Přeskočit na obsah

Zlatá Kateřina (Smrž)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zlatá Kateřina[red 1]
Autor: Karel Smrž (jako ksž.)
Zdroj: Rozpravy Aventina, roč. 9, č. 11. s. 98
Vydáno: 15. března 1934
Licence: PD old 70

Zlatá Kateřina (Uvádí Ufa). Předloha tohoto nového filmu režiséra Vladimíra Slavínského, veselohra Evžena Hollého, není sice svým námětem příliš originální, ale má všechny předpoklady pro výrobu filmu, v němž si každý přijde na své. Je tu svérázná majitelka zkrachovavší velkorybárny, které se zjeví deus ex machina v podobě milionového amerického dědictví, sympatický Američan, zamilovaný a žárlící, je tu zápletka milostná, která se ke spokojenosti obou pánů šťastně vyřeší, jsou tu situace, vypočtené na slzy i na smích – a především je tu konflikt pravé dědičky s vykutálenou paničkou, která si činí nárok na amerického strýčka i na dolary, které po něm zbyly, konflikt, který dal paní Nedošinské příležitost k vytvoření její nejlepší filmové postavy. I když oceníme filmový debut Korbelářův v úloze zamilovaného amerického synovce, výbornou postavu vdavekchtivého kancelisty Jindřicha Plachty, přirozeně pronášené dialogy i umírněnou mimiku Vladimír Borského a dobrou snahu Lídy Baarové, musíme si přiznati, že tento film drží skvěle podaná Kateřina Udatná, jejíž trucování v zajišťovací vazbě, uvádějící do zoufalství celý soudní aparát, dovedla Antonie Nedošinská vyhrát opravdu neodolatelně. Vladimír Slavínský učinil »Zlatou Kateřinou« po »Madle z cihelny« rozhodný krok vpřed. Režijnímu pojetí filmu však vadí, že z mluvené veselohry vpadá místy do stylu operetního, pro který tu není předpokladů, a který nesvědčí hlavním představitelům tím spíše, že je třeba zpívané partie za ně dublovati, na což nejsou naše filmové továrny ani sebe primitivněji zařízeny. Nedivme se proto, že synchronismus leckdes neklapne. Tuto nejednotnost stylu jest však přičísti k tíži již scenáristům (Emil Artur Longen a Vladimír Slavínský), kterým bychom velmi rádi odpustili i několik nepříliš duchaplných slovních hříček a vtipů. Fotografie Víchova je velmi dobrá, zvuk až na několik maličkostí čistý a nezkreslený.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Otištěno v rubrice Film, název odvozen ze začátku článku.