Přeskočit na obsah

Zákonník zemský království Českého/1895/72

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
info
info
Údaje o textu
Titulek: Nařízení c. k. ministerstva záležitostí duchovních a vyučování ze dne 1. června 1895, č. 25211 ex 1894
Právní oblast: Veřejné právo
Platnost: České království
Zdroj: Soubor:LGBl. Böhmen 1895.djvu
Licence: PD official

Čís. 72.
Nařízení c. k. ministerstva záležitostí duchovních a vyučování ze dne 1. června 1895, č. 25211 ex 1894,

jež se týče sepsání nových, po případě přepracování dosavadních stanov pro náboženské obce židovské v Čechách porozumu zákona ze dne 21. března 1890, čís. 57 ř. z., nově konstituované, vyjma israelitskou obec náboženskou v Praze.

Vzhledem k tomu, co ustanovují §§ 28. a 29. zákona ze dne 21. března 1890, čís. 57. nařizuje se, co následuje:

§ 1. 

Sepsati nové stanovy, po případě přepřacovati dosavadní stanovy po rozumu zákona ze dne 21. března 1890, č. 57 ř. z., náleží v každé obci náboženské na zastupitelstvo obce náboženské, podle ministerského nařízení ze dne 3. června 1893, č. 6372 z. z. č. 42, prozatimně úřadující za spolupůsobení dvou důvěrníků, jež povolá k tomu c. k. okresní hejtman, v jehož okresu se nalézá sídlo představenstva obce náboženské, ze středu členů obce náboženské.

Také jest ku všem věci té se týkajícím poradám zastupitelstva obce náboženské přibrati rabína.

§ 2. 

Naznačeným spůsobem vypracovaný návrh stanov má představenstvo obce náboženské předložiti nejdéle do konce června 1896 prostřednictvím c. k. okresního hejtmanství, svrchu v § 1. uvedeného ku státnímu schválení, při čemž jest připojiti poradní protokoly a spisy, věci se týkající.

§ 3. 

Aby ulehčeno bylo, sepsati stanovy, jež by se ku státnímu schválení hodily, uveřejňují se zároveň vzorné stanovy, navržené pro israelitské obce náboženské v Čechách vyjma israelitskou obec náboženskou v Praze.

Madeyski v. r.


Vzorné stanovy

pro israelitské obce náboženské v Čechách
vyjma Prahu,
kteréž stanovy se na základě zmocnění, výnosem cís. král. ministerstva záležitostí duchovních a vyučování ze dne 1. června 1895, č. 26.359 ai 1890, uděleného uveřejňují.

I. oddíl.
Obvod náboženské obce, sídlo představenstva, členové obce náboženské.

§ 1. 

Israelitská obec náboženská v ..., kdež má představenstvo náboženské své sídlo, zaujímá obvod následovně označený:



§ 2. 

Každý israelita, který má v obvodu v § 1. naznačeném řádné bydliště, jest členem náboženské obce.

Israelité, kteří se v obvodu obce náboženské zdržují, aniž by byli členy obce náboženské, oprávněni podle předpisů o tom platících u náboženských, vyučovacích a rituálních ústavů, jež obec náboženská vydržuje.

Poplatky, které snad tito israelité platiti mají za to, že těchto ústavů užívají, mají všeobecně a na určité období předem správou náboženské ustanovany býti, nesmějí však přesahovati (dvojnásobný) obnos největší míry, pro členy náboženské obce stanovami určené (§ 101.).


§ 3. 

Aby členové obce v patrnosti chování byli, založí a povede se seznam, do kterého jest všechny členy obce zapsati.

II. oddíl.
Úkol obce náboženské.

§ 4. 

Úkolem obce náboženské jest, aby v mezích, státními zákony vyměřených, pečovala o náboženské potřeby svých členů a zřizovala, udržovala i podporovala ústavy, jichž účel tento vyžaduje.

III. oddíl.
Zastupující a správní organové obce náboženské.

§ 5. 

Zastupující a správní organové obce náboženské jsou:

  1. představenstvo obce náboženské (§ 6.),
  2. sesílené představenstvo obce náboženské (§ 7.),
  3. starosta obce náboženské (§ 8.).

§ 6. 

Představenstvo obce náboženské skládá se ze ... členů.

Aby nahraženi byli scházející nebo trvale zaneprázdnění členové představenstva obce náboženské, ustanovení jsou ... náhradníci.

§ 7. 

Sesílené představenstvo obce náboženské skládá se:

a) ze členů představenstva obce náboženské,
b) z tak velikého počtu důvěrníků, kolik jest členů představenstva obce náboženské.

§ 8. 

Starostu obce náboženské volí představenstvo obce náboženské ze svého středu.

Představenstvo obce náboženské volí dále ze svého středu na dobu volebního období náměstka starosty obce náboženské, pokladníka, účetního a jednoho nebo několik představených modlitebny; místa posléz jmenovaných mohou býti s některým jiným úřadem v představenstvu, není však dovoleno, aby několik úřadů z prvu uvedených v jedné osobě bylo spojeno.

§ 9. 

Členové představenstva obce náboženské a jich náhradníci, důvěrníci v sesíleném představenstvu obce náboženské, revisoři pokladny (§ 20.) a členové rozvrhovací komise (§ 90.), kteří vedeni býti mají přímo příslušníky obce náboženské, ustanovují se na dobu tří let volbou.

Mandat zvolených uhasne okamžikem, kdy se nově zvolené představenstvo obce náboženské ustavilo.

§ 10. 

Ubude-li některý člen představenstva obce náboženské během volebního období anebo je-li při něm překážka, která mu trvale nedovoluje úřad vykonávati, má na jeho místo nastoupiti onen náhradník, který při volbě jakožto náhradník nejvíce hlasů obdržel.

