Z máje žití/Epigramy

Z máje žití Eliška Krásnohorská
V předsíni královské	Epigramy

Údaje o textu
Titulek:	Epigramy
Autor:	Eliška Krásnohorská
Zdroj:	Eliška Krásnohorská. Z máje žití: básně Elišky Krásnohorské. Praha :Nákl. Grégra & Ferd. Dattla, 1871. s. 154-156. Online na Internet Archive
Vydáno:	1871
Licence:	PD old 70

K rovnoprávnosti.[editovat]

Aj, zákony přec za to nemohou,
že kulatý je svět náš ubohý,
ty hořejší že stojí na nohou
a tam ti spodní visí za nohy.

Kultura.[editovat]

Ne! takto kulturu vše-pronikavou
stát žádný nepěstuje v světa dáli!
jen u nás plni literární slávou
tak hojně vláda i své kriminály.

Vyvolený.[editovat]

Koho pánbůh miluje,
křížkem ho navštěvuje;
koho nejvíc oblibuje si,
na pentličku mu ho zavěsí.

Neomylný.[editovat]

„Já pravdu mám a na ní stojím pevně!“
„„ba víc než to — ty šlapeš po ní zjevně.““

Muž.[editovat]

„Co dítě? on se ženil už?
vždyť to chlapec! jaký pak to muž?“
„„Vězte: on si proto ženu vzal,
aby vedlé ní se mužem býti zdál. “

Neodolatelný.[editovat]

V řeči med, v srdci led,
v oku jed a lornět,
děvčat moc, krejčů víc,
v hlavě noc, v kapse nic.

Nebroušený diamant.[editovat]

Vzdělat tě? ten přeubohý,
čí to úkol sladký!
obrousíš si na něm rohy,
přec nebudeš hladký.

Mladému básníku.[editovat]

Již ve škole ses musil dozvědět,
z chaosu Bůh že stvořil celý svět;
i z tebe bude tvůrce kolosální,
neb v hlavě tvé je chaos kapitální.

Hudba.[editovat]

Proč ti hudba sladkosť v duši lije?
trojzvuk základem jest harmonie:
nadšení se zove tonika,
jež co podstata vždy vyniká;
krása lahodnou jest mediantou,
láska věčnou bude dominantou.