Přeskočit na obsah

Zlatý máj/Kašpárek

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kašpárek
Autor: Josef Václav Sládek
Zdroj: SLÁDEK, Josef Václav. Spisy básnické, Díl I.
Online na Internet Archive
Vydáno: In: Spisy básnické: Souborné vydání ve dvou dílech. Díl první. Praha, J. Otto 1907. s. 427 – 429.
Licence: PD old 70

Tváře čistě malované,
očka jako oharek,
do světa se směle dívá
malý, švarný Kašpárek.

Čepičku má s rolničkami,
přitisknutou do vlasů,
kamizolku rudobílou,
kalhotky má z atlasu.

Rukávy má naškrobené,
punčošky má na stuhy
a na botkách vyleštěných
zvoní zlaté ostruhy.

Kordík z péra kohoutího
visí v pasu na háčku,
jednu ruku pevně k boku,
v druhé drží plácačku.

Od hlavy až po ostruhy
hotový to hrdina,
veselý a čtveračivý
jako dobrá hodina.

Zlého se mu na tom světě
mnoho arciť neděje, —
časem-li však hlavu ztratí,
vesele se zasměje.

Někdy padne do polévky,
někdy také v omáčku; —
hloupá-li se moucha směje,
vezme na ni plácačku.

Jinak svět, ať co chce dělá,
nechá v svatém pokoji;
neublíží, ale také
nikoho se nebojí!

Měšec prázdný, bez haléře, —
ale proto nepláče;
myslí snad: „Nemůže v světě
každý jísti koláče.“

Nikomu nic nezávidí,
po slávě se nepídí, —
žeť, Kašpárku roztomilý,
moudřejší jsi nad lidi!

I až jednou uložíme
do malé tě rakvičky, —
žeť vesele uslyšíme
zazvonit tvé rolničky!