(Pro ony obce náboženské, jež zamýšlejí zavésti system volby dle sborů volebních, měla by poslední věta 1. odst. zníti takto:

„... povolá starosta obce náboženské na jeho místo onoho náhradníka, který obdržel nejvíce hlasů v tom sboru volebním, ve kterém zvolen byl, scházející člen představenstva obce náhoženské.“)

Obdrželi-li dva nebo více náhradníků stejně hlasů, rozhoduje los, kdo z nich na uprázdněné místo člena představenstva obce náboženské nastoupí. Pořadí jest ihned po volbě určiti.

Je-li představenstvo obce náboženské, když byli všichni náhradníci povoláni, na ... (⅔ nebo ⅓) ... počtu členů stanovami určeného redukováno, jest

(při volbě dle sborů volebních: „... mají dotyčné sbory volební“)

na základě posledního seznamu voličského ihned vykonati pro zbytek volebního období volbu členů, jichž se nedostává do počtu stanovami určeného, podle toho, co stanovy ustanovují pro nové volby.

Konečně v případě, ubude-li během volebního období důvěrník, zvolený do sesíleného představenstva obce náboženské, povolá na jeho místo sesílené představenstvo obce náboženské samo jiného důvěrníka ze středu volitelných členů obce náboženské absolutní většinou hlasů.

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhoduje hlas předsedův.

§ 11. 

Úřad člena představenstva obce náboženské, sesíleného představenstva obce náboženské, zvláště také úřad starosty obce náboženské a jeho náměstka jest bezplatným úřadem čestným.

Totéž platí v příčině členů komise rozvrhovací (§ 90.).

§ 12. 

Otec a syn, tchán a seť, bratří jakož i svakové nesměji býti zároveň členy představenstva obce náboženského nebo sesíleného představenstva obce náboženské.

Byly-li osoby takto příbuzné nebo sešvakřené zároveň zvoleny, jest toho pokládati za zvolena, kdo měl nejvíce hlasů. Byli-li hlasové

počtem sobě rovni, rozhodne los. Taktéž rozhoduje los, povstane-li překážka švakrovství během úředního období.

(Při volbě dle sborů volebních jest dodati:

Po slově sešvakřené:

„v tomtéž sboru volebním“

a po slově „los“ slova: „byly-li osoby takto spříbuzněné anebo sešvakřené v různých sborech volebních zvoleny, anebo ...“

§ 13. 

Žádný člen představenstva obce náboženské nebo sesíleného představenstva obce náboženské nesmí se súčastniti na poradách nebo usnášení se o záležitostech, jež se týkají zájmů jeho nebo zájmů jeho příbuzných či sešvakřených, v § 12. vypočítaných.

IV. oddíl.
Obor působnosti představenstva obce náboženské a sesíleného představenstva obce náboženské.

§ 14. 

Představenstvo obce náboženské a sesílené představenstvo obce náboženské jsou radícími a usnášejícími se orgány obce náboženské.

§ 15. 

Obor působnosti představenstva obce náboženské obsahuje vyjma záležitosti v následujícím § 22. uvedené, jež jsou sesílenému představenstvu obce náboženské vyhrazeny, veškerou vrchní správu náboženských a majetkových záležitostí obce náboženské.

Při tom platí však zásada, že má představenstvo obce náboženské ve všech otázkách náboženských a ritualních vyslechnouti rabína dle oboru působnosti, který tomuto náleží.

S obmezeními svrchu naznačenými náležejí do oboru působnosti představenstva obce náboženské zvláště tyto záležitosti:

a) raditi a usnášeti se ve všech záležitostech týkajících se konání kultu samotného; starati se o to, aby bylo potřebných bohoslužebných ústavů i zařízení, i aby byla zachovávána; ustanovovati druh a spůsob, jakým se jich má užívati, po případě vydávati ve věci té domácí řády, instrukce, pravidla a pod.
b) starati se o to, aby bylo udělováno pravidelné vyučování náboženství a dohlížeti k němu (§ 77.); přihlížeti ku konfessionelním ústavům, spolkům náboženským a náboženským nadáním, bez újmy zákonů a nařízení v té příčině platných (§ 80.); dále projeviti souhlas se zřízením a dohlížeti ku soukromým modlitebnám, jakož i schůzím ku bohoslužebným a rituelním cvičením;

c) rozhodovati o volebních reklamacích (§ 56.); voliti přísedící do volební komise (§ 58.); voliti starostu obce náboženské i jeho náměstka, pokladníka a účetního (§§ 69. a 70.);
d) činiti opatření o hospodářství se jměním obce náboženské;
e) zjistiti roční potřebu, jež má se uhraditi příspěvky příslušníků obce náboženské (§ 85.), jakož i druh a výši příspěvků a přirážek k účelům obce náboženské a poplatků, jichž má se dostávati jednotlivým ústavům a organům obecním v hranicích v §§ 2., 89., 101. ustanovených; voliti členy rozvrhovací komise (§90.), jež má představenstvo ustanovit; vyřizovati stížnosti do vyměření náboženských příspóvků (§ 95.);
f) schvalovati použití naskytajících se přebytků příjmů; povolovati, aby byl kontrahován nezaložený dluh, pak aby vedeny byly právní pře, aby byly uzavírány smlouvy a smíry za obec náboženskou;
g) ustanovovati a schvalovati jednací řád pro představenstvo obce náboženské a pro funkcionáře náboženské;
h) dohlížeti ku spravování úřadu starostou obce náboženské; zvláště kontrolovati hospodářství kasovní, dohlížeti ku správě ústavů a fondů obce náboženské jakož i vydávati instrukce a direktivy jak pro tuto správu, tak i pro správu nadání, pokud jsou nadání ta vůbec ve správě obce náboženské a bez újmy právě v příčině té platných zákonů a nařízení; přihlížeti k ústavům israelitským účelům náboženským sloužícím, pokud je sama obec náboženská nevydržuje, pak ku spolkům, jež účely takové sledují, jakož i ku nadáním čistě konfessionelní povahy;
i) ustanovovati, dávati do výslužby, udělovati dovolenou a propouštěti sluhy náboženské (vyjma rabína, jeho zástupce a kantory) a jiné obecní funkcionáře, úředníky i sluhy (§ 44);
k) činiti návrhy v příčině jmenování učitelů náboženství, kteří mají býti při veřejných školách obecných a středních ustanovení dle toho, co ustanovují dotyčná pravidla;
l) disciplinární moc nade všemi zřízenci obce náboženské vyjma rabína, kantory a učitele;
m) rozhodovati o stížnostech do opatření starosty obce náboženské a přednosty modlitebny.

