Za J. Dobruským

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Za J. Dobruským
Autor: Josef Pospíšil, Václav Kautský
Krátký popis: nekrolog
Zdroj: Za J. Dobruským.pdf
Vydáno: Časopis českých šachistů II 2 17–22
Licence: PD old 70
Související: Jan Dobruský
Index stran
Za J. Dobruským.pdf

Zemřel osvícený samovládce — praví nekrolog v šachové rubrice »Zlaté Prahy« a tak vystižen nejlépe význam, jaký Dr. Jan Dobruský pro český šach měl. Ano, vládl sám veškeré obci šachové a ku podivu, sám byl dalek toho, aby vliv svůj kdekoli uplatňoval, a my všichni snad teprvé nyní jsme si plně vědomi, jakým vlivem vždy na nás působil. Kouzlu jeho osoby podléhali stejně jeho předchůdci, od nichž sám se v dobách studentských učil, tak jeho současníci a následovníci, s nimiž českou školu úlohovou budoval. Doba nová kácí autority všech různých oborů, však ti mladší i nejmladší členové naší obce šachové lnuli k Dobruskému stejnou úctou a láskou jako staří; ano byl jim bližší než kdokoli jiný!

Pokusím se, pokud síly mé stačí, vystihnouti poněkud význam Dobruského jako skutečného zakladatele a hlavu české školy úlohové.

Již před Dobruským dobré základy celé školy položili jeho předchůdci: A. König, J. Drtina, J. Paclt, Dr. Ant. Kvíčala a jiní, však vlastní stavbu provedl, myslím, Dobruský, na praktických četných příkladech vybudoval styl celé školy. Řádky tyto nejsou ovšem žádnými dějinami české školy úlohové, proto úplně pomíjím vytčení zásluh jeho současníků o založení a rozvoj českého úlohářství.

Dr. Antonín Kvíčala
1. cena v 1. turnaji Světozora 1869
Chessboard480.svg
b8 černý jezdec
g8 bílý král
a7 černý jezdec
e7 bílý střelec
b6 bílý jezdec
h6 černý pěšec
e5 černý král
g4 černý pěšec
g3 bílý jezdec
a2 bílý dáma
c2 bílý věž
e2 černý věž
h2 černý věž
f1 černý střelec

Mat 3. tahem

Předchůdci jeho upravili již půdu, vzbudili zájem pro věc, výtvorům šachovým opatřili samostatný útulek ve vlastních sloupcích domácích časopisů. Mnohé zásady české školy úlohové, jinak nyní všeobecně uznané, byly v pracech jejich dříve prováděny prakticky, než u problemistů cizích národů. Tak čistota matu, ekonomie matu i prostředků vůbec, ladnost posice. Ovšem teprve pozdější vývin sám sebou přinesl zcela přirozeně důsledné, přísné provádění těchto uměleckých pravidel. Myslím ale, že nejvýznačnější rys české školy skoro ve všech těchto starších pracech posud scházel; totiž spojování několika cenných her v jeden celek. Však oceňujíce zásluhy hlavy školy, buďme spravedlivými i k starším. Mnohokráte slyšel jsem, když Dobruský se otevřeně vyjádřil, že první úlohou české školy je vlastně známá 1. cena z 1. turnaje »Světozora« r. 1869 od Dra Ant. Kvíčaly. O této úloze často Dobruský prohlásil, že se mu nesmírně líbila; snad určila směr celé jeho tvorby.

