Z české chaloupky/Husy

Z české chaloupky Josef Zaříčanský
Veselý pochod	Husy	Jest žeň!

Údaje o textu
Titulek:	Husy
Autor:	Josef Zaříčanský
Zdroj:	ZAŘÍČANSKÝ, Josef. Z české chaloupky. Nové Město nad Metují: Bohdan Böhm, 1887. s. 35–36. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

U lesa v dáli na prostranném trávníku
toť bílé plachetky — a malé postavy —
běliči, přišli ze vsi bílit k rybníku
a mihají se kolem bez vší únavy;
zaduje vítr z kraje v prádlo bílé,
jinak to zkotoučí se každé chvíle,
pro sebe každou zřít je košili! —
Poutníče, jak tvůj výklad zpozdilý!
        Toť husy!

Na pastvu husy mládež, kdy má po škole,
si ráda vyhání — hle proutkem vrbovým —
z blízka to zříš, jak děvčátko a pachole
jim brání v polích škodit, škubat hladovým
přeje jen trávy skotem pošlapané
na obci, ale ony namlsané
na oves, klidu strážcům nedají,
v chumlích a od sebe se kmitají —
        ty husy!

Na blankyt tam hle beránkových obláčků
se připnul tlum. Kam sněhobílou perutí
na spěch tak mává, jakou dělá zatáčku?
Teď na obzor se snáší v oka mihnutí!
Bouře to věsť, ten skřek a šum ten lkavý
z něho je znáť, vzdech tušit usedavý
přírody v dusnu! Domů čas se brát! —
Poutníče, nadarmo tvé chůze chvat!
        Toť husy!

V parnu své krky natáhnou a červené
otevrou zobce, by vzduch čerstvý lapaly —
marno však! Tu hus zkušená si vzpomene,
že žízeň voda hasí, taj ten odhalí:
kýhne — a družky s chechtem štěbetavým
k potoka proudům za ní spějí hravým,
sotva se země noha dotýká,
vzhůru pak vzlétnou dál — v šíř rybníka —
        ty husy!

Majetek chudých chýší hejnem chovaný,
ne jako v statcích bujný vzácných chovů brav,
pečlivě hájí sobě jak čásť ochrany
zlé proti bídě chudiny ten stav.
Zastanou službu tu již dětí hloučky,
rády co vyskočí si na paloučky,
zlaté kdy hřeje jarní sluníčko,
žluťáčků hejna pasou časničko —
        to husy!

Milostka mnohdy pasáků kol broukavý
jda, myslí, světu za obtíž co chudiny,
vlídné jich němě přijímá jen pozdravy
a neví, co z nich okras můž’ býť otčiny!
Na paměť rádi jak si uváděli
muži, co slavnými se činy skvěli,
často co vidin sobě střádali
pro život už, kdy v mládí pásali
        ty husy! —