Články ze Slovana/Pozorovatel politický (55)

Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský
Další vycházení Slovana	Pozorovatel politický	Pozorovatel politický (56)

Údaje o textu
Titulek:	Pozorovatel politický
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Slovan, 1850 - 1851
Licence:	PD old 70

(18. června 1851 ) H. B. Z Prahy čteme velmi znamenitý dopis v Záhřebských novinách Sudsl. Ztg. jednající o navrženém všeobecném slovanském sjezdu od Matice Ilyrské. My sice nemůžeme souhlasiti ve všem se smýšlením onoho dopisovatele Pražského, přece však uvedeme zde z jeho dopisu některé hlavnější myšlénky. On praví: „Jsem pevně přesvědčen, že z vnitřní potřebnosti také všichni slovanští národové časem svým budou míti jediný spisovní a obecný jazyk pro vzdělance. Věc sama jest pro mne nade všechnu pochybnost, jenom způsob, kterým se to stane, není posud jistý. Věc tuto nikdo, žádný stát, žádný mocnář, žádný národ nezamezí; způsob může v rozhodné době jediný vznešený duch tvorčivě naznačiti -který živé slovo do sta milionů lidskýcn duší vdechne. Ano v nepřemožitelnosti svého přesvědčení vidím ještě dále! Povážímeli nynější stav národův a států ve východní Evropě trochu ostřeji, vnikneme-li hlouběji v ducha, jenž obživuje mysli od Odry a Labe až k Volze, postavíme-li nespravedlivé zaslepení západu proti mladistvé kyprosti východu: věru ani není zapotřebí smělého úmyslu, východ nepotřebuje nic jiného, než věren své politice minulého století, čekati, až mu zralý plod do klína sám padne. Ovoce usilovaní národů rakouských nebudou nikomu jinému v prospěch, nežli ruštině, ruské národnosti, ruskému jazyku. Nezapomínejte ale, že to vše jest jenom účinek čistě duševního pokroku Slovanů, beze všeho spolupůsobení politických živlů. Kdyby ale, což ovšem možná, také politické okolnosti pro Rusko se lépe utvořily, ba kdyby to jen zůstalo tak, jak se od přemožení Maďarů jednati počíná, pak ovšem svrchu řečený obrat v kultuře Slovanů tím rychleji a mocněji se stane, za několik let budeme viděti uvědomnělé Slovany jen v tomto směru pracovati, třeba se sebe více proti tomu opírali, neboť jim nezbyde jiná cesta vedouci z této těsnosti: r. 1848 jsme se pokusili po této jíti, ale byli jsme nehodně odmrštěni, a od té doby zdvojnásobily se obtíže“ - Nepotřebujeme snad ani doložiti, jaký jest smysl pravý těchto slov sice velmi opatrně postavených, nicméně ale dosti srozumitelných.

- Kdo se chce laciným způsobem těšiti, tomu připomínáme, že opět Vídeňské časopisy slibují v říjnu letošniho roku svolání zemských sněmů. Jest prý to předloženo říšské radě. Kdo tomu věří, bude spasen. - Roku 1849 z jara v březnu slíbilo se výslovně svolání sněmů na podzim téhož roku, kolikráte se od té doby prorokovalo, o tom by se mohl přesvědčit každý, kdo se práce neštítí, přehlédnout si noviny od r. 1849, 1850 a 1851. Obležení také bude vyzdviženo, nastane zase stříbro, a vojsko se rozpustí. To je jisté. - Ostatně zase tuto první zprávu Oesterr. Corr. hned co bezdůvodnou odvolala, bojíc se nepochybně, aby tomu nikdo neuvěřil.

- Ministerstvo osvěty přemýšlí prý nyní o tom, kterak by se daly opraviti kláštery. To jest asi taková práce, jako by někdo chtěl sejto tak zpravit, aby se jím mohla voda nabírat. - Myslí se prý ale, že hlavní příčina tohoto nyněišího stavu našich klášterů jest ta, že se odtrhli od svých generálů v Římě, a bez obnovení tohoto spojení nedá prý se žádná důkladná reforma provésti. -Kdo ale ví, že kláštery v papežských zemich zrovna tak nyní vypadají, jako všude jinde, ten si může pomyslit, jak asi brzo tito řimští páni generálové napraví všechny naše kláštery. Bylo by to arci tuze zajímavé pro historii, kdyby se tak v Rakousích r. 1851 obnovilo užší spojení všech klášterů s Římskými generály.

- Kromě všelikých jiných zatměni, kterých již od r. 1849 pozorujeine, bude také ještě letos dne 28. července okolo 3. hod. s poledne úplné zatmění slunce, a sice tak úplné, že ani do ministerstva osvěty ve Vídni žádné světlo nepronikne.

- Dle nového nařízení ministra osvěty ohledem na porady učitelské ustanoveno. aby se k poradám těm scházeli učitelé pod vůdcovstvím okresních školních dozorců (děkanů, vikářů), aneb pod vůdcovstvím onoho, koho tento k tomu konci ustanoví, ale vždy jenom na jeho vyzvání, aneb s jeho dovolením. (Mor. Nov.) Z toho pozorujeme, že ministerstvo osvěty učitelům odjímá právo associační, které dle ústavy přísluší každému občanu, neboť jim dle tohoto nařízení volno není držeti si mezi sebou poradu o svých záležitostech bez povolení pánů vikářů.

- Noviny v Rakousích přibližují se již zase všemožně k bývalé idyličnosti před r. 1848. Tak ku př. nám jedny noviny české, které jmenovati nechceme, ve zvláštním dopisu z Opavy nevypravují nic jiného, než tři dětinské kousky. První jest jak dva hoši vzavše řezníkovi necky, na nich místo loďky po potoce plouli, což prý se skončilo s výpraskem. Druhá, že se stalo jinému chlapci neštěstí v dílně, třetí konečně, že z dvou hochů na řece Opavě v člunku jezdících jeden utonul, při čemž dotčené noviny následujícím způsobem poučují své čtenářstvo: „Budiž smutný tento pád mládeži naší výstrahou, ať raději podobné nebezpečné zábavy se varuje; voda arci pěkně se blýská, a zdá se býti velmi snadné, na tak hlaďounké rovině sem tam se prohánět, ale kdo nemá dosti zběhlosti a prozřetelnosti, zůstaň na pevném břehu!“ Jaká tu nová myšlénka, a jak užitečná světu, kdyby jen se vždy dle ní řídil, a jak dobře by bylo pro rozpustilé hochy, kdyby tyto noviny pilně čtli a dle nich se také zpravovali. -Takové již jsou nyní noviny politické v Rakousích!

- V Prusích jak známo zastavila se nazpět couvající konstituce konečně již u bývalých krajských a provinciálních (předbřeznových) sněmův a ačkoli strany toho panuje v Prusku nesmírné rozhořčení, přece není pochybnosti, že vláda svůj úmysl provede. Musíme uznati, že málo která vláda tak šikovně umí sněmy rozličné na darmo svolávati a rozpouštěti, konstituce slibovati, oktrojovati a nedržeti jako - pruská. - Pozorujeme ale nyní, ne sice s podivením, avšak přece s napnutou myslí, že naše vládní noviny, které vždy dříve při podobných příležitostech proti vládě pruské nesmírně si vyjížděly, nyní zcela mlčí, ba ještě jakési zalíbení v těchto krocích Pruska objevují. Co to znamená, není těžko se dovtípiti.