Světozor 1871
Chessboard480.svg
d7 bílý střelec
d5 černý pěšec
e4 černý král
f4 bílý střelec
b3 bílý král
e3 černý pěšec
h3 bílý jezdec
e2 bílý pěšec

Mat 3. tahem

První úlohu svou uveřejnil Dobruský jako student gymnasia pod pseudonymem Jan Živsa 3. února 1871 v šachové rubrice »Světozora«. Zájem, jejž vzbudily hned první jeho pokusy, rostl od úlohy k úloze, brzy bylo patrno, že začátečník překoná své mistry a žezlo šachové velmi záhy přešlo v ruce jeho. Osvojil si nejen dosavadní dobré zásady, jimiž se až posud řídili předáci české školy úlohové, ale prohloubil je, prováděl je důrazněji, konsekventněji, myšlenky úloh jeho byly vždy zdravé, svěží, neotřepané, a co hlavní, ve všech jeho pracech teprve vidíme důrazně a všeobecně vystupovati hlavní zásadu české školy: hlavní hru spojenou s jinými cennými, čistými variantami v ladný, jednotný celek.

1. cena v III. turnaji »Světozora« 1873.
Chessboard480.svg
d8 bílý střelec
d7 černý pěšec
g7 černý pěšec
c6 černý jezdec
b5 černý střelec
d5 bílý dáma
b4 černý král
c4 bílý jezdec
h3 bílý střelec
a2 bílý pěšec
d2 bílý pěšec
h2 černý jezdec
a1 bílý král

Mat 3. tahem

V rozmluvách několikráte se vyjádřil Dobruský proti definici české školy slovy »spojování variant v jeden celek«. Nemiloval totiž pouhé konglomeráty variant, jen »slepené« ve stavbu nejednotnou; kladl důraz na existenci skutečné vedoucí ideové hry, ovšem spojené s cennými kombinacemi jinými. Požadavek spojování variant byl mu přirozeným následkem nejzákladnější zásady české školy, za niž vždy považoval ekonomii prostředků, »nejmenšími prostředky dosáhnouti co nejvíce«. Nedávno ještě projevil vůči mně náhled, že vlastně zásada tato vyplývá z celého našeho národního a politického postavení, že všude musíme hleděti nejmenšími prostředky co nejvíce dosáhnouti že jest jaksi opodstatněna naší národní povahou!

Koncese tomuto zákonu Dobruský neznal, ekonomii prostředků prováděl konsekventně nejen figurami bílými, stejně i černými, jedním kamenem vždy hleděl dosáhnouti různých účelů; nikdo neví, co píle často věnoval takovému pilování, zjednodušení úlohy. Z energického provádění zásady ekonomie vycházely pak ty krásné, jednoduché, elegantní posice problemů Dobruského vykazující vždy obsah, jenž stačil jiným autorům na úloh nekolik. Spojování variant neprováděl Dobruský nikdy nuceně, násilně, vždy prací jeho vznikl celek přirozený, ladný; varianty přivádí tahy rázovitými, duchaplnými, čímž nejen konečné posice matové, ale celý průběh řešení jest vysoce zajímavým. Pravou cenu úloh Dobruského plně si uvědomíme, uvážíme-li kdy vznikly. Všichni mladší tvořili již dle vzorů dobrých, pevně ustálených. Dobruský sám teprve ty zákony umělecké prakticky vytvářel, příkladů neměl ani doma ani v cizině.

2. cena ve IV. turnaji Světozora, Praha 1874.
Chessboard480.svg
b8 černý věž
d6 bílý pěšec
c5 černý král
f5 bílý jezdec
a4 bílý pěšec
b4 bílý věž
c4 bílý jezdec
f4 černý pěšec
g4 černý pěšec
c3 černý pěšec
d3 bílý pěšec
a2 černý střelec
e2 bílý pěšec
g2 bílý dáma
h2 černý střelec
h1 bílý král

Mat 3. tahem

1. cena ve V. turnaji Světozora, Praha 1878.
Chessboard480.svg
f8 bílý jezdec
a6 bílý dáma
b6 černý jezdec
d6 bílý pěšec
b5 černý pěšec
c5 bílý pěšec
d5 černý střelec
e5 bílý střelec
f5 černý král
e4 bílý věž
f4 černý pěšec
h4 bílý král
f3 černý pěšec
a2 bílý střelec
f2 bílý pěšec

Mat 3. tahem

Obdivujeme-li se ve trojtažkách jeho vysokému stupni elegance a mistrovství formy, tím více sluší to uznati o čtyřtažkách. Kladu tyto ještě výše než jeho problemy trojtahové. Novost myšlének, obdivuhodná technika, hloubka založení, suverenní ovládání materialu prozrazuje tu mistra pravého! Celá řada jeho úloh bude povždy náležeti k prvním skvostům světové produkce problemové a za takové i v cizině vždy byla považována.

