Z pozůstalosti/Básničku k svátku chceš, má sladká ženo

Z pozůstalosti
Hovor o světluškách	Básničku k svátku chceš, má sladká ženo	Samoto tichá…

Údaje o textu
Titulek:	Básničku k svátku chceš, má sladká ženo
Autor:	Stanislav Kostka Neumann
Zdroj:	Neumann, S. K. Láska. Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	V Praze: Československý spisovatel, 1973.
Licence:	PD old 70

Básničku k svátku chceš, má sladká ženo?
Jak holé řečiště a kamenité
je nitro mé však dneska vysušeno
a zdroje písní hluboko jsou skryté.

Tak sobě dím i tobě, drahá, suše:
nač krásná ta i méně krásná slova,
jež míjí oblakem a zvoní hluše,
když skutek utek, utíká vždy znova!?

Víš, jak tě miluji a jak ti přeji
líbezný úděl na paloučku štěstí,
a jak bych chtěl ti v marnotratném ději
z krásného nejkrásnější v náruč snésti.

Co veliké však sny mé platný jsou ti,
jež k nohám Afriku ti kladou celou,
když i sny malé stále se nám hroutí
před šerou perspektivou neveselou!

Čím trůn ti v srdci básníkově zlatý
a pohádky všech jeho krásných plánů,
když dát ti nemůže svět vrchovatý,
ba ani k svátku — kousek perziánu.