Za květy Prahou a okolím

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Za květy Prahou a okolím
Autor: Popelka Biliánová
Zdroj: Národní listy roč. 67, č. 83. str. 3
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 09. 04. 1927
Licence: PD old 70

Mocná čarodějka Vesna je na skoku k nám, každý pupen jako by se snažil již rozpuknout — jen co slunéčko ještě chvilku ta něžná dítka Vesnina prohřeje. A nejen venkov těší se na své květy — i kamenná matička Praha má jich hojnost, v samotinkém srdci svém i na stráních svých horských úbočí.

Nejdříve rozkvete ovocné stromoví s třešněmi. Ostatní hned po něm, ale opozdí-li se poněkud jaro, rozkvete potom všecko najednou i s růžovým květem jabloní.

Prosím, jen si vyjděte jednou zrána k Národnímu divadlu a podívejte se na rozkvetlou zahradu Seminářskou na Petříně. A nebo jděte Úvozem na Strahov, všude, tam v úvalu strahovském vidíte lehounký, bílý závoj květů a každý strom je krásný jako bílá nevěsta v závoji… A opět jinou krásou hýří zajímavé a romantické pozadí Brusnice, jejíž dolní příkop Jelení, dosud nepřístupný, zadýchán jest svěží, nežnou zelení mladého listoví. A zase jinak působí na pozorovatele příkop horní ověnčený Lumbeovymi zahradami, jimž místní lid jim říká důsledně „Lumpovy“ zahrady — ač znám byl zde doktor Lumbe, majetník zahrad.

A dále, proti Brusnici jest na hradbách zahrada kláštera kapucínského a pod ní dole pod hradbami jeden z nejzajímavějších koutů staré Prahy — zadýchaný zvláštním kouzlem na jaře v měkké zeleni i ve květech svých starých stromů. Ještě výše na toku Brusnice jest krásná, květy ovocných stromů bohatá zahrada staré Kajetánky s řadou krásných topolů při rybníce. A ještě výše při prameni Brusnice ve studánce Vojtěšce — kolem kláštera břevnovského — tamť jest v rozsáhlých zahradách strom podle stromu a květ na květu.

Vraťme se však zpátky k Petřínu. Na jaře jest krásné nejenom stromoví kvetoucí, nýbrž i stromoví ve svěžích barvách mladinkého listí. Tak dub z jara jest přímo nádherný právě v tento měsíc, kdy raší. A svítí-li slunce do jeho koruny, září tato v plném slova smyslu jako zlatem. Rovněž nádherná jest i bělokorá bříza, když mezi jehnědami vypučí na dlouhých, teninkých snítkách světlezelené její lístečky. A tak opravdu jest nesnadná volba, kam dříve si zajíti, aby člověk pokochal se nádherou jarních květů a barvité svěžesti listoví.

Náš Petřín jest jako nádherný koš, plný nejrozmanitějšího stromoví. Od Strahova k Nebozízku až k zahradě Kinského, převládá stromoví ovocné. Zelený pás táhne se dále přes Bertramku na hřbitov košířský a na Klamovku a Demartinku, kde bychom měli slavně vyzdobiti vzácnou hrušeň, jejíž korunou mohl nám bratr Očenášek nachytati tolik vzácných zpráviček vyměněných za války mezi Berlínem a Vídní.

A co ty naše vltavské ostrovy? Ty jsou na jaře jako plovoucí květinové koše, když rozhoří se na nich ty krásné, bohaté svíce kaštanových květů. I Vyšehrad má svou mladou zeleň na stráni k Vltavě a na druhém břehu „řadu topolů“ — s jejichž korun skákal vodník milencům do náruče, babkám rybářkám do nůší a plavcům na vory.

A dole pod Vyšehradem v sanatoriu lékařů českých — dřívějších to vinicích, kde všecko rozkvete o deset dní dříve než na hradišti, tam dosud roste víno prý nepřetržitě od dob Václava a do oken k nemocným dívají se staré kaštany.

A kousíček dále od Vyšehradu jest památná Jezerka, kde roste vzácný strom Lignum sanctum či svaté dřevo, trnovník s dlouhými trny, z nichž byla prý upletena koruna Kristova. A pod pankráckou trestnicí jest v parku „poslední Mohykán“ — topol, odkudž mělo vyraziti „pomocné vojsko“ k Vyšehradu, „až by toho nejvíce bylo třeba“.

Pod Karlovem proti Vyšehradu jest prastará zahrada Folimanka, kde ovocné stromy chystají se už už kvésti… A odtud už jen letem přes Riegrovy sady, zbytku to slavné kdysi Kanálky do Rajské zahrady, plné květů ušlechtilých stromů a keřů a dále na vrch Žižkov, který od máje rozkvete bílými hrozny akátů. A dále už jen „mílovými kroky“ (nebo elektrikou) na Zápalčí nad Libní a odtud dolů ke Troji a Podhoří — kde zachytíte nejnádhernější věnce bílých a růžových květů a nemusíte ani jezditi do Roztok.

Naše zlatá Praha má tolik přírodních půvabů a krásy, že nevyrovná se jí hned tak žádné jiné město na světě. Připomeňme si jen ještě Zbraslav, Krč, Kunratice, Průhonice, Uhříněves, Koloděje, Počernice, Zdiby, Šárku, Hvězdu — co tu květů a zeleně na dosah ruky! A matička Praha v květech a zeleni se nám štědře dává všem a již za tuhle jarní krásu musíme ji mít tolik, tolik rádi.