Zpěvy zavržených/Gentili Eli’êzer Hêfes

Zpěvy zavržených Jiří Langer
Móše Hajim Luzzatto	Gentili Eli’êzer Hêfes	Šemuél David Luzzatto

Údaje o textu
Titulek:	Gentili Eli’êzer Hêfes
Autor:	Gentili Eli'ezer Hefes
Zdroj:	Zpěvy zavržených, 3. vydání, str. 26
Vydáno:	Praha: Práh, 1993
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jiří Langer
Licence překlad:	PD old 70

GENTILI ELI’ÊZER HÊFES[editovat]

(Italie I. polovice XVIII. století)

Duše! Klenote ryzí, skvoste nebe,
zapomínáš v tom těsném sklepení země,
že dlelas kdysi na výšinách nebe?!
Či těšit snad ty se můžeš z mámení země?!

Duše má! Vzpomeň, jak opustilas ty věčné dráhy nebe,
tápajíc, abys shlédla hanbu a nahotu země!
V jho Božského krásna vejdi - a jas nebe
ti zazáří znova a osvítí tobě temnotu země.

V skořápce těla, co chvíli vzhlížej k dálavám nebe;
svou úrodu vzácnou sklízej s úhoru země,
a vzhůru snop klasů pak zdvihej k pozdravu nebe.

A tělo až odevzdáš na věky klínu země
- Tvůrci rci, Vládče nebe,
toto je ovoce práce mé na hroudě země!

K str. 26. (Sch. 398) GENTILI (čti Džentýli) je méně známý básník. - Vedlejší motiv posledních dvou sloh zde přeložené znělky má „ruralistický“ nádech. Verše celé básně se končí střídavě slovy: nebe, země, a v první a druhé sloze se mimoto rýmují předposlední slova 2. a 4. verše. Ve 3. sloze je (ovšem i v originále) obdobný rým jen naznačen a v poslední chybí zcela. - Duše je oblíbený námět v staré hebrejské poesii