Zpráva Antonína Pešla z 2. března 1940

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Zpráva Antonína Pešla z 2. března 1940 o situaci v protektorátu
Autor: Antonín Pešl
Zdroj: OTÁHALOVÁ, Libuše, ed. a ČERVINKOVÁ, Milada, ed. Dokumenty z historie československé politiky 1939-1943. (II), Spolupráce československé emigrace na západě s domácím odbojem, její vztah k tzv. protektorátní vládě a germanizační politika okupantů. 1. vyd. Praha: Academia, 1966. Dokument 384, s. 512-515. Dostupné online (jen v NK ČR).
Vydáno: 1966
Licence: PD old 70

1940, březen 2., Praha. – Pracovník ilegální organizace Polické ústředí redaktor A. Pešl informoval ve zprávě z domova představitele československé zahraniční akce na západě o činnosti tzv. protektorátní vlády.

Praha, 2. března.

I. Ke zdejší polit. situaci.

Ve chvíli, co toto píšeme, není známo, co přinesl Neurath, vrátivší se v pátek večer do Prahy z Berlína. Okolnost, že k sobě Háchu nepozval dnes dopoledne a dokonce na přání, jež mu dal tlumočiti Hácha, aby jej mohl navštívit, dal mu odpověděti, že k rozmluvě dojde až v úterý, tato okolnost se vykládá odůvodněně tak, že Neurath nepřináší nic dobrého. V opačném případě by to dal na jevo třeba jen jakýmsi znamením. Neurath byl v Berlíně skoro 14 dní. Pak tam byl pozván Frank, jenž se vrátil před několika málo dny — myslím že asi ve čtvrtek. Podle jedné informace tam byl šéf gestapa Stahlecker. Před svým odjezdem Neurath dával naději, že bude možno docíliti nějakých úlev pro zavřené. Podle těchto nadějí bylo možno počítati s propuštěním studentů z Oranienburgu, s propuštěním několika internovaných v Buchenwaldu. Byla-li celní unie hlavním bodem jednání za pobytu Neurathova v Berlíně, pak tato otázka se týkala zájmu nejen Čechů nýbrž rovněž Reichu. Zajímavé bylo publikování „odložení na dobu co nejkratší,“ aby tak nebyla zasažena prestyž Franka a ostatních radikálů, kteří v celní unii viděli především další porážku Čechů. O stanovisku Italie a Jugoslavie k celní unii se dovíte více a přesněji než my zde.

Je samozřejmé, že „přínos“ Neurathův závisel především a hlavně na tom, zda a kdy se jde do ery doopravdy válečné. Myslíme-li zcela střízlivě na to, co přijde po zahájení onoho evropského nového inferna, pak to, co jsme až dosud žili v tom protektorátu-koncentráku, bylo přece jen idylou. Platí to ovšem v jiných proporcích o ostatním válčícím světě. Nedá se proto dobře předvídat, jaký systém připravují pro onu eru němečtí vojáci společně s civilistickými šarfmachry. K šarfmachrům patří ostatně i Friderici. Neurath se jim jako vždy přizpůsobí. Tyto vojáky je možno s jistou šikovností poplašiti a podrážditi tím, co bylo odkryto při posledních zatýkáních. Takové nálezy se mohou bagatelisovati — mohou se však vylíčiti jako něco nebezpečného. Tu jsou zatím možny jen dohady. Jak zahraniční postavení a politika či taktika říše se odráží i na poměry v protektorátu se ukázalo při cestě Wellesově po Evropě. Zmizely v Praze vyhlášky o popravě 10 studentů a výhružné vyhlášky proti zrádcům a sabotérům — také znovuzahájení vyučování se uvádí v souvislost s touto návštěvou. Byly naivní naděje, že se Welles podívá i do Prahy — možná však, že i zdejší autority německé počítaly s možností, že se dá tak či onak informovati o nynější situaci v protektorátu. Padnou-li vyhlídky na nějaký shnilý mír, pak ovšem bude méně ochoty k takovým neochotným ohledům.

Převážná většina národa je ovšem proti takovému míru. Půjde o to, aby dovedla snášet v kondici co nejlepší to, co přinese válka. I k tomu — jako k jiným povzbuzením — můžete přispěti vzduchem.