§ 16. 

Schůze představenstva obce náboženské mají se konati dle potřeby, nejméně ale jednou každého čtvrt roku.

Žádá-li třetina členů představenstva anebo třetina k volbě oprávněných členů obce udavši předmět jednání, anebo rabín za účelem rozhodnutí v určité záležitosti náboženské, schůze představenstva, jest schůzi takovou do 8 dnů svolati.

Pořad jednání schůze, jež se má svolati, ustanovuje předseda a oznámí jej členům nejméně jeden den před schůzí při pozvání.

§ 17. 

Aby mohlo býti učiněno platné snesení ve schůzích představenstva obce náboženské, jest třeba, aby dostalo se pozvání veškerým členům, kteří jsou v obvodu obce přítomní, a aby byl přítomen předseda nebo, je-li zaneprázdněn, jeho zástupce, a nejméně polovice všech členů představenstva obce náboženské, čítajíc v to předsedu nebo jeho zástupce, který poradu řídí.

Usnášení děje se nadpoloviční většinou hlasů.

Přesahuje-li v případech v § 15. lit. f) uvedených předmět právního jednání cenu ... zl., anebo přesahuje-li v případě, když se přijímá trvalý závazek, cena roční dávky obnos ... zl., anebo jedná-li se o ustanovení, pensionování či propuštění obecních funkcionářů, jest ku platnosti usnesení třeba přítomnosti tří čtvrtin a souhlasu dvou třetin přítomných členů představenstva obce náboženské.

§ 18. 

Ten, kdo předsedá, hlasuje při volbách. Jinak hlasuje toliko, jsou-li hlasové počtem sobě rovni, a rozhoduje pak svým hlasem.

§ 19. 

Schůze představenstva obce náboženské jsou veřejné, může však výjimkou ku návrhu předsedy anebo ... členů představenstva náboženské obce usneseno býti, že má býti veřejnost vyloučena, nikdy ale pro schůze, v nichž se jedná o účtech náboženské obce anebo o rozpočtu.

Porada a usnášení se o tom, má-li býti veřejnost vyloučena, děje se ve schůzi tajné. Kdyby posluchači poradu rušili, má předseda právo a povinnost, aby po předcházejícím marném napomenutí rušitele pokoje, a je-li toho třeba, také veškeré posluchače ze zasedací síně odstraniti dal.

§ 20. 

Ku poradě o předmětech, jež vyžadují zvláštní znalosti věci, mohou pozvání býti odborníci, kteří nenáležejí ku představenstvu obce náboženské, hlasovati však nesmějí.

§ 21. 

O všech schůzích představenstva obce náboženské sepisuje se protokol, jejž má podepisovati předseda, dva členové představenstva obce náboženské představenstvem k tomu určení a zapisovatel.

§ 22. 

Do oboru působnosti sesíleného představenstva obce náboženské náležejí tyto záležitosti:

a) ustanovovati, dávati do výslužby a propouštěti rabína, obcí placené kantory a učitele, ustanovovati jich příjmy a podmínky jich přijímání, jakož i vykonávati disciplinární moc nad těmito funkcionáři;
b) ustanovovati a propouštěti zástupce rabínova (§ 36.) a disciplinární moc nad tímto zástupcem;
c) usnášeti se o rozpočtu příjmů a vydání obecních a o výročním účtu, jakož i schvalovati překročení rozpočtěných obnosů vydání, jehož by snad třeba bylo;
d) rozhodovati o všech náboženských a rituálních otázkách, v příčině jichž podle toho, co tyto stanovy stanovují, žádoucí shody mezi představenstvem obce náboženské a rabínem nebylo docíleno; rozhodovati o stížnostech v příčině založení, přeložení a zrušení veřejných modliteben;
e) do zástavy dávati a zcizovati kmenové nebo nemovité jmění obce náboženské, nabývati nemovitého jmění; povolovati stavby anebo jiné podniky, přesahuje-li náklad třetinu průměrných potřeb obce posledních pěti let; draví půjčku, meze tyto přesahující, obci trvalé břemeno ukládající;
f) usnášeti se o všech záležitostech, jež představenstvo obce náboženské sesílenému představenstvu pro jich zvláštní důležitost předloží[1];
g) usnášeti se o změnách stanov obce náboženské (§ 105.).

Sesílené představenstvo obce náboženské svolává starosta obce náboženské, je-li toho potřeba, nebo žádá-li za to ... členů. Aby bylo sesílené představenstvo schopno usnášeti se, je třeba, aby byly přítomny nejméně ¾, členů, ku usnášení v případech, jde-li o ustanovení, pensionování nebo propuštění rabína, kantora anebo učitele, jakož i v případech změny stanov je třeba většiny ⅔, maproti tomu však ve všech ostatních případech nadpoloviční většiny hlasů přítomných.

V případě, jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhoduje hlas předsedův.

Kdyby se byl po dvojím svolání nedostavil počet, jenž je schopný usnášeti se, stačí po třetí k usnášení přítomnost polovice veškerých členů.

Ustanovení §§ 16. třetího odstavce, 19., 20. a 21. mají platiti také ohledně schůzí sesíleného představenstva obce náboženské.

V. oddíl.
Obor působnosti starosty obce náboženské, pokladníka, účetního, revisorů pokladny a přednostů modlitebny.

§ 23. 

