Zrnka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Zrnka
Autor: František Vymazal
Zdroj: Soubor:Vymazal, František - Zrnka.djvu
Vydáno: Telč, 1896
Licence: PD old 70
Index stran
page=

Zrnka

Smyslil a sebral
František Vymazal

V Telči.

Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce.

1896.

Tiskem firmy Karel Šolc v Kutné Hoře.
Přísloví jsou starodávná zrnka.

Nic není nakažlivějšího než — parlament.

Všecko by bylo dobře poděláno, kdyby mohl člověk to ono udělat ještě jednou.

Velicí chlapi vypadají z daleka malí; a velicí mužové z blízka.

Líchváři bývají největší dobrodinci.

Studenti jsou nejmoudřejší lidé — mezi sebou.

O komedie nebude nikdy potíž.

Kdyby řekl hlupák sebe větší moudrost, není to moudrost.

Čím více kdo renegátstvím opovrhuje, tím více je náchylen jiné k němu svádět.

Nové národy nevznikají, ale staré zanikají.

Kdo se nechce zdáti více než je?

Mnozí se mají proto za vzdělané, že nevědí co je vzdělanost.

Homér nebyl slepý, ale jeho vykladači.

Chceš-li zachovat svoji svéráznost, nechoď mezi lidi.

Někdy se mění význam slova, a lidé myslí, že se mění věc.

Mnohý se pro samu lásku nedostal k ženění.

Není každému dáno býti duchaplným mezi hlupáky.

Ve víně je pravda, ale někdy také anilin.

Pravý rek je ten, kdo si dobude srdcí svých nepřátel.

Nejraději pozorujeme na jiných to, čeho sami nemáme.

Vezmi některému člověku jeho škrabošku a vzal jsi mu všecko.

První a nejtěžší úloha člověka je, aby se hodil do světa.

Tradice je dědičný hřích.

Kdyby pršelo pivo, vymyslili by lidé vodu.

Gramatika zabíjí řeč.

To byl osud, říkáme teprve potom, když se něco nemilého stalo.

Prázdný žaludek vidí dál než plný.

Vedli zločince k šibenici a on se vyhnul maličké kaluži.

Zvyk jsou hodiny.

Některé vady jsou přednosti.

Větší obnos je méně než velký obnos.

Nečekej na smrt druhého; můžeš umřít sám.

Ztřeštěnec je vždycky nápadnější než rozumný člověk; tudy sláva mnohých nových umělců.

Kdo ví, nemají-li mravenci lepší stát než my lidé; neboť oni posud své ústavy nezměnili.

Jak chudá by byla každá řeč bez tropů!

Ani záložny se neobejdou bez titulů; nejmenší je: občanská.

Čemu lidé nerozumějí, tomu dají aspoň nějaké jméno.

Testamenty se dělají vždy při dobrém rozumu.

Ženy jsou na procházce pávi, v domácnosti straky a mezi čtyřma očima holubice.

Spíše porovnáš sto žen nežli dvě.

Žena není nikdy výmluvnější, než když chválí svého muže a na svou tchyni žaluje.

Pokrytství je moderní neřest a moderní neřest je ctnost.

Kdo nejméně nese, mluví o svátcích nejvíce.

Manželství je klec; kdo je venku, chce do ní, a kdo je v ní, chce ven.

Mají-li ženy tolik rozumu jako muži, nevím; ale jistě nemají tolik nerozumu.

Lidé jsou podobnější své době nežli svým otcům.

Celý život má býti jedna velká práce.

Kolik lidí zajímá státní rozpočet, kteří se o svůj rozpočet pranic nestarají.

Hleď se připomínati luze její povinnosti; mluv jen o jejích právech.

Celé dějiny se vlekou duševními epidemiemi. Byla by pěkná práce vyhledati zde zdravé momenty.

Svéhlavost není ještě pevný charakter.

Hlupáci zdvihají hlavu, když chtějí říci hloupost.

Srovnávej se s těmi, kteří jsou lepší, ne s těmi, kteří se mají lépe.

Burza je místo, kde lidé kupují, co nepotřebují, a prodávají, co nemají.

Jenom hloupý člověk ví všecko.

Pravá sláva časem roste, nepravá tuchne.

Kdo chce všecko napravit, všelico pokazí.

Kdo chce vždycky býti chválen, dá se snadno obelhat.

Chceš-li se poznati, pátrej, cos dnes vykonal.

Kdo jsi nespokojen, jdi se podívat na bídu.

Nejkrásnější krajina není odevšad krásná.

Stáří přichází náhle.

Každý chce dlouho žíti; nikdo nechce stárnouti.

Žerty bohatých lidí jsou vždy vtipné.

Přirozený rozum nahradí vzdělání; ale žádné vzdělání nenáhradí přirozeného rozumu.

Obyčejní lidé spatřují plody svého působení; semeno, jež zaseli povahy genialní, vzchází znenáhla.

Zvyk je silnější než pravda.

Báseň je lež — ale pěkná.

Demagog chytá ryby dynamitem.

Nadávat ti pomůže ledakdo.

Falešná porovnání jsou velicí škůdcové pravdy.

Veliká většina lidí nejsou nic než špekulanti.

Kdyby dal soud jenom na obhájce, nebyl by nikdo odsouzen.

Čím více stran, tím více rozumů a tím méně rozumu.

Dobrý učitel vyučuje tak, jak by se rozumný žák tázal.

Chceš-li poznati některý národ, dávej pozor, jak mu vlastní jeho špatní spisovatelé lichotí.

Nejslavnější Dán je — Hamlet.

Kdo miluje svobodu, netrp u sebe žádných zvyků.

Málo kdo se nese tak, jak vskutku je; nejvíce lidí se nese tak, jak by býti chtěli.

Kolik manželství by bylo rozvedeno, kdyby ženy — chtěly.

Lidé se nescházejí do shromáždění, aby o něčem přemýšleli.

Špatný žák, který nevynikne nad svého učitele.

Sejde-li se mnoho rozumných lidí, vyvedou snadno hloupost.

Mnohému se učíme, abychom to zapomněli.

Erbová zvířata (orel, medvěd atd.) jsou většinou dravci.

Rád bych zvěděl, kolik lidí ve větších městech, na př. v Brně umírá, o nichž se právem říci může, že umřeli přirozenou smrtí.

Kdo má na sobě denně špatný kabát, tomu se nikdo nevysměje; ovšem ale tomu, kdo nosí týž dobrý kabát den co den.

Jak krásný je život plavce, jenž si svou cestu na nebi čte!

Věřiti není tak snadno, jak by si ledakdo myslil.

Člověk jenž jiným rozkazuje, nemá už úplné svobody.

Jsou lidé, kteří tvrdí: Rozbijme ten hrnec na kusy a bude celý.

Kreslit podle kreslené předlohy je tolik, jako opisovat místo psáti z hlavy.

Kdo můžeš, vypiš slušnou cenu za nejlepší odpověď na otázku: Jaké mají být u nás noviny pro lid?

Praví věřitelé nejméně věří.

Mnohomluvný učitel mate žáky.

Učitel má také žákům vyložit, jak se mají učit.

Řekne-li jeden nové slovo, je špatné; řeknou-li je tři, je dobré.

Pokud bude v člověku fantasie, bude vždy zázraků dost.

Přesvědčení bereme často od jiných.

Ingenia a králové jsou nad zákonem.

Musíme vidět cizí věci, abychom posoudili své.

Nejkonservativnější země, Anglicko, má největší svobody.

Rád bych věděl, co se za vánoční dárek — nehodí.

Města se předstihují objemem a noviny papírem.

Velký ostrov se jmenuje kontinent.

Septimáni zdefinují všecko a professor Randa si netroufá definovati ani výprodej.

Krátká řeč je vždy aspoň ještě jadrná, vzletná anebo promyšlená.

Čím častěji nějakou lež opakuješ, tím se více podobá pravdě.

Žena bez kávového věnečku je jako trubka bez nátrubku.

Kamením se hází jenom na ty stromy, které nesou ovoce.

Kousek chemie vydá více než tisíc let filosofie.

Střední školy pokulhávají za vědou aspoň dvacet let.

Příroda mluví prosou, umění mluví rýmem.

Formální vzdělání je učiti se řečem, kterých nepotřebuješ.

Jak dobré by byly zákony, jimž by se všecky evropské státy podrobovaly.

Sociální demokrati chtějí stvořit ideální svět; ať stvoří raději ideální lidi, a ideální svět přijde potom sám.

Mnohý ani netuší, co z něho mluví.

Nestav člověka na cizí nohy.

Mnozí si odpočívají od — lenošení.

Mnoho lidí čte hloupější věci než by sami napsali.

Mnozí čtou slova, ne věci.

Špatný ministr, který by musil teprve dělat zkoušku.

Kdyby byli lidé ovce, byli by zůstali ovcemi.

Nová pravda zabíjí starý blud.

Ublížiti komu nebývá tak nebezpečno jako prokázati mu příliš mnoho dobrého.

Pravou výmluvnost má ten, kdo řekne všecko, ale jen to, čeho je potřeba.

Zdvořilost je snaha zdáti se vzdělaným člověkem.

Marnivost dávati je nám milejší než to, co dáváme.

Mladost je opilost.

Milujeme vždy ty, kteří se nám diví, ale ne ty, kterým se my divíme.

Jsou pošetilosti, které se rozmáhají jako nemoci.

Ať si kdo o Tobě poví sebe více dobrého, nepoví Ti nic nového.

Býti hrdým na sebe není neslušné, ale směšné je honositi se jinými.

Málo lidí ví, jak mnoho musí člověk vědět, aby poznal, jak málo ví.

Čím má kdo méně rozumu, tím to méně pozoruje.

Kdo se nepokládá za příliš mnoho, je více než myslí.

Odvahu a skromnost nelze napodobit.

Co dělají velicí, o tom klepou rádi maličcí.

Suď o jiných tak, jak si přeješ, aby oni soudili o tobě. —

Kdo mluví příliš mnoho o jiných, spálí si jazyk.

Nic není obyčejnějšího, než jméno přítel a nic není řidšího.

Jenom maličcí lidé dělají plány až do své smrti, větších lidí plány jdou dál.

Chceš-li se napiti dobrého piva, počkej až budeš mít hodnou žízeň.

Taškáři mívají více štěstí než spasitelé.

Myslit je těžko.

Statistika je nejprázdnější věda.

Dějiny vědy jsou věda sama.

Všem řečem přibývá slov, jimž všichni rozumíme.

Nezáviděl bych boháčům proto, že mohou hýřiti, ale proto, že mohou býti poctivi.

Mnozí přišli skrz peníze o rozum, ale málo kdo ho skrz peníze nabyl.

Kdo není sobě pánem, tomu panují jiní.

Lítost, stříkačky a dobré myšlénky přicházejí často pozdě. —

Lot štěstí váží víc než libra rozumu.

Konec prasete — počátek jelita.

Co ví pán o sluhovi? Nic. Co ví sluha o pánovi? Všecko.

Jsou lidé, kteří mají tolik rozumu, že jich nelze k ničemu potřebovati.

Jenom rozumný člověk ví, jak se dělají hlouposti.

Málo lidí vypadá tak hloupě, jak skutečně jsou.

Dělej jenom ty své věci co nejlépe, všecko ostatní se podělá samo.

První stupeň moudrosti jest: na všecko naříkati Druhý stupeň: se vším se snášeti.

Co se samo sebou rozumí, to je právě to, co lidem pověděti musíme.

Poloviční lumpi hynou rychleji než celí.

Neptej se napřed: Co založíme nového? ale ptej se raději: Co starého můžeme potřebovat?

Někteří lidé myslili za celý svět.

Rým je lhář.

Kdo se žení, rozpůluje svá práva a zdvojuje své povinnosti.

Cena latiny klesá tou měrou, kterou se zmáhají národní jazyky.

Kdyby každý kradl, kdo lže!

Čas dává otázky a my odpovědi.

Velicí špinavci mají rádi čisté prádlo.

Každý osel věří více sobě než svému vůdci.

Jako někdy říkáme: Škoda, že umřel, tak bychom mohli o mnohém říci: Škoda, že se narodil.

Je snáze státi se slavným než slavným zůstati.

Umění nezná módy.

Čím jsou lidé rozumnější, tím se snáze shodnou.

Nejlepší pokání je opravdové polepšení.

Lidi získáš nejsnáze sliby, které se nikdy nesplní.

Věda rozkládá, umění skládá.

Kdo stojí vysoko, nevidí vždy daleko.

Špatný obraz, který potřebuje nápisu.

Rozumní lidé se nehádají.

Latina nepřidá rozumu.

Ukaž mi, jak to děláš, a udělám to také.

Dobře překládati, je ještě jednou mysliti.

Kdo neumí mlčet, naučí se.

Nejdůležitější část dějin, dějiny naší doby, nezná nikdo. —

Děti jsou chytřejší než jejich čítánky.

Co má kdo pořád na jazyku, nemusí mít také na srdci. —

Po stromu nepoznáš ovoce.

Státi se slavným je čím dál tím nesnadnější.

Země je velmi lakomá — všecko k sobě táhne.

Cicero není o nic pěknější jméno než Hrachovec.

Malý národ mívá malé spisovatele.

Máme samé první ústavy, nikde druhé a třetí.

Peníz pán, chmel hrdina, oves kůň, (staré přísloví).

Věc památnou vidíš jenom jednou.

Nejvíc mluví lidé, kteří nemají co povědět.

Mrhač a lakomec jsou si podobni; mrhač rozhazuje peníze před smrtí, lakomec po smrti.

Dva psi sežerou třikrát tolik než jeden.

Kdo chce poznati lidské darebáctví, musí mít buď velmi mnoho peněz, anebo velmi málo.

Nejlépe jsme uložili peníze, o které nás někdo napálil, neboť jsme si za ně koupili kousek opatrnosti.

Mládí vidí před sebou dlouhánskou budoucnost, stáří vidí za sebou kratičkou minulost.

Nevděčnost je znamení sprostoty.

Člověk musil dlouho žíti, aby poznal, jak je život krátký. —

První čtvrt našeho života se nám zdá nejdelší; proto o ní umíme nejvíce vypravovati.

Hodina chlapce je delší než den muže.

O čem jsme v mladosti myslili že víme, to víme v stáří skutečně.

Respekt před hloupostí; neboť hloupost je velmoc.

Těžko je vládnouti zlou ženou; a dobrou někdy ještě hůř.

Moudrost přemnohých lidí záleží v tom, že mluví podle cizího rozumu a jednají podle vlastního nerozumu.

Hlavní věcí v životě je, abychom vedlejší věci nedělali hlavními.

Dobrá práce nejlepší zábava.

Čím chatrnější most, tím větší pokuta.

Války učí zeměpisu.

Noviny dělají dobrodince.

Kultura ukracuje věku.

Největší štěstí umříti v pravý čas.

Velkonoc končí vzkříšením.

Švindl je mezinárodní slovo.

Kdyby noviny psaly jen co je potřeba, byly by mnohem menší.

Peníze dávají rozum těm, kteří ho už mají.

Vychovatel bez methody je holič s tupou břitvou.

Zahálka je počátek všeho ochotničení.

Srdečný smích znamená u muže humor, u ženy — dobré zuby.

Nechval života před manželstvím.

Holohlavým se posmíváme tak dlouho, až nám samým počnou lézti vlasy.

Ženy jsou staré, když se přestanou líčiti.

Kdo pracuje proti času, toho sebere čas.

Kdybychom četli napřed knihu a potom jméno spisovatele, soudili bychom o knize spravedlivěji.

Nejlépe vychází s lidmi ten, kdo s nimi nejméně zachází.

Co nadělali lidé zlého, žije po nich; co způsobili dobrého, pokryje s nimi často hrob.

Lež je jako sněhová koule; čím dále se valí, tím je větší.

Kdo káže příliš mnoho, zahání posluchače.

Nejkratší a nejpěknější romány jsou snubní listy.

Přátelství je jako tokajské víno; všude ho prodávají a nikde není pravé.

Odrodilství je dvojí, buď nahoru, buď dolů.

Čím více slibuješ, tím méně splníš.

Naše řeč má na sta slov francouzských a frančina snad ani slova českého.

Maďarských citátů Evropa nezná.

Příjmy a vydání si mnozí zapisují, ale sotva své zásady.

Mlčení je vysoká ohrada.

Kdo nemá žádných předností, musí míti málo chyb.

Až budou všichni lidé sociálními demokraty, tenkrát bude po socialismu.

Lidé se nesnášejí nikdy lépe než ve velké nouzi.

Je také duchaplné mlčení.

Umění nepokoušej se nikdy o to, co příroda lépe umí.

Někdy je lékař nebezpečnější než nemoc.

Mnohé věci se kupují jenom proto, že jsou laciné anebo hodně drahé.

Mnohá hádka se podobá rvačce dvou holohlavých o hřeben.

Lidem se nezachováš; vyšvihnes-li se, jsi šplhavcem; přijdeš-li na nic, jsi lumpem.

Kdo má holou hlavu, neměl by prodávat pomádu na vzrůst vlasů.

Peníze roztřiďují lidi.

Čím bych byl mohl býti, kdybych byl — mohl.

Není tak skrouceného znaku jako §.

Nikdo mně posud neuměl říci, jak říkají Němci místo našeho pšc.

Po čem poznáváme, že stárneme? Když přestaneme doufat a počneme se rozpomínat.

V mládí děláme hlouposti pro sebe, v stáří pro jiné.

Nejednoho představeného poznáváme teprve po jeho nástupci.

Nač lidem radit? Rozumný rady nepotřebuje a hloupý se podle ní neřídí.

Podivno: malíři nosí dlouhé vlasy a malířky krátké.

Ctnostmi nazývají lidé obyčejně ty vlastnosti, z nichž berou největší zisk.

Němec říká: Nouze láme železo. Rus říká: Nouze skáče, nouze tancuje, nouze zpívá písničky. A oba mají pravdu.

Pravda miluje tiché společníky.

Jsou lidé, kteří udělají z nejpěknější novelly policejní raport.

Kdyby lidé řekli zkrátka, co chtějí, nebylo by potřeba tolik stran.

Kdyby Němci vypustili ze své řeči všecka francouzská slova, musili by přestat mluviti.

Jenom malí páni dělají velké pány.

Jsou lidé, kteří svou slávu hlídají.

Penězi jiného se nikdo nechlubí, ale zásluhami jiných se mnohý vynáší.

Jména, která si lidé sami dávají; jsou všecka pěkná.

Špatná hospoda pokazí nejkrásnější krajinu.

Z dobrých partií bývají špatná manželství.

Pochvala galerie přivedla už nejeden talent o budoucnost.

Běda škole, která by udělala školníka ředitelem!

Idey mívají napřed své mučedníky, potom výtečníky a konečně kořistníky.

Naše Brusy ukazují ne jak se nemá psáti, ale jak se bude psáti.

Jak se píšou mnohé gramatiky? Vezmou se dvě, tři špatné a udělá se z nich nová ještě špatnější.

Dějepis je to, o čem si dějepisec myslí, že to tak bylo.

Jak blaze by bylo na světě, kdyby byl každý na svém místě.

Strany ukazují, že jsou lidé ovce jdoucí za beranem.

Pobožnost mnohých lidí záleží v tom, že zachovávají církevní přikázání a přestupují desatero.

Nebuď příliš laskavým; sic budeš míti příliš mnoho přátel.

Nikdo nemá v lásce neštěstí; neboť buď má v ní štěstí; nemá-li ale štěstí, pak je teprve šťasten.

Je vždy lépe mluviti s rozumným člověkem o něčem hloupém než s hlupákem o něčem rozumném.

Největší tyran by byl ten, kdoby lidem rozkázal jíst polívku ku konci oběda.

Dělej něco jinak než jiní lidé, třeba rozumně, a jsi jim bláznem.

Historická pravda je vždy trochu podezřelá.

Domnělá nemoc je někdy horší než skutečná.

Malý muž je ten, který má málo peněz.

Některý žák umí ve škole všecko, a venku nic.

Kdyby se lidé bavit musili, raději by toho nechali.

Vědění žáků je jako terč; některá rána uvízne; ostatní jdou mimo.

Cestovati je tolik jako přemýšleti.

Ku zvýšení cen je každá záminka dobrá.

Někteří lidé mají přesvědčení dříve než se přesvědčili.

Kdo by znal důkladně přítomnost, viděl by také kus budoucnosti.

Jsou věci, které vidí každý jinak.

Řeka nejde kam chce, ale kam musí.

Tma je přirozená, světlo je umělé.

Míváme nepřátele, jichž nezasluhujeme; ale své přátele si zasloužíme skoro vždy.

Někdy je slovo mocnější než skutek.

Mnozí se proslavili toliko svým vedlejším povoláním.

Hlas lidu není hlas luzy.

Nové pravdě neškodí nic tak jako starý blud.

Vědění a pokora přicházejí zároveň.

Blázen spustí písničku a rozumní ji zpívají.

Zdaleka se mořské nemoci snáze odolává než z blízka.

Nikdo neví, pro koho staví dům.

Nejvíce závisíme na těch, kteří závisejí na nás.

Kdybychom mohli věc dvakrát udělat, potom bychom se nedopustili starých pošetilostí, nýbrž nových.