Dobruský uveřejňoval práce své velkou většinou pod svým jménem, z počátku však užíval pseudonymu »Anonym z Chrudimi« později i V. Bláha, J. Novák, Fr. Kolář a J. Hanuš; bylo to zejména v dobách, kdy takřka sám musel vyplňovati obsah rubrik českých, aby bylo více jmén«. Práce své velkou většinou ukládal v rubrikách českých »Světozora«, »Humoristických Listů«, »Zlaté Prahy«, »Palečka« a j.

1. cena v turnaji čas. »Brenatano’s Chess Monthly«, Amerika 1882.
Chessboard480.svg
b8 bílý střelec
d8 bílý jezdec
a7 černý pěšec
d7 černý jezdec
d6 bílý pěšec
f6 bílý pěšec
c5 černý jezdec
d5 černý král
f5 bílý střelec
g5 bílý pěšec
a4 bílý pěšec
a3 bílý jezdec
a2 bílý král
e2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
b1 bílý dáma

Mat 4. tahem

4. cena v turnaji čas. »Nationaltidende«, v Kodani 1884.
Chessboard480.svg
b7 černý pěšec
d7 černý věž
b6 bílý jezdec
e6 bílý věž
b5 bílý král
d5 černý pěšec
f5 bílý dáma
g5 černý pěšec
b4 černý pěšec
d4 černý král
g4 bílý pěšec
a3 černý pěšec
g3 černý pěšec
b2 bílý pěšec
e1 černý střelec
g1 černý jezdec

Mat 3. tahem

Dobruský neúčastnil se mnoha turnajů, avšak velká řada jeho úloh mohla by konkurovati o první ceny v každé mezinárodní soutěži! Již r. 1873 dobyl ve III. turnaji »Světozora« 1. ceny na trojtažku. ve IV. turnaji »Světozora« dobyl 2. ceny; sensaci vzbudila jeho 1. cena v V. turnaji »Světozora« r. 1875; jest to jeden z nejkrásnějších výtvorů šachových vůbec! V turnaji časopisu »Brentano’s Chess Monthly« v Americe r. 1882 obdržel 1. cenu na čtyřtažku; v turnaji »Nationaltidende« v Kodani r. 1884 4. cenu na trojtažku, v VI. turnaji »Světozora« r. 1885 1. cenu na trojtažku, v turnaji »Schachbundu« ve Vratislavi r. 1889 2. cenu na čtyřtazku, v turnaji na thema »Šachm. Obozrěnije« v Moskvě r. 1902 1. cenu na čtyřtažku.

1. cena v VI. turnaji Světozora, Praha 1885.
Chessboard480.svg
c7 černý věž
a6 bílý věž
c5 černý král
b4 černý pěšec
f4 černý pěšec
d3 černý pěšec
f3 bílý dáma
d2 bílý jezdec
f2 bílý pěšec
g2 černý pěšec
a1 bílý král
f1 černý střelec

Mat 3. tahem

2. cena v turnaji něm. »Schachbundu«, Vratislav 1889.
Chessboard480.svg
g7 černý pěšec
e6 černý pěšec
g6 bílý pěšec
d5 černý král
a4 bílý pěšec
b4 černý jezdec
c4 bílý věž
d4 bílý střelec
b3 bílý dáma
f1 bílý král

Mat 4. tahem

Nejplodnější činnost Dobruského spadá as do let 1872—1882, později práce jehlo vyskytovaly se stále řidčeji, však každá z nich byla vždy dílo dokonalé, do nejmenších podrobností propracované přísnou autokritikou mistrovou. — Zesnulý přítel Moučka s oblibou užíval tu trochu trivialně známého rčení o slepici a zlatých vejcích.

