Z máje žití/Epigramy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Epigramy
Autor: Eliška Krásnohorská
Zdroj: Eliška Krásnohorská. Z máje žití: básně Elišky Krásnohorské. Praha :Nákl. Grégra & Ferd. Dattla, 1871. s. 154-156.
Online na Internet Archive
Vydáno: 1871
Licence: PD old 70

K rovnoprávnosti.

Aj, zákony přec za to nemohou,
že kulatý je svět náš ubohý,
ty hořejší že stojí na nohou
a tam ti spodní visí za nohy.

Kultura.

Ne! takto kulturu vše-pronikavou
stát žádný nepěstuje v světa dáli!
jen u nás plni literární slávou
tak hojně vláda i své kriminály.

Vyvolený.

Koho pánbůh miluje,
křížkem ho navštěvuje;
koho nejvíc oblibuje si,
na pentličku mu ho zavěsí.

Neomylný.

„Já pravdu mám a na ní stojím pevně!“
„„ba víc než to — ty šlapeš po ní zjevně.““

Muž.

„Co dítě? on se ženil už?
vždyť to chlapec! jaký pak to muž?“
„„Vězte: on si proto ženu vzal,
aby vedlé ní se mužem býti zdál. “

Neodolatelný.

V řeči med, v srdci led,
v oku jed a lornět,
děvčat moc, krejčů víc,
v hlavě noc, v kapse nic.

Nebroušený diamant.

Vzdělat tě? ten přeubohý,
čí to úkol sladký!
obrousíš si na něm rohy,
přec nebudeš hladký.

Mladému básníku.

Již ve škole ses musil dozvědět,
z chaosu Bůh že stvořil celý svět;
i z tebe bude tvůrce kolosální,
neb v hlavě tvé je chaos kapitální.

Hudba.

Proč ti hudba sladkosť v duši lije?
trojzvuk základem jest harmonie:
nadšení se zove tonika,
jež co podstata vždy vyniká;
krása lahodnou jest mediantou,
láska věčnou bude dominantou.