Chce-li kdo míti štěstí v manželství, ať se nežení.

Moudrost nechrání před bláznovstvím.

Románopisec léčí nemocné, vyslýchá svědky, vyhrává bitvy atd., a postav ho na místo a nehne rukou.

Lidé od školy mohou škole nejvíce uškodit.

Kdyby lidé aspoň tak psali jak mluví.

Do bídy přicházíme vlastními chybami; majetku docházíme chybami jiných.

Žíti podle stavu znamená nyní vydávati třikrát tolik než přijímáme.

Vycházka je mnohým lidem toliko zacházka do hospody.

Nejkratší pošta přinese někdy nejdelší lež.

Skutečně velicí mužové byli vždy prostí.

Čím méně kdo ví, tím méně pochybuje.

Zkušenosti nabyváme pilností.

Bibliotéky jsou literární hřbitovy.

Zřídka se odhodlává k něčemu člověk jednohlasně.

Nikdo neví, kdo mu napíše nekrolog.

Malá pomoc mnohdy mnoho vydá.

Obchodníci prodávají zboží od nejlevnějšího do — nejjemějšího.

Jeden blázen věří jenom sobě, druhý každému.

Je mnoho umění, o kterých naše knihy mlčí.

Zlý člověk nemá proti sobě jenom dobré lidi, nýbrž i zlé.

Blažen, kdo vzal ideály svého mládí s sebou do hrobu.

Nejlepší částí některých podniků jsou jejích programy. —

Postavte každého, kam by chtěl, a máte nový babylon.

Housenka se barví podle svého okolí a člověk také.

Div je to, čemu nerozumíš.

Proti nespokojenosti a proti révové mšici není zatím prostředku.

Jak šťastní by byli lidé, kdyby nebylo půl roku žádných novin.

Kdo rychle žije, umírá znenáhla.

Mnozí lidé litují člověka, když už je po něm.

Ztratím svou věc teprve tehdy, když ji našel člověk nepoctivý.

Dříve býval mnohý řemeslník umělcem, nyní je nejeden umělec řemeslníkem.

Nejednoho mají za rozumného, kdo toliko kořistí z nerozumu druhých.

Neznámý nepřítel je dvojnásobný nepřítel.

Čím větší město, tím větší darebáci.

Pohodlní lidé stávají se brzo nepohodlnými.

Svůj rozum krmí.

Psychologie je učení několika cizím slovům.

Škoda, že nemohou voliči svého kandidáta napřed poslati do sněmu a potom voliti.

Láska k penězům je láska k životu.

Jsou lidé, kteří si utrhnou od huby, aby to propili.

Jeden se těší na leto, jiný na zimu.

Hlad je zlý rádce.

Blázen běhal po ulicích a křičel: Dejte mně milion! Já mám právo na milion!

Nejlepší doby našeho života jsou, kdy rádi hodně platíme.

Umění staví, věda boří.

Na zlé svědomí není žádného chloroformu.

Nevěrci myslí všichni, že jsou filosofi.

Darebáci mívají inteligentní tvář.

Nic není nesnesitelnějšího, než život bez povolání.

Maličký měsíc zatmí velikánské slunce, ale ne na dlouho.

Mnohý dělá na sebe vtipy, aby je druzí nedělali.

Kdo něco umí, stojí výše než ten, kdo jenom něco ví.

Zaveďte emancipaci žen a nastane brzo potřeba emancipace mužů.

Citelných potřeb je více než skutečných.

Nakladatel vyplňuje mezery — své kapsy.

Největších vynálezců nikdo nezná.

Kdyby nám staří zanechali všecky své zkušenosti!

Gramatika je kniha, z níž se obyčejně nikdo ničemu nenaučí.

Drahé je, co nepotřebuješ.

Jakoby dějiny nezáležely z nejšpatnějších skutků neobyčejných mužů!

Běda řečníkovi, který by svým posluchačům řekl plnou pravdu!

Mladí nadávají starým starých oslů a právem, neboť sami jsou mladí.

Co se ti zdálo, nebude, ale už bylo.

Kdo chceš slyšet dobrou češtinu, jdi mezi sedláky.

Je módou míti přesvědčení.

Umění se šíří nejen do lidu, nýbrž leze i do vinných sklepů.

Škoda, že nepíšou vždy ti, kteří to umějí nejlépe.

Kdyby byly knihy o 90% menší a o 100% srozumitelnější, byly by aspoň o 200% lepší.

Kdyby každý pracoval pro budoucnost, kdo by pracoval pro nás?

Poněmčení se mnohý bojí; pofrančení, polatinění atd. se ještě nikdo nelekl.

Jsou slova, kterým rozumí každý jinak.

Dějiny řečí jsou nejlepší gramatika.

Dobrá kniha je vždycky laciná.

Vytloukal ze vseho kapitál a konečně neměl nic.

Kdo se pořád ukazuje, nestojí za podívání.

Potřebuješ mnoho slov; abys odvolal jedno slovo.

Rádi se ospravedlňujeme, neboť se při tom můžeme pochválit.

Boháč myslí, že jeho pětka více platí, než jiná.

Čím výše stojíš, tím se ti zdají lidé menší.

Ruské slovo chudý znamená špatný:

Nevolíme vždy člověka k vůli jemu samému, nýbrž navzdory druhému.

Jenom první pokolení umí cenit dobré reformy.

Bohatství osamocuje.

Rusi mají trefné slovo: kvasnoj patriot (asi: pivní vlastenec.)

Člověk se dělá rád tím, čím by býti chtěl.

Jsou dvojí žáci: jedni nikdy ze školy nevyjdou, druzí ji daleko předběhnou.

Přemnoho lidí se zabývá toliko přemlouváním jiných.

V dějinách každé literatury je velmi smíšená společnost.

Divno je, že nevyšel ještě národní katechismus.

Jeden křičí: Kupujte u křesťanů, druhý: Kupujte u Němců atd.; ale nikdo nekřičí: Kupujte u slušných obchodníků.

Nejvíce vynálezů pochází od samouků.

Staří čtenáři čtou noviny od zadu.

Hněv přichází, rozum odchází.

Člověk bez nadání je strom bez ovoce.

Sladká slova i hada z díry vylákají (východní přísloví.)

Kulhavý se brzo unaví.

Jedna nehoda je poučnější než tisíc a jedna rada.

Kdo bere víno na úvěr, dvakráte se opije (jednou, když bere, podruhé, když platí).

Kdo se chytá dvou lodí, jistě se utopí.

Já je první osoba netoliko v gramatice.

Od germanisace tě ledakdo ochrání ale zdali také od hladu?

Jsou jisté pravdy, kterých nesmíš říci (hlas z lidu).

Opovaž se myslit sám a budeš sám.

Chceš-li býti víc než jiní, dělaj více nežli oni.

Každý fanatismus má své hrdiny.

Pokrytství je nejhloupější neřest.

Sobectví má tisícerá ústa.

Rozumný člověk neumí se vmyslit v myšlenky hloupého.

Není dobře dělati pro jiné příliš mnoho, sic se nenaučí starati se sami o sebe.

Čím menší pes, tím více kouše.

Umění může couvnouti, věda se může jenom zastaviti.

Koho zajímají hlavně osobní záležitosti, nemůže býti znamenitý člověk.

Je mnoho přirozených zázraků.

Stává se zajisté zřídka, aby člověk své pochlebníky považoval za hlupáky.

Jádro didaktického umění jsou kontury.

Lepší žádné hodiny než špatné.

Kolik lidí by kradlo, kdyby věděli, že se to nikdy nepronese.

Starý blud má více přátel než nová pravda.

Kdo jí rád třešně, naučí se brzo lézti na stromy.

Poslouchej slova, ale věř jenom skutkům.

Zapřaženého koně snadno tlouci.

Nejzajímavějším čtením byly by současné důvěrné dopisy.

Už jsme to dovedli dost daleko ve vlastenecké — terminologii.

Lež je pevný základ.

To nejlepší ti napadne, až je pozdě.

Lidé se chtějí zvěčňovat — dřevěným papírem!

Jak chudá je každá řeč, když má popsat člověka.

Jeden se dře a druhý ho chválí.

Kdo jezdí ve fiakru, má větší úvěr než kdo chodí pěšky.

Svá mysl je hrdinství i zbabělost.

Chudák je už rád, když se může vynadávat.

Člověk si neváží člověka, ale toho, co na něm vidí.

Pro koho jsou překlady řeckých a římských klassiků? Pro pány gymnasisty.

Nejlepší jídelní list je dobrá kuchařka.

Úžasem nad levnými cenami ještě nikdo náhle nesešedivěl.

Dějepisec obcuje s Veličenstvy — ale mrtvými.

Dobrý učitel učí tak, aby to žák nezapomněl.

Soustava zabíjí, methoda obživuje.

Hospodárný člověk vydá spíše stovku než šesták.

Nikdo nestaví továrny z lásky k bližnímu.

Pes mluví ocasem.

Řekni všecko a neřekls nic.

Hloupý nemá štěstí, ale štěstí má jeho.

Nevíš-li, kam s penězi, zeptej se toho, kdo jich nemá.

Učencovi je luzou, co nemá vlastního úsudku, a ševcovi, co nemá bot.

Slušnost je přirozená.

Nemoci nechodí po lidech, ale lidé po nemocech.

Lidé se bojí více života než smrti.

Dobrý žák se učí sám.

Nehledej u lidí útrpnosti, každý má svých věcí dost.

Špatná hádanka, které nikdo nerozřeší.

Řeč není nedokonalá: tvá řeč je nedokonalá.

Je už veliká chvála, když o tobě někdo řekne, že nepatříš mezi sprosté povahy.

Kdo nemá odpůrců, nestojí obyčejně za mnoho.

Staré bezpráví může se stát novým právem.

Je jenom jeden druh rozumných lidí, ale mnoho druhů darebáku, lichometníků a hlupáků.

Ženy jsou všude tytéž: mají všude totéž zaměstnání.

Přetvařování ženských ukazuje, že vědí dobře, jaké by býti měly.

Spletenému člověku se zdá i jasná věc spletenou.

Hloupost se častěji dědí než nadání.

Jak rádi se dovoláváme autority, kde náš rozum a nestačí!

Nejeden nosí lví kůži a nezabil ještě ani kočku.

Kdo chceš sesedlačit, kup si villu.

Fanatismus nepřijde přes noc.

V Brně jsou advocati, advokati a advokáti.

Slavní mužové mají nejpěknější jména.

Není každý vesel, kdo tancuje.

Nejeden dává hubou a bere oběma rukama.

Očekávati radost, je také radost.

Na moři má kapitán vždy pravdu.

První věcí vojevůdce a politika je předvídati věci nepředvídané.

Není tak malé dědinky, aby nenašla doma purkmistra.

Nejdůležitější známky: z duševního nadání a z mravní povahy nečtou se v žádném školním vysvědčení.

Dobré vypravování ukazuje nadání.

Při mnohých výkladech neschází nic než — hlavní věc.

Abonenti jsou nepřímí redaktoři.

Zdravý lidský rozum je suma — všech našich předsudků.

Mnozí myslí, že kdo mluví hbitě, mluví také rozumně.

Jeden to myslí, druhý to řekne.

Každý národ slyší kohouta jinak zpívat (my: kukurihu, Němec: kikeriki, Francouz: kokoriko, Rus: kukareku, Srb: kukureku atd.)

Na obecenstvo můžeš nadávat jak chceš; každý tím rozumí druhého.

Budoucnost náleží neporozuměné minulosti.

Myslících pacientů nemají lékaři rádi.

Všude tam, kde je hlupák, najdou se hned dva chytráci, kteří z něho chtějí kořistit.

Kdyby lidé věděli, co čtou, nečetli by tolik.

Lidé jsou jako listy na stromě: ani dva si nejsou úplně rovni.

Mnoho lidí chce dlouho žít, aby zabili hodně mnoho dní.

Každá hodina je kus života.

Žebrák ti leze na oči, chudák se skrývá.

Nejhorší nepřátelé chudiny jsou žebráci.

Američtí zubaři mají skoro všichni tu zvláštnost, že nebyli v Americe.

Velké jméno ukládá velké povinnosti.

Je více svědků ušitých než očitých.

Všichni lidé by byli spokojení, kdyby mohli býti dost dlouho tím, čím by býti chtěli.

Kdo korriguje řeč klassiků, podobá se onomu starému vlastenci, který, jda okolo smetiště, zdvihl popsaný papírek a opraviv chyby jej zahodil.

Jaký je rozdíl mezi jménem César a Vlasák? César dal jméno všem potomním císařům (císař, kaiser, car) a Vlasák — jenom své dceři.

Malá hlava nemá ani zdání o tom, co se do veliké hlavy vejde.

Omdlít na komando — i to lidé umějí.

Jsi-li jinaký než druzí, nejsi ještě originál.

Vlčí pes je největší nepřítel vlka.

Spravedlivá a průhledná klasifikace žáků by vypadala asi tak: N. N. umí 5% ze somatologie a neví kde má játra.

Kde není smíšená společnost?

Mnohým Šillerovým balladám neschází nic, než — pravda.

Hymny nejsou písně národní.

Nejsnadnější věci bývají nejtěžší.

Všecky dějiny jsou dějiny stran.

Strýček Kudlička myslil, že škola básnická je z cihel a z malty.

Bláhovec myslí: čím více participií, tím pěknější řeč.

Kdyby lidé to, co dělají, dělat musili, byli by velice nešťastní.

Bismark se učil politice sotva od Platona a Aristotela.

Vzdělanost je pravá uniforma.

Čím menší vlast, tím větší vlastenci.

Krejčí zpívávají nejudatnější písničky.

Dobré učení je to, na které lidé už dávno čekali.

Kdo umí trochu německy, může překládati ze všech řečí na světě.

Ženské jsou rády přítomny při všech ukrutných událostech, jako při sňatcích, popravách a pohřbech.

V umění je lépe dělati nové chyby, než opravovati staré.

Co zvolna zraje, bude zdravé.

Až nabudeš lepšího rozumu než tvoji známí, bude ti nesnesitelno s nimi obcovati.

Různé filosofie jsou jako trosky rozbité lodí, na nichž se tonoucí marně zachrániti hledí.

Kdo nezůstal daleko za tím, co chtěl, ten nechtěl mnoho.

Snaživec chce něčím být a není ničím.

Jsou lidé, kteří světem pohrdají a přece se od něho nechávají obdivovat.

Co je lepšího než práce a spánek? I při práci i ve spánku zapomínáme, že žijeme.

Lid chce mít modly; nenajde-li důstojných, spokojí se darebáky.

Pouhé neštěstí nám nestačí; my chceme též, aby bylo zaviněno.

Rým je políbení dvou krásných myšlének.

Naše ctnosti nebývají vždy pravé, naše chyby jsou skoro vždy pravé.

Amor lidi oslepuje, Hymen jim oči otvírá.

Kdo ví, byli-li by kohouti k slípkám tak galantní, kdyby jim také musili kupovat na šaty.

Žebrák doma, dělá venku největšího pána.

Řečník řekne buď více buď méně.

Moudře jednati je mnohým jednati sobecky.

Co si myslí jeden, to s ním myslí na sta jiných.

Velicí zloději vypadají všichni jako poctiví lidé.

Jakoby neměli lidé dosti místa na zemi, perou se ještě na moři.

Kdo ví, nežijeme-li ve zlatém věku.

Nejvíce nese řemeslo, na které není vidět.

Mluví-li Francouz francouzsky, nikdo o něm neřekne, že je vlastenec.

Ideál hospodského je privatisování.

Co je ti milejší, ty, nebo tvé zásady?

Kdyby se mohla uvalit daň na sedmero hlavních hříchů, byly by jiné daně zbytečné.

Čím máš méně soudnosti, tím raději odporuješ.

Angličané jsou jenom v neděli křesťané, ve všední den jsou židé.

Králové a umělci nejdou rádi do pense.

Koho chválíš, tomu se chceš rovnati.

Když tě pozdraví příležitost, poděkuj.

Kdo chce, ten může.

Práce je pokrm šlechetných duší.

Strom, který vyvrátila bouřka, měl více haluzí než kořenů.

Zbraň slabých je naříkání.

Chudý člověk má krátký rozum; chudý (hubený) kůň má dlouhou srst.

Vymyslí-li chudý člověk přísloví, nerozšíří se.

Člověk bez peněz je vlk bez zubů.

Jak může umříti člověk v nejlepších letech?

Nic není potřebnější než co je zbytečné.

Dva verše svázané rýmem připouštějí jediný dobrý překlad metrický. Geniální překladatel jej najde hned; jiný se po něm marně pídí.

Život je komedie, ale není k smíchu.

Lékař vidí člověka v celé jeho slabosti, právník v celé jeho špatnosti.

Lidská moudrost je obmezena, hloupost nemá konce.

Klassikové se mají číst, ne slabikovat (jako v latinských školách).

Ctnost je často bázeň před míněním lidským.

Co umíme nejpotřebnějšího, tomu nás obyčejně nikdo neučil.

Dobrá kniha je ta, která se nám tím více líbí, čím jsme starší.

Kdo se chceš učit cizí řeči, napiš hned její gramatiku a dostaneš ještě honorář.

Český pravopis není fonetický, jak se vůbec věří a káže, nýbrž je etymologický: neboť kdybychom mohli, psali bychom všecka slova etymologicky.

Věda nikdy neustupuje.

Pracujte pro přítomnost: tak pracujete nejlépe i pro budoucnost.

Historici jsou lidé, kteří naši dobu raději vykládají než napravují.

Většina lidí se spokojuje výsledkem hmotným; morální výsledek je jim planým slovem.

Učitel, který nevládne svou látkou, je jako kočka, která se bojí myší.

Může býti něco směšnějšího než viděti, jak dva ušlechtilé koně táhnou v kočaře osla?

Finančník drží stát asi tak, jak drží provaz oběšence.

Stáří osamocuje.

Snáze ukradneš sto tisíc než šátek.

Jenom málo kdy mají lidé horší osud, než zasluhují.

Obcuj raději s dobrými knihami než s nepatrnými lidmi.

Kdo se nemůže obejíti bez pochvaly luzy, patří k ní také.

Škola života nedává papírových vysvědčení.

Co může za to pes, když ho chytne ras!

Skoro všecko je jinaké, než si lidé myslí.

Kdo se chybí první knoflíkové dírky, ten se tak honem nezapne.

Konec hněvu bývá počátkem lítosti.

Šťasten je, kdo své bídy nevidí.

Mnoho velikých básníků nenapsalo verše a mnoho malých básníků napsalo jich na tisíce.

Kultura je nejhorší epidemie; nikdo ji ničím nezastaví.

Zdá se, že zdravého rozumu ubývá čím dál tím více.

Dříve lidé mluvili, nyní čtou.

Kde počíná neštěstí, tam končí přátelství.

Kdyby nám někdo některou naši zábavu uložil za práci, přestala by býti zábavou.

Ženy bolí nejvíce zuby, kterých nemají.

Kreslení je mluva techniků.

Nepiš svou biografii; stojíš-li zač, napíšou ji jiní.

Každý ma svou logiku.

Je více herců, než by kdo myslil.

Trestati spravedlivě je zvláštní umění.

Mnohý spotřeboval více filosofie než je kde napsáno.

Pouhé tvrzení nikoho nepoučí.

Čísti věci, kterým nerozumíš, je hřích.

Pravá fráze je ta, kde si myslí každý něco jiného.

Z mravního rozhořčení se ještě málo lidí zastřelilo.

Z Homéra nezbude pomalu nic než citát.

Co zbude gymnasistovi z dlouhého učení latině a řečtině? Nemilé upomínky a několik citátů.

Hodných lidí nenajdeš, oni najdou tebe.

Jak se může člověk zlobit, kdyz mu někdo řekne: ty osle!

Každá nova víra byla pronásledována.

Jsou také národy theoretické.

Přijde doba, kdy se budou lidé předplácet na nekrology.

Stáří všelico omlouvá.

Někteří lidé jsou jenom pro parádu.

Nejpřednějsí pes chytí zajíce.

Lakomcovi schází i to co má, i to co nemá.

Rýč ma zlatou špici.

Lhářovi můžeš své tajemství nejbezpečněji svěřit.

Zkušenost má tobě sloužit, ne ty zkušenosti.

Nejdražší je ta voda, kterou lijí hospodští do vína a advokáti do kalamáře.

Ušima se učíme více než očima.

Historie je mužského rodu.

Z literárních dějin nikdo nepoznal literaturu.

Půjč raději zlatku než šesták.

Přílišné spoření se už mnohému nevyplatilo.

Každá doba má svou vlastní míru.

Když byl odměněn vůl, odnáší odměnu sedlák.

Špatné myslénky se stávají snáze skutkem než dobré.

Kdyby nebyl každý svým způsobem svéhlavý, byli bychom všichni jednoho mínění.

Kdo si váží každého mínění, nemá sám žádného.

Jsou jenom dvojí lidé: jedni slouží svým vrstevníkům poctivě, druzí je vykořisťují.

Když stál Kristus před Pilátem, byl také odsouzen většinou.

Jsou lidé, kteří se životem prosmějí.

Mnozí se píšou: majitel domu; nikdo nepíše: majitel tolika a tolika tisíc.

Až bude mnoho kandidátů, zavedou si voliči zkoušky.

