Články z Národních novin/První ústavní sněm říšský

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Články z Národních novin
Podtitulek: První ústavní sněm říšský
Autor: Karel Havlíček Borovský
Zdroj: citanka.cz
Vydáno: Národní nowiny 1848-1850
Licence: PD old 70

H. B. Z Vídně dne 26. července. Těžko jest posud s nějakou jistotou udati, jaké budou činy a výsledky našeho ústavního říšského sněmu. Strany mnohé, z kterých sestaven jest, nerozdělily se posud tak určitě, aby patrně vysvítala jejich síla, aby se na jisto pověděti mohlo, která strana zvítězí. Toť arci platí jenom v záležitostech čistě politických, neboť posavad určiti nelze, ku které politické straně nejvíce spoluúdů sněmu se přiznává, ačkoli i tu jisto jest, že liberální budou všechna určení sněmu. Co se týče národních poměrů, ovšem mají velikou převahu národnosti neněmecké, jak se již z pouhého pohledu na země ve sněmu zastoupené poznati může, a podaří-li se Slovanům všem a Vlachům mezi sebou srozuměti se o všech potřebách svých společných, jisto jest, že na sněmě takovou většinu hlasů míti budou, které žádná síla neodolá.

Posavad ovšem nejsou ani všichni sněmovníci přítomni a také ani jednání samé, pohybující se více v pouhých přípravách a formálnostech, nezavdalo příležitosti ke zjevnějšímu vystoupení stran. Avšak se již napřed tvrditi může, že se hlavně tři strany budou pokoušeti o parlamentární vítězství: foederalisté, centralisté a Frankfurtisté. Arci se tak mysliti nemůže, jakoby každý úd sněmovny již patrně k některé z těchto tří stran náležel, některý zajisté nedrží posud se žádnou, některý náleží zároveň ke dvěma, totiž který chce výhody dvou dohromady spojiti.

Foederalisté chtějí přetvořiti Rakousko ve spolek rovně oprávněných zemí, z kterých se každá doma dle libosti řídí, spojena jsouc s ostatními jednou dynastií. K této straně náleží Čechové, Poláci, Slovenci ze Štýrska, Krajinska atd., Vlachové a právě liberální Němci, a není pochybnosti, že by se k této straně i mnoho ostatních pokojných Němců přidalo, kdyby viděli, že se jen skrze foederaci může těmto neněmeckým národnostem zadost učiniti. Foederalisté dělí se posud mezi sebou rozličnými náhledy strany spojení, jedni totiž přejí si zcela slabé, jiní zas pevnější spojení mezi sebou.

Centralisté jsou dvojího, od sebe zcela rozdílného způsobu: první nazvali bychom byrokraticko-officialní, kteří sami sebe snad i foederalisty nazývati budou, avšak jen pro jméno, aby tímto jménem snad některé pravé foederalisty k sobě přilákali a svou sílu nimi rozmnožili: vskutku ale chtí jen dosavadní mašinu rakouského císařství trochu opraviti, všechnu moc ale ve Vídni zachovati, a provincím jen tolik samostatnosti popřáti, kolik jim nevyhnutelně dáti musí. K této straně náleží co vůdce hrabě Stadion z Haliče, p. L. Neuman s rusínskými sedláky, pak všichni Němci, taknazvaní „Schwarzgelbe“. Druhá jest strana falešných centralistů (totiž skrytých Frankfurtistů), kteří chtí zcela, jména dosavadních zemí jako Čechy, Moravu atd. zničiti, celé Rakousko jenom na departementy bez ohledu na historické rozdělení rozkouskovati, gubernie všechny zničiti, aby všichni krajští zrovna a bezprostředně pod ministerstvem stáli, a aby tak poznenáhla všichni se poněmčili. Takové jest smýšlení nejúhlavnějšího nepřítele našeho, p. Löhnera, deputovaného ze Žatce a některých jiných zuřivců protislovanských. Ti také usilují o to, aby Poláci a Rusíni z vídeňského sněmu odešli a sami pro sebe doma sněm zřídili, ovšem jenom proto, by pak ve Vídni síla Slovanů zlomená, nemohla odolati kanibalské zuřivosti p. Löhnera a jeho společníků. Frankfurtisté též jsou dvojího druhu; praví, kteří se úplně podrobiti hodlají parlamentu Frankfurtskému, tak aby i císařství rakouské úplně přestalo a jenom část a provincie byla velikého Německa. Proti tomuto ovšem všichni Neněmci odporovati musí. Mírní Frankfurtisté, kteří jenom nějakého přátelského svazku s německým spolkem žádostivi jsou, avšak souverenitu rakouskou zachovati chtějí, nenajdou arci žádného odporu, a nejen my Čechové, nýbrž i ostatní Neněmci s nimi velmi přátelsky porovnati se hotovi jsme. Strana nejurputnějších Frankfurtistů jest ale zde na sněmě tak malá, že sotva 40 údů počítati může.

Sněmovna sama rozdělena jest na 8 řad stolic, z kterých každá řada (oddelení) od ostatních průchodní uličkou rozdělena jest. Údové sněmovny nesedí zde tím pořádkem, jako v Paříži, aby se již dle politického smýšlení také místy svými dělili. Úhrnkem říci se může, že nejpravější řadu a druhou vedle ní obsadili Čechové a Poláci, vedle nich v pravém centrum jednu řadu rusínští a polští sedláci, mezi kterými sedí též na osudném místě 673 spisovatel této zprávy, dvě dlouhé řady stolic v centrum mají obsazeny mírní Němci, vyjma jenom zuřivce česko-německé, tak nazvané protestanty, kteří nejhornější místa levého centrum obsadili a odtud bouřlivě na pravici dorážejí. Nejlevější strana obsazena jest skoro od samých Poláků, vyjma několik Němců radikálních, a ostatní levice velmi jest promíchaná. Též přidati se musí, že kromě toho leckde jinde mícháni jsou rozličně smýšlející.

Volba presidenta, na které si časopisy zdejší tak mnoho zakládaly, nemá zcela žádného politického významu, neb jsme se my Slované již napřed umluvili, že vyvolíme za presidenta mírného Němce a dle možnosti Vídeňana. V osobě dr. Schmitta jsme se ale s Němci setkali, kteří také si radikálního ze sebe voliti netroufali.