Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Rostla růže, rostla fialinka

Zpěvy lidu srbského Siegfried Kapper
Co se to tam blýští za Budvanským hradem	Rostla růže, rostla fialinka	Jeť to krásné podívání

Údaje o textu
Titulek:	Zpěvy svatební 15.
Autor:	trad.
Zdroj:	Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf Národní knihovna České republiky
Licence:	PD traditional
Překlad:	Siegfried Kapper
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

Rostla růže, rostla fialinka,
rostly obě pěkně vedle sebe:
krásnější přec nad fialku růže,
spanilejší nevěsta nad družbu!

Pročež děveř skromně se jí táže:
„Bylo-li ti, rci, tak blaze doma,
o tolik že’s spanilejší, družko —
čím’s to doma myla sobě líce,
čím pak si je utírala, duše?“

Cudně na to odpovídá dívka:
„Děveři, o prstýnku můj milý,
u svých doma když jsem vyrůstala,
ovšem, že mi blaze bylo ve všem!
Z večera jsem časně líhávala,
z rána pozdě vstávala z postýlky,
růžovou se umývala vodou,
liliovým utírala kvítím!“

Načež dále děveř se jí táže:
„Nevěsto, o jablko mé zlaté,
když tak blaze tobě doma bylo,
proč pak jsi se provdala, dušinko?“

„Děveři, ó prstýnku můj zlatý,
proto, že se blaženosti nadím: —
to od tchána příkazu moudrého,
to od tchyně rady rozvážené,
se švakry procházek vzdálenějších,
od švakrových lásky-plné přízně!“