Zcestí/Odkud jsi přišla?

Zcestí Jiří Orten
Dívčí zpěv	Odkud jsi přišla?	Ovoce

Údaje o textu
Titulek:	Odkud jsi přišla?
Autor:	Jiří Orten
Zdroj:	ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 255–256. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Odkud jsi přišla? Jsi tak sešlá,
do jedné slzy by ses vešla,
ty moje noci, ty můj kříži,
ty zrcadlo, ty vše, co tíží,
ty moje noci chrysantémy,
ty panichido, kterou čte mi
nepomíjivá lítostivost,
před níž je malý stud i chtivost,
ty dne můj, ty můj hořký ptáku,
ty, který trháš listopadku
z každého trsu, což je pláč,
ty zlá, jež svíráš karabáč,
odkud jsi přišla a kam mizíš?
Jakou to hrůzu ve mně sklízíš?
Vzlykám, když děvko řeknu ti,
ó, děvko mého uřknutí,
která chceš jísti maso zhnilé
a dupat v tanci po mohyle,
ó, děvko, děvko všeho pádu,
střehoucí elefantiadu
samoty mojí a mých běd,
pustošící jak kulomet,
ty děvko krásy z nenávratna,
ty ke každému hoři vrátná,
odkud jsi přišla rozjitřit
usínající sen a cit?

Sklonil se ke mně mnohý džbán,
opil jsem se jak Kalibán
a teď je jitro, jiskří, sněží,
je jitro korun, střech a věží,
je jitro kostelů a škol,
žáků, co mají za úkol
spočítat hrušky na obraze,
spočítat komíny a saze
a jedinkrát se nezmýlit,
je jitro, které bych chtěl mít,
je jitro vlaku a vlak hvízdá,
je jitro ptáků, zimní hnízda
dostanou trochu tepla teď,
na teskný pískot odpověď,
je jitro, děti procítají,
je jitro, maminka jim krájí
z teplého pecnu zlatý chléb
a potom dojde pro otep
a v kamnech brzo praskat začne,
je jitro, pravím, jitro, pláč ne!

Už dávno nejsi, zemřela jsi,
je to tak dobře, smrt tě spasí,
ňadra a klín ti očistí,
budu ti moci přečísti
všechny ty písně, co jsem psal,
když život tvůj mne zrazoval,
když láska tvá mne opouštěla
z duše a z vesmíru a z těla,
když nezbylo mi zhola nic,
než vítr, rytíř z Nemanic.

4. II. 1941.