Zcestí/Báseň ran

Zcestí Jiří Orten
Strom a pláň	Báseň ran	Červený obraz

Údaje o textu
Titulek:	Báseň ran
Autor:	Jiří Orten
Zdroj:	ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 221–222. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Přítelkyně hradeb, vizte mor,
není příliš pozdě na obranu?
Zasili jsme slzy na úhor.
Otvíráme otevřenou bránu.

Byl strpěn mnohý pád.
Z kamizol našich jsou teď obvazy.
Jak nedetonovat?
jak uchránit se nákazy?

Trefí k nám pláč jak ke stařenám.
Slyšíme vřavu z nemocnic.
A hroucení, jež sluší ženám,
je samý strup, nemá již líc.

Bolest rozběhla se po pavlačích,
klouže, někdo nasypal jí hrách,
větří hloubky, spoléhá se na čich,
jenž se dobře vyzná v temnotách.

Ryje, hloubí sličná zahradnice,
která učila se u žížal,
přesekni ji, chceš-li, aby více
rozžila se tam, kde dlí tvůj žal.

Nalezneme smrt i bez kompasu.
V reservacích lásky střeží ji náš svět.
Kdysi, kdysi dávno stvořili jsme krásu.
Nyní musíme jí věčně odpouštět.

1. V. 1941.