Kdo nestojí sám za nic, strká se za jiné.

Jeden veliký filosof řekl: Myslím, proto jsem. Jiný, mnohem menší to obrátil: Jsem, proto myslím.

Kdo není k ničemu? Kdo neumí ani poroučet ani poslouchat.

Co je platna logika proti legendě?

Poctivý advokát nemůže shromáždit jmění, říkal Grillparcrův otec a umřel jako chudý advokát.

Když člověk přijde do let, bývá to, čemu se ve škole naučil už dávno starým haraburdím.

Místo Zimmermaler píšou malíři pokojů raději zkrátka Maler.

Kolik bylo českých básníků? A kolik jich je?

Málo kdo myslí přímo, mnozí mysli klikatě.

Kde jsou ty časy, kdy se lidé učili dělat periody.

Čemu jsme se od Němců nejlépe naučili? Jejich frázovitosti.

Co za to může bankovní dům, když u něho někdo vyhrá?

Z obecných dějin se nikdo ničemu nenaučil: jenom velmi podrobné vypsání bývá prospěšno.

Víru pozbudeš jenom jednou.

Ve školách se učíme příliš málo z toho, čeho v životé potřebujeme a příliš mnoho toho, čeho nepotřebujeme.

Nevtloukejte do dětí tolik nauk, a budou rozumnější.

Kletba každé společnosti jsou poloviční vzdělanci.

Nejlepší herci nejsou na divadlech.

Každý člověk dostal nějakou roli: jeden v dramatu, druhý v komedii.

Některý kůň vydělá za pět minut víc než člověk za celý život.

Fráze jsou silnější než pravda.

Nikdo nemyslí na všecko.

Kůň je kočímu — celý svět.

Jsou firmy, které se zabývají jedině narovnáváním křivě vystavěných komínu.

Nové domy zahánějí strašidla.

Výbojcům nejde o lidi, ale o zemi.

Nic není po nauce, z níž nezbude než několik cizích slov.

Kdyby se všichni lidé stejnou rukou podpisovali jak by to bylo — nepraktické.

Kdo ví jenom to, co stálo v knihách, ten neví nic.

Široké vrstvy obecenstva, t. j. nejméně 99 procent, nemají o skutečných českých dějinách ani zdání.

Málo kdo umí u nás napsat slušnou adresu.

Lucus a non lucendo bych vyložil tak: Zvěrolékař se jmenuje tak proto, poněvadž neléčí zvěř.

Kapucínský oděv je stará móda.

Noviny jsou literární hřbitovy.

Učenec píše pro budoucí učence.

Smělé tvrzení — poloviční důkaz

Snad ani jedno lidské tělo ze sta není normální.

Rád bych věděl, jak by básníci řekli své verše prosou.

Básník, který by své verše uměl lépe říci prosou, neměl by — básnit.

Velká je pýcha nevědomosti.

Nikdo neví, jak mluví.

Ledakdo myslí, že rozumí bibli.

Kdo napíše tlustou knihu a poví v ní věci, které by mnozí věděti měli, ten vydej také kratičký prostonárodní výtah této své knihy.

Onehdy vyšly jedny noviny o 26 velikých listech. Z tohoto čísla dala by se udělat kniha asi o 600 stránkach. Otázka: Kolik by musil míti člověk času, aby takovou knihu celou přečetl?

Psali o něm teprve, až se o něm nemohli ničeho dovědět.

Některý člověk má více stanovisek než kapes.

V principu jsem proti tomu, ale jinak s tím úplně souhlasím — i tak mluvívají lidé.

Mnoho lidí žije dobře z pouhého slibování.

Co kdysi dělali chlapci potichu, to dělají nyní chlapi veřejně.

Kdosi dal laikovi všecky kusy z rozebraných hodin a řekl: Slož z toho hodiny. Podobně jedná, kdo dává lidem do rukou gramatiku, aby se z ní učili řeči.

Ženskou otázku by nejlépe rozřešili muži — ženěním.

Kdy se mám ženit? ptal se kdosi Voltéra. Nežeňte se, pokud vám není 40 let, a potom teprve ne.

Kdyby lidé studovali dějiny řeči, přestali by ji kazit — broušením.

Slovo, jehož od století všichni užívají, nemůže být špatné (na př. tak zvaný coček).

Kdybych měl tolik krejcarů, co je zbytečných knih!

Co je smutnějšího než zbytečný člověk!

Nejlepší pomoc od dlouhé chvíle je přemýšlení.

Kdo chceš býti antisemitou, dej se do obchodu s budapeštskými židy a brzo jím budeš.

Rád bych věděl, jak se překládá pěkné německé slovo Mastbürger.

Nikdo přijímaje úředníka do služby neptá se ho, četl-li Homéra v originále.

To bude podnikavý chlapec; bylo mu sotva, sedm let a už se chtěl provrtat kudlou do Ameriky.

Co se mně u Vrchlického zvláště líbí, jeho prostičká prosa.

Pro paedagogy: Co by měl vědět čtrnáctiletý chlapec?

Kdyby to kritikové lépe uměli, nejspíše že by všelico také lépe udělali.

Moravan bude spíše psáti klassickou češtinu, než češtinu populární.

Co zbytečných exemplářů bible vydala už britická společnost; ale nevydala bibli pro lid, totiž vybrané kusy s náležitým výkladem.

Nejeden švingulant si pomohl trochou frančiny ku vzácným známostem.

Vzdělanost definuje každý jinak (jinak hudebník, a jinak chemik atd.)

Gymnasista svádí všecko na Řeky a Římany.

Němci si mezi sebou onikají, jenom svým knížatům a králům vykají.

Válka představuje národ národu.

Mnozí zakrývají své tenké vědění tlustými knihami.

Také za dějepisem vězí jenom lidé.

Kdyby se vypustilo z knih to, co neměli autoři ze sebe, zbylo by několik nákladních vlaku prázdného papíru.

Lidé by byli mnohem rozumnější, kdyby si troufali (tak bych přeložil staré latinské povědění: Sapere aude).

Co lidé nejvíce opakují, může býti nejméně pravda.

Rozum nepotřebuje pravidel.

Utopil se, říkáme my; udávil se, Bulhaři a upil se, Němci.

Selský rozum nejlepší.

Hegel dokazoval důvody rozumovými, že nemůže býti více než sedm planet.

Kdo nemluvil o Jungmanově slovníku a kdo ho zná?

Chválíme, abychom byli chváleni.

Slávu musíme měřiti podle toho, jak jí kdo dosáhne.

Zdánlivé zásluhy bývají častěji odměňovány nežli skutečné.

Nejvíce se mýlí, kdo myslí, že se bez něho lidé neobejdou.

Stáří dává rozumu a béře ho.

Kdo chce být sám moudrý, je veliký blázen.

Umět kupovat knihy není poslední umění.

Čítanky mají nejspíše jméno od nečtení.

I dějiny mívají prázdniny.

Jsou lidé, kteří vedou exekuci pro půl krejearu.

Starých firem je málo, a nových až příliš mnoho.

Uvalte daň na špatné knihy.

Kdy je zle? Kdy nemůže být hůř.

Jeden myslitel (Aristoteles) stačil tolika stoletím.

Nejvíce odpouštíme sobě.

Ne oděv, ale uniforma dělá člověka.

O maličkosti se lidé hádají do nekonečna a veliké otázky rozhodnou titéž lidé jedním rázem.

Chceš-li přijíti o svůj ideál, vezmi si jej.

Mnohá matka je nejlepší výstraha před dcerou.

Mnohé dámy nehledí tak na postavu jako na postavení.

Čím více ohledů máš k jiným, tím méně jich mají oni k tobě.

Amerika nemá středověku.

Firmy nepřicházejí vlastenectvím na mizinu.

Kdo se pídí po titulu, ten ho potřebuje.

Čím je myš déle v pasti, tím hloupější kousky dělá.

Viděl už někdo šilhat psa?

Kdybychom mohli tak zavírat uši, jako zavíráme oči?

Špatný spisovatel není toliko hlupák, nýbrž i zloděj: krade lidem penize z kapsy.

Kolik nenahraditelných bylo už tisíckrát nahrazeno.

Samostatný je, kdo má dost peněz.

Mnohého mají jenom proto za básníka, že dělal verše.

Mladí myslí, že budou vždycky mladí.

Divadlo je malovaná bitva.

Jedna čásť lidí bojuje proti předsudkům, druhá pro předsudky.

Nejde-li to vlastní silou, snad to půjde cizí slabostí.

Mnozí se nezpovídají, jací jsou, ale jací by býti měli.

Malé akademie jsou pro malé akademiky.

Jsou knihy, při kterých si čtenář nemyslí nic.

Středověká latina byla by snad našim žákům prospěšnější než stará latina.

Málo lidí ví, jak velký peníz je krejcar.

Chodíme mezi lidi, abychom na lidi zapomněli.

Dva proti jednomu jsou vždy kompetentní.

Řečem se učíme jako plování: málo theorie, mnoho praxe.

Měj si člověk do sebe chybu, jenom když není sám chybou.

Kolik bláznovství musí člověk dělati s lidmi, aby ho neměli za blázna!

Čemu lidé neporozumějí hned, tomu neporozumějí obyčejně nikdy.

Od každého se nemohu dát poučovat; ale učit se mohu od každého.

Neříkej: Já jsem dobrák! Já jsem poctivec! Uvěřím to jenom tomu, kdo to neříká.

Nejhloupější lidé mají nejpevnejší přesvědčení.

Co človek vykonal, vidí svět: ale co ho no stálo, ví jenom on sám.

Kritikové vidí obyčejně malé chyby, hrubých nenajdou. —

Historická pravda muže býti největší lež.

Život neučí soustavně, ale důkladně.

Na život se nelze pojistiti.

Při kolika slovech si nemyslíme nic!

Šlechta jsou staří sedláci.

Kdo mění náboženství, nemění vždy víru.

Různé falešné rukopisy dokazují, že může jeden darebák míti za blázna celé století.

Cizím slovům veří lidé více než sobě.

Všecko mluví o všeobecném vzdělání, a nikdo neřekne, v čem záleží.

Nyní může každý školák vydat Homéra v origmále.

Knihy by se měly prodávat otevřené (rozřezané).

Dostihy nebývají každý den.

Pravdivá historie vypadá vždy více méně škaredě.

Napoleon chtěl svinouti mapu Evropy od tenšího konce.

Jsou dvoje hospody: v jedněch se pije a v druhých se musí pít.

Co je celá literatura starého věku proti nynější literatuře jednoho dne!

Naivnost je dar boží.

Za starých dob napsal kdosi: Všeho s mírou a sluje proto podnes mudrcem; jiní napsali na sta mnohem duchaplnějších průpovědí a nikdo o nich necekne.

Čemu nerozumíš, tomu se klaníš.

Kdyby musili lidé žít teorií, byli by dávno vymřeli.

Jenom ti lidé patří do dějin, kteří pomáhali dějiny dělat.

Kdyby všichni lidé žili jenom po dědinách, nebylo by žádných dějin.

Řečem se vyučuje zhusta opačně, shora dolů: snáze napíšeš ruskou geometrii než ruský list.

Pokud mluví vůbec, je znamenitý: jak se pustí do jednotlivostí, hromadí nerozum na nerozum.

V době humanismu bylo velmi málo humanity.

Překlady se má vyučování řečem končit, ne počínat.

Stručnost je duše bajky, praví Lessing; stručnost je smrt bajky praví Jakub Grimm.

Píše kulturní dějiny a je to obsah nekolika knih, které málo kdo četl.

Naše známost s kadeřníkem trvá obyčejně tak dlouho jako naše vlasy.

Kdyby se byl ve středověku někdo prohlásil za člověka bez vyznání, byli by ho upálili jako nebezpečného blázna.

Našel kdosi tři chybičky a řekl: Je tam plno chyb.

Kořalka zabila více lidí než válka, mor a hlad.

Vídeňák myslí, že je bůh ví co, poněvadž je z Vídně.

Kdo chce hned všecko umět, bude se dlouho učit.

Slov lidé neslyší: musíš na ně konkurencí.

Kdosi se zlobil na Rotšildův pomník na nádraží ve Vídni; proti svému pomníku byl by sotva protestoval.

Jaké jsou to knihy, k nimž potřebujeme teprve učitele.

Jeden blázen pobaví společnost lépe nož deset mudrců.

Může se státi, že budou číst Homéra za trest.

Všecko je mé! řeklo zlato. Mé je všecko! ocel na to. Všecko koupím! řeklo zlato. Všecko vezmu! ocel na to.

Hospodský má nejpilněji, když chce jít sám — do jiné hospody.

Grammatika a řeč je asi tolik jako sklad dříví a les.

Mnohý přestal psát tehdy, kdy měl počít.

Svět je parní lázeň: čím výše sedíš, tím větší horko.

Méně knih a více v nich!

Jedna zima vymyslí více než dvojí léto.

Pravopisů je tolik, kolik je lidí.

Citát je zkomoloné zrnko.

Přátelství vychází z módy.

Pro sebe ví každý dost, ale ne pro druhé.

Závist je němá.

Lidé nemají tolik síly, aby poslechli vždy svého rozumu.

Mnozí mají za to, že si o nich lidé myslí to, co oni sami.

Ješitnost založila už mnoho spolků.

Cizí oči vidí lépe než tvé.

Jak má jiný tvé tajemství zamlčeti, když to neumíš ty?

Málo kdo si stěžuje na svůj rozum.

Je snáze býti rozumným za jiného než za sebe.

Mnohý poví o sobě raději něco zlého nežli nic.

Rozunmý člověk řekne málo slovy mnoho; nerozumný neřekne mnoha slovy nic.

Kdyby byli lidé zvláštní plemeno, sotva by si byli dali příjmení vyvolených.

Slovo „vlastenčit“ nepřeložíte do žádné řeči.

Jedno dobré slovo poví více než celá kniha.

Politika je svobodné umění.

Plemena zvířat známe, plemen lidských neznáme.

Jaké je asi to, o čem každý jinak smýšlí?

Jsi-li duchaplný, můžeš si dovolit jakoukoli hloupost.

Slyšel jsi už někdo naříkat Francouze, že nemluví galsky jako jeho předkové?

Úloha pro národní školy: Někdo prokouří denně 20 krejcarů. Kolik by musil míti uloženo ve spořitelně, aby mu tento kapitál nesl 20 kr. denně.

Jsou také žebrácké talenty.

Kdo řekl, že mluvit je myslit, ten mluvil, ale nemyslil.

Básník se neminul se svým povoláním: on je našel.

Jaká uniforma patří velikému básnikovi? — Žádná.

Není každý mudrc, kdo má holou hlavu.

Polní mák je pěkný, ale máku v něm není.

Dívej se na lidi z blízka, ne z daleka.

Za bohatství se nikdo nestydí.

Starých dobrých věcí nečteme; čteme nové a špatné.

Starý se může dovtípit, co si myslí mladý; mladý sotva uhodne myšlénky starého.

Euripides je spíše filosof než dramatik.

Koho jiní chválí, ten toho nepotřebuje.

Už se stalo, že lidé měli blázna za genia.

Kéž jsme všichni tak horliví, jak žádáme na jiných.

Čeho je nám líto, to jsme neudělali; ale čeho nám není líto, to děláme pořád.

Neodsuzuj lidi příliš záhy; ale neposuzuj je příliš pozdě.

Pomluvač řekne pravdu a ještě něco.

Na svém koníčku umí každý jezdit.

Nepřátele své známe, přátele teprve poznáme.

Špatný advokát, který neumí hájit obě strany.

Svéživotopisy jsou báseň a pravda.

Upřímnost je silných lidí ctnost.

Kdo so bojí opovržení, ten ho zasluhuje.

Také naše vědomosti jsou darem náhody.

Přiznáváme se k malým chybám, abychom zastřeli velké.

Nejrozumněji mluví ten, kdo je našeho mínění.

Důvěrnost baví lépe než vtip.

Snáze je poznat lidi než člověka.

Naši nepřátelé nás lépe znají než my sebe.

Neujímáš se člověka, ale svých slabostí.

Do Kocourkova není daleko.

Velmi mnoho lidí se živí přemlouváním jiných.

Mnozí lidé by se hodili k povolání, jakého bohužel posud není.

Vlastenectví počíná u vlastních lidí.

Něčí nesmrtelnost trvá zrovna do jeho smrti.

Bůh ví, jak se dostal Egypt do Afriky.

Udělá-li muž dobrou partii, možná, že jeho žena udělala špatnou.

Kdo si hraje s životem, prohraje.

Dějiny nám ukazují, jak neměli lidé jednati.

Lidé dbají více o školy než o učitele.

Každý stav má svou morálku.

Kdybys věděl, co nevíš, byl bys nejmoudřejší člověk na světě.

Kolik nyní slavných lidí bude za deset let neslavnými!

Tolik nových knih, kdo ma čísti staré!

Mnohý vytýká jiným dlouhé i a sám píše tak, že ani sám sobě nerozumí.

Kdo z nás chce žíti v jiném století než v našem, ten se chce stěhovati na jinou planetu.

Ostatní díly světa mají opice, Evropa má Francouze (Schopenhauer).

Každému pokolení kážou jinací řečníci.

Jsou také rození domácí páni.

Hádanka: Každý to má dělat a nikdo to nesmí dělat.

Nejen hodiny, také lidé zůstávají stát.

Myšlénky má ledakdo, ale málo kdo je domyslí do konce.

Kdyby byl psal Plato řečí neklassickou, byl by sotva tak slavný.

Tajemství všeho vyučování jazykům záleží v tomto receptu: Nauč se dobře nazpaměť tolika a takovým větám, až umíš sám bezpečně: a správě tvořit věty nové.

Lidem nestačí, aby něco viděli, musejí o tom také čísti. —

Demagog mluví nejraději o věcech vysokých a dalekých, aby mu posluchači neviděli na prsty.

Každé velké shromáždění je blázen, a blázen nikdy neuposlechl pouhého rozumu.

Nic není radikálnějšího než ministr, který musil odstoupiti.

Kdyby každý člověk četl jenom knihy, kterým rozumí a kterých potřebuje, bylo by dost rozumnýcb lidí.

Škola stíhá jenom malé předsudky.

Volit by měl jenom ten, kdo to umí.

Holič se učí stříhati na vlasech chudých lidí.

Bohatství je jako mořská voda; čím víc vypiješ, tím máš větší žízeň.

Komu nikdo nezávidí, není závidění hoden.

Láska je jednooká, nenávist je docela slepá.

Rozumní upadají v nerozum, hádají-li s nerozumnými.

Člověk je nepřítel toho, čemu nerozumí.

Osel, jenž nese mnoho knih, není proto učený.

Za naší doby myslí každý jinak.

Nadutost, nepatrnost a sprostotu vidíme vždy pohromadě.

Kdo ví, proč miluje, přestal milovat.

Náhle zbohatlému chuďasovi bylo by tak nevolno, jako kdyby se Eskimák octl najednou na ekvátoru.

Rozumuý člověk snese spíše podceňování než nadceňování.

Každá chvála tě nabádej, abys jí zasloužil.

Kdo mluví ze své duše, mluví z duše všem.

Vládní reformy bývají vždy slabé.

Statek, jehož ztráty se obáváme, je jenom napolo náš.

Hloupost se stává nebezpečnou teprve tehdy, když chce být rozumnou.

Strom vědění není strom života.

Trpělivost je umění doufati.

Kdo zná lidi důkladně, nebude na nikoho ve všem a vždy spoléhati, ale neodsoudí také nikoho úplně.

Čemu lidé obyčejně říkají osud, bývají často jejich vlastní hloupé kousky.

Krejčí se dopouštějí zřídka veřejného násilí.

Kupec chce býti vlastencem, jenom nesmí vlastenectví škodit jeho obchodu.

Bylo by zajímavo zvěděti kolik lidí na. př. v Brně vůbec myslí.

Fanatismus jest vlastně nevědomost.

Člověk potřebuje velmi málo grammatiky, aby velmi dobře mluvil.

Pro slova se lidé nejvíce perou.

Pes je tvůj nejlepší přítel: zůstane ti věrným i když přijdeš na žebrotu.

Nejlacinější kniha je dobrý slovník.

Napřed lidé vymyslí divná slova a potom se o ně hádají.

Slovo pozdravit je důmyslné slovo.

Kdo chceš podniknout marnou práci, uč. Slováky vyslovovat české ř.

Výstavy mají také ukazovat, co nám schází.

Pravý volapyk jsou evropská slova (jako telegram, prima, bravo). A těch bude čím dál tím více.

Starý je, kdo nerozumí nové době.

Divná tautologie: Ministr osvěty a vyučování.

Mnoho lidí umí lépe dvéře otvírat než zavírat.

My se učíme od zvířat více než zvířata od nás.

Renegáti bývají největší vlastenci — v novém táboře.

Štěstí je tak různé jako lidé.

Hosté si vychovávají hospodského.

Nejlehčí věci bývají nejtěžší.

Větosloví je německá nemoc.

Jen ta škola je dobrá, která nebere žákům přirozeného rozumu.

Kdyby byli Cervantesi, byli by Don Kichoti.

Nikdy není nejhůř.

Člověk geniální žije jako na ostrově.

Také naše časy budou kdysi starými zlatými časy.