Starosta obce náboženské jest bezprostředně spravujícím a výkonným organem obce náboženské.

Obor působnosti starosty obce náboženské obsahuje zvláště:

a) konati běžné práce a dohlížeti k úředníkům a funkcionářům obce náboženské, ku konání prací těch ustanoveným; udělovati jim dovolené až do osmi dnů.
b) sepisovati a prohlašovati seznam voličů (seznamy voličů), přijímati volební reklamace a předkládati je představenstvu obce náboženské, prohlašovati lhůtu, ve které se má konati volba zastupitelstva obce náboženské;
c) vésti v patrnosti příslušníky obce náboženské, vystavovati osvědčení o příslušnosti ku obci náboženské a vyhotovovati výtahy z evidenčních knih obce náboženské jakož i vysvědčení mravů, majetku a o živobytí.
d) bezprostředně spravovati jmění obce náboženské jakož i ústavy a fondy obce náboženské, pak konfessionelní nadání, pokud nadační listina něco jiného neustanovuje, po rozumu usnesení a nařízení představenstva obce náboženské anebo sesíleného představenstva obce náboženské a v hranicích výročních rozpočtů v té době dle stanov uzavřených;
e) připravovati záležitosti, o nichž raditi se má představenstvo obce náboženské nebo sesílené představenstvo obce náboženské; činiti návrhy v příčině vyřízení záležitostí těchto, zvláště také vypracovati výroční rozpočty a účetní závěrky;
f) vykonávati usnesení představenstva obce nánské a sesíleného představenstva obce náboženské.

§ 24. 

Starosta obce náboženské určuje čas i pořad jednání schůzí představenstva obce náboženské a sesíleného představenstva obce náboženské, zve

členy ke schůzím těm, předsedá v nich a zařizuje, aby byla učiněná snesení vykonána.

Shledal-li předseda představenstva obce náboženské, že usnesení představenstva obce náboženské resp. sesíleného představenstva obce náboženské jest protizákonné, jest povinen, výkon usnesení toho zastaviti, oznámiv to zároveň příslušnému c. k. okresnímu úřadu za účelem dalšího nařízení; shledá-li předseda, že usnesení učiněné jest nevhodným, má právo, výkon tohoto usnesení zastaviti, jest však povinen, týž předmět, v nejbližší schůzi představenstva obce náboženské resp. sesíleného představenstva obce náboženské, již svolati jest nejdéle v 8 dnech, dáti na denní pořádek, a opětuje-li se usnesení, je provésti.

§ 25. 

Starosta obce náboženské zastupuje obec náboženskou vně. On užívá pečeti „starosta israelitské obce náboženské v ...“, i potřebují veškerá vyhotovení starosty obce náboženské, aby na ně přitištěna byla tato pečeť a aby je starosta obce náboženské nebo jeho náměstek vlastní rukou podepsal.

Listiny, jež mají býti základem závazků ku jiným osobám, musí býti podepsány starostou obce náboženské a jedním členem představenstva obce náboženské.

Týče-li se listina jednání, ku jehož uzavření jest třeba usnesení představenstva obce náboženské nebo sesíleného představenstva obce náboženské, jest třeba, aby usnesení to v listině bylo vyznačeno a aby listina spolu podepsána byla dvěma členy představenstva obce náboženské, po případě sesíleného představenstva obce náboženské.

§ 26. 

Je-li starosta obce náboženské zaneprázdněn, přísluší všechna jeho oprávnění jeho náměstku.

Starosta obce ustanovuje ročně, který člen představenstva, obce náboženské po dobu zaneprázdnění předsedy nebo jeho zástupce oprávnění předsedy vykonávati má.

§ 27. 

Pokladník má povinnost, hotovost a cenné papíry obci náboženské náležející řádně uschovávati. Jmění, jehož se neužije ku běžným výdejům, jest podle usnesení představenstva obce náboženské ukládati užitečně v cenných papírech, vhodných ku ukládání peněz sirotčích anebo ve spořitelně se státním schválením stávající, jež jest ku přijímání vkladů úsporných oprávněna.

Pokladník má činiti výplaty pouze na poukázky, starostou obce náboženské nebo jeho náměstkem podepsané a účetním kontrasignované.

Jeho věcí jest, vésti řádně knihy o příjmech a vydáních a každoročně účet klásti.

Na požádání představenstva obce náboženské jest také během roku výtahy z účtu předložiti.

§ 28. 

Účetní má vésti inventář o veškerém jmění obecním a zvláštní inventář o jmění nadačním obcí spravovaném, i má inventáře tyto vždy v patrnosti míti; dále má vydání na základě poukazů jím kontrasignovaných, příjmy na základě záznamů pokladníkových, v něž nejméně jednou za měsíc nahlédnouti má, kontrolovati a do knih zapisovati a péči míti o to, aby obdobné příjmy i výdaje řádně byly placeny.

§ 29. 

Přednostové modliteben mají se starati o pořádek a přiměřené chování při bohoslužbě, čestné funkce v modlitebně mají rozdělovati.

§ 30. 

Ku kontrole hospodářství se jměním obecním ustanoví se dva revisoři pokladny volbou (§ 9.); oni mají ročně nejméně jednou, ku poukazu starosty obce náboženské také častěji stav jmění obecního vyšetřiti a správnost vedených účtů o jmění obcením zkoušeti a o tom představenstvu obce náboženské písemně zprávu podati.

Tytéž povinnosti mají v příčině jmění nadačního, obcí spravovaného.

§ 31. 

Náměstek a ostatní členové představenstva obce náboženské mají starostu obce náboženské u konání jeho povinností podporovati a práce, jež jim starostou byly přikázány, podle nařízení starosty obce náboženské a za jeho zodpovědnosti obstarávati.

VI. oddíl.
O rabínovi a zástupci rabínovu.

§ 32. 

Za účelem obsazení místa rabína jest z pravidla vypsati konkurs.

§ 33. 

