Ze zašlých dob (Vilímek)/P. Václav Krolmus (Sumlork)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: P. Václav Krolmus (Sumlork)
Autor: Josef Richard Vilímek (jako Josef Richard Vilímek st.)
Zdroj: VILÍMEK, Jos. R. Ze zašlých dob. Praha : J. R. Vilímek, 1908. s. 89–90.
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70
Související: Autor:Václav Krolmus
Související články ve Wikipedii:
Václav Krolmus

V době „předbřeznové“ (před rokem 1848) nebylo v Praze skoro ani pomyšlení na nějaké veřejné vystoupení uvědomělých Čechů. Za jedno jich ani nebylo tolik, aby se byli mohli presentačně ukázat, a za druhé byla by tomu bránila tehdejší policie, jak bylo vidět o pozdějším prvním „českém plesu“, pořádaném také Riegrem. Proto scházela se ta hrstka vlastenců a vlastenek v soukromí na besedách domácích, kde správným českým hovorem pěstovali a tříbili svou zkalenou řeč, kde prozpěvovali známé jim písně národní a vypravovali si lidové pověsti a pohádky, slovem, kde tužili se ve vlastenectví svém. Jaká horoucnost a zanícenost ovládala tyto počátky národního hnutí, o tom nám vypravoval Kar. Sabina v Umělecké Besedě případ, víře skoro nepodobný. Když jeden takový dychánek se zakončoval obvyklou familiární kávou, vstoupil do popředí P. Krolmus (Sumlork), horlivý sběratel národních písní, zvyků, mravů, tanců, zkazek a popelnic z předhistorických hrobů, a odhaliv přede všemi obal s přinesené popelnice, vykládal nadšeně o posvátném popeli našich předků v ní. A když jeho horováním nálada posluchačů byla nejroztouženější, vzal P. Krolmus se stolu kávovou lžičku a nabíraje její špičkou v popelnici špetky posvátného prachu, vsypal jej každému i každé do kávy. A všichni s největší uctivostí popel zamíchali a vypili vše až na dno…