Závěť Jiřího Wolkera

Údaje o textu
Titulek:	Závěť Jiřího Wolkera
Autor:	Jiří Wolker
Krátký popis:	Závěť Jiřího Wolkera sepsaná po prudkém zhoršení tuberkulózy v sanatoriu v Tatranské Poliance
Zdroj:	Jaromír Dvořák a Marie Kubíčková (ed.): Jiří Wolker. Do boje, lásko, leť. S. 146–147 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha : Odeon, 1975
Licence:	PD old 70

V Tatranské Poljance 8. 11. 1923

Při plném a jasném vědomí, po dobrém a spravedlivém uvážení pořizuji o svých movitostech takto:

I. Universálními dědici všeho svého majetku činím své rodiče.

II. Jejich dědictví však obtěžuji těmito odkazy:

a) Svoji knihovnu v celku odkazuji prostějovskému komunistickému kulturnímu spol. „Proletkult“. Knihy, které by se snad do této dělnické knihovny nehodily, nechť jsou inteligentním a zkušeným soudruhem (nejraději prof. Kamenářem^{[red 1]}) vyřazeny anebo prodány a za utržené peníze pořízeny knihy odborné a vhodné.

b) Svoji matku^{[red 2]} opravňuji, aby si z této knihovny vybrala ty knihy na památku, které se jí líbí. Rovněž chci, aby každý z mých dobrých přátel byl podělen jednou bibliofilskou knihou, kteréžto výtisky by ve veřejné knihovně brzy vzaly újmu a nebyly náležitě oceněny. Maminka moje přátele zná a nechť sama je podělí. Sám na všechny nemohu vzpomenouti, jen podotýkám: prof. Dokoupil,^{[red 3]} Lasák^{[red 4]} (Lasákovi knihu o mod. rus. malířství), Konvalinka,^{[red 5]} Kratochvíl, Pospíšil, Hudousek,^{[red 6]} K. Wichterle,^{[red 7]} Hora, Píša, paní Erna Škrachová, Dolínek, Eda^{[red 8]} atd.

c) Hudebniny klavírní odkazuji všechny své sestřenici Danušce Kadláčkové. Kvarteta (Straussovy) Jirkovi Škrachovi.^{[red 9]} Hudebniny houslové odkazuji městské hudební škole, aby je chudým a nadaným žákům dle svého dobrého zdání rozdala. Rovněž tak i svoje housle.

d) Fotografický aparát bratru Karlovi^{[red 10]} (je schován ve skříni na šaty v předsíni).

III. Pochován chci býti v Prostějově, chci míti na hrobě malý vojenský břízový kříž s nadpisem nejprostším Jiří Wolker, spisovatel, 23 (?) let.

IV. Péči o svou lit. pozůstalost svěřuji příteli A. M. Píšovi.

Končím a prosím vyšší Spravedlnost, aby rozhodla brzy a nenechala se mne trápit tolik v nejistotě a bolestech. Sám bych si z duše přál, aby tento papír stal se zbytečným cárem a já byl vrácen k práci a k životu. Smrti však se nebojím, nebo na ni nevěřím, neboť „La morte? Sans elle l’éternité n‘apparaitrait nouvelle.“^{[red 11]}

Jiří Wolker

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Jan Kamenář (28. 4. 1875 – 1. 3. 1952), středoškolský profesor v Prostějově a později v Brně, germanista, překladatel Schillera, Goetha, Hanse Sachse a dalších, funkcionář KSČ na Prostějovsku
2. Zdena Wolkerová (4. 1. 1879 – 26. 7. 1954)
3. Antonín Dokoupil (7. 6. 1887 – 22. 12. 1961), učitel na gymnáziu, autor politických satir, her a povídek psaných pod pseudonymem A. Kavoň, představitel KSČ na Prostějovsku
4. Oldřich Lasák (19. 12. 1884 – 26. 11. 1968), akademický malíř
5. Alois Konvalinka (26. 1. 1899 – 1944), popraven ve Vratislavi
6. JUDr. Vavřinec Hudousek (2. 8. 1895), v době Wolkerových studií koncipient advokátní kanceláře JUDr. Cyrila Svozila, otce spisovatelky Svozilové-Johnové; usnadňoval Wolkrovi studium instrukcemi z advokátní praxe
7. inž. Karel Wichterle (23. 7. 1901 – 23. 2. 1974), syn známého prostějovského průmyslníka, Wolkrův spolužák z prostějovského gymnázia
8. Eduard Machner, syn Wolkrovy babičky z jejího druhého manželství, blízký Wolkrovi hudebními zájmy
9. Jiří Škrach (8. 3. 1896 – 25. 5. 1965), studující práv, s nímž Wolker v Praze po nějakou dobu také bydlel.
10. Karel Wolker (9. 2. 1903 – 17. 6. 1932), zemřel rovněž na tuberkulózu
11. „Smrt? Bez ní by se věčnost nejevila novou.“ Verše z básně Sur les gréves ze sbírky Les Forces tumultueuses (1902) Émila Verhaerena (1855–1916).