Rabíny mohou býti ustanoveni toliko rakouští státní občané, jichž chování v ohledu mravním a se stanoviska státního občana jest bez výčitky.

Mimo to má rabín prokázati předepsaný stupeň všeobecného vzdělání jakož i specielně theologického vzdělání předběžného dle toho, co ustanovují právě platné zákonné předpisy, po případě má si vymoci dle předpisů osvobození od tohoto průkazu.

§ 34. 

Rabína ustanovuje sesílené představenstvo obce náboženské i musí míti rabín své bydliště vyjma případ v § 11. odstavci 2. zákona ze dne 21. března 1890, č. 57 ř. z., dotčený, v obvodu obce a sice v ...

§ 35. 

Osobnost sesíleným představenstvem obce náboženské pro úřad rabína vyhlédnutou má představenstvo obce náboženské příslušnému politickému úřadu okresnímu v ... oznámiti.

Neučiní-li státní úřad do 30 dnů od té doby, kdy učiněno bylo oznámení, námitky, má představenstvo obce náboženské jmenovaného rabína v úřad uvésti a to, že ustanoven byl, návěštím ve všech veřejných modlitebnách, jež se nalézají v obvodu obce náboženské, prohlásiti.

§ 36. 

Uprázdní-li se rabinát, jest příslušnému politickému úřadu okresnímu v ... ihned oznámení učiniti a zároveň označiti osobu, jíž bylo svěřeno, zastávati funkce rabinátu po čas uprázdnění.

Nezakáže-li státní úřad zastupování, jest zástupce rabína v úřad uvésti a to, že ustanoven byl, návěštím ve všech veřejných modlitebnách v obvodu obce náboženské se nalézajících prohlásiti.

Opětné obsazení musí se státi nejdéle do 6 měsíců od doby uprázdnění.

§ 37. 

Předcházející ustanovení o zastupování platí i tehdá, má-li býti ustanoven zástupce pro rabína, jemuž nelze, aby úřad zastával. Trvá-li zastupování déle než 6 měsíců, má zástupce prokázati stupeň všeobecného vzdělání pro úřad rabína předepsaný.

§ 38. 

Rabína jest ustanoviti písemnou smlouvou a na delší dobu, lhůta výpovědní pro obec náboženskou nesmí býti kratší než 6 měsíců.

§ 39. 

Rabín jest učitelem zákona náboženského a rádcem obce náboženské i příslušníků její v náboženských a rituálních záležitostech. On má vůbec tato práva a tyto povinnosti:

a) dohlížeti ku bohoslužbě a ku rituálním institucím, dále konati kázání a jiné náboženské

přednášky;

b) spravovati a možno-li udělovati vyučování náboženství;
c) rozhodovati v otázkách rituálních; opatření následkem tohoto práva dohlédacího a rozhodovacího činiti může rabín pouze se svolením představenstva obce náboženské;
d) rabín má dále práva a povinnosti, jež mu dle dotyčných zákonů náležejí, zvláště při uzavírání sňatku, při rozvodu a při rozloučení manželství; dále uděluje obvyklé čestné tituly;
e) on má dohled ku rituálním výkonům služebním náboženských sluhů, zvláště košeráka;
f) usnáší-li se představenstvo obce náboženské o náboženských a rituálních otázkách, jest rabína ku schůzím představenstva přibrati s hlasem poradním.

§ 40. 

Příjmy rabína ustanovují se smlouvou služební, v níž jest zvláště také určiti, které poplatky obcí náboženskou vybírané, po případě v jaké výši rabínovi připadnou.

§ 41. 

Rabín může býti propuštěn prve než doba smlouvou umluvená uplyne a bez výpovědí smlouvou služební ustanovené toliko v těchto případech:

a) bylo-li jeho sesazení z úřadu státním úřadem na základě § 31. zákona ze dno 21. března 1890, čís. 57 ř. z. zařízeno;
b) porušuje-li anebo zanedbává-li i přes opětované písemné napomenutí sesíleného představenstva obce náboženské hrubě povinnosti své služby;
c) provinil-li se hrubými porušeními zákona náboženského. Okolnost, že jest porušení náboženství, jež se rabínoví za vinu klade, takové, jaké jeho propuštění odůvodňuje, jest zjistiti dobrým zdáním pražského nebo vídeňského prvního rabína obecního, jež vyžádati má představenstvo obce náboženské;
d) ztratí-li rabín trvale duševní či tělesnou spůsobilost ku zastávání úřadu rabína, lze také po dobu platnosti smlouvy dáti mu šestiměsíční výpověď a zaříditi, aby byl bez odkladu zastupován.

(Je-li v některé obci náboženské ustanoveno několik rabínů, jest ustanovení oddílu tohoto přiměřeně změniti, vlastně v příčině oprávnění jednotlivých rabínů a ohraničení kompetence jejich (§ 28. čís. 3. zákona ze dne 21. března 1890, č. 57 ř. z.) nařízení učiniti.

VI. oddil.
O sluhách náboženských, vyjma rabína, pak o ostatních funkcionářích obce náboženské.[2]

§ 42. 

Ostatní sluhové náboženští mimo rabína jsou:

  1. kantor,
  2. učitel.

Pro ně platí to, co ustanovuje § 33. odst. 1. stanov.

Ostatní služby, jichž potřebí je při bohoslužbě v ritnáliích, obstarávají zvláštní funkcionáři anebo sluhové, jako: košerák, sluhové chrámoví, pohřbívači mrtvol a t. d.

§ 43. 

Zvláštní práva a povinnosti veškerých zřízenců obce náboženské, jich plat, doba jich služby, lhůta výpovědní, povinnosti služby vyplývají ze smluv, jež se při jich přijetí uzavírají, a z instrukcí, jež se jim dávají.

§ 44. 