Logika učí nemožnosti: Mysliti.

Otec se jmenoval Bidlo a syn se jmenuje Bydlo; a potom prý není pokrok.

Jaký kupitel, taký prodavač.

Gymnasia jsou více pro učitele než pro žáky.

Domař myslí na činži.

Mezi paragrafy se procházejí největší darebáci.

Kdo jenom trochu může, jedná jménem nějaké idey.

Pes psa nekouše — málo.

Kdo by snesl řečníka, který by předstoupil před shromáždění a řekl: Pánové, já chci vaše peníze.

Hospody dobudete snáze nez hospodského.

Není dost na tom, abys se pořád inseroval; musíš mít také krámek otevřený.

Historické právo by mělo býti tím pevnější, čím je starší.

Největší vlastenec je sedlák.

Majitel realit už není sedlák.

Kdo myslí při slovech „římské dějiny“ na knihu těchto dějin, ten o nich málo zvěděl.

Náhoda zachovala více lidí než opatrnost.

Nebezpečné je, co nepředvídáme.

Člověk není nikdy šetrnější než když musí.

Naše zkušenosti nás nejvíce tížívají.

Nikdo mně nemůže dáti lepšího daru, než já sám sobě.

Boháč, který nepočítá, je chudší než chudák, který počítá.

Buď si sebe šikovnější, přec se najde někdo, kdo ti vidí na prsty.

Umíněnec má zacpané uši.

Kdo by se chtěl líbiti všem?

Šťastní lidé, kteří dělají všechno jako jiní lidé!

Nejhloupěji počítal ten, kdo prodal svou čest za 10 krejcarů, čili za dva ukradené doutníky.

Jinde jsou vlastenci jednoho druhu; jenom u nás máme staré a mladé.

Jak směšné jsou naše stylistiky, které varují žáky před anglicismy, gallicismy a rusismy.

Francie bojovala pro svobodu nejvíce a užila jí nejméně.

Sebe delší život není nic než boj proti několika předsudkům.

Kolik je českých citátů?

Snadno se řekne: Srazme se v jeden šik, ale ukaž nám také, jak se to dělá.

Až budou anarchisté vědět, co chtějí, přestanou být anarchisty.

Jak by to bylo pěkné, kdyby u každého židovského krámu stál četník a nepustil tam nikoho jiného než žida.

Nadávky jsou jenom nižší tituly.

Co nejlépe víš, to je nejzajímavější.

Kdo jde na sever, jde vzhůru, třeba sestupuje do nížiny.

Drahá čepice se jmenuje jak?

Největší trest na frázovité a nemyslící spisovatele by byl, kdyby se musili zodpovídat veřejně obecenstvu.

Někdo ti řekne co nejsi a ty jsi tomu rád. Nejste oba blázni?

Kdyby mohl býti každý, čím by chtěl, bylo by mnoho generálů.

K hádkám si berte s sebou stenografy.

Čemu rozumný člověk nerozumí, není rozumné.

Čím si víc troufáš, tím více umíš.

Přemýšleti o tom, co by byl mohl učiniti, se ještě nikomu nevyplatilo.

Historie nauky je nauka sama.

Běda lidem, kdyby uměly peníze mluvit.

Věda je patentované vědění.

Kdyby měl každý na hrobě to, co zasluhuje!

Pes je člověku bližší než opice.

Nikdo všech nepřesvědčí.

Smělé tvrzení — poloviční důkaz.

Tak to bývalo, řekl stařeček; a tak to je, řekl vnuk.

Lékař léčí a nemocný se pozdravuje.

Cylindr vymyslil snad některý kominík.

Influence nepotřebuje železnici.

Už nejednoho přivedl jazyk o hlavu.

Už mnohý prodal grunt a koupil si pluh.

Chyby mladosti se mění někdy v přednosti.

Snáze je duchaplně se ptáti, než duchaplně odpovídati.

Je také zásluha, ustoupiti v pravý čas nové generaci.

Neužíváme cizích slov, ale myslíme cize.

Každý myslí, když mluví, že umí také o řeči mluvit.

Kdo nezná přítomnost, nezná minulost.

Půl dne nouze je poučnější než půl života v pohodlí.

Kdo hledá po ulicích peníze, málo najde.

Lidé vyzrazují jenom cizí tajemství.

Naše ctnosti dosahují zřídka našich převráceností.

Kdo se snadno urazí, ten toho zasluhuje.

Kdo miluje samotu, bývá zřídka ve špatné společnosti.

Čím je učenec obmezenější, tím výše klade své vědění.

Skromnost mnohých lidí není nic než ješitnost.

Od smrti pomáhá jediný vavřín.

Příkořím, které se nám děje, učíme se býti spravedlivými.

Stát by měl uložit větší daň každému občanu, jenž má méně dětí, než by mohl vychovat.

Teprve po smrti poznávají lidé, že za živa k sobě patřili.

Jsou-li tu věnce, najde se pro ně hlava.

Čím víc umíš, tím méně potřebuješ vědět.

Každý člověk je psychologická záhada.

Umíme si vážiti jenom toho, co nemáme.

Chceš-li koupit villu, najmi si ji napřed na rok a bydlí v ní. Chceš-li se oženit, podívej se na svou vyvolenou tehdy, když myslí, že ji nikdo nevidí.

Pomalu budeme všichni odborníci od finančního miministra do posledního posluhy.

Kdyby lidé nosili oděv jenom pro sebe, byl by jinaký.

Nic se neprozradí tak snadno, jak sprostáctví.

Nejlepší sloh je sloh telegrafický.

Jsou také zkažení sedláci.

Pařížská policie slyšela více hříchů než všecky pařížské zpovědnice.

Patronem anarchistů by mohl být nebožtík Herostrat.

Pravý Pařížan si představuje svět tak: 1. Paříž, 2. provincie, 3. tam dole.

Lakomce všichni lidé okrádají.

Každá sekta má své svaté.

Konečný vývoj bývá často konec vývoje.

Jsou lidé, kteří spekulují na zapomnětlivost jiných.

Elegantní pán v cylindru a drží v rukou „Národní Listy“. Kdo je to? Moderní Čech.

I od holohlavého kupují lidé masť na vzrůst vlasů.

Nejméně peněz prosázejí kollektanti.

Jak mnohý úřadní sluha si myslí, že by to bez něho nešlo.

Cikán přeje svému nepříteli, aby vyhrál terno.

Noviny jsou literární moloch.

Učební knihy nezpůsobily nikdy revoluci.

Největši revoluce byly vždy v jednotlivých hlavách.

Více vědění a méně vědy.

Řekne-li to K., je to věda, řekne-li to L., není to věda.

Francouz píše směle thalweg, lied, leitmotif, hinterland atd.; my to raději špatně přeložíme.

V probudilých obcích bývá dražší pivo.

Lehkomyslnost a odvaha dovedou mnohdy totéž.

Řezník překládá všecko do řezničího.

Hádka končí málo kdy tím, čím počala.

Hospody se vůbec nepolepší, pokud jich nebude několik sestátněno.

Vytýkáš lidem, že jsou čím dál tím surovější, a zapomínáš, že ty jsi čím dál tím uhlazenější.

Ejhle mužové z Kanaanu! řekl jednou kdosi v Řečkovském pivovaře, vida dva pacholky nésti na sochoru bečku tamnější břečky.

Nejpěknější povolání je to, které se ti líbí až do konce.

Všecky humoristické listy nás nebaví tak, jak bavil minulé století jediný Voltaire.

Čím víc lidí se sejde, tím více snesou.

Běda pravdám, kterým se musí věřit.

Nakladatelé dělají klassiky.

Všecky věci hledají svého přirozeného těžiště.

Každá špatnost má svou výmluvu.

Bourání starých bývá stavění, stavění mladých bývá bourání.

Zlá myšlenka je horší než zlý skutek.

Neni myš zlodějka, ale díra.

Neposuzuj nikoho, pokud jsi nebyl v jeho položení.

Říkáme: periody dějin, a ony dějiny znova počínají.

Maličtí lidé plkají nesmírně rádi o velikých mužích.

Rád bych viděl jenom jednu hospodskou hádku stenografovanou.

Co by asi říkala zvířata, kdyby rozuměla mnohým bajkám, které o nich lidé složili?

Zásluha bývá skromná.

Libíš-li se lidem ty, budou se lidé také tobě líbit.

Řeči nevymírají, ale lidé je přestávají mluvit.

Všecky věci jsou jednoduché; jenom člověk je dělá spletenými.

Ženy jsou mistryně v umění: mluviti mnoho a říci málo.

Je málo duchaprázdnějších knih než naše stylistiky.

Kdyby každý věděl, co ví!

Je snáze udělat kousavý vtip než ho zadržet u sebe.

Jak směšný je starý člověk, který o těch několik let, která má ještě před sebou, se stokrát více nastará než mladík, který bude žíti ještě půl století!

Jsou dvojí lidé. Jedni se ptají: Je to dobré či špatné? Druzí se ptají: Co mně to vynese?

Kdo chceš býti šťasten, nežádej od života mnoho; neboť čím více žádáš, tím méně dostaneš.

Chraň nás bůh lidí, kteří nemyslí, ale myšlénky cizí opakují.

Chceš míti vždy pravdu? Opakuj to, co všichni lidé mluví.

Čemu nerozumíme z vlastní praxe, tomu nerozumíme vůbec.

Čím máme více příčiny býti s sebou nespokojeni, tím více nespokojeni jsme se světem.

Nesmrtelným se můžeš státi jenom svými skutky, přečkají-li tě.

Pro hloupost svou se ještě nikdo nezastřelil, ale pro následky hlouposti.

Čím více stárneme, tím více litujem, čeho jsme kdysi opomenuli.

Ku konání dobrých skutků je ve světě více příležitosti než v klášteře.

Čím je člověk starší, tím více mu to připadá jako ve zvěřinci.

Každý šlechetný člověk je aristokrat.

Krásní řečtí bohové by nebyli tak bezbožní, kdyby je nebyli vymyslili lidé.

Kolik lidí cítí v sobě povolání dobře se mít a nic nedělat.

Víra nepotřebuje důkazů.

Pěkné povídání bývá lepší než nejdůkladnější přednáška. —

Všem lidem sahají nohy jenom až po zem.

Útěcha neutěší, ale lichotí.

Po stromě, který má nejlepší ovoce, hážou nejvíc kamením.

Už nejeden missionář se vrátil obrácen.

Kdosi pochyboval, že jsou také ženští andělé.

Nejvšednější mínění zasluhují často, aby se nejvíce uvažovala.

Učiniti slib je větší hřích než slib zrušiti.

Tak zvaní špatní lidé bývají tím lepší, čím lépe je poznáme.

Nemusíš věřiti člověku, který se hned dušuje.

Jak šťastně by mnohý žil, kdyby se méně staral o cizí věci.

Je velmi mnoho lidí kteří čtou jenom proto, aby nemusili mysliti.

Nešika je sám sobě v cestě.

Novou řeč neumíš, pokud v ní nemyslíš.

Někteří lidé se stali učenci proto, že se k ničemu jinému nehodili.

Dlouhé štěstí tratí již svou délkou.

Čísti je vypůjčovati a vymýšleti při tom je dluh spláceti.

Bylo by hůř, kdyby lidé študovali práva jenom k tomu, aby kradli.

V zázraky lidé nevěří a v povídky o zázracích věří.

Největší haraburdí najdeš — v museích.

V zastavárně jsou samy potřebné věci.

Řeka je pohyblivá silnice.

Máme příliš mnoho slov.

Nemoci jsou štace na cestě k smrti.

Sprostáka poznáš po cizích slovech.

Učiti se nazpamět je oblékat cizí kabát.

Lidé o sobě vypravují ne jací jsou, ale jací by býti měli.

Peklo umějí lidé lépe líčiti než nebe.

Placením se roztrousí nejvíc peněz.

Kriminál není vysoká, nýbrž hluboká škola.

Čemu nerozumíš, to není tvoje.

Bláznovství je jenom vyšší stupeň nerozumu.

Také zvířata mají stavební slohy.

Kdo se bojí smrti, nezná ji.

Většina lidí žije více podle módy, než-li podle rozumu.

Kdo si navykl čísti mezi řádky, čte snadno sebe samého.

Zjevných řemesel je mnoho a tajných ještě více.

Lidé mají dvojí duši, jednu pro sebe, druhou pro jiné.

Vždy bylo více těch, kteří brali, než těch, kteří dávali.

Mnozí pozdravují, aby byli pozdravováni.

Nic není různějšího než člověk a člověk.

Pravý demagog se nebojí dějin.

Lidé se žení i k vůli symmetrii.

Kdyby lidé tolik projedli, co prokouří, prohrají a prohýří, bylo by méně bídy.

Mydlář šíří osvětu.

Když tě žena nechce pustit do hospody, vezmi ji s sebou.

Jenom znamenitý učitel ví, co má žákům říci.

Lidé jsou sobě rovni teprve tehdy, když zhyne jich památka.

Penězům samým se nikdo neklaní; jenom těm penězům, které někdo má.

Většina lidí je špatná jenom z hlouposti a jenom z vypočítavosti dobrá.

Chceš-li zvěděti, co je kdo zač, zeptej se ho, co by dělal, kdyby zdědil náhle million.

Rozumný počíná mysliti tam, kde hloupý přestal.

Kdo tvrdí, že nikdy neselhal, mluví sotva pravdu.

Mnohý by oblekl kde koho za Hanáka, jenom sebe ne.

Politika je, co se děje dnes, co bylo včera, jsou dějiny.

Z definicí se nikdo ničemu nenaučil.

Boj se počátku, ne konce.

Kolik lidí by nebylo ničím, kdyby za ně jiní nemyslili!

Až obejdeš svět, zůstaneš doma.

Mnohá zkouška ukazuje, co učitel umí, ne čemu se naučil žák.

Pes se liší od člověka také tím, že svého sobectví neskrývá.

Podivno: přemnozí lidé umírají v nejlepších letech.

Kdyby Schopenhauer nebyl sám býval filosof, byl by filosofii nejspíše dorazil.

Teprve překlady udělaly mnohého slavným.

Ten přijde mnohdy nejdále, kdo neví, kam jde.

Před zákonem bychom byli všichni rovni, kdyby zákony byly stejné.

Kdo bere mládí pošetilost, bere mu mladost.

Hloupost bývá nebezpečnější než špatnost.

Roztržití lidé myslívají, že jsou geniální, jakoby právě geniálnost nebyla opakem roztržitosti.

Nezbývá, než aby nám panovala buď aristokracie anebo demokracie.

Manželství je dlouhý souboj.

Každá doba má své hlavní otázky, o nichž se minulé době ani nezdálo; proto se učíme z dějin tak málo.

Všichni sprostí snažilové počínají si energicky.

Kdo nerozumíš žertu, nedělej ho také.

Volnost slova v parlamentech dává řečnikům příležitost, aby se blamovali jak chtějí.

Před světem se zpovídáme raději z cizích chyb než ze svých.

Nejnedůtklivější jsou obmezené hlavy.

Nebudeš nikdy litovati, byl-lis laskavým k nehodnému.

Mnohý se má za proroka, poněvadž ve své vlasti nic neplatí.

Každý má svou vlastní minci, kterou chce býti placen.

Nikdo neučinil všecko, co by byl mohl učiniti.

Lidé myslí, že jiní jejich slabosti neznají, poněvadž o nich nemluví.

Zda-li se lidé po tmě hanbou rdí?

Povahu člověka poznáš ze žertu, který nám měl za zlé.

Někteří lidé si netroufají nic říci, pokud to neřekl někdo jiný.

Nevěra v jedné věci se zakládá na přílišné víře v jinou věc.

O věcech života, nesmýšlejí lidé tak různě, jak o nich mluvívají.

Lidé, kteří jsou mnohem starší než vypadají, nebývají velmi rozumní.

Nestydatý člověk se může stavěti skromným, ale ne skromný nestydatým.

Byl to znamenitý chlapec; ještě mu nebylo šest let a už uměl otčenáš odříkávati od zadu.

Chtíti úplnou rovnost všech je ustanoviti jedenácté přikázání, které by rušilo ostatní desatero.

Mnohé klassiky by nečetl nikdo, kdyby nemusil.

Zvyk je to, co nás poutá k životu.

Kdo si odvykl učiti se, ten přestal žíti.

Chceš-li spatřiti vážnou tvář života, ožeň se.

Největší básník je, kdo neřekne nic než slova, jichž nemůžeme zapomenout.

Co zapomeneme, toho jsme nezkusili.

Když se někdo zblázní, mluví o něm všichni; kdyby někdo nabyl rozumu, neví o tom nikdo.

Hrubý hospodský má ještě hrubšího sklepníka.

Tituly nejsou pro toho, kdo je dostane, ale pro ty, kteří s ním obcují.

Opakuj sebe větší nesmysl padesátkrát a najdeš dosti věřících.

Když už nevíš nic, řekni a tak dál.

Je tolik švindlu, že by člověk s poctivostí dobře pochodil.

Advokát je spisovatel, který své spisy nevydává tiskem.

Je k neuvěření, jak málem člověk vystačí, když musí; a je kupodivu, kolik člověk potřebuje, když může.

Vypůjč si od někoho peníze a potkáš ho pětkrát zu den.

I největšímu filosofu jsou milejší lidé, kteří mu nesou peníze, než ti, kteří je od něho chtějí.

Divé zvíře ukazuje svou povahu, když spatří krev a člověk, když uvidí peníze.

Jenom řád může udělat z ničeho něco.

Pokud nepostaví ženské své pluky, nevěřím v emancipaci.

Škaredá muzika, když jeden kolovrátek usiluje překřičet druhý.

Nejšťastnější člověk je matematik, neboť on ví všecko a co neví, to může vědět.

Dobrý malíř jde do Paříže, básník zůstane doma.

Propaganda rozumu je velice těžká.

Nejlepší synonymika je dobrý překlad slov.

Nezáleží tak na tom, co člověk představuje, jako na tom, co je.

Na ulici tomu říkáme móda, v dějinách literatury se to jmenuje perioda.

Kolik z těch, kteří študovali logiku, umějí se logicky hádat. Snad ani jeden z pěti set.

Jak může člověk při české národní slavnosti ukrást německou grammatiku?

Těch, kteří vědí, jak se má co lépe udělat, je mnohem více než těch, kteří to umějí.

Každá doba má svou dialektiku.

Nejlepší vlastenectví je: dělej své věci jak umíš nejlépe.

Tak zvané učené knihy svádějí žáky k nerozumu.

Stáří a rozum zahání strašidla.

Jeden signalement (popsání osoby) se hodí na tisíc různých osob.

Dva znalci posuzovali báseň. Jeden řekl: špatná. Druhý řekl: výborná.

Vede-li se jednotlivcům dobře, může se národu vésti zle?

Naše školní knihy se píšou pro vědu, ne pro žáky.

Vychování dělá člověka, a človek dělá, národ.

Rozumného člověka všecko zajímá.

Rád bych věděl kolik set mil si musíme na Moravě zacházet a zajíždět proto, že jsou silnice a cesty zbytečně křivé.

Špatné knihy jsou rychle přečteny.

Byli dva, žáci. Jeden býval vždy první; druhý tak uprostřed. Za dvacet; let byl ten druhý radou a ten první u něho písařem.

Pravda všecko přemůže, zvláště má-li na pomoc silné pataliony.

S jedním člověkem mluviti je hůř než s velkým shromážděním.

Ber co ti dávají, a nedostaneš nic.

Nikdo mě nemůže poněmčit, to mohu jenom já.

Nikomu nenapadlo opět zavést do spisovné češtiny tvrdé (hanácké) l.

Mnoho starých lidí umírá s těmi náhledy, které měli ve svém dvacátém, třicátém roce.

Úřední zprávy nestojí za nic, říkal Bismark, důvěrné zprávy jsou všecko.

Místo do starého Řecka, posílá ministerstvo lidi na studie do nového Řecka.

Učení řečtině, latině atd. je vlastně špatná nauka o cizích slovech.

Také staré Řecko mělo své žebravé mnichy: cyniky.

Nynější doba je jako starší obchodník; obchod jeho se rozšířil tak, že nemá kdy zabývati se fantasiemi svého mládí.

Francouzi mají vzácnou národní knihu: Paměti Césarovy.

Jak snadno je nyní u nás býti vlastencem!

Tvé vlastnosti jsou tvůj osud.

Právo je, co můžeš, povinnost, co musíš.

Otevřená uniforma není uniforma.

Dej každému co mu patří, a bude teprve zle.

Jediná věda, která nenadělala sekt, je matematika.

Co je zdravý rozum? Co se lidé bojí říci veřejně.

Potentáti studují rádi zeměpis.

Člověk je dobrý, ale po lidech není nic.

Skutečné starosti zapuzují sebetrýznění.

Chvála, které se ti dostalo, vždycky mnoho váží.

Také slunce je umělé světlo.

American dentist a americký zubař není jedno.

Bez protekce nedostane člověk někdy ani pořádný oběd.

Útok je někdy nejlepší obrana.

Chceš-li býti velkým pánem, jdi do malého hnízda.

Zájmy tvého stavu jsou tvé zájmy.

Mateřskému jazyku se učíme déle, než by kdo myslil.

Velká čeleď dělá velkého pána.

