Ze říší přírody/Chudobka

Ze říší přírody Alfons Bohumil Šťastný
Hluchavka	Chudobka	Koniklec

Údaje o textu
Titulek:	Chudobka
Autor:	Alfons Bohumil Šťastný
Zdroj:	ŠŤASTNÝ, A. B. Ze říší přírody. Praha: M. Knapp, 1891. s. 44. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Mocný Tvůrce, stvořiv nesčetné kvítky, stromy a traviny, obdařil mnohé jménem.

„Vy ostatní,“ pravil k zástupu různobarvých kvítků, „dostanete jméno od lidí.“

Tu zahlédl v nízké travičce útlou květinku, jejíž korunka se skládala z bledých lístků. Něžné kvítečko tisklo se skromně k zemi.

„Aj, máš-li pak už také jméno?“ otázal se jí Tvůrce laskavě.

„Nemám, mocný Pane!“ odpovídala květinka tichým hláskem.

„Nuže — sluj pro svůj prostý vzhled chudobkou! A jako chudí jsou všude na zemi, tak budiž i ty rozšířena po všem světě.“

Z velebné té řeči pocítila chudobka nesmírnou radosť. Bledé její lístky rozkoší se zaruměnily.

S obdivem hleděly na ni květy nádherné; bylo jim doznati, že chudobka, ač prostičká, přece jest kvítkem spanilým.

Od té doby potkáváme se s chudobkou všude. Nepotřebuje mnoho: trochu hlíny, z níž by kořínky braly potravu; stonku a lístkům malou vlažičku, a něžné, usmívající se korunce něco zářivých slunečních paprsků.

Chudobně žije chudobka, a přece se lidem líbí.