Dnes si dali svolat v jednotlivých okresech pražských němečtí velitelé CPO veškeren „velitelský sbor“, aby mu dali instrukce. Předem prohlásili, že nebude žádné diskuse anebo poznámek z řad přítomných, že se prostě vyslechne a poslechne. Pak prohlásili, že dneškem počínaje budou bez milosti přímými pokutami (počínaje pokutou 1500 K) trestáni všichni, kdož budou mítk v okně škvírečku světla. Trest smrti tomu, z CPO, jenž by neudal přestupek kohokoliv. Tito čeští velitelé hlídek CPO pak skládali přísahu do rukou německého velitele okresního. Z těchto někteří jsou sudeťáci. Jinak přiznali, že se střílelo na cizí letadla, jež ze čtvrtka na pátek v noci přilétla nad Prahu.

Život v rodině[1]

Halík[2] mluvil s Herrenr.[eiterem[3]]. Tento když mu bylo vytknuto, že se moc mudruje o Venkovu[4] a že se zbytečně kritisuje jeho působení, odpověděl na otázku, jaký je dnes poměr v rodině[1] k Navrátilovi,[5] že stejný jako před půlrokem: s ním a nikdy proti. On v tom že [je] zajedno s Nováčkem.[6] Herrenr.[eiter][3] přitom kritisoval dosti ostře svého nástupce, zastupujícího Nováčka.[7] Tento skutečně donáší nejen mezkům[8] — dokonce jednou tak učinil ze slabošské zbabělosti — to nemůže být při jeho povolání a vzdělání okolností polehčující. Tyto jeho neřesti jsou známy i od jiných členů rodiny[1] a nešetřil ani její hlavu.[9] Herrenr.[eiter][3] se vyjádřil velmi zle o tom K.[limentovi], jenž slouží u Havla.[9] To je kretenství páchající zločiny. Mám-li pak při této příležitosti doplniti portrét Herrenr.[eiterův], pak opakuji: jezdí začátečnicky uchávataně, ba i hystericky na desíti koních najednou. Nedojede pořádně na žádném. Nebo jiným obrazem lze ho charakterisovat: je to v politice, podobně jako v životě, případ vysloveně „polygamní.“ Vždyť je asi stejným způsobem věrným — přičemž nelze jít tak daleko, aby byl považován se stanoviska vlasteneckého za šufta. Píši o něm podrobněji proto, že si to přál K. L. Voda.[10] Působí momentálně na něho i to, že mezci[8] jej trochu víc pokopali. Máme-li o něm mluvit se stanoviska našeho provozu — a tu se mnou souhlasí druzí — nemíníme se vyhýbat tomu ho používat, aniž se mu přibližujeme. Co dělal specielně s V. E. Čeřenským,[11] jak se o tom zmínil K. L. Voda,[10] je nám t. č. neznámo. Pokud jde o Nováčka,[6] je s ním teď velmi nesnadný rozhovor — tím spíše, že nemůže být přitom Myslivec,[12] jenž zatím se zdržuje ve svém venkovském revíru. Uvidíme ho brzy. Proto dodání tabáku od Navrátila[5] se trochu zdrželo, ostatně možnosti Myslivcovy se chtělo použíti námi — to však nejde vůbec. Zařídí se s dvoudenním zpožděním. Nováček[6] ví, že se na něho číhá. Právě zmíněný slabošský zbabělec[7] by jej mohl vyndat, ne ovšem vlastními silami, jak je pochopitelno. Se starým[13] je jakýsi styk zatím. Všeobecně pak: bylo tu příliš mnoho poruch meteorologických na našem nebi od týdnů předvánočních, jedna přicházela po druhé, tak, že dosud málo klidu k tomu „podezdění“ stavby, jež byla dána na program již v rozhovuru se Svatým.[14] Uváží-li se, že se nesmí nyní překotně nic podnikat a improvisovat, jsou myslím výkony nemalé a dá to hodně práce a pohybu. Technických možností dosti ubylo a právě čekáme na více klidu, aby se to nahradilo. Je to bezbarvými slovy vyjádřena velká starost, při níž se nesmíme tvářit ustaraně. Je nutno zachrániti kontinuitu a jíti plánovitěji vpřed. Nemáme zatím dosti času ovlivňovati — ač to co nejvíce činíme. To už je ona skutečná politika — a na ni je zatím málo lidí.

