Zpěvy zavržených/Jehúdá Haléví

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Jehúdá Haléví
Autor: Jehuda ha-Levi
Zdroj: Zpěvy zavržených, 3. vydání, str. 11
Vydáno: Praha: Práh, 1993,
Licence: PD old 70
Překlad: Jiří Langer
Licence překlad: PD old 70

JEHÚDÁ HALÉVÍ[editovat]

(Kastilie XI. století)

Večer, kdy odhalila mi zlato svých vlasů
má laňka líbezná, fontána topasů
padala na skráně z alabastru,
na líček žár, na očí vlahou krásu --
A byla jako slunce za svítání,
když zaplaví oblohu znenadání nachovým mořem jasu.


K str. 11. (B. 178) Je nejslavnější hebrejský básník. Napsal tisíce překrásných básní, nejen milostných, ale vůbec všech druhů. Některé z jeho duchovních zpěvů se staly součástí synagogální liturgie. (Např. „Zpěv Sijónský“.) - Arabsky napsal theologicko-filosofickou obhajobu, apologii, židovského náboženství „Kuzarí“ (Chazaři), jejíž rámcem je historická událost přestoupení knížete Bulana II. s jeho národem Chazarů k židovství (Krym, r. 730). JEHÚDÁ HALÉVÍ putoval do Svaté země a zemřel v Damašku, neznámo kdy. Povoláním byl lékař. - K slovům „zlato svých vlasů“: Barvení vlasů do zlatova či do ruda je starý zvyk orientálních krásek. - Některé básně Haléviho, Gabirola a jiných hebrejských básníků španělských byly přeloženy do němčiny. Nejzdařilejší jsou překlady od pražského básníka Seligmanna Hellera, spolužáka Nerudova.