Moderní básníci francouzští/Zvon a kovadlina

Moderní básníci francouzští
Jsem z mramoru a stínu…	Zvon a kovadlina	Nimrod

Údaje o textu
Titulek:	Zvon a kovadlina
Autor:	Victor Hugo
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 224–225. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Je večer hluboký, planinou stín se plazí.
Pojď dcero, sedněme, hle, západ sotva hází
mdlé světlo z oblouku, kde starý most kraj hlídá.

Vzdálené kovárně hlas zvonu odpovídá.
Búh v zvonu večerním, člověk na kovadlině
ti jednu kují věc a hvězda v šerém stíně
se zažíhá v týž čas, co dole náš dub ztmělý.
Náš osud, dítě mé, v té dvojici jest celý.
V těch zvucích hlasy zní, dva přísné, svaté hlasy,
jež těší člověka, jej vedou v přístav spásy,
jsou jemu kormidlem a dál ho vedou sladce.
Zvon praví: Modlitba! a kovadlina: Práce!