Mnohý člověk neřekl jak živ rozumného slova.

Mnozí lidé mají více instinktu než rozumu.

Ševci dělají kuří oka.

Dávatí takt dovede ledakdo.

Nikdo se nezpovídá nahlas.

Lidé potichu bohatnou.

Před tisíci svědky se snáze umírá.

Vtip přichází sám.

O výjimkách se mluví, o pravidle nic.

Časem se lidé do všeho vmluví.

Paedagogícké otázky řeší nejlépe děti.

Tvá slova ti nedělají více nepřátel než tvé skutky.

Kdo pomlouvá svého přítele, pomlouvá sebe.

Ničeho se nespleješ tak těžko, jako dobrého přízviska.

Zámečník nadává zámečníkovi viřtláků.

Než-li promluvíš, pomni, co z tebe mluví.

Velká města žerou lidi.

Nejlepší knihy se nejméně čtou.

Nejlepší pravopis je ten, jak píšou lidé neštudovaní.

Nejlepší v některých novinách je to, co zamlčí.

Naděje bývá lepší než skutečnost.

Pohádky jsou dějepis dětí.

Některé chyby jsou přednosti.

Vesnice u velkých měst nejsou ani město ani venkov.

Nikdo nemá právo mluviti o všem.

Američané vynašli nervositu.

Cepy vítězily, ne husité.

Samovrazi jsou často mučeníci.

Jak málem lidé vystačí, ukáže se až v kriminále.

Kniha, která nestojí za dvojí čtení, nestojí za jedno.

Cizí slova jsou kulturní slova.

Někteří lidé věří více slovům než skutkům.

Špatného sazeče se nedokorriguješ.

Co škola pokazí, musí napravovati život.

Před lékařem jsme si všichni rovni.

Čím lépe kdo něco umí, tím méně o tom mluví.

Kousek pravdy tvrdí lež.

Spravedlnost bývá drahá; nespravedlnosti je darmo dost. —

Mnoho čtení překáží myšlení.

Lidé všelico napřed věřili, co potom dokázali.

Kdo nemá rozumu, těší se svými penězi a kdo nemá peněz — rozumem.

Snad každý z nás věří něco, co by nevěřil, kdyby se mu to řádně vyložilo.

Nic není těžšího než vyzpytovat všecky pohnutky svých skutků.

Dávným spisovatelům věříme raději než nynějším.

Co by si počali lidé bez formulářů?

Daně všude velké, příjmy všude malé.

Čestné měšťanství bývá spolu vysvědčením zámožnosti.

Nikdo neví, co by dělal, kdyby se dostal na místo jiného.

Hlupák se stává nebezpečným teprve tehdy, když počne přemýšleti.

Ne každý, kdo ustupuje, je rozumnější.

Na svých nepřátelích vidíme nejraději stinné stránky, na svých přátelích světlé stránky.

Jsou lidé, kteří myslí, že konají bůh ví jak bohumilý skutek, když dávají světu odstrašující příklad.

Skoro každý myslí, že je v jistých věcech neomylný.

Který muž by se nechtěl narodit raději nejšerednějším mužem než nejkrásnější ženou?

Kdo nemá peněz, nemluví o burse.

Kdo myslí, že jsou lidé chytří, málo vydělá.

Nešťastný je ten, kdo má mnoho času, aby přemýšlel o sobě.

Kdo se stal za tisícovku darebákem, byl by zajisté za polovici zůstal poctivým člověkem.

Kdo praví, že nenávidí lichocení, ten nezná všech spůsobů lichot.

Sladkaví lidé bývají hořcí.

Kdyby každý měl žít ze svého kapitálu, kolik by to přibylo žebráků!

Filosofie je kašna, do které všecky vědy po trubách tekou.

Viřtlák pracuje tak dlouho, až má dost; spisovatel tak dlouho, až nemá nic.

Kdyby se lidé stali najednou ctnostnými, muselo by jich tisíce pomřít hlady.

Kdyby dilettanti mohli, co chtějí, byl by svět dávno vzhůru nohama.

Renegáti jsou jenom ti, kteří od nás odpadli, ne ti kteří odpadli k nám.

Malé akademie se mají dobře: mohou své spisy číst samy.

Ne rozum, jak myslí Kartesius, ale instinkt je nejlépe rozdělen.

Hloupé lidi dělají peníze ještě hloupějšími.

Nejvíce bacilů zabije kořalka.

Dobrý kadeřník je nejméně poloviční doktor.

Kláštery jsou středověké spolky.

Kdo je vlastně vzdělaný člověk? Kdo hodně mnoho zapomněl.

Aby byl člověk dobrým představeným, k tomu potřebuje toliko dobré podřízené.

Pochlebenství vychází častěji z prázdného žaludku než z plného srdce.

Nejlehčí věc je těžká, když se k ní nemůžeme odhodlati.

Ne ta žena je nejlepší, o které jiní nejméně mluví, nýbrž ta, která o jiných mluví nejméně.

Žena je buď kniha se sedmi pečetmi anebo korrespondenční lístek.

Není tolik dětí a bláznů, kteří mluví pravdu, kolik je velikých a rozumných, kteří lžou.

Kdyby všichni, kteří jiným jámu kopou, sami do ní upadli, nebylo by dávno žádných jam.

Manželství bez dětí je ráj bez Kaina a Abela.

Většina vavřínových věnců záleží z novinářského papíru.

Patentovaný nerozum platívá více, než nepatentovaný rozum.

Štěstí dělá sobce.

Za naší doby nemají dámy jiné povinnosti než líbiti se.

Každá vláda je spiknutí.

Souhlásiš-li se mnou, mluvíš dobře.

Za zločiny, které páchají celé houfy, není nikdo odpovědný.

Vtip je jak bavlna; přede-li se příliš tence přetrhne se.

Dobro je nákažlivé zrovna jako zlo.

Štěstěna prodává to, co člověk pokládá za dar.

Jenom poctivá práce blaží.

Žena je jak stín; běž za ní a prchá před tebou; utíkej od ní a běží za tebou.

Již Rokycana se modlil: Dajž nám, bože milý, v pravý prostředek uhoditi. A Čechové toho posud neumějí.

O štěstí života přemnohých děvčat rozhodlo nepatrné, ohnutí nosu.

Krása je věc křehká; žena, která chce panovati, nemůže zakládati svou vládu na základě tak vratkém.

Žena milující odpustí ti všecko; přestane-li tě milovati, neodpustí tobě ani tvé ctnosti.

Člověk bývá málo kdy úplně upřínmý a úplně neupřímný.

Do českého verše se všecko hodí.

Kdo se ponižuje, bude ještě více ponížen.

Srovnejte několik biografií v Ottově slovníku naučném a v slovníku Meyerově nebo Brockhausově. Čím se liší nejvíce?

Učte tak, aby žák myslil, že toho potřebuje.

Peníze i Turka změní.

Každý je tak dlouho utiskován, až utiskuje sám.

Hospodští jsou veřejné osoby.

Lidé, kteří bystře nepozorují, ušetří si mnoho zlosti.

Vrch a konec všeho našeho snažení je — pěkný náhrobní nápis.

Kolik filosofů by se dalo za svuj systém upálit?

Jsou veličiny pouliční, uliční, čtvrtní, městské, okresní, zemské, cislajtánské, poloevropské atd.

Jeden člověk našel na komoře jakousi velmi starou čepici, chodil v ní a myslil, že není nad něho.

Brusičí troubí na zpáteční pochod.

Každá řeč je pěkná, která, se pěkně mluví.

Žáci dělají učitele.

Žádají-li rodiče po učiteli větší přísnost k svým dětem, ukazují, že není doma potřebné kázně.

Jsou dobří žáci, kteří jsou jenom jako žáci dobří.

Nejjistěji se připravíme o vděčnost svých dětí, když ji po nich žádáme.

Všichni tvrdí, že se naše mládež mnoho učí, ale nikdo ještě neřekl, že mnoho umí.

Peníze jsou lidem svétější než sami svatí.

Nač psát kritiku do novin, kde ji spisovatel snad ani načte; pište jemu samému a můžete psát zřetelněji.

Učitel neříkej nic na polo.

Člověk se nejvíce bojí člověka.

Kdo asi vynašel vrzavé boty?

Ani nejlepší věci se všem nelíbí.

Ještě žádné noviny mně neměly za zlé, že umím trochu bulharsky.

Pro nakladatele: Vydávejte novou knihovnu Knížky z knih, t. j. důležitá veliká a drahá díla podávejte v kratičkém, co nejvíce prostonárodním výtahu.

Kdyby uměly ženské tak psát, jak umějí — mluvit.

Nejvíce pokradli ti, kteří nebyli zavření.

Já jsem si totiž myslil, říkají lidé, když nic nemyslili.

Bylo by zajímavo zvěděti, kolik latinských slov zná prostředně vzdělaný nelatinář.

Na pouhých titulích si lidé více zakládají než na skutečných.

Kdo mnoho mluví, nemá času mnoho myslit.

Hloupí lidé se neptají.

Pravé dobrodiní blaží dárce i obdarovaného.

Hloupostí se dopouštějí vlastně jenom rozumní lidé; u ostatních se rozumějí samy sebou.

Nezasloužené vysoké postavení učí nízko smýšleti.

Úspěch dělává často člověka.

Lidé přejí štěstí nejraději těm, kteří je už mají.

Jsou lidé, kteří pijí pivo jenom proto, že se tak jmenuje.

Kdo si stěžuje, že mu doba jeho nerozumí, ten nerozuměl své době.

Kdyby měli lidé skutečné přesvědčení, mohli by je tak snadno měnit?

Na venkově se svolávají hromady na hodinu dříve a zahajují o hodinu později.

Co je po obrazu, který potřebuje podpis?

Vzdělanost je dobrá společnost.

Tlachati se učíme dříve, než poslouchati.

Sloh je rukopis ducha.

Němec si koupí raději opici než knihu. (Flieg. Bl.)

Kdo rychle dává, dává dvakrát, neboť kdyby chvíli i přemýšlel, dal by snad polovici.

Zpropitné je nucená štědrost.

Lidé ti odpustí spíše, když je obelžeš, než když jim povíš pravdu.

Kdo umí mlčet, toho můžeš poslechnout.

Psalo by se méně špatných knih, kdyby se více dobrých četlo.

Největším dobrodincem chudých je ješitnost.

Kdo stoupá výše než měl, padá hlouběji než chtěl.

Někteří lidé vynaloží celý svůj život na to, aby umřeli bohatí.

Říci co myslíš, je snáze, než dělati co mluvíš.

Život za jevištěm bývá dramatičtějši než život na jevišti.

Povinnost je to, co má dělat — druhý.

Byla by radost býti na světě, kdyby každý dělal jenom polovici toho, co žádá na jiných.

Člověk, který nemá nikdy kdy, nemá obyčejně co dělat.

Koruna je těžká čepice.

Tiskové chyby opravují spisovatelé častěji než nesmysly.

Kdo chce kam, pomozme mu tam — ale ne k lepšímu.

Jazyka dar dal Bůh — ženám.

Mnohá zvířata mají prázdniny v zimě.

Jsou spisovatelé, kteří se čtou sami.

Móda neputuje od města k městu, nýbrž od člověka k člověku.

Dlouhá řeč, mnoho slov.

Nejsměšnější dilettant je nedělní střelec.

Ku každému divotvornému lékaři se lidé hrnou.

Naše vědění je vytlučená mozaika.

První povinností lékaře je lidskost (heslo slavného lékaře).

Česká literatura byla z počátku kněžská, potom teologická, později trochu panská a konečně hodně študentská. Nyní je všecko najednou a k tomu trochu odborná. —

Sto těch, kteří chtějí, vydá víc než tisíc takových, kteří musejí.

Na základě práva historického by mohly duchovní řády žádati, aby se jim vrátily zrušené kláštery.

Agitátor přemlouvá jenom hloupějšího člověka než je sám.

Darebák může býti časem hodný, ale hlupák je vždy hloupý.

Čím sobě protivníci lépe rozumějí, tím nesnadněji se dohodnou.

Není lepšího socialismu nad slova evangelická: Milujte se vespolek!

Zrnko čili hra, která se neujme. Okolo stolu sedělo deset dobrých známých. Když už nevěděli, co mluvit, navrhl jeden tuto zábavu. Rozdalo se deset cedulek a každý z hostů napsal na svou cedulku, co si opravdu myslí o jednom ze společníků. Úlohou společníků bylo, aby každý vyhledal tu cedulku, která se ho týká. Nevím už jak se to skončilo.

Pro jiné vydal filosofickou bibliotéku a sám zůstal oslem.

Kdyby někdo řekl: Polákoslované, Rusoslované, tu by se mnohý usmál. A oč je Čechoslované lepší?

Veřejné mínění pochybuje rádo o dobrém skutku, o zlém málo kdy.

Ctnost jiných je to, co tobě prospívá.

Zdá se, že Němci mnohem více četli o Göthovi a o Šillerovi než-li Göthe a Šillera.

Dělá politiku — z politiky.

Dějiny jsou nahromaděná státní moudrost.

Jediný pohled na mapu stačí, aby zmařil mnoho klamných snů.

Která knížka se nedobře čte, bývá obyčejně mizerná.

Důstojník je vlastně důstojný pán.

Čím menší pes, tím větší štěkot.

Jeden z nejslabších básníků má u nás nejvíce čtenářů. Který?

Wozu brauchen wir den Skandinavismus? řekl kdysi vážený brněnský domař. Myslil na federalismus.

Pane psychologu. Napiš nám psychologii odrodilce.

Někteří lidé nelitují ničeho tak upřímně, jako svých dobrých skutků.

Nehádej se nikdy, neboť nikoho nepřesvědčíš.

Míněni je jako hřebík: čím víc naň biješ, tím hlouběji ho vrážíš.

Peníze daruj, ale nepůjčuj. Dar ti spůsobí nevděčníka, půjčka nepřítele.

Jsou lidé, jichž rozum stačí jenom k tomu, aby zakryl jejich hloupost.

Každý má něco, co rád ukazuje, a každý něco, co rád zamlčuje.

V první polovici života sužuje se člověk, aby dosáhl, co by ho v druhé polovici sužovalo; nedosáhne-li toho, sužuje se sám.

Nikdy jsem se nenadělal tolik, jak od té doby, co jsem samostatný, řekl onehdy mladý hostinský.

Ze slov se dělá veřejné mínění.

Kde se pěstuje pravé a ryzí vlastenectví? V hospodách a na schůzích.

Sebevědomí je hrdost na to, co jsi; ješitnost je hrdost na to, co jiní o tobě myslí.

Který herec nechce hrát velkou úlohu?

Dlouhý výklad zabíjí báseň.

Jsou dějepisci, kteří znají Napoleona lépe než on znal sám sebe.

Imaginární čísla jsou kolomaz algebry.

Bulhaři mají nejmizernější grammatiky a přece mluví dobře.

Staří Egypťané proměnili jednou svou řeč, dvakrát své náboženství a asi desetkrát národnost svých panovníků.

Málo který švindléř vypsal veřejně své švindle.

Založit novou vědu je zásluha, ale větší zásluha je pochovat starou lichou vědu.

K bitvám na zemi a na moři přibudou snad ještě bitvy v povětří.

Kolik vlastenců by udělalo dobrou zkoušku z češtiny?

Napřed udělá úspěch jméno, potom teprve dělá jméno úspěch.

Někteří lidé se šálí až do smrti slovy: Jenom kdybych byl chtěl!

Nemorální jsou nám ti, kteří nemají naši morálku.

Rozumovati je pochybovati.

Mnozí lidé se počínají divit tam, kde přestávají rozumět.

S Angličanem a Američanem musíš jet týden, než s tebou slovo promluví; severní Němec k tomu potřebuje půl týdne, jižní Němec půl dne; Francouz nevydrží ani hodinu, aby nepromluvil, a Španěl je od prvního okamžiku tvůj starý známý.

Školní výklady vykládají rády obšírně, co každý beztoho ví; o tom pak, co neví, nevědí také nic.

Špatné hospody jsou dobří námluvčí

Už mnohý se dojedl hladu.

Jaký pán, taký pes.

Kdo umí latinsky, buď tak laskav a udej mi svou adressu.

Ne každý, kdo se minul svým povoláním, měl povolání.

Počítám jenom jasné hodiny (nápis na slunečných hodinách.)

Kdyby byl Bůh svolal ku stvoření světa komisi, nebylo by posud světa.

Kdo si na svém bohatství příliš zakládá, ten si dává vysvědčení chudoby.

Co Archimedes neuměl, umí nyní každý školáček.

Ingenium a šílenost bydlí vedle sebe.

Čím vyšší kramflek, tím menší člověk.

Sebevychování je nejlepší.

Neprorokuj a nezmýlíš se.

Tvé listy jsou tvoji nepřátelé.

Malých proroků bylo vždy více než velkých.

Vražda vnáší do novin kus života.

Lehkomyslnost se jmenuje někdy idealismus.

Nic nerozněcuje vášně tak jako nevědomost.

Dělají si z Musejníka šašky a co by byli bez něho?

U nás se četlo nesmírně mnoho — k vůli jazyku.

Chvalořečníci mluvívají o dobách, kterých neviděli.

Milý příteli je fráze.

Ani násobilce se nemá učit docela slepě.

Jeden den bez peněz je poučnější než celý rok s penězi.

Kdo viděl sám kus dějin, diví se potom, jak se o tom píše.

Hledal podivná slova a to byl celý jeho život.

Národ je vždy tím, čím ho udělají.

Kdo má peníze myslí, že má také větší právo k životu.

Hleď se nejasných lidí a ještě více nejasných knih.

Čím dokonalejší řeč, tím stejnější překlady.

Mnoho lidí chce všecko lépe vědět, ale nevědí nic dobře.

Jenom lháři se v anglických školách trestají holí.

Jsou lidé, kteří své vlastní mínění potírají, řekne-li je někdo jiný.

Jak mnohým je štěstím to, čeho nemají!

Štěstí hledáme my, neštěstí hledá nás.

Pravý básník je Midas: čeho se dotkne, obrací v zlato.

Velikost jednoho bývá maličkosti tisíců.

Čím nadutější kočí, tím vznešenějsí panstvo.

Mnohý poznal svou ženu teprve po svatbě, mnohý nikdy.

Chváliti svého syna je chváliti sebe; haněti svého otce je haněti sebe.

Čím více žena miluje svého muže, tím více ho hledí napraviti; milující muž zvětšuje převrácenosti své ženy.

Dobří králové žijí dlouho.

Divno, že se nenašla posud rodina mluvící latinsky — na výdělek.

Země se dělí na tři pásma: v prvním se musí pít pro velikou zimu, v druhém pro nestálé počasí a v třetím pro veliké horko.

Byl to krásný večer: ani jediná řeč nebyla promluvena.

Rovnost práv vede k rovnosti požitků.

Alespoň Kollára, Palackého, Havlíčka měl by znát každý náš vzdělanec; ale neznáme jich ani ze sta jeden. (Masaryk).

Opravdovosti neopravdovost nejvíce se bojí. (Týž).

Myslíme telegraficky a stenograficky, t. j. žádáme si poučení krátce a dobře a hodně mnoho. (Týž.)

Jak mohou lidé různě smýšlet, když všichni chtějí — jedno.

Synové slavných mužů se rádi válejí na vavřínech otcovských, až je z nich hnůj.

Není-li člověk více než doktor filosofie, je velice málo.

Napoleon by byl u našich kantorů stokrát propadl.

Hanka byl písař, ne spisovatel.

Lidé nemluví tak o tom, co vidí, jako o tom, co slyší.

Cenu peněz zná jenom kupec.

Kdo vydá mikroskopický slovníček naučný?

Spořiti je německé slovo.

Rád bych věděl, kdo udělal nebožtíka Kornelia Nepota klassikem.

Advokát Cicero měl jednou hájiti básníka a on hájil — básnictví.

Satirik je člověk, který vidí lidem do břicha.

Tropy a figury jsou figury a tropy.

Žák, který všemu věří, nenaučí se ničemu.

Ještě žádnému žurnalistovi nedal národ ušít kabát.

Sklepníkovi je nejhodnějším ten, kdo dá největší zpropitné; kdo nedá nic, je darebák anebo blázen.

Nejlépe se vlastenčí, když je z čeho.

Národní školy jsou u nás už dávno chrámem vědy — v novinách.

Byl zastřelen politicky, sociálně, ba i mravně a přece vypadá jako nejbuclatější splátkář.

Pro učitele: Kdo nám sebere dětské předsudky?

Podivno: čím více lhal, tím mu více věřili.

Koupil si staroněmecká okna, staroněmecké židle atd., jenom ne staroněmeckou grammatiku.

Dobrý kalendář neprorokuje.

Ne výrobci sami by měli své zboží posílat na výstavy, nýbrž jejich odběratelé.

Dějiny Evropy jsou dějiny Francie.

Kolik by bylo na světě geniů, velikánů a hrdinů, kdyby byl každý tím, zač se má!

Veřejné mínění je někdy to, které si netroufá na veřejnost.

Jsi spokojen s celým světem, jsi-li spokojen sám s sebou.

Kdo si naříká na nevděk, nebyl pravým dobrodincem.

Nic není tak špatné, aby se nedalo pro to něco říci, a nic není tak dobré, aby se nemohlo nic říci proti tomu.