Vůbec se však ve věcí té ustanovuje:

a) Veškeré zřízence přijímá představenstvo obce náboženské (§ 15. lit. c) stanov), po případě sesílené představenstvo obce náboženské (§ 22. lit. a) stanov).
b) O propuštění ze služby z důvodů disciplinárních může se usnésti představenstvo obce náboženské, po případě sesílené představenstvo obce náboženské pouze, když byl zřízenec vyslechnut, a to jedná-li se o funkcionáře v § 42. čís. 1. a 2. ustanovené, toliko většinou dvou třetin hlasů.
c) Veškeří funkcionáři obce náboženské mají vyhovovati nařízením starosty obce náboženské a představenstva obce náboženské, i mají povinnost, vésti život stavu přiměřený, přísně mravný a nábožný.

§ 45. 

Kantor (předříkávač modliteb) jest zavázán, konati funkce při bohoslužbě a předčítání thory dle své služební instrukce, taktéž i při rituálních funkcích jako oddavkách, pohřbech a t. d.

§ 46. 

Učitel má vyhovovati požadavkům školních úřadů, a náleží-li na něho, aby vyučoval náboženství, vyučování toto ve smluveném rozsahu časovém a dle učebné osnovy přesně a svědomitě udělovati.

§ 47. 

Košeráka jmenuje představenstvo obce náboženské vyslechnuvší rabína nebo jeho zástupce a jest jmenování takové rabínovi písemně oznámiti. Učiní-li rabín proti jmenování do 14 dnů námitky, rozhoduje o tom sesílené představenstvo obce náboženské.

V každém případě musí košerák svou rituální spůsobilost prokázati vysvědčením některého rabína rakouského nejdéle před 5 lety vydaným.

Košeráci jsou placenými funkcionáři obecními, dostávají tedy smluvený plat z obecní pokladny a nesmějí vybírati žádné poplatky od stran. V příčině své rituální služby jsou pod dozorem rabína.

§ 48. 

Služební povinnosti ostatních funkcionářů a zřízenců obce náboženské plynou z podstaty jich služby a z dosavadní zvyklosti.

VIII. oddíl.
O právech a povinnostech příslušníků obce náboženské.

§ 49. 

Příslušníci obce náboženské mají tato práva:

a) aktivní a passivní právo volební při volbách, jež mají vykonati členové obce, dle toho, co ustanovují tyto stanovy;
b) právo, podíl bráti na ústavech a zařízeních obce náboženské dle toho, co správou obce náboženské ustanoveno a nařízeno bylo v příčině užívání těchto ústavů a zařízení;
c) právo, činiti v záležitostech obecních návrhy, o nichž se organy ku vyřízení jich povolané usnésti a navrhovatele o tom vyrozuměti mají.

§ 50. 

Povinnosti členů obce náboženské jsou:

a) záchovávati nařízení, jež vydalo zastupitelstvo obce náboženské, v mezích svého oboru působnosti stanovami určeného;
b) závazek, příspěvky k obci náboženské a jiné k účelům obce náboženské, kteréž jim dle předpisu stanov uloženy byly, přesně a v ustanovených lhůtách platiti;
c) přijímati a svědomitě plniti čestné úřady obce náboženské po ustanovenou dobu volební.

IX. oddíl.
O právu volebním a volitelnosti. Řád volební.

§ 51. 

Volby členů představenstva obce náboženské, náhradníků, důvěrníků sesíleného představenstva obce náboženské, revisorů pokladny a členů komise rozvrhovací, jež mají členové obce náboženské přímo voliti, konají se v posledním pololetí, nejpozději ale měsíc před uplynutím období volebního.

§ 52. 

Aktivně k volbě oprrávněni jsou veškeří příslušníci obce náboženské, kterým v běžícím roce předepsán byl přímý příspěvek náboženský.[3]

Aktivní volební právo mají v každém případě také rabíni, kantorové a učitelé.

Vyloučení z volebního práva jsou:

a) kdož dle toho, co ustanovuje obecní řád volební pro Čechy, vyloučení jsou z práva volebního pro zastupitelstvo obce.
b) kdož v den, kdy uplynula prohlášená lhůta reklamační, dluhují ještě své příspěvky náboženské bezprostředně předcházejícího roku správního.

§ 53. 

Passivně k volbě oprávněným jest každý aktivně k volbě oprávněný člen obce, který jest mužského pohlaví, svéprávný, a není dle ustanovení obecního řádu volebního pro Čechy vyloučen z volitelnosti do zastupitelstva obce.

Vyjati z volitelnosti jsou však rabín, jeho zástupce, pak placení úředníci a funkcionáři obce náboženské.

(Pro obce, jež chtějí zavésti system volby ve dvou sborech, měla by platiti tato ustanovení:

§ 53a). 

Prvý sbor volební tvoří:

a) úředníci státní, zemští a veřejných fondů, dále doktoři, na tuzemských universitách graduovaní, a ze zřízenců obecních rabín, učitel a kantor;
b) větší daň platící, k volbě oprávnění členové obce, kteří dohromady platí polovinu přímých příspěvků náboženských.

Za tím účelem vykážou se ve zvláštním seznamu veškeří členové obce náboženské, kteří k volbě oprávněni jsou, jen z toho důvodu, že platí příspěvek náboženský dle výše roční povinnosti v náboženské obci předepsané, jež na každého připadá, v pořádku sestupném sestaveni,

při čemž jest vedle jména vyznačiti dotyčnou částku náboženského příspěvku. Jsou-li dva nebo více voličů se stejnou roční povinností, jest toho, kdo jest dle let starší, napsati před mladším. Voličové, kteří dle běžných čísel tohoto seznamu prvou polovici celé sumy příspěvků platí, náležejí do prvého sboru volebního, všichni ostatní do druhého sboru volebního. Nelze-li při ustanovení sborů volebních celkovou sumu příspěvků náboženských rozděliti, aniž by byl rozdělen příspěvek náboženský jednotlivého voliče, jest poplatníka tohoto přikázati vyššímu sboru volebnímu.