Však až do posledni chvíle měl Dobruský vždy nějakou úlohu »rozdělanou«. Pozdější léta s oblibou zabýval se také samomaty, zvláště mnohatahovými. Velké obtíže rešení, i spracovaní, možnost jednoduchých posic, které však jen mistr dovede ovládnouti, to vše lákalo jeho ducha. Co se počtu problemů týče, byl Dobruský méně plodný oproti jiným českým mistrům, bylť příliš seriosním autokritikem; myslím, že všech jeho úloh jest něco málo přes 200.

Hned v prvních pracech svých tedy Dobruský prováděl precisně a konsekventně zásadu ekonomie — prostředky nejmenšími dosáhnouti co nejvíce — užíval jednoduchých, elegantních, ladných posic, průběh rešení i zakončení v jeho úlohách byl vždy duchaplným, elegantním, rázovitým a co hlavní — důsledně spojoval vzdy hlavní hru s jinými cennými myšlénkami v jeden celek; prováděním a propagováním všech těchto zásad stal se skutečným zakadatelem a hlavou české školy úlohové.

1. cena v turnaji čas. »Šachmatnoje Obozrěnije« na dané thema, Moskva 1902.
Chessboard480.svg
d7 bílý střelec
b6 bílý král
d6 černý pěšec
c5 černý pěšec
d5 bílý jezdec
e5 černý král
c4 černý střelec
d4 černý jezdec
f4 černý střelec
d3 černý pěšec
f2 bílý jezdec
a1 bílý dáma

Mat 4. tahem

Zadostiučinením bylo mu vědomí, že velká řada dobrých pracovníků hledí k němu jako k svému mistru, a že zásady české školy docházely i v cizině vždy plnějšího uznání.

Však nejen svými pracemi vytkl Dobruský směr kterým se česká škola úlohová od té doby ubírá, on neméně působil na rozšíření oněch zásad přednostmi svého karakteru. Již vystoupením svým povzbudil vrstevníky jichž práce pak stejným směrem se nesly. Kruh problemistů, kteří na pracech Dobruského a vrstevníků jeho se vzdělávali, šířil se stále. Dobruský byl a zůstal vždy směrodatným vůdcem této české školy úlohové.

Vždy veselý, vždy dobrý, ku pomoci a radě hotový, nechť se jednalo o problem šachový, nechť to byla záležitost soukromá. Mohu říci, že velká část jeho práce šachové jest uložena v úlohách autorů jiných, které nesou na sobě stopy vždy ochotné jeho ruky a pomoci. Tak prakticky ukazoval, kterak možno spracovati pojatou ideu v duchu české školy; svou milou ochotou získal si upřímné a opravdové lásky i úcty každého, s nímž do bližšího styku přišel.

V dobách dřívějších — bylo nás ovšem méně — tvořili takřka všichni čeští šachisté společnost spjatou opravdovými svazky přátelskými, nechť povolání každého bylo jakékoli; myslím, že Dobruský měl prvou o to zásluhu. Jeho osobnost všem příjemná, prostá vší domýšlivosti, byla pojítkem pro všechny ostatní, a tak nejlépe a přirozeně propagovala mimovolně i své zásady šachové. Slovo Dobruského ve věcech šachových bylo u nás vždy rozhodující, jeho náhledu a úsudku podrobili jsme se i když snad ve věcech podružných byl někdo mínění odchylného.

Vynikající měrou súčastnil se Dobruský již při vydání Kobrovy první české učebnice šachové, dlouhá léta byl také redaktorem šachové rubriky »Světozora« a »Humoristických Listů«, byl z prvních spolupracovníků při vydání sbírky »České úlohy šachové« r. 1887. V letech posledních, kdy vlastní činnost jeho problemová ovšem značně ochabla, sledoval přece s neutuchajícím zájmem všechny důležitější jevy na poli problemovém u nás i v cizině. Ano posledního roku ujal se i redakce úlohové části »Časopisu českých šachistů«.