Velký umělec nedbá kritiky.

Pokud byl maličký, huboval na veliké; když přišel výš, dělal jako ostatní.

Populárnost utíká tím více, čím ji více honíš.

Biografie představuje člověka ve svátečních šatech, někdy ve výročních.

Národní ekonomie je nauka několika stran.

Svět bude jiný, až bude každý na svém místě a to nebude nikdy.

Pro psychology: Jak se může státi ze Sokola Němec?

Nejhůře zkouší učitel, který umí méně než-li žák.

Mnoho školních knih je psáno pro geniální žáky, kterých není.

Velcí lidé nemají tajností.

Řeka dělí divochy a spojuje kulturní národy.

Programy středních škol by neměly býti výkladištěm vědy, nýbrž zápasištěm, kdo vyloží tu onu těžkou věc srozumitelněji.

Literární poptavárny by byly veliké dobrodiní.

Každý učitel by měl znáti dějiny pravopisu.

Co byste řekli o zákonu, který by hlásal: Nikdo není povinen učiti se francouzsky.

Ještě žádná obec neprotestovala proti nerozumu, aby se žáčkům již druhé třídy nevtloukalo na př. cizí a zbytečné slovo podmět.

Kup a prodej dělají život.

Zkušenost je pravda, jíž nabýváme pošetilostmi.

Snáze býti dvorním radou než člověkem.

Mnozí, kteří ve svém povolání vynikají, minuli se přece se svým povoláním.

Mládí má slabosti své síly.

Maličcí lidé se cítí velikými svým národem; velicí lidé dělají svůj národ velikým.

Budiž mu země lehká! mělo by se volati ne umrlému, nýbrž nově narozenému.

Člověk nežije potřebou, ale tradicí.

Mateřské řeči se učíme od matky nejméně.

Málo který mozek snese dvě řeči.

Nejvíce vymyslili samouci.

Pokud toho nebylo, křičeli po tom; když to vyšlo, nikdo si toho nevšiml.

Luza nepanuje, panují kořistníci luzy.

V stáří odpouštíme mladým nejméně ty náhledy které jsme mívali sami.

Mnozí lidé jsou k sobě zdvořilí teprve tehdy, když se rozkmotří.

Každému člověku je souzena hlavní trefa, jenom že se jí mnohý nedočká.

Ženy jsou si mnohem podobnější než muži.

Mnozí lidé přestávají raději na cizích předsudcích, než aby si dobývali vlastního mínění.

Mnoho lidí zachová spíše tajemství, než jeden.

Malá tajemství se roznášejí, velká se ukrývají.

Jsou lidé; kteří své vlastní mínění potírají, řekne-li je někdo jiný.

Je snáze, býti dobrým ke všem než k jednomu.

Štěstím mladosti je lehkomyslnost; štěstím stáří je lhostejnost.

Kdo mlčí o chybách jiného, zná sebe samého.

Vytrhni člověka z jeho povolání a tu teprv uvidíš, zač stojí.

Kdyby šlo vždy podle tatíků, nebylo by tolik básníků.

Ve snách je každý Šekspírem.

Dějiny nové Evropy měly by se vykládat tím pořádkem, jakým se brala kultura.

Ve světě platíš jenom tolik, kolik platiti chceš.

Každé velké shromáždění je luza, ať se skládá z lidí jakýchkoli. (Hrabě Chesterfield). K luze nesmíš nikdy mluvit pouhým rozumem.

Hlupáci a lidé maličtí bdějí vždycky řevnivě nad svou důstojností.

Přímými otázkami se mnoho nedovíš.

Kdo všecko řekne, tomu se neřekne nic.

Pošetilí lidé nepovolí nikdy, kdy by měli.

Ničím nepřemluvíš hlupáka lépe nežli tím, čemu nerozumí.

Kdo svolává lid, ten jej popouzí (kardinál Retz.)

Kdo může zakázat ševcovi, aby si napsal na krámek: První český národní obuvník na Moravě.

Kde jsou ty doby, kdy bývali brněnští purkmistři českými vlastenci!

Dobrovskému ješte nikdo pomníku nepostavil (vyjma náhrobek Salmův).

Kolik lidí píše nálada a nemyslí při tom nic.

Co se nedá dokázat, bývá často nejjistější.

Kapitál přečká zřídka druhé pokolení.

Netoliko nevzdělanci mluvívají o věcech, o nichž nic nevědí, nýbrž i vzdělanci, zejména filosofi.

I lidské svědomí se řídí módou.

Myje-li ruka ruku, mohou se obě pošpinit.

Kdo si řekne: Žádejte ode mne co chcete, nedá ti nic.

Žurnalista a ministr musí přijíti vždy s něčím novým.

Rakousko vzniklo z koalice zemí rakouských proti Turkům.

Nic není na světě nepatrného; přijde na to, jak se na to díváš.

Obyčejné obecenstvo kochá se toliko v novostech.

Překládati se slovníkem je týrati sebe i řeč.

Největší reformace bývají tiché.

Mluvíme tolik jenom proto, že se neumíme vyjádřiti.

Čím menší národ, tím více se bojí cizích slov.

Čím větší hlupák, tím více si ve své hlouposti libuje.

Nejlepší nápady nechávej pro sebe.

Jaký rozdíl je v tom, jak posuzujeme sebe a jak jiné.

Věci nerůzní lidi tak tuze jako mínění, které mají o věcech.

Lekáme se svých hříchů, vidíme-li je na jiných.

S výšky rozumu vyhlíží celý život jako zlá nemoc a svět se podobá blázinci.

Čím jsme starší, tím si více vážíme přirozených darů.

U nás je každý předpojatý a vášnivec, kdo hájí pravdu, kterou jeho vrstevníci neumějí pochopiti. (Prof. Jos. Král).

Větším neštěstím národa našeho jest houževnatě bludné vykládání událostí bělohorských, než jakým jest pro národ náš porážka ona sama. (Dr. Václav Řezníček, vydavatel Modré knihovny).

Před padesáti lety bylo v Čechách býti Čechem přirozeno, a nyní je to prohlášeno za zásluhu. (Týž.)

Jak se člověk v Čechách prohlásí za žurnalistu nebo herce, tak jakoby řekl: Já jsem cikán nebo šlejfíř. (Týž.)

Mnozí autoři omlouvají tiskové chyby svou vzdáleností od místa tisku, jakoby člověk nemohl v Kartousích zrovna tak dobře korrigovat jako ve Vídni.

Co je to zátynka? Kupé. Nevěříte-li, podívejte se do Rankova slovníka pod slovem Coupé.

Nové české dějiny záležejí z programů.

Politika kazí nejpěknější věci, nutíc je do jha strany.

Nic není odpornějšího než pracovati s nechutí a nic radostnějšího než pracovati s nadšením.

Člověk se obejde bez všeličeho, jenom ne bez člověka.

Je mnohem užitečněji zabývati se důkladně několika spisovateli nežli povrchně třeba celou literaturou.

Účelem života je život sám.

Když jsme starší, musíme více dělati než za mládí.

Člověk má míti odvahu býti tím, čím ho příroda učinila.

Nejlépe se poznáme, když to, co jsme si myslili před lety, opět promyslíme.

Nic nebývá skrytější než účelná činnost.

Čím častěji své předsevzetí opakuješ, tím více je oslabuješ.

Nic není dražšího než cena dne.

Lidé se snášejí lépe v tom, co dělají, nežli v tom, co myslí.

Nemařte ani hodiny s lidmi, k nimž nepatříte, anebo kteří nepatří k vám.

Lidi nepoznáváme, když k nám přijdou; my se musíme podívati k nim.

Jdi do ciziny, abys poznal, co máš doma dobrého.

Chceš li se zdáti vznešenějším, musíš také skutečně býti vznešenějším.

Věděti a konati dobře jednu věc je větší vzdělání než polovičatost ve sterých věcech.

Nejvíce neštěstí naplodily obecné pojmy a veliká domýšlivost.

Kdo se chce zhostiti něčeho zlého, ví vždy, co chce; kdo chce něco lepšího, je slepý.

Kdo nezná své vlasti, nemá měřítka pro cizí země.

Hlavní chybou vzdálených lidí je, že obracejí všecko na ideu, málo anebo nic na věc.

Zvyk je jediné naše pohodlí; toužíme i po nemilých věcech, když jsme jim uvykli.

Ničím nemalují lidé svou povahu lépe než tím, co shledávají směšným.

V pravdě velcí lidé působí jako krásná malba: jen na jistou distanci.

Žádný advokát nevypsal posud cenu na spis o psychologii národního hnutí.

Móda je ženského rodu.

Dobu poznáš podle malých lidí.

Sloh přichází teprve s myšlenkami.

Mnohé pochováváme s velikou slávou proto, že jsme rádi, že jsou mrtví.

Nikdo se neumí vmyslit do jiného. Tudy tolik nespravedlivých posudků.

Vlastní umění počíná tam, kde si věda neví rady.

Pověz mi s kým obcuješ a já ti povím, kdy přijdeš domů.

Dětství prý je nejštastnější doba životu, škoda, že musíme teprve sestárnouti, abychom to věděli.

Město s millionem lidí myslí jinak než deset měst se stotisíci obyvateli.

Teprve historie dělá vlast.

Otec chudých bývá bohatý.

Máme málo proroků a těm nevěříme.

Ukažte mi toho, kdo tak mluví a jedná jak myslí.

Chudý je, kdo chce býti bohatým.

Znám někoho, kdo je moudřejší než všichni mudrci celého světa a to je veřejné mínění.

Železnice dělají města.

Dobrý řečník musí býti také básník.

Člověk je rozený centralista.

Kdo mluví to, co by každý řekl, měl by raději mlčet.

Přemnoho lidí má jenom zrovna tolik rozumu aby se uživili.

Všeobecné vzdělání je povrchní vědění.

Obecenstvo nemá rádo opakování ani pěkného. (Potapenko.)

Ve škole býval první a v životě je poslední.

Národní fanatismns není vlastenectvi.

Dobrá otázka je poloviční odpověď.

Rukopisům nikdo nerozuměl a přece všichni pro ně hořeli. —

Každá grammatika je archaismus.

Lidé se modlí často pozdě.

Česká společnost pohlíží na literáta jako vysokomyslný dobrodinec na ubohého žebráka. (Dr. V. Řezníček v povídce Český román v Modré knihovně.)

Obyčejné ti nejnadanější naši lidé jsou u nás obětí toho zpropadeného literárního slávomamu. (Týž). Bez vlastního prospěchu a zájmu nečinívá dnes v naší české veřejnosti až na řídké vyminky nikdo nic. (Týž).

Řecký aorist anebo latinský konjunktiv, to se pokládá na našich středních školách za věc důležitější, nežli všechen ostatní skutečný a praktický život. (Týž).

Všecko politické umění není nic proti tomu, komu by se povedlo dovésti toho, aby na jednom stéble rostly dva klasy.

Nejraději cituje ten, kdo to nejméně umí.

Náboženská reformace byla mezinárodní: vycházela od Francouzů, od Švýcarů a od Němců.

Nejvíce bohatnou lidé z chudiny.

Nejkrvavější lichvu provozuje nejeden bohatý hospodský: jeho procenta jdou do tisíců.

Poslouchal jsem hojně obsazený stůl. Všichni mluvili, ba křičeli najednou a neřekli za půl hodiny ani jediného rozumného slova: bavili se.

Spisovatel nepíše, co chce, ale co umí.

Býti v politice důsledným bývá někdy chybou; lépe je přizpůsobiti se událostem (Bismark.)

Mnoho lidí se spravuje zásadami, kterých by nechtěli viděti na svém náhrobku.

Před smrtí se nebojíme smrti, ale změny života.

Ubývá prý respektu, ale těch věcí, které ho zasluhují, ubývá také.

Samota nám dává příležitost, abychom učinili známost se sebou.

Ženy prostředního věku ukazují raději své dcery než svou matku, raději: Tak jsem byla, než: Tak budu.

Originálnost není darmo: jedni jí nerozumějí, druzí se jí bojí.

Dějiny jsou k tomu, aby nám vykládaly přítomnost.

Povíš-li na někoho něco zlého, hned najdeš někoho, kdo toho ví ještě více.

Kdo dělá své věci dobře, proslaví se zřídka tak, jako ten, kdo dělá cizí věci.

Jsou princezny, které jsou zrovna takové jako tvá žena.

Mladý člověk nemá myšlenek, a starý jich mívá nazbyt.

Jsou dvojí lidé: jedni chtí žít v přítomnosti, druzí v budoucnosti.

Pokud si učitelé neudělají slabikář sami, nebudou ho mít.

Kdyby neměla Morava znamenitějších lidí než ty, které nám velebí naše literatury, byla by velice chuda duchem.

Druhá, třetí generace nám sotva porozumí.

Národ se neučí nikdy z vlastních zkušeností.

Legenda vzniká opakováním.

Můžeš-li se sám ctít, nepotřebuješ, aby tě ctili jiní.

Úvodní články jsou vídeňská móda.

Mnozí spisovatelé školních knih jsou dobře placení opisovači a otiskovači.

Geniální je ten, kdo vidí věci, jaké jsou.

Dobrý besedník vede rozmluvu dál; špatný ji přetrhuje anebo vede nazpátek.

Minulost je jenom tím vzácná, že už není.

Kolik je kritických dní do roka? 365.

Poví-li ti žena své stáří, pověděla ti mnoho.

Matematice uč tak, aby žák, když zapomene všecky formule, uměl si je sám opět sestrojiti.

Gymnasium je překládací ústav, který nic nepřeloží.

Kdyby měli muži jenom dobré vlastnosti, neměly by ženy zlých.

Zdá se, že se lidé ženou neustále za kusem zlata, který se koulí dál.

Když počneme míti s lidmi útrpnost, posuzujeme je spravedlivěji.

Proč nás bída tak málo dojímá? Protože je jí tak mnoho.

Manželství bývá nezřídka rozvodem dvou srdcí.

Lidé duchaplní se nudí tam, kde se duchaprázdní baví.

Pýcha si bere zrovna tolik místa, kolik jí hloupost postoupí.

Člověk se lekne někdy svých vlastních myšlének.

Divadlo není pro filosofy.

Také voliči mohou udělat z ničeho něco.

Jaká to byla věda, která dokazovala pravost nejnepravějších rukopisů?

Čím větší družstvo, tím menší odpovědnost padá na každého jednotlivce.

Kdyby chtěl někdo nyní spálit všecky kacířské knihy, kolik peněz by potřeboval!

Kolik hlupáků se schovává za svými tituly.

Jeden šelma poslal svým známým dotazy, jak posud provozovali opposici. Posud čeká na odpověd.

Nejlépe žijí lidé, kteří nemají žádné povahy (hlas z lidu).

Co jsou posavadní dějiny proti dějinám, které teprve přijdou? Jedna proti milliardám.

O tom, co bylo, můžeš říci co chceš; jenom nemluv o tom, co je.

Kdo má moc, ten ji dříve nebo později zneužije.

Když se někomu stala pro několik zlatých nehoda, křičí hned několik břicháčů: Proč mně neřekl o ten pakatel?

Na zloději čapka hoří (polské přísloví).

Nač kupovat hlas, kup hned celého voliče.

Kolik hloupostí musí člověk přeslechnouti a přečísti, než přijde na rozumné slovo!

Nikdo tě neocení podle pravdy.

Nejzbytečnější knihy jsou brusy: nikdo se z nich ničemu nenaučil.

Člověk je rozený centralista.

Čím vyšší společnost, tím větší fráze.

Lidé myslí, že tomu, co stokrát četli, také rozumějí.

Lid má toho řečníka za nejlepšího, který se ani jednou nezarazí.

Konversační kniha má záležeti z vět, které skutečně byly promluveny.

Nejšťastnější je, kdo buď nic nemyslí anebo velmi mnoho.

Logika — kniha je v ledakteré škole, ale logika — věc není nikde.

Staré zásluhy se rychle zapomínají.

Nenabýváme nových zkušeností, ale přicházejí vždy noví lidé a ti nabývají starých zkušeností.

Až bude Napoleon mytickou osobou, bude na světě dobře.

Mnozí lidé žijí toliko z úvěru — duševního.

Lidský rozum je stejně rozdělen, ale ne svědomí.

Znáš jméno a myslíš, že znáš věc.

Neptej se hloupě, chceš-li moudrou odpověď.

Beztrestnost vinného je odsouzení nevinných.

Pravda je světlo; shasne snadno, když jím mnoho zmítáš.

Zvíře žije podle potřeby; člověk civilisovaný žije toliko podle luxu.

Dobrý otec, dobrý manžel, čteme na kamenech náhrobních. Na hřbitovech jsou samé vzorné domácnosti.

Svoboda má touž cenu jakou máme my sami.

Kéž máme ministerstvo osvěty a vyučování (jak někteří chybně píšou.)

Nejvíce se napíše k vůli ničemu.

Kolik spisovatelů nemá žádného slohu!

Evropa leží mezi Asií a Amerikou.

Co by řekl Husovický starosta, kdyby mu někdo adressoval list: Robotnému N. N. v Husovicích (jak bylo kdysi předepsáno).

Rovnoprávnost je pěkné slovo, ale těžká věc.

Sláva je drahá.

Jsou věci, které musíme vidět, abychom v ně věřili, a jiné věci, v které musíme věřit, abychom je viděli.

Jako slova, tak pozbývají lidé své ceny nejsou-li na svém místě.

Okázalá marnivost je snesitelnější než skrývaná skromnost.

Málo kdo tuší, kolik ducha a soudnosti je potřeba, aby člověk neřekl nikdy hloupost.

Kdy přestanou národní třenice? Až budou lidé vědět, proč se rvali.

Mnoho zkoušek, málo umění.

Co je nucená germanisace proti dobrovolné?

Nemělo by se překládati do řeči, kterou se originál degraduje.

Kdyby se ti představili všichni tvoji předci, zdali bys se k nim hlásil?

Není pohodlnějšího řemesla než vydávat Sebrané spisy. —

Zpozdilý a zpozděný neni toliko etymologicky příbuzné. —

Velkým spisovatelům stačí staré formy.

Ten je nejpřísnější proti jiným, kdo proti sobě nejméně.

Nikdy neříkej slovo nikdy.

Pohádka o zlaté rybce je pohádka každého člověka.

Moravské pole je ohromný hřbitov germánských národů.

Byla doba, kdy byli všichni uvědomělí Čechové proselyti (získanci).

Který druch psů přijde po mopslících do módy?

Grammatiku umíš teprve, až jí nevěříš.

Kdo nevíš, co bys psal, nepiš raději nic.

Největší moralisté jsou ti, kteří ještě života nezkusili anebo kteří se ho už nasytili.

Křičí po svobodě, aby ji jiným diktoval.

Chceš-li své děti udělat neštastnými, uč je věcem, kterých nebudou potřebovat.

Voják, který nebyl v bitvě, minul se se svým povoláním,

Kdo něco má, myslí také, že něco je.

Jeli do země volnosti a nedojeli.

Dnes prožije člověčenstvo za deset let více než ve středověku za sto let.

Kdyby mohl po tramvaji každý darmo jezdit, kolik by jich jelo?

Kdo slyšel už kulatý rým?

Nejvíce chválí češtinu, kdo ji nejméně zná.

Konversační věty jsou formule.

Inkoust je pátý živel.

Také uvědomělost má své meze.

Učiti interpunkci podle větosloví je učiti hudbě potichu.

Kdo našel sto logických chyb, umí logiku lépe, než ten, kdo se ji učil.

Ctnost je odříkání.

Nejméně se umějí básníci vmyslit v roli diplomatů.

Doma je každý dost moudrý.

Stáří učí mlčet.

Pessimismus bývá pohořelý optimismus.

Boháč žije v jiném světě než dělník.

Nová doba počíná kritikou.

Fráze jsou polomrtvé myšlénky.

Kdo zabije frázi, vykoná dobrý skutek.

Mnozí lidé čtou jenom proto, aby nemusili myslit.

Dvojjazykost vede snadno k dvojjazyčnosti.

Aztekové v Mexiku a Inkové v Peru patří týmž právem do dějin jako staří Egypťané a Assyrové.

Nejslabší verš Kollárův je: Slavme slavně slávu Slávův slavných.

Přihlouplí lidé by se neměli graduovat.

Lidé tě mají konečně za to, zač se vydáváš.

Pravé vědě není nic malicherným.

Pokud máme zdraví a budoucnost, nedbáme o ně; teprve tehdy se o ně staráme, když počínají prchati.

Kdo chce jenom jedno a vždy jenom toto jedno, ten ho také dosahuje.

Neodhodlanost je horší než nečinnost.

Čtení, psaní a počítání nedělá vzdělaného člověka, právě tak, jako nůž, vidlička a lžíce nedělají oběd.

Učiň se jenom užitečným člověkem a najdou tě.

Ruské dějiny jsou vlastně dějiny tří řek: Dněpr (s Kyjevem) dal Rusku ráz byzantský, Volha (s Moskvou) asijský a Něva (s Petrohradem) evropský.

Veřejné mínění dělají ti, kteří ho potřebují.

Podle čínského rozumu hodí se každý dobrý literát ke všemu.

Chceš-li dosáhnouti mnoho, nežádej nic.

