopitelnější jest, než vylučovati je co svědky při svatbách. - Litovati musíme, že hierarchie takovýmto způsobem skrze svou tvrdošíjnou nesnášenlivost vždy více sebe připravuje o sympathie národu.

- V novinách čteme již zase pověst, že odstoupiti hodlá ministr baron Kulmer a sice prý proto, ze mu nelze dočkati se spokojenosti Chorvátů s nynější vládou. Pan Kulmer jest ministr bez zvláštního vykázaného oboru, celá činnost jeho obmezuje se jen na hlasování v ministerských poradách, on jest jako advokát a přímluvčí Chorvátů v ministerstvě. Z nejnovějších událostí ale na všech stranách viděti bylo, že moc a váha p. Kulmera není v ministerstvě příliš patrná, což asi by byla přičina odstoupení. Pan baron Kulmer jak se zdá nechce svým pasivním trváním v ministerstvě považován býti v Chorvátsku za spolupříčinu všech nyní pro Chorváty vydaných nařízení.

- Že bude v Praze v tiskárně K V. Medaua vycházeti od 16. července nový český politický časopis: „Pražský prostonárodní list“, jehožto nakladatel jest pan Kuh, a redaktor p Jak. Malý, známo již bude našemu čtenářstvu. Jakého způsobu bude směr tohoto nového časopisu, o tom jsme se starali z bezpečných pramenů se dověděti, anť v oblášení ani jedním slovem zmínka se o tendenci nečiní. Dověděli jsme se tedy, že prý to bude list opposiční, ale - že k vydávání jeho povzbůzen byl nakladatel od jistého vysokého úředníka policejního, a sice z té příčiny, poněvadž prý vláda sama si přeje v Praze nějaké opposiční noviny. Máme všechny příčiny držeti tyto zprávy za velmi jisté, neboť i ta okolnost, že nový časopis 7krát týdně vycházeti bude jen s kaucí 5000 zl. stř. potvrzuje nás velice v jeho upřímné opposičnosti. Jest totiž jak latináři povídají „modus in rebus“: zákon náš tiskový praví, že v Praze časopis politický více než třikrát týdně vycházející 10.000 zl. stř. kauce položiti musí, když jen 3krát týdně vychází 5000 zl. stř. a když méněkrát vychází 3000 zl. stř. S povolením vysokých vrchností dá se ale tento zcela zřejmý zákon také obejíti takto: Ohlásí se, že časopis bude vycházeti jen třikrát týdně, začež se 5000 zl. kauce složí, že ale bude jednou za týden vycházeti co nepolitický pouze zábavný list, a ke každému čislu z těch tří politických že bude příloha. Tato příloha má vždy datum toho dne, vydává se ale - tak pozdě na večer, že si pro ni lidé obyčejně až ráno přicházejí a tak vlastně vychází časopis za 5000 zl. stř. kauce přece 7krát za týden tak dobře jako by byl 10.000 zl. stř. kauce položil. K rozehnání veškeré illuse ohlašuje dokonce v předplacení, že se může poštou 7krát týdne zasílati. Otázka: Kolikrát tedy vlastně vychází týdně? Třikrát? O ne, nýbrž 7krát. Tohoto práva však užívají proti patrnému smyslu zákona jen opposiční časopisy jistého druhu. - Z toho ohlášení, že tento pražský prostonárodní list bude dáván za náhradu všem odběratelům Večerního Listu, soudíme ve spojení s okolností, že i p. Kuh jest opet nakladatelem, že za kauci použito jest těch samých 5000 zl. stř., které za onoho času složili rozliční liberální lidé k tomu účelu, aby Več. List vycházeti mohl. Činime je tedy na to pozorny, aby v tom pádu, kdyby nově ohlášený časopis opposiční se jim, až nějaký čas vycházeti bude, nezalíbil, neopomenuli své částky nazpět vzíti. Směšné by zajisté bylo, aby našinci ještě penězitě podporovali časopis, který si vláda sama založí co opposiční, ta vláda která všechny opravdivě opposiční časopisy buď zničila neb zničiti usiluje.

- V tom nás potvrzuje také to, co známý Víd. Den. praví o tomto novém časopise. „Domnívá se totiž, že směr jeho bude konservativní a že se varovati bude všech výstředností, které prý posavadním českým novinářským podniknutím v Praze jámu vykopaly.“ Předce proto ale vytýká Víd. Den. Praze, že se nezmohla na veliký orgán.

Vídeňský Denník, jak se zdá, nemá ani dost málo práva vytýkati liberální straně v Praze, že nevydává žádné větší noviny, neboť jest směšné posílati jiné do ohně, když sami pokojně a v bezpečnosti za větremi stojíme. Že my dosti vnitřních sil máme vydávati v Praze veliké české noviny jest zkušeností dokázano, ze ale jen málo kdo chuti má vydávati noviny tam, kde je může při vší zákonité tendenci libovolnost, když se jen trochu zmohou, hned -zkaziti, jest také pochopitelno. - Co se ostatně výčitky „výstřednosti“ týče, musí jenom Víd. Den. sám kajicně na prsa tlouci: kdyby byl pod redakcí p. Votky nebyl tak příliš neopatrně a výstředně objevil svůj celý ultramontánsko-středověký směr, byl by zajisté našel většího účastenství a nebyl by hlasem volajícího na poušti jako nyní. Ovšem, že páni vydavatelé Denníka sami to konečně poznali, a odstranění p. Votky od redakce Víd. Den. jemu zase trochu na nohy pomoci chtěli, ačkoli ale pod novou redakcí již tak příliš cynicky z jeho článků nečpí středověk a reakce v něm na sebe oděla slovanský šňůrovaný kabát, přece to již tuším bylo pozdě a výstřednost potrestala se sama.