Obdivuhodná byla také Dobruského dovednost řešitelská. Tak bystře rychle, lehce a jistě vniknouti do obsahu i nejtěžších problemů dovede málo kdo; ano právě ty nejtěžší — ku př. mnohatahové samomaty — lákaly ho nejvíce.

Význam Dobruského v úlohářství byl i v cizině dokonale oceněn. Odborné listy i rubriky přinesly častěji jeho životopis a s uznáním rozepsaly se o jeho činnosti. Byl všeobecně uznáván za jednoho z velmistrů problemového umění a v mnoha mezinárodních i českých turnajích úlohových zastával úřad soudcovský.

Ve dřívějších letech, kdy čeští i němečtí šachisté ještě měli společný střed ve spolku utrakvistickém, býval i Dobruský vynikajícím členem jeho. Později velkou zásluhu zjednal si o zalozeni i rozkvět »Českého spolku šachovního«, na jehož podnicích vždy činně se súčastnil.

Odešel a zanechává po sobě místo, jež v českém světě šachovém nikdo nemůže nahraditi. Památka práce jeho nepomine však mezi námi nikdy! Padl jako podťatý dub v plné síle, v plné svěžesti Jen slza v oko se vkrádá při vzpomínce, že tu jeho milou tvář již neuzříme.

Josef Pospíšil.

Byť Dr. Dobruský hry praktické záhy zanechal, přece i v tomto oboru vynikal a není pochyb, že byl by i mezi mistry zaujal vynikající místo, kdyby se byl věnoval hře praktické v té míře jako umění úlohovému.

Hrál již jako student gymnasia v Hradci Králové pilně s tamními, pro šach nadšenými přátely, Fr. Moučkou, S. Pajkrem a J. Koutníkem. Sotva devatenáctiletý súčastnil se při prvním sjezdu českých šachistů v Praze r. 1872 hlavního turnaje. Třeba že při tomto prvém vystoupení svém úspěchu ještě nedosáhl, přece vzbudil všeobecnou pozornost elegantní svojí hrou, zvláště v partii proti prvému vítězi tehdejšímu Fr. Fischerovi. Brzo však osvojil si Dobruský hrou s vynikajícími tehdy českými hráči praktickými, Antonínem a Karlem Makovským, B. Kobrem, Dr. A. Kvíčalou a J. Pacltem důkladnou praksi, takže v turnajích pražského klubu šachového (utrakvistického) stále prvé ceny dobýval. Když pak r. 1884 založen byl »Český spolek šachovní« i tam Dobruský dlouhou dobu držel titul championa. Vynikl nejen ve hře simultanní (sjezd v Pečkách, v Plzni), ale i ve hře na slepo. — V zajímavém turnaji na slepo pořádaném v pražském klubu šachovním dobyl Dobruský bez prohry prvé ceny. Hrál i mnohé korrespondenční partie s úspěchem proti silným hráčům cizím.

Velikých zásluh získal si Dr. Dobruský o založení a rozkvět »Českého spolku šachovního«, jenž r. 1884 vznikl co časová potřeba spojením českých členů pražského klubu šachovního a kroužku šachistů v kavárně Jedličkově. Podporoval všemožně mladý spolek a bral stálý podíl na všech jeho podnicích. Od r. 1886, kde posledně na sjezdu v Praze hlavního turnaje se súčastnil, vzdaloval se Dobruský praktické hry, přece však pro zábavu občas hrával s členy spolku a vytvořil tak mnohé pěkné partie. Jako ukázku skvělé a kombinační jeho hry přinášíme dosud málo známou partii se zesnulým Fr. Moučkou. R. 1900-02 vedl společně s jinými členy spolku dvě korrespondenční partie s »Warszavskiem Tovarzystvom zvoleników gry szachovej«, z nichž jednu vyhrála Praha, druhou pak Varšava.