Chceš-li mít pokoj, musíš napřed sám pokoj dávat.

Němci mají pobožné psy, koně atd.

Strany počínají, kde přestává myšlení.

V Kronštatě se sešli vojáci a mluvili o míru; v Tuloně se sešli zase vojáci a zase mluvili o míru.

Člověk docela zdravý je poloviční dobytče, říkal nemocný Heine.

Jak klidny by byly volby, kdyby běželo voličům jenom o zásady!

Historická pravda muže býti největší lež.

Je jestě štěstí, že bohatí nemohou brát chudým spánek.

Spokojenost je také příčinou k nespokojenosti.

Jak dlouhým by musil býti život, aby se nám nezdál krátkým?

Sotva kdo tuší, jak málo k živobytí potřebujeme — podle výpočtu boháčů.

Co mládí nejvíce závidíme, je jeho neznalost lidí.

Všecko, i chůze člověka mění se s jeho novým stavem.

Každý lituje po desíti letech, co opominul před desíti lety.

Nic není pro jméno mladé ženy nebezpečnější než míti starého muže.

Jsou oči, které nevidí bídy.

Ztráta illuse nás bolívá více, než ztráta skutečné věci.

Mluvím-li dobře o svém bližním, mluvím o sobě; mluvím-li o něm zle, myslím na jiné.

Pouhým tvrzením nikoho nepoučíš.

Kdo chce čísti jazyky slovanské, musí u nás znáti napřed — německy. (Masaryk).

Kdyby lidé mohli a chtěli mluvit a psát plnou pravdu, obrátili by svět na ruby.

Němci mají rusy a Rusové mají prusáky (šváby).

Rád bych věděl, kam by byl Dante strčil onoho básníka, který napsal verš: O bože; všecky nároky.

Nejsnadnější bývají hádky v novinách: jeden řekne co chce a druhý také.

Kolik bochníků chleba bychom dostali za to, co ročně v Rakousku prokouříme (úloha pro národní školy).

Zeptej se vědce, proč se stal z českého Matějky polský Matejko a ne Maciejka a on ti odpoví: To nestojí v Gebaurově hláskosloví.

Američanu nejsou dějiny nic, přítomnost je mu všecko.

Kdo byl otrokem peněz, nebude snadno jejich pánem.

Hospodský bývá obyčejně uvědomělejší než jeho hosté.

Žili jsme mnoho ve vybájené minulosti.

Dělení práce půjde tak daleko, že budou professoři dějin pro 14. století, pro 15. století atd.

Mnozí hostinští mají původní plzeňské; a co mají ostatní?

Kdo ví, nejsou-li mnozí z nás potomci nějakého neznámého předhistorického národa.

Žebrání bývalo kdysi ctností; nyní se žebráci zavírají.

Čas, zdá se, zabíjí i zločiny.

Kdo si vybírá čtení podle dějin literárních, ten se často napálí.

Lidé nepíšou, jak chtějí, ale jak musejí.

Řeknu-li dějiny, nemyslím na dějiny.

Studium gymnasijní není mnohem víc než hra na římské vojáky.

Čím ho více jmenují, tím ho méně čtou.

Dobrá předsevzetí máme činiti v pravý čas a v pravé míře.

Potřebuje-li nějaké sto lidí takovou a takovou knihu, proč si ji nedají sepsat?

Móda se neřídí nikdy rozumem: proto je všemohoucí.

Pravda vychází od jednotlivců.

Přijde-li chudák k lakomci, vidí, že jsou ještě chudší lidé než on.

Štítný a Hus byli vrstevníci, a přece se zdá řeč Štítného o sto let starší než Husova. Kdo nám to vyloží?

Fanatismus je silná víra v cizí slova.

Přibývá slov, při nichž si lidé nic nemyslí.

Přijdou-li k tobě zloději, nekřič: zloději! ale křič: hoří! a hned se sběhnou lidé.

Brusiči nám ukazují, jak nemáme psát; ukažte nám raději, jak máme psát.

Mravní podpora bývá laciná a protektorát jestě lacinější.

Kdyby mohli hlupáci chytráky pozavírat!

Stilistika je nauka, která nejedná o slohu.

Kdo by mluvil přísně podle grammatiky, přišel by jistě na jisté oddělení.

Bujný oř je mluva naše — bohužel.

Psát můžeš jak chceš; ale mluvit musíš, jak chtějí druzí.

Nic není tak převráceného, co by se nemohlo státi módou.

Dělat propagandu dolů není těžko; ale nahoru.

Rád bych věděl, co by dělal cikán s millionem peněz.

Místo: chodil jsem do školy, říkají raději: študoval jsem.

V Americe, v tomto ráji žen, naříkají si ženy nejvíce na své postavení.

Ochudit boháče není ještě obohatit chudáka.

Politika je snad jediné řemeslo, kterému chce každý rozumět sám od sebe.

Čím více stát lidi vyrovnává, tím různější hlavy jim rostou.

Udělejte mě pánem vyučování a já vám přetvořím svět. (Leibniz.)

Pouhými novinami se nikdo nevzdělal.

Negativní chvála bývá upřímnější.

Pro všecko najdou lidé příčinu, jenom že málo kdy pravou.

Kdo povrhuje lidmi, tím zajisté také někdo povrhuje.

Neúspěchu lidé neodpouštějí.

Před luzou utečeš nejbezpečněji do chrámu slávy.

Pomalu bude celý svět jedno tržiště.

Kdo se obírá důkladně maličkostmi, nemá na velké věci času.

Krátký obsah Nového Zákona jest: Přijď království tvé!

Je přirozený zákon kompensace (vyrovnání).

Mnohý, kdyby se mohl potkati jak byl před dvaceti nebo více lety, dal by se okamžitě zavřít.

Životní program mnohých lidí je: Až budu mít dost, praštím tou ševcovinou o zem.

Ubohá rodina! Onehdy se jim nastudil pes.

Člověk miluje nejvíce ten kus země, který patří jemu.

Veřejné mínění plodí moc a moc plodí veřejné mínění.

Klopštokovi neuměl německy ani Šiller ani Goethe.

Kdo myslí, že ví už dost, ten bude věděti čím dále tím méně.

Politické poměry jsou i v nejmenší vesničce.

Kdyby nějaký šelma vydal snář obrácený vzhůru nohama, najde také dost kupců.

Kdy nebyla doba přechodní?

Bezpráví v právo obrací čas.

Proč se neujal sloh Palackého (pro naše gymnasisty).

Kdo nic neví, toho nic nebolí.

Není celý svět perpetuum mobile (věčný pohyb)?

Kolik jmen dali už lidé našemu století (látka pro feuilleton).

Nejelegantnější národ snese výrazy jako pet-de-nonne, pet-en-l’air.

Při vydávání mnohých klassiků má nejvíce práce — sazeč.

Lidé se těší — slovy.

Kdo vynašel vrzavé boty, rozuměl své době.

Od špatného lékaře není apelace.

Žádný učenec nevymyslí to co lid.

Všichni opravcové světa pohořeli.

Jednomu počíná člověk baronem, druhému teprv — ekipáží.

Chtějí-li lidé něco hloupého, chtěj ty něco ještě hloupějšího a bude ti dobře.

Tituly budoucích časopisů kteréhokoli jazyka: Opium, Lovec inserátů, Opisovač a střihač, Vydřigroš, Držhubu, Přížívník, Vrták, Pojďme na židy, Chameleon, Tak to dál nepůjde atd.

Němci to nepřivedli ani na vlastence.

Rytířství ukazuje, co z člověka udělal — kůň (ritter a reiter je původně jedno slovo).

Paní hejtmanka chce, aby jí paní nadporučíková salutovala.

I pomocí češtiny se muže člověk poněmčit.

Knihy s dobrými předmluvami nebývají nejlepší.

Kdyby nás za ta dlouhá gymnasijni léta byli aspoň naučili vážiti si grammatiky Dobrovského, ale ani toho nebylo.

Vypisují ceny na různé povídky, kterých je beztoho všude dost. Vypište raději cenu na kratičké dějiny české (3—5 archu), z nichž by obyčejný čtenář více pochytil než z celého Tomka.

Miluje národ a své lidi platí co nejhůř.

Kdo se zabývá jazykem, nemívá kdy zabývati se otázkou jazykovou.

O Nejedlých musí náš žák aspoň něco věděti. O Leibnicovi, Cervantesovi atd., z nichž každý přesahuje oba Nejedlé aspoň tisíckrát, nepotřebuje vědět nic.

Nakladateli je ten spisovatel nejlepší, jehož spisy nejlépe jdou.

Mnohým radit je snadno, poradit jednomu těžko.

U velkých měst počíná venkov tam, odkud nevidět město.

Fysika je snůška nejdůmyslnějších vynálezů.

Jenom tím se drží svět, že jsou různí lidé.

Stará líšenská škola (před 35 lety) vyhlížela jako světnice po — maďarské volbě.

Ženskýoh pomníků je málo.

Čím máš více ohledu k lidem, tím ho méně mají k tobě.

Nechceš-li nic zbytečného koupit, nechoď na trh.

Kolik lidí nemá ani zdání o tom, čemu vyučují!

Dcera ví lépe než otec, kolik dostane věna.

Celí blázni nejsou tak nebezpeční jako poloviční.

Nóbl hospoda je v Brně ta, kde má hospodský hodně mnoho peněz a prodává draho hodně řídké víno a svítí hůř než v kriminále.

Slovo vlastenec může časem nabýti netušeného významu.

Nebojím se toho, co netrvá věčně.

Hodní lidé se rychle poznají, nehodní se musejí studovati.

Sklepnice k myslivcovi: Měl jste to tuhý den, pane fořte, tak se potit! Myslivec: Ba že; byl jsem v městě u soudu a musil jsem celou čtvrt hodinu mluvit pravdu.

Jenom škola života dělá filosofy.

Filistr je ten, kdo má jiné libůstky než ty.

Veliké umění má ten, kdo umí své umění náležitě udati.

Kdo chceš spořit, hleď napřed, abys měl z čeho.

Pravda leží mimo sekty.

Nesvědomitý člověk myslí, že je rozumnější než svědomitý.

Snář, gratulant a ještě nějaká ostuda stačí uživit nakladatele.

Dokud vidíš okolo sebe samy rozumné lidi, nejsi tuze rozumný.

Co ukážete v Brně cizinci? Macochu a Slavkovské bojiště.

Nikdo ti nebrání, abys se stal třeba ministrem.

Jenom ten umí dobře česky psát, kdo se sám učil, ne ten, koho učili.

Vezmi jednomu člověku 100.000 zl. a budeš zavřen; vezmi mnohým po šestáku 200.000 a přijdeš do říšské rady. —

Některý výtečník je jako panský zajíc: napase se na selském, maso sní velkostatkář, kůži dostane žid a na národa roli dědičné zůstanou bobky (dr. V. Řezníček.)

Jest vynálezem různých platných osobních lichotníků a řečníků tvrzení, že jsme se počátkem tohoto století vzkřísili, z mrtvých vstali k národnímu životu. (Týž).

Zřídil jsem v Truhlanticích továrnu na lak, vypravuje německý fabrikant Hrouda u Řezníčka, město to je národně česky posedlé a proto dám své fabrice český národní nátěr. Budu dřít Čechy. Budu dělat Čecha. Je to laciná reklama. Koupil jsem si tuto maškaru (čamaru), a zaplatil jsem českým novinám výpalné a budu pilně, jako národní lakýr, lakovat Čechy.

Pověz mně, jaké čteš noviny, a já ti povím, kdo jsi.

Události současné si pamatujeme nejlépe, když je svazujeme s příběhy svého vlastního života: mnemonika egoismu.

Ze skutků poznáváme člověka lépe nežli spisovatele ze spisů jeho.

Kdo mění myšlení lidí, mění svět.

Poctivý spisovatel málo vydělá — tak na komisárek.

Říkají tomu pravopis a je to špatnopis.

Byl u intelligenční zkoušky a ptali se ho na — Kambysa!

Kdyby nebylo sedláků, nebylo by státu.

Jsou lidé, kteří nedělají nic jiného než co vidí na jiných.

Tituly rozdává zemský výbor, a poslední sklepník také. —

Rozumnému člověku je málo která otázka hloupá.

Největší obtíže bývají tam, kde jich nehledáme.

Tiskařské černidlo mělo by býti svátečným rouchem myšlének.

Věci jsou pořád stejné; jenom my o nich měníme své myšlení.

Žbánková politika se neprovozuje toliko v hospodách.

Někteří lidé jsou počestní jenom z opatrnosti anebo z pohodlí.

Lakomec nadává na lékaře, aby ho nemusil zavolat a platit.

Lakomec má strach, že se Lublaňanům dostane snad příliš mnoho peněz a že jemu tím něco ujde.

Co je Bismark a co Moltke před žbánkovým politikem!

To, co bylo, vykládá nám to, co je.

Nová slova jsou jako nezralé ovoce, nechce se do nich kousnont. (Jinak u nás. Sazeč).

Jaký rozdíl mezi dějinami, kterým jsme se učili a které jsme zažili!

Mnohý učitel poví nejvíce tím, co řekne vedlejšího.

Pravému lakomci peníze voní.

Nejvíce zákonů je vydáno proti lidské chtivosti.

Kdo chce vítěziti jenom morálně?

Jsou dvojí lidé: jedni myslí dobrovolně, druzí teprve až musejí.

Kdyby lidé uměli veřejným řečníkům klásti otázky, mluvil by málo kdo.

Veliká je daň hlouposti.

Schůze lidu nahradí mnohému mnoho insertů.

Neznám nic hroznějšího, než kdyby mně někdo předpověděl mou budoucnost.

Všecko by počeštil, jenom sebe ne.

Peníz nikdy neřekne: dosti.

Věděl to, pokud to neuměl definovat.

Příliš pravidelné věci jsou nepřirozené.

Naše dějiny jsou vlastně ukázky dějin.

Rád bych věděl, kolikrát může být člověk na př. v Brně za den napálen.

Dějiny ukazují, jak se člověk měnil.

Kdo nemá ducha, mívá mnoho anekdot.

Potřebuje-li město mnoho peněz, prodávej hodně draho „majetnictví“ svých ulic.

Dobrovolné daně nejvíce vynesou.

Nejdříve uvidíš u jiného, čeho nemáš sám.

Srovnejme životopisy v našem slovníku naučném s životopisy ve slovníku Meyerově a najdeme tu veliký rozdíl. Který?

Myšlénky jsou jako stín; čím se více připozdívá, tím jsou delší.

Čím to, že je kavárna demokratičtější než hostinec?

Pro národní školy. Někdo rozdá denně sklepníkům 12 kr.; na jakou sumu mohl by se za tyto peníze pojistit?

Nejvíce se chlubí rozumem, kdo ho má nejméně.

Řeč je věrnější obraz národa než literatura.

Zprávy o pohřbech mluví nejvíce o živých.

U nás přednášejí nejvíce ti, kteří to nejméně umějí.

Nejlepší bývá vesnice, z níž se do novin nepíše.

Těžké je v řeči to, co se málo kdy mluví.

Přečti si ročně jednu dobrou knihu a budeš vědět dost.

Kdo má nejlepší sloh? Kdo mluví tak, jak myslí.

Čím více spasitelů, tím méně spasených.

Vždy se mluvilo více o filosofech než o filosofii.

Tajiti některé své chyby stojí více práce než jim odvyknouti.

Co byste řekli tomu, kdo by nám diktoval: ode dneška budete vyslovovat česká slova s přízvukem na poslední slabice. Co jiného byla u nás časomíra?

Věda je množení platných vědomostí, nikoli opakování starých, třeba sebe lepších věcí.

Jak je jeden, tak je jich mnoho.

Neschází mnoho a nejeden se bude legitimovat jako vlastenec — škatulkou matičních sirek.

Čím zřetelněji ukazuješ lidem, že ti na nich nezáleží, tím větší rešpekt mají před tebou.

Nikdo se nenarodil Němcem.

Mnohý je jenom proto veliký, že umí okolo sebe shromáždit malé lidi.

Národ, který pozbyl citu pro svůj jazyk, je zralý pro jazyk jiný.

Učitelská čeština je jako otrhaná loutka s vyvrácenými údy.

Proč balamutil rukopis kralodvorský tak dlouho celou Evropu? Proto že byly jeho překlady lepší než originál.

Kdo tě může zničit, když ne ty sám?

Na tchyně dělávají vtipy nejraději ti, kteří jich nemají.

Nikomu nejsou lidé vděčnější než tomu; kdo je rozesměje.

Nic nedělá tak starým, jako přílišné snažení zdáti se mladým.

Většina rodičů napravuje na svých dětech své vlastní chyby.

Špatné příklady působí lépe než dobrá pravidla.

Mnohým mluviti je snáze než několika.

Některé tajemství zvíš nejbezpečněji tím, že se po něm neptáš.

Kdo ti dá dobrou radu, dej mu hned dvě a budeš mít pokoj.

Není slavný ten, kdo dovedl velikou věc, ale ten, o kom to mnozí vědí.

Z obou manželů zná každý velmi dobře povinnosti druhého.

K dobrému obědu patří černá káva, doutník a trochu politiky.

Je také bezejmenná nesmrtelnost.

Filosofie by měla býti svědomím své doby.

Sobcům je zdvořilost zákonem, dobrým lidem přirozeností.

Dobrému překladu dobře rozumět prospívá desetkrát více nežli ledabylé hmoždění s originálem.

Malá lež tě dovede dál než velká pravda.

Nevěř ženám, které málo mluví, ani mužům, kteří mluví mnoho.

Bůh ví, o kolik řečí bude Evropa za sto let chudší.

Kdyby noviny vycházely zítra, kdoby je četl?

Hloupost se tlačí do předu, aby byla viděna; rozum ustupuje, aby se díval.

Snáze přemůžeš cizí sílu než vlastní slabost.

Strana nestranných není veliká.

Jsou dvojí dělníci: jedni si ustanovují cenu své práce sami; druhým se mzda vyměřuje od jiných.

Člověk musí hodně sestárnout, aby všeličemu nerozuměl.

Pokud jsi neporovnal svou řeč s jinou řečí, neznáš ji.

Největší slovník by daly všechny fráze, které kdy promluveny neb napsány byly.

Špatnými knihami vydělá nakladatel nejvíce.

Kolik špatných grammatik vyšlo po dobré grammatice Dobrovského!

Kdo nám krátí čas, ten nám prodlužuje život.

Pověsti často napravují, co pokazily dějiny.

Nejlepší knihy mívají málo kdy mnoho vydání.

Kdyby se vlohy člověka obrážely ve velikosti jeho hlavy, viděli bychom hlavy od špendlíkové půlky do panského stohu.

Kdo neumí býti v pravý čas starým, kazí sobě ostatní život.

Není, tak se zdá, jemnějšího zkusidla naších vloh než je slovník, který v sobě nosíme.

Kolik je těch, kteří žijí podle zásad, jaké hlásají?

Počátek moudrosti: počni myslit sám.

Kdo nic neumí, chlubí se aspoň svými studiemi.

Nové učení je někdy nové balamucení.

České zboží se překládá solide Ware.

Ztracená bitva je mnohdy jenom ta, o níž myslíme že je ztracena.

Každý lump vypadá z blízka lépe než z daleka.

Poslední vůle je někdy prvním dobrodiním.

Mínění jiných nás překvapuje tehdy, když se shoduje s naším.

Lidé pomlouvají, aby vzbudili důvěru.

Tam nám slibují jiný život, tu nám odpírají kůrku chleba. —

Kdyby se všecka naše přání vyplnila, běda potom našim vrstevníkům!

Každý by chtel přetvořit svět tak, aby na něm bylo místo hlavně pro něho.

Pozoruj sebe samého a budeš satirikem.

Mnozí myslí, že nestárnou, poněvadž jejich pošetilosti mládnou.

Zdá se, že byla lidem dána řeč proto, aby slibovali.

Je veliký rozdíl mezi tím, co člověk je a čím je.

Kdyby nebylo slova rovnoprávnost, nevím, o čem by někteří lidé mluvili.

Jsi vždy mučeníkem svých chyb anebo svých ctností.

Pokud se bude zkoušet toliko vědění a ne umění, potud budou dostávat největší osli eminence.

Nemá-li tvůj sluha co dělat, je čas, abys mu přidal jiného na výpomoc.

Čím déle tím více mluví lidé za sebe a ne ze sebe.

Žádný pro dobré zemské cizozemec do české země se neobrací. — (Kornel Všehrd okolo roku 1500).

Skromnost je jenom tenkráte ctnost, neděláme-li z ní ctnosti.

Na největší vynálezy nevzali si lidé patenty.

Jsou ženy, které nemohou sestárnout.

Je více národních hostinců než národních hostinských.

Jeden složí písničku a mnozí ji zpívají.

Jeden zapřažený pes nadělá více hluku než čtyry páry táhnoucích koní.

Francouzům leží Brno u Slavkova.

Rád bych věděl, o kolik generací předstih muž ženu.

Nejvíce se pokoupí knih, o něž kritika nezavadí.

Proč týráte učitele logikou a psychologií? Což nevíte, že mnozí z těch, kteří o nich psali knihy, o těchto věcech neměli ani zdání?

V knihách nenajdeš skoro nikdy to, co v nich hledáš.

