Ze říší přírody/Petržel

Ze říší přírody Alfons Bohumil Šťastný
Oměj čili šalamounek	Petržel	Prvosenka jarní

Údaje o textu
Titulek:	Petržel
Autor:	Alfons Bohumil Šťastný
Zdroj:	ŠŤASTNÝ, A. B. Ze říší přírody. Praha: M. Knapp, 1891. s. 50. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Když Pán Ježíš chodil se svatým Petrem po světě, přišli k rozsáhlé zahradě, jež byla úplné spustošena zhoubnými kobylkami, kteréž tudy přede dnem táhly. I vyronila se svatému Petru horká slza z oka, a on hluboce povzdechl: „Oh, jak je tu smutno! Tak krásná země — a ani jedinké travičky!“

„Utiš se, Petře,“ domlouval mu vlídně Spasitel. „Jaké rostliny si přeješ zde míti?“

„Ach, Pane,“ odvětil svatý Petr po delším rozmýšlení, „rád bych, aby tu vyrostla bylina pouze k užitku sloužící, jež by se mohla celá požívati.“

„Budiž,“ usmál se Pán Ježíš a pozdvihna zraků svých k nebi, počal se modliti.

A ejhle, s oblak spadlo několik dešťových krůpějí na zahradu, a ihned zazelenala se tam drobnolistá bylina, jež vydávala zvláštní vůni.

„Přání tvé jest vyplněno,“ obrátil se Spasitel ku svému druhovi.

„Než — jaké jméno dáme bylince té?“ —

„Že toto místo způsobilo ti, Petře, žel — dáme této rostlině jméno petržel.“

Nová bylinka rozšířila se brzy po všech zahradách, a užívá se jejího kořene i listů jako pokrmu.