O pořádek v hlavách

Ovlivňovat můžete nejlépe vy vzduchem. To je velká možnost. Je třeba jí plně využít. S mnohými jsem o tom mluvil a snad to ani nenapíši dost přesvědčivě. Je dojem, že podceňujete autoritu, již má N.[árodní] V.[ýbor] a již má ovšem především Navrátil.[5] Jeho projevy, zejména poslední z nich, zaujaly i velmi mnohé, kteří se k němu rádi staví „kriticky“. Vidíme všichni — on se o nás jako vždy stará a spolehněme se na něj. Velmi se líbí to, co říká syn pastýřův.[15] Není žádných kritických reserv. Je to velká možnost, největší. Je třeba si prostě uvědomiti to, co říkáme v zaslaném „Od nás k vám“, že od vás se čeká rozum, rada a příkazy. Jste jediná moc nad tímto národem jím uznávaná. Můžete k němu mluviti zpříma, třeba i přísně. Tu znovu připomínáme nezbytnost zcela zřetelně a vážně zakřiknouti ty povídálky a chlubily, kteří přivádějí žvaněním sebe a jiné do rukou gestapa. Říci jim, že na to budou — na to žvanění — jednou trestní sankce, žádané poškozenými. Dobře působily rozumné pokyny k 7. a 15. březnu. Je nezbytně třeba dodávati naději a dávati útěchu těm nejchudším zde, na něž válka nejvíce doléhá. Je to důležito i politicky — jinak slyší jen na komunisty ne-li dokonce na nacisty.

Ve smyslu našeho „zaslána“ posilujte autoritu vedení venku zde — i ti všelijací mudrlanti si musí zase zvykat na vlastní vedení.

Dův. pro JASANA[16]

Je třeba, aby mezi jeho kamarády muzikanty[17] nebylo mudrování o tom, kdo vede a zda to či ono. Nesvědčilo by jim to. Není na druhé straně třeba, aby tam venku se politikou bavili lvi pražských politických „salonů“. Na př. v Paříži dr. Kraus anebo onen dosti mladý muž, o němž se velmi zmýlil Pánek, učiniv jej svým nástupcem. Ulekaně se ulejval, pak groteskní shdou okolností musel k vám, poslav před sebou frak, smoking a nobl sako. Slušela by velmi jeho sportovnímu tělu uniforma a jeho manželka s tím počítá, atd., podle vlastního uznání. Nezapomenuti vyříditi Faucher-mu, že je stále velmi vzpomínán zde; podobně i jiní, kteří se zachovali jako on.

Různé.

Už bylo sděleno, že odjel nebo má odjeti býv. redaktor Trpák, jenž byl naposled ve Venkově, přes Budapešť do Bělehradu a dále. Je to prokázaně muž za peníze ve službách Gestapa. Byl mi ukázán letáček německých komunistů, rozšiřovaný i zde v Praze. Chválí ironicky vůdce, že otevřel cestu Rudé armádě až k Rýnu. Také naši komunisté prý se sešli nedávno — jejich polbyro totiž — a prohlásili věrnost Stalinovi a mluvili proti Benešovi jako „přisluhovači západních kapitalistů“. Ovšem zprávy o podnicích komunistů je těžko kontrolovati. Ve Škodových závodech prý vyrábějí torpeda. Školní mládež bývá komandována na propagační filmy. Vzadu v biografu hlídá gestapo, zda někdo dělá poznámky.

Šíří se tu zprávy o postupném vyklizení Čechů ze sudetského území, kde by je nahradili Němci z Volyně a z jiných končin. Čeští zemědělci by ještě zaseli. Přirozeně, že by tito Češi byli přiměřeně okradeni. zatčen byl tyto dny Jar. Šimsa z Ymcy. Jeho příbuzný je prý uváděn v souvislosti s „detektivkami“ prokázaně neodůvodněně.

O Borinovi má „rodina“,[1] jak sdělil Herrenr.[eiter][3] důkazy, že šel ven ve službách samců.[8] Nutno bráti velmi vážně. K. L. Voda[13] ví, kde je možno sebrati o něm popis.

Moravec má tři byty — schovává se před — Čechy. Jeho paní nakupovala nedávno v průvodu gestapačky látku na šaty. Když jí nemohli vyhovět, hrozila však, že Gestapo je přinutí.

