Články ze Slovana/Pozorovatel politický (21)

Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský
Faryzeové rovnoprávnosti národní	Pozorovatel politický	Praetoriani rakouští

Údaje o textu
Titulek:	Pozorovatel politický
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Slovan, 1850 - 1851
Licence:	PD old 70

H. B. „Ost-Deutsche Post,“ jak známo, stojí ve spojení s maďarskými praetendenty v Uhřích a neopomine ani příležitosti, kde by tak mohla Slovanům něco nemilého zavěsit. Tak ku př. praví o Slovácích při jedné příležitosti: Hurban a jeho přátelé jsou jenom stoupenci mužů „Slovana“, a kam tito směřují, ukázal nám program jejich v prosinci m. r. vydaný. (Známý článek p. Palackého v „Nár. Nov.“, pro který byly vlastně v Praze zapovězeny.) Rovnoprávnost jest vznešený, šlechetný a skutečně demokratický princip, ale v té rozsáhlosti, ve které jí žádají Palacký a jeho soudruhové, rovná se principu Fourierovu a Okenovu, které též zrnko pravdy v sobě obsahují". Totiž jinak vyřknuto, rovnoprávnost měla by sice býti, poněvadž by ale Němcům a Maďarům škodila, jest nepraktická. S jakou mrzutostí ostatně pan Kuranda a jemu podobní rabínové na každé slovanské pohnutí hledí, viděli jsme nedávno při známých pistolích Kničaninových, kdežto se již nemohl p. Kuranda zdržeti, aby svému vtipu uzdu pustil a podotknul, že jest na nich prý vyobrazen Žižka a Petr Fastr. My zajisté dobře víme, co vypodobniti sluší na pistole pro Kničanina, a zanecháváme p. Kurandovi, aby až jednou Vídeňští pošlou panu generalovi Willisenovi do Holštýna nějaké pistole, vypodobnil na jednu Herrmanna a na druhou scénu z p. Kurandovy známé svatby v Kolíně.

- Upozorňujeme pana biskupa Brněnského, že uprázdněna jsou dvě arcibiskupství v Sardinsku, totiž Turinské a Cagliarské, poněvadž se dotčení dva arcibiskupové na cesty vydali.

- Emigrace maďarská rozdělila prý se ve Francouzích již na dvě strany, na aristokratickou a demokratickou, zrovna tedy jako Poláci, jakož vůbec mezi Poláky a Maďary ve všem jsou největší podobnosti. „Reichszeitung“ při této příležitosti silně si zademokratila; praví totiž: „Z toho vidíme v maličkém účel uherské revoluce: použití demokratie k provedení neodvislosti maďarské a pak aristokratický absolutismus - kdo má oči k vidění, viz.“ -Ovšem jest to pravda, co praví „Reichszeitung“, ale řekla by to, kdyby právě nyní vláda naše nebyla rozmrzena s maďarskou aristokratií?

- První ministr, kníže Schwarzenberg jel za JMC. do Tyrolska. Bude prý tam nějaké rokování s králi německými, spojenými s Rakouskem proti Prusku. Snad by mohla míti tato cesta JMC. ještě přece všeevropské následky. Ostatně při tom při všem neveříme ještě na vojnu s Pruskem, neboť jest jen jedna jistá známka, dle které s jistotou na vojnu s Pruskem budeme moci souditi, totiž až zas počne ministerstvo nám Slovanům a zvláště Čechům příznivější tvář ukazovat. Tak jako z pučení fíků se v písmě soudí na brzké jaro, tak i z rozšíření ministerského srdce k nám souditi můžeme na brzkou vojnu s Pruskem. Pak zase budeme hodní a milovaní synáčkové - s tím rozdílem jenom, že jsme již zatím trochu povyrostli a zmoudřeli.

- Hlavní schůzka všech katolických jednot v Linci uzavřela také prý, že se budoucně chtí sestřediti buď ve Fultě neb v Praze. Všimněme si toho, že se od r. 1848 z této strany jaksi ve zvláštní pozornosti mají Čechy a Praha. To jistě není nadarmo.

- Úřadové v Sedmihradsku dostali nařízení, aby všechnu úřední korrespondenci nevedli jinak než v německé řeči, poněvadž prý nemůže být než jeden úřední jazyk a poněvadž se prý nyní na to tlačiti musí, aby se každý úředník němčině jakožto úřednímu a vládnímu jazyku, bez kterého žádný rakouský úředník býti nemůže, co nejdříve naučil. - To jest tedy již zcela zřejmé, že nebude v Rakousích rovnoprávnost, nýbrž že chtějí ministři udělati němčinu panujícím nad ostatním jazykem. Kdyby se to ale jen tak snadně dalo vyvést jako nařídit! Osm milionů proti 28 milionům, to přec je trochu těžko prorazit, a kdyby se i celé ministerstvo na váhu k těm 8 milionům přiložilo, pochybujeme přec, že by nás převážili. - Litujeme jen p. ministra Bacha, že již tak zřejmě se osměluje rušiti naši ústavu. Kdežto si nyní Prusko počíná v Němcích dělati přátele, uráží naše vláda všechny své národy k prospěchu několika milionů Němců - přece však nikdy proto nebude ve vlastním Německu oblíbenější než Prusko!

- Jak se naše vláda chápe všemožných postranních prostředků, jimiž by novinám sobě oddaným mohla opatřiti nějaké čtenářstvo, objevil nám nedávno „Wanderer“ strany telegrafických depeší. Vláda totiž nechává skrze p. Tuvoru, známého bývalého redaktora zuřivého časopisu „Freimüthiger“ a „Const. Zeitung“ (p. Medaua, zapovězených v Praze), kterýžto p. Tuvora nyní se stal poníženým služebníkem p. Bacha a spisovatelem známé „Osterr. Corr.“ všechny telegrafické depeše opatřovati a je pak svým novinám sdělovati. Rozumí se samo sebou, že neodvislé noviny, kdyby i sobě chtěly za veliké peníze opatřiti ty samé zprávy na telegrafické cestě vždy čekati musejí až telegraf pro vládní noviny službu odbude a obyčejně teprve pozdě v noci nějaké krátké zprávy dostávají. Tím ovšem noviny vládní, totiž „Reichszeitung“, „Lloyd“, „Vídeňský Denník“ mají důležité zprávy mnohem rychleji než neodvislé časopisy. Est modus in rebus.

- Budeme tedy míti i v Čechách loďstvo vojenské a vyplní se přece slova Shakespearova, že leží Čechy u moře. Vláda prý zařidí parní vojenskou loď na Labi k pojištění komunikace mezi Děčínem, Litomeřicemi a Terezinem. Dočkáme se snad ještě veliké bitvy mořské mezi Angličany a Rakušany někde u Libně. To je pokrok! Zároveň máme potěšitelnou zprávu, že vláda vynaloží na lepší upevnění Terezína zase několik milionů. Vláda se nepochybně přesvědčila, jak dobrou službu jí dělaly pevnosti uherské v čas vojny, a proto nyní tolik peněz na ně obětuje. Či snad myslí p. Kraus, že se času tohoto, kde tak špatné peníze máme, nejlépe k stavbě použiti má, abychom za ty papíry měli alespoň hodné pevnosti, které pak mohou časem svým státu hodně vynášeti?