Španělská hra.

Hrána před lety v »Českém spolku šachovním« v Praze.

Dr. J. Dobruský. Fr. Moučka
1. e2—e4 e7—e5
2. J g1—f3 J b8—c6
3. S f1—b5 J g8—f6
4. 0—0 J f6×e4
5. d2—d4 S f8—e7
6. D d1—e2 J e4—d6
7. S b5×c6 b7—c6
Bráti pěšcem d knihy nedoporučují. Čigorin však r. 1899 v Novoji Vremji poukazuje na některé nesprávnosti dosavadních analys této varianty.
8. d4×e5 J d6—b7
9. J b1—c3 0—0
10. J f3—d4
Nověji dává se přednost tahu 10 Vf1—e1. V druhé partii matche Pillsbury-Tarrasch ve Vídni 1898 měl bílý po 10. Vf1—e1 Jb7—c5 11.Jf3—d4 Jc5—e6 12. Sc1—e3 Je6×d4 13. Se3×d4 d7—d5 14. Jc3—a4! lepší hru.
10. J b7—c5
Lasker doporučuje 10. … Se7—c5
11. D e2—f3 D d8—e8
12. D f3—g3 K g8—h8
13. f2—f4 f7—f5
Oslabuje královské křídlo a činí pěšce e5 velmi silným.
14. V f1—e1!
Tímto pěkným tahem sleduje bílý dále svůj plán. zabrániti co nejdéle černému táhnouti pěšcem d.
14. d7—d5
Chybno; nyní dobude bílý pěšce a silného útoku.
15. e5×d6 c7×d6
16. b2—b4!
Krásně hráno! Dříve než vezme pěšce, zapudí jezdce ze hry a s tempem připravuje rozhodný tah Sc1—b2.
16. J c5—b7
17. J d4×c6 D e8×c6
18. V e1×e7 g7—g6
Na 18. … Vf8—g8 následuje 19. Jc3—d5! a proti 20. Sc1—b2 není obrany.
19. S c1—b2 K h8—g8
20. J c3—d5
po 20. tahu bílého.
Chessboard480.svg
a8 černý věž
c8 černý střelec
f8 černý věž
g8 černý král
a7 černý pěšec
b7 černý jezdec
e7 bílý věž
h7 černý pěšec
c6 černý dáma
d6 černý pěšec
g6 černý pěšec
d5 bílý jezdec
f5 černý pěšec
b4 bílý pěšec
f4 bílý pěšec
g3 bílý dáma
a2 bílý pěšec
b2 bílý střelec
c2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
a1 bílý věž
g1 bílý král
20. V f8—f7
21. V e7—e8†! D c6×e8
22. D g3 c3! černý vzdal.

Se zájmem sledoval Dr. Dobruský hned od počátku činnost malého studentského kroužku, jemuž dovolil, aby nesl jeho jméno. I když pak r. 1902 kroužek v klub se přeměnil, svolil ku podržení jména »Dobruský«. Radost svoji nad prvým veřejným úspěchem jehož mladý klub na jaře r. 1903 dobyl vítězstvím v hromadném zápase s »Českým spolkem šachovním« dal na jevo založením knihovny klubovní, o jejíž zvětšení každoročně novým darem se přičiňoval. Navštěvoval často klub, i kdyz měl místnosti ještě na odlehlé »Letné«, zvláště pak v nynějších jeho místnostech byl častým hostem. Když klub loni rozhodl se vydávati »Časopis českých šachistů« Dr. Dobruský radou i skutkem pomáhal a převzal pak i vedení úlohové části tohoto listu.

Šachový klub »Dobruský« odchodem jeho nejvíce ztratil a zachová svému proslulému předáku, jehož drahé jméno s pýchou nese, nehynoucí pamět.

V. K.