Obnášel-li by počet takto zjištěných voličů prvého sboru méně než pětinu počtu veškerých k volbě oprávněných členů, přibéřou se nejbližší vyšší poplatníci, jichž jest ku doplnění pětiny třeba.

Kdyby nebylo veškerých osob, jež stejně velký přímý příspěvek náboženský platí, ku doplnění polovice sumy příspěvků náboženských, anebo pětiny voličů zapotřebí, vstoupí přece všecky tyto osoby do prvého sboru volebního.

§ 53b). 

Každý z obou sborů volebních volí polovici členů představenstva, zástupců, revisorů pokladny, a členů komise rozvrhovací. Je-li počet jich lichý volí prvý sbor volební o jednoho člena méně než druhý.

§ 53c). 

Voličové jednoho sboru volebního jsou oprávněni, také členy jiného sboru volebního voliti.)

§ 54. 

Volební právo jest pravidelně vykonávati osobně. Plnomocníky mají právo volební vykonávati:

a) svéprávné ženštiny;
b) osoby, jež jsou v zájmu veřejném nepřítomny;
c) osobám, jež nemají v místě volby řádného bydliště, jest na vůli ponecháno, právo volební vykonávati zmocněncem.

Plnou moc jest dáti písemně a bez podmínky, i musí vydána býti osobě, která má právo voliti. Plnomocník smí toliko jednu osobu zastupovati.

Nealetilci a svěřenci vykonávají právo volební svými zákonnými zástupci, ženštiny ve společenství manželském žijící vykonávají volební právo svým manželem.

a) Volba členů představenstva obce náboženské a jich náhradníků, důvěrníků do sesíleného představenstva obce náboženské, revisorů pokladny a členů komise rozvrhovací.

§ 55. 

Nejméně čtyři neděle před volbou má starosta obce náboženské vyložiti seznam voličský, jejž sestavil (anebo seznamy voličské, jež pro každý

z obou sborů volebních zvlášť sestavil) v sídle představenstva obce náboženské, aby každý v něj (nebo v ně) nahlédnouti mohl, a má to spůsobem v místě obvyklým, návěštím ve všech veřejných modlitebnách, jež se v obvodu obce náboženské nalézají, vyhlásiti, ustanoviv propadnou čtrnáctidenní lhůtu, ve které se mohou podati reklamace proto, že byly vynechány osoby, jež mají právo voliti, anebo že byly zapsány osoby, jež práva voliti nemají.

§ 56. 

Reklamace jest podati písemně u představenstva obce náboženské, a má o nich představenstvo v osmi dnech rozhodnouti.

Případné stížnosti a odvolání ku státnímu úřadu, jež byly ve směru tomto podány, nemají v příčině volebního výkonu, který se právě provádí, moci odkladné.

Osm dní před volbou nesmí se v seznamu voličském (nebo v seznamech voličských) činiti více žádné změny.

§ 57. 

Že volba konati se bude, má starosta obce náboženské nejméně osm dní napřed v místě samém plakátováním anebo spůsobem jinak v místě obvyklým, dále návěštím ve všech veřejných modlitebnách, jež se v obvodu obce náboženské nalézají, vyhlásiti, udávaje přesně druh orgánů zastupitelských, jež voliti jest (členy představenstva obce náboženské, náhradníky, důvěrníky sesíleného představenstva obce náboženské, komise rozvrhovací, revisory pokladny) a počet těch, kteří v každé kategorii zvoliti se mají, jakož i místo, den, hodinu a trvání volby.

Zároveň jest o tom ihned učiniti oznámení politickému úřadu okresnímu v ...

§ 58. 

Výkon volby řídí komise, skládající se ze starosty obce náboženské a čtyř přísedících.

Přísedící volí představenstvo obce náboženské a sice polovici ze svého středu, druhou polovici z ostatních volitelných členů obce náboženské.

Komise volební zavádí volbu, přijímá, lístky hlasovací, rozhoduje ve sporech, naskytajících se při volbě, vykonává skrutinium a prohlašuje výsledek volby.

Starosta obce náboženské po případě jeho zástupce předsedá komisi volební a rozhoduje, jsou-li hlasové počtem sobě rovni.

§ 59. 

Volba koná se tajně tím, že se odevzdávají lístky hlasovací volební komisi.

Prázdné lístky hlasovací nemají se počítati.

Při současné a společné volbě členů různých kategorií (členů představenstva, náhradníků, důvěrníků pro sesílené představenstvo obce nábo

ženské, revisorů pokladny, členů komise rozvrhovací jest pro každou tuto kategorii zvláštní lístek hlasovací odevzdati.

Obsahuje-li hlasovací lístek více jmen, než kolik členů se voliti má, pokládá se za to, že poslední jména nejsou napsána.

§ 60. 

Hlasování počíná tím, že členové volební komise své hlasovací lístky odevzdají.

Po tom odevzdávají lístky hlasovací ostatní voličové, za kterouž příčinou je jeden člen komise volební v tom pořadí, ve kterém jsou jména jejich v seznamu voličském zapsána, vyvolává, načež každý, kdo byl vyvolán, osobně své lístky hlasovací volební komisi odevzdati má, aby mohly vloženy býti do volebního osudí. Při volbách zmocněnci jest také volební plnou moc odevzdati.

Voliči, kteří přijdou, když bylo jméno jejich vyvoláno, mají lístky hlasovací odevzdati teprve, když byl celý seznam voličský přečten, a mají se proto u komise volební hlásiti.

§ 61. 

Že byl lístek hlasovací odevzdán, jest vyznačiti v seznamu voličském vedle jména voliče ve sloupci k tomu připraveném. Mimo to sepisuje se seznam hlasovací, ve kterém zapisovati jest jména voličů, kteří lístky hlasovací odevzdávají, v běžném pořadí.

Seznam hlasovací jest kontrolou toho, jak se odevzdávání hlasovacích lístků v seznamu voličském zapisuje.

§ 62. 