Pro Poláka:[18]

Vyříditi Navrátilovi[5] vřelé díky. Velmi získáváno. Zaměřeno k těm, již se cítí aktivně spoluodpovědnými a pomáhajícími. Pro rozumující přetlumočíme poněkud zaostřeněji nezastírajíce ničeho. Postaráme se o další použití. Dobře, že zatím věc Milanova[19] se jeví zřetelněji jako bankrot. Nejlepší přání od všech pro N.[avrátila][5] a jeho paní.

Pac[ovský][20]

Pro Charpentiera,[21] Svatého[14] a K. L. Vodu[10]

Nevím, kde t. č. kdo z vás jest. U příbuzných Charp.[entiera][21] nic, co by znamenalo nové starosti. Ovšem všichni velmi vzpomínají a vzpomínáme. Sestra se dobře drží a žádné potíže. Totéž platí o Svatých,[14] Vodových[10] a ostatních. Liškovi[22] psáno jiným druhem.

Teď něco k tomu, co psal K. L. Voda.[10] Jak doplnit N.[árodní] V.[ýbor]. Neznal zřejmě znění dopisu Navr.[átila],[5] v němž uvedeno, že Morel s bradou[23] bude inkludován. To je jedna skutečnost. Dále: Je tam zatím Přibyl Mar.[24] Konečně jsou tam další „hamburčani“, vysvětlí Přibyl.[24] Nebylo by dobře, dělati z účasti ve N. V. věc prestyže. Má mnohdy výhodu státi i mimo. To je věc účelnosti. Nějaké zásadní stanovisko odsud není snadno vnucovat. Je ovšem pravda, že je tu nechuť k sestavám, připomínajícím příliš starou koalici a parcelaci národa mezi partaje a jejich pohlaváry.

Pokud jde o V. E. Čeřenského,[11] o němž psal Voda[10] v souvislosti s Herrenr.[eiterem].[3] Nevíme, jak se V. E. Č.[eřenský] presentoval zejména Navrátilovi.[5] Jde jej přece ovlivnit i s Vaší strany. Má tam dosti kamarádů. Leccos snad zapomeneme a lecčemus se snad naučí. jsme tu moc deleko a výměna názorů moc zdlouhavá. Prosím — jak se vyvinula věc Milanova[19] za 3 neděle?

Charp.[entiera][21] pozdravují vřele jeho nejbližší. Také ovšem Jeanne d’Arc.[25] Moc rád bych jí napsal a snad to brzy učiním. Pozdravovat známé a přátele. Ovšem — a s důrazem — všichni co nejméně přímo o nás mluvte — víte jak nám nadávat.

Využijte účelně ono „Od nás pro vás“. Vůbec hleďte si to, co od nás přijde, snadno a rychle předávat. Leccos musí přetlumočit a rozvésti oni, co nedávno dojeli.[26] Leccos přivezl Přibyl Mar.,[24] co slouží za vysvětlení. To je nezbytný technický předpoklad. Leccos lze částečně použíti tiskem. Co vydáváte, moc dobré. Škoda, že nemám knihu „before and after.“[27] — Je už 2 a 1/2 v noci. Moc pozdravů od mnohých. Pozor: V tom, co přednese Havel,[9] bude obrat, svědčící o viol bez obtěžkání „momentička“. Pozdravy (Charp).[21]

AÚD KSČ, 37—9/334 —343; opis, strojopis.


  1. a b c d Vláda
  2. Zd. Bořek-Dohalský
  3. a b c d e J. Havelka
  4. Emigrace na západě
  5. a b c d e f g E. Beneš
  6. a b c Eliáš
  7. a b J. Krejčí
  8. a b c Nacisté
  9. a b c Tzv. státní president
  10. a b c d e f V. Klecanda
  11. a b L. Feierabend
  12. J. Jína
  13. a b E. Hácha
  14. a b c Prokop Drtina
  15. J. Masaryk
  16. S. Ingr
  17. zpravodajská skupina ON
  18. J. Smutný
  19. a b M. Hodža
  20. A. Pešl
  21. a b c d H. Ripka
  22. B. Laušman
  23. J. Nečas
  24. a b c Fr. Němec
  25. M. Sísová
  26. Je míněn J. Nečas a L. Feierabend, kteří uprchli do zahraničí v lednu 1940.
  27. Kniha H. Ripky: „Munich, before and after“, vydaná v Londýně 1942.