Překlady jsou dvojí: některé jsou lepší než originál mnohé jsou horší.

Nač lidé nejvíce nadávají, po tom mnohdy nejvíce baží.

Geometrii se uč tak dlouho, až umíš geometricky myslit.

Kolik si dáváme práce, abychom si opatřili trochu oddechu!

Jednou ve svém životě myslíme, že umíme všecko: když se počínáme učit abecedě.

Poslední čest, kterou vzdáváme mrtvým, bývá někdy první.

Chceme-li potkati náhodu, vyhne se nám.

Nesmrtelnost je nejdrzejší útěcha.

Bylo by snadno skrýti svou povahu, kdyby ji naše činy neprozradily.

Abychom ospravedlnili darebáctví, dovoláváme se nezřídka šlechetných pohnutek.

Nikdo jiný než blázen nemá odvahy ukázati se takovým, jakým je.

Dolů ti pomůže ledakdo, ale nahoru!

Bylo by snáze učiniti všecky lidi bohatými než spokojenými.

Bohatí jsou vždy spokojeni s osudem chudých.

Nelítostný člověk vidí v každém neštěstí osobní vinu.

Málo kdo umí užívati přítomného štěstí.

Jistota smrti je někdy jedinou útěchou tohoto života.

Svými chybami pohánějí velcí duchové malé.

Jakých obětí by byli lidé schopni, kdyby opravdu věřili v budoucí život!

Boj o život bývá teprve tehdy zoufalý, když je už marný.

Pokud budou na světě bohatí a chudí, potud si budou lidé másti rozumné a hlupáky.

Ještě jednou tolik zákonů neobsáhne všech našich neřestí.

Nejhůře se posuzují ti, kteří se neumějí přetvařovat.

Člověk potřebuje pochvaly skoro tak jako pokrmu.

Stáří nám prodlužuje dny a ukracuje leta.

Zbav se všech předsudků a budeš osamocen.

Podle skutku posuzujeme člověka, podle pohnutek jeho povahu.

Kdyby měly rady větší cenu, lidé by jimi více skrblili.

Nedůvěra udržuje vzájemnou vážnost.

Tolik nenahraditelných lidí již odešlo a svět posud trvá.

Mnohým závidíme to, nač si stěžují.

Boháči žijí podle svych prostředků, ale nedávají podle nich.

Kdyby lidé mohli, rozdělili by i vzduch mezi sebe.

Nedbalému dlužníkovi pokládáme všecko za luxus.

Očekávej vždy nevděčnost a nebudeš sklamán.

Zřídka pozorujeme vážnější tváře než při čtení jídelních listů.

Potud máš přátele, pokud jim nedopustíš, aby přátelsky jednali.

Kdyby se vyplnila všecka přání jednoho člověka, co by zbylo ostatním?

Každý mluví dvojím jazykem najednou: nahlas a potichu.

Někteří spisovatelé děkují za svou slávu ustavičným útokům kritiky.

Mnozí mají za to, že myslí a oni si toliko vzpomínají.

S věkem se vyzuje člověk z vychování a vrací se k přírodě, ale k své.

Nic není u nás přirozenějšího nad spánek.

Málo kdo píše s nadáním; ale kolik jich čte s nadáním.

Kdyby nebylo majetku, obešli bychom se bez mnohých ctností.

Člověk střídmý je pravý labužník.

Šťasten, kdo nezná lidí.

Kdo naslouchá řečem mimojdoucích, slyší nejčastěji dvě slova: Já a peníze.

Nikdo nemá toho místa, které myslí, že zasluhuje.

Kdyby byla svobodná vůle, kdo by přišel na tento svět, kdo by z něho odešel?

Bylo by brzo po chudobě, kdyby se tudy boháči mohli ještě více obohatit.

Bohatému je chudoba ostatních zákonem přírody.

Už mnohým se podařilo, uchlácholit své svědomí.

Společnost se podobá maškarnímu plesu, kde nikdo škrabošku nesnímá.

Kdo se haní, očekává, že mu bude odporováno.

Mnozí by četli rádi bibli tak: V potu tváří jiných jísti budeš chléb svůj.

Za naší doby potřebuje člověk jenom jednu ctnost: peníze. Potom má také ostatní ctnosti.

Nejméně sobecký skutek našeho života je náš testament: zapomínáme v něm docela na sebe.

Lakomství přichází vždy pozdě: teprve, když je tu přebytek.

Člověk nikdy nemyslí, že je mladý, on si na to jen vzpomíná.

Který luxus je největší? Míti srdce.

Docházíme konečně toho ideálu, že nemáme žádného.

Msta je ještě podnikavější než láska.

Nic nedáváme tak štědře jako své ruce, ale prázdné.

Jak bys byl šťasten, kdybys věděl, kolika nebezpečím jsi dnes ušel.

Čím méně svědomitosti povinnost vyhledává, tím svědomitěji ji plníme.

Jediné peníze nepotřebují odporučení.

Obětuj se dlouhá léta a odpočni si jenom den a budeš lidem sobcem.

Idealismus je ctnost nezkušenosti.

Zdá se, že bylo dáno lidem náboženství proto, aby se nenáviděli.

Kain a Abel, v těch dvou jménech jsou celé dějiny lidstva.

Zdá se, že ctižádost počíná teprve tam, kde se chtěla zastavit.

Jenom jedna láska je stálá: nešťastná.

Boháči nepotřebují ničeho tak jako chudoby.

Málo kdo rozumí víc než svému řemeslu.

Pravá bída nastává teprve, když jsme pozbyli naděje.

Mnoho spisovatelů by se více četlo, kdyby byli méně psali.

Našimi nepřáteli jsou často ti, kterým jsme povlinni uznání, anebo kteří jsou je povinni nám.

Máme jenom přátele z mládí a časem shledáváme, že ani těch není.

Maličcí a hrbatí chodívají hodně zpříma.

Všem nepomůžeš! říkají mnozí a nepomohou nikomu.

Kdo nic neví, musí všemu věřit.

Rodiče odpouštějí svým dětem velmi neradi ty chyby, které jiní sami vštípili.

Kde počíná marnivost, tam přestává rozum.

Kdo chce vejíti do shromáždění vznešených lidí, musí býti ve fraku, v uniformě anebo v livreji.

Chudáci rádi darují.

Co nazývájí lidé nejraději hloupým? Co je rozumné a čemu nerozumějí.

Lidé tě mají buď za lepšího anebo za horšího než jsi.

Chceš vědět, jak o tobě smýšlí tvůj známý? Poslechni, co mluví o lidech, kteří jsou více než ty.

Nejedna pravda vyšla z bludu.

Velicí lidé tvoří veliké věci, dobří lidé trvalé.

Člověk s velkými myšlenkami je nepohodlným sousedem. —

Nejmenší hříšníci činívají největší pokání.

Říci, co si myslíš, je někdy největší pošetilost a někdy největší umění.

Falešní proroci mají vždy fanatické přívržence.

Kdo nikdy nezbloudil, neodchýlil se nikdy od hlavní silnice. —

Lidé dobře vychovaní nemluví ve společností ani o povětrnosti ani o náboženství.

Kdo mnoho zkusil, nemusí být ještě zkušený.

Kdo neměl nikdy úcty, nikdy ji také nevzbudí.

Bylo by veta po společnosti, kdybys mohl každému číst jeho myšlenky na čele.

Ženská otázka je z velké části mužská otázka.

Zrnko je poslední článek dlouhého řetěze myšlenek.

Pověz ponejprv, co se rozumí samo sebou a budeš nesmrtelný.

Nynější lidé jsou pokolení tupičské: nevidí Achilla, vidí jenom jeho patu.

Nikdo nevyvedl nic řádného, kdo nechtěl vyvést něco mimořádného.

Náhoda je zakuklená nevyhnutelnost.

Jenom vysoká mysl se raduje z úspěchů jiného, po nichž sama bažila.

Pýcha je plebejská neřest.

Rozumnější ustoupí. Smutná pravda. Na této pravdě se zakládá světovláda hlouposti.

Čím se více miluješ, tím jsi sobě větším nepřítelem.

Nic nepromeškáváme tak důkladně, jako příležitost, která se nám denně naskytuje.

Čekati se naučíme obyčejně teprve tehdy, kdy už nemáme čeho očekávati.

Je-li víra, která přenáší hory, pak je to víra ve vlastní sílu.

Kdo věří v svobodu lidské vůle, nepoznal nikdy lásky ani nenávisti.

Většinu napodobitelů láká to, čeho nelze napodobit.

Boháč není chudému nikdy velkomyslným.

Nejvíce shovívavosti ukazuje, kdo jí nejméně potřebuje.

Kdo se nepamatuje zřetelně na své vlastní dětství, není dobrým vychovatelem.

Domnělé choroby jsou nejhorší.

I nejskromnější člověk má se za více, než zač ho má jeho nejlepší přítel.

Myslíš, že to musíš, a ty to chceš sám.

Mladost se učí, stáří rozumí.

Velmi rádi odpouštíme pošetilosti, jichž se někdo dopustil k vůli nám.

Buď pánem své vůle a sluhou svého svědomí!

Neboj se těch, kteří se hádají, ale těch, kteří se vyhýbají.

Prou-li se dva hodní lidé o zásady, mají oba pravdu.

Býti rozumným znamená někdy býti zbabělým.

Kdo o své skromnosti ví, ten už není skromný.

Nejlepším důkazem každého umění je: udělej to!

Bylo by na světě mnohem méně zlého, kdyby se zlé nepáchalo ve jménu dobrého.

Kdo vám káže nenávist, ten vás nespasí.

Místo nestranného člověka je mezi dvěma stolicemi.

Čím je kdo nevzdělanější, tím rychleji se umí vymlouvat.

Pošetilí lidé mluví hlouposti a rozumní je dělají.

Hotentotům není slavným ani Napoleon.

Sláva drobných lidí se jmenuje úspěch.

Kdo už nepovažoval to, co si troufá, za to, co by dovedl?

Podceňujeme to, co máme a přeceňujeme to, co jsme.

Naše vědomosti záležejí z toho, čemu jsme se naučili a z toho, co jsme zapomněli.

Šťastní otroci jsou největší nepřátelé svobody.

Nejbezohlednější jsou lidé, kteří v životě nedbají ničeho tak, jako svého pohodlí.

I nejmenší světélko má svou atmosféru.

Lékaři jsou nenáviděni buď z přesvědčení, buď z přílišné hospodárnosti.

Když se móda stala všeobecnou, přestala býti módou.

Svět patří těm, kdo ho chtějí; kterým by měl náležet, ti jím opovrhují.

Za nic nejsme tak vděčni, jako za vděčnost.

Jenom velice rozumní lidé užívají svého rozumu netoliko k posuzování jiných, ale také sebe samých.

Vidíme-li jenom to, co si přejeme viděti, jsme blízcí duševní slepoty.

Někdo neví dost, mnohý ví příliš mnoho.

Smíš jinak smýšlet než tvá doba, ale nesmíš se jinak oblékati.

Nejvíce se opíráme o zábradlí, které se boří.

Nejvíce jsme učinili tehdy, kdy jsme myslili, že jsme vykonali málo.

Nabízené ochoty jsou často prosby.

Smuteční šaty jsou ženám první útěchou v smutku.

Někdy litujeme s radostí.

Jak si opatříme nové požitky? Tím, že zmenšíme staré.

Potřebujeme nové umění: pro ctížádostivce bez nadání.

Rádi darujeme tomu, kdo může více dáti než my.

Chce-li se ukázati neštěstí v celé velikosti, přijde teprve v stáří.

Vkus dozrává obyčejně teprve tehdy, kdy vše ostatní už vadne.

Mnozí se živí otázkou, jak zachrániti chudinu, aby se jí nemusilo pomáhati.

Jenom ten užívá života, kdo ho zmaří malichernostmi.

V každé škole se učíme některým užitečným a mnohým zbytečným věcem.

S číslem lidí se rodících roste jejich neschopnost.

Kdo číhá na den, zmešká dobu.

Luxus chudých dojímá mnohdy více než chudoba sama

Jenom pretendenti ukazují, jak velice lze milovati lid.

Veřejné mínění bývá nejpevnějším svazkem manželství.

Kdo chce poznati všecky své chyby, musí schudnouti.

Kdo lichotí, ten žebře.

Zamlčíme zřídka, že mluvíme neradi o svých dobrodiních.

Zákony jsou nejspolehlivější mravokárci.

Pomluvy nenudí nikdy.

Děláme si pořád starosti, abychom neměli starosti.

Nebezpečí zrušuje rozdíly stavu, bezpečí je opět obnovuje.

Všecky nepravosti jsou ochotny spěchati bídě na pomoc.

Rádi se obětujeme výnosným povinnostem.

Jsou zákony, které patří na lavici obžalovaných.

Skoro každý menší se nadouvá víc než ten velký (řeklo děvče v Bilovicích.)

Bohatý je ten, kdo má vždy o nějaký groš více než potřebuje.

Často nás nezajímá věc tak jako to, co o ní mluvíme.

Čeho neznáme, tomu se klaníme.

Fakta nás pobuřují více než nejnebezpečhější zásady.

Železnice nerozvážejí jen zboží, nýbrž i myšlénky. (Masaryk.)

U nás je netoliko řečník, ale každý mluvník politikem. (Týž.)

Strany nerozvažují, pouze cítí.

Jí-li sedlák kuře, je buď kuře nemocno anebo sedlák.

Na nic nemyslíme více než na to, co bychom nejraději zapomněli.

Nejeden slibuje, co musí splnit jiný.

Čtvrtý stav neobsahuje toliko dělníky, nýbrž také lenochy.

Žádná fráze není snad tak pravdivá jako: on hraje roli tu a tu.

Jeden ženáč řekl: Jsem tak šťasten, že se mi nejednou zdá, jakobych nebyl ani ženat.

Kultura a bída nivellisují nejdůkladněji.

Mnohý si zakazuje jenom proto všecku chválu, aby pochválili jeho skromnost.

Činiti jiné šťastnými je snáze než sebe samého.

Některé teorie jsou tak všeobecné, že se nehodí na žádný případ.

Se slušným člověkem zacházej, jak umíš: s mamlasem ale co nejzdvořileji.

Rádi odporujeme pravdám, které mluví proti nám.

Školní knihy jsou dvojí: z jedněch se ničemu nenaučíš a z druhých se ničemu naučit nemůžeš.

Nejvíce nenahraditelných statků má mládež; škoda že se o tom dovídá, až už lehkovážně vyměněny byly za cetky a ničemnosti, kterýchž buď jen stěží anebo vůbec nelze se více zbaviti.

Království boží přijde, až bude každý svému prospěchu co nejsprávněji rozuměti.

Kdo nikomu neublíží, a má přece nepřátele, nebývá všední člověk.

Frančtina je moderní latina.

Jsou, srdce, kterými můžeš řezeti diamanty.

Zahálka se stydí za své jméno a jmenuje sebe: privatisování.

Počíná nový druh literatury: literatura listáren redakcí.

Ne každý žaludek každé zrnko stráví.

Kam by dospěl nadaný žák, kdyby mu ve škole nepřekáželi myslit!

V ukrutnosti byly všechny národy rychle na vrcholi dokonalosti.

Závist je zřetelné uznávání.

Jsou lidé, kteří se ničemu neobdivují, poněvadž všecko srovnávají se sebou.

Jistí filosofi mají ducha jenom potud, pokud — jim rozumíme.

Dostalo se nám příliš mnoho rozumu hledě k tomu, jak ho užíváme.

Býti pobožným je lacinější než býti dobrým.

Nevděk se nám zdá čím dál tím větší nežli skutečně je, poněvadž také dobrodiní se zvětšuje.

Nejeden se stal malým jenom tím, že ho činili — velikým.

Na smrt čekáme s takovou jistotou, jakoby nikdy přijít neměla.

Mnozí mají čest teprve tehdy, když jim na ni někdo sáhne.

Ve filosofii je jedna útěcha, ta, že jeden filosof vyvrací druhého.

Jak bohatí bychom byli, kdybychom šetřili všude tak, jak šetříme v dobročinnosti.

Každá móda bývá dvakrát směšná na počátku a na konci.

Nejpohodlnější vlastenectví je, býti hrdým na svou vlast. —

Býti chudákem a spolu dobrákem je dvojí neštěstí.

Mezi tolika peticemi nebyla ani jedna proti řečtině ve školách.

Štípne-li tě komár, můžeš ho zabít; šlápne-li tě slon, neopomeň se omluvit.

Jsou lidé, kteří jsou vždy o několik hloupostí před svou dobou.

Fráze je velmoc.

Jsou dvojí lidé: jedni se vyučí rychle, druzí nikdy.

Kdo volí tvého kandidáta, je politicky zralý.

Nejlepší rady dává, kdo jich sám nezachovává.

Nejeden je bohatý, poněvadž ho mají za bohatého.

Kdyby byl Horác psal nářečím jenom nekolik mil od Říma vzdáleným, kdo by ho znal?

Kdo zná dějiny jedné země, zná dějiny všech zemí.

Kdo máš co na prodej, svolej schůzi lidu a prodáš všecko.

Jeden rozdává a dvacet jich bere.

Ještě nikdo nežádal obnovení zrušených klášterů.

Všech stran základem je víra.

Francouz je původem Kelt, jazykem Říman a jménem Němec (Frank).

Lidé mluví, co chtějí; ať si mluví; co je mně do toho? (Starořecký nápis).

Kupcovi jsou lidem sedláci, sedlákovi domkaři.

Naděje je záloha na štěstí.

I falešné štěstí budívá, pravou závist.

Dnes se mnoho čte, ještě více píše a nejvíce zapomíná.

Slušný sklepník hledí na to, co hostovi předkládá; špatný sklepník hledí pryč, div nepostaví věc vedle stolu.

Na vzdělání schopných dcer se vydává co nejméně; na vzdělání neschopných synů co nejvíce.

Málo který redaktor vydal své sebrané spisy.

Často vedou malí duchové veliké slovo.

Bohatství a chudoba dělají mezinárodníky.

Titul nechrání před bláznovstvím.

Nejsou nejlepší noviny, o které se lidé perou.

Nejrakouštější píseň je Princ Eugenius.

Pokolení ředitelů a řiditelů se povážlivě množí.

Člověka poznáš po smíchu.

Kdyby šlo toliko o řeč, nebylo by sporů jazykových.

Malé vášně kazí velké skutky.

Kdo vždy mluví, nezasluhuje, aby ho druzí poslouchali.

Kdo se tak nese, jak je, tomu říkají originál.

Přirozený člověk se nehodí do salónu.

Nejkrásnější obrazy jsou zadarmo.

Učit se moudrosti nazpamět je nemoudrost.

Každá veliká strana bývala sektou.

Kolik našinců už vrátilo německou peněžní zásilku?

Čím starší citát, tím se zdá pravdivější.

Kdo dělá nejvíce politiky, dělává jí nejméně.

Cesta ku slávě vede nezřídka přes mrtvolu štěstí.

Jenom ten se minul s povoláním, kdo žádného neměl.

Řeč psaná je vždy řeč umělá.

Čím méně se některá kniha čte, tím je slavnější.

Zdá se, že vojna je stav přirozený.

Ani smrt není spravedlivá.

Nakladatelé jsou dvojí: jedněm jde toliko o peníze, druhým také trochu o knihy.

O svou národnost se lidé tak nestrachují jako o národnost jiných.

Mluví-li žebrák pravdu, nedostane nic.

Moderní sklepníci nemají času.

Rád kupuji u firem, které nikdy neinserují.

Jeden starý Brňák říkával: Lidé jsou dobytek, oni to tak chtějí.

Svůj k svému znamená: kupujte ode mne a já budu kupovat kde chci.

Jakmile se počne vlastenectví vyplácet, přestává, býti vlastenectvím.

Největším trestem nejednomu redaktoru by bylo, kdyby musil všemu rozumět, co je v jeho listu obsaženo.

Nemrzívá nás tak, oč jsme byli napáleni, jako to, že jsme byli napáleni.

Dříve psávali paměti lidé, kteří se proslavili; nyní je píšou, aby se proslavili.

Kdo má mnoho dlouhé chvíle, rád jí trochu postoupí jiným.

Se svou mladostí se loučíme až do konce života.

S mnohými lidmi je lépe býti nepřítelem než přítelem.

Snadno je býti skromným, když je k tomu příčina.

Kdo vede proces, vyhrá kočku a přijde o krávu.

Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoli otevřeme knihu (Čínské přísloví.)

Dobrota váže lépe než půjčka.

Opravdu veliký člověk neodloží nikdy prostotu dítěte.

Některý člověk myslí, že najde štěstí tím bezpečněji, čím dál za ním putuje.

Mladí lidé ani netuší, jak hloupí připadají starším.

Ještě nikdo nedal svých dětí národně cejchovat.

Učiníš-li co dobrého, nezví o tom ani tvůj soused; učiníš-li co zlého, zví o tom celé město.

Mnohému nakladateli záleží více na obálce, než na celé knize.

Navlastenčil si troje poschodí a má pokoj.

Učil se dvakrát mineralogii a nepozná jediného kamene v brněnské dlažbě.

Dobré obrazy jsou ty, na kterého nemůžeme zapomenout.

Poctivý člověk nemá tajností.

Hloupost vybízí k vykořisťování.