Přijímání lístků děje se, když byla doba pro odevzdávání jich předem ustanovená uplynula, pokud u ještě v místnosti volební voličové, kteří chtějí hlasy své odevzdati.

Když byla doba pro trvání volby ustanovená uplynula, skončí se volba a vykoná se skrutinium.

Skrutinium počne tím, že se volební lístky z osudí volebního vyjmou a spočítají.

Po té rozvinuje člen komise volební každý hlasovací lístek zvlášť a odevzdá jej předsedovi, kterýž jej hlasitě přečte a členům komise podá, aby v něj nahlédli.

Při tom mají dva členové komise o osobách, které dostaly hlasy, vésti po jedné listině hlasovací, kteréž obě listiny souhlasiti musí.

V listině hlasovací jest zapsati každého, kdo jeden hlas obdržel, jménem, a při jeho jméně číslici 1, při druhém hlasu, který mu připadl číslici 2 a t. d. připsati.

§ 63. 

Zvolení jsou ti, kdož nejvíce hlasů na sebe soustředili.

Nadpoloviční většiny hlasů třeba není.

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhoduje los, který má předseda komise volební za přítomnosti této komise a přítomných voličů vytáhnouti.

Žádá-li se nadpoloviční většiny hlasů, mělo by platiti:

§ 63a). 

Zvolení jsou ti, kdo obdrží nadpoloviční většinu hlasů platně odevzdaných.

Není-li této většiny, koná se 8. dne po dni volby v stejnou hodinu a na témž místě užší volba mezi těmi členy, kteří nejblíže největší počet hlasů obdrželi. Že se užší volba koná, jest vyhlásiti plakátováním anebo jinak spůsobem v místě obvyklým návěštím ve veřejné modlitebně.

Do užší volby jest vzíti dvojnásobný počet kandidátů, kteří zvoleni býti mají. Je-li při rozhodování o tom, kdo se má vzíti do užší volby, mezi několika kandidáty rovnost hlasů, rozhoduje los, který vytáhne předseda (jako v odst. 3. § 63.)

Každý hlas, který by připadl jiné osobě, jest neplatným. Je-li výsledkem užší volby rovnost hlasů, rozhoduje los.

(Pro náboženské obce, jež zamýšlejí zavésti system volby ve dvou sborech volebních, měla by na místě předcházejícího § 63. platiti tato ustanovení:)

§ 63a). 

Nejprvé volí druhý sbor volební a teprvé, když byl výsledek volby této oznámen, sbor prvý.

Hlasy, jichž se dostane při volbě v prvém sboru volebním osobám, jež byly již ve druhém sboru volebním zvoleny, jsou neplatny.

§ 63b). 

Zvoleni jsou v každém sboru ti, kdo nejvíce hlasů na sebe soustředili[4].

Nadpoloviční většiny hlasů třeba není.

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhoduje los, který předseda komise za přítomnosti komise této a přítomných voličů vytáhne.

§ 64. 

O volbě sepsati jest protokol, který jest i s ostatními spisy volebními zapečetiti, a jejž má starosta obce náboženské v uschování převzíti.

Veškeré spisy volební, čítajíc v to volební protokol, mají všichni členové volební komise podepsati.

§ 65. 

Výsledek volby jest v místnosti volební a návěštím ve všech veřejných modlitebnách v obvodu obce náboženské se nalézajících vyhlásiti a příslušnému c. k. politickému úřadu okresnímu v ... oznámiti. Každého, kdo byl zvolen, má starosta obce náboženské o tom, že byl zvolen, do 8 dnů vyrozuměti.

(Pro obce se dvěma sbory volebními:)

§ 65a).  Výsledek volby v jednotlivých sborech volebních jest ihned, když byla volba v dotčený sborech volebních vykonána, vyvěsením v místnosti volební vyhlásit.

Celkový výsledek volby vykonané v obou sborech volebních jest ve všech veřejných synagogách v obvodu obce náboženské se nalézajících vyhlásiti a příslušnému c. k. politickému úřadu okresnímu v ... oznámiti. Každého, kdo byl zvolen, má starosta obce náboženské o tom, že byl zvolen, do 8 dnů vyrozuměti.

§ 66. 

Politický úřad okresní má právo, volby, jež padly na osoby, jimž se nedostává podmínek volitelnosti, jakožto stanovám odporující zrušiti.

§ 67. 

Námitky proti tomu, jak se při volbě předsešlo, podati jest písemně v propadné lhůtě osmi dnů po skončené volbě u starosty obce náboženské, který je má během 48 hodin předložiti politickému úřadu okresnímu ku rozhodnutí.

b) Volba starosty obce náboženské, jeho náměstka, pokladnika, účetních a přednostů modlitebny.

§ 68. 

Když byla nová volba představenstva náboženské obce provedena, má je dle let nejstarší člen nejdéle na 8 dní po uplynutí 3letého funkčního období odstupujícího představenstva obecního svolati, aby se ustavilo.

Řečený člen předsedá.

§ 69. 

Ustanovení děje se takto:

Nejprvé jest vykonati volbu starosty obce náboženské.

Odevzdávání hlasů děje se lístky hlasovacími. Neobdrží-li při prvém hlasování nikdo nadpolovíční většiny hlasů, jest ihned vykonati druhé hlasování, a nemá-li ani toto hlasování za výsledek potřebnou většinu hlasů, jest přikročiti k užší volbě.

Při užší volbě mají se voliči obmeziti pouze na ony dva členy představenstva obce náboženské, kteří při druhém hlasování nejvíce hlasů obdrželi.

Je-li rovnost hlasů, rozhoduje los, jejž vytáhne předseda, o tom, koho z nich vzíti jest do užší volby. Každý hlas, který tomto hlasování dán byl členu, který se do užší volby nedostal, jest neplatným.

Je-li výsledkem volby rovnost hlasů, rozhoduje los, jejž vytáhne předseda.

Ku platnosti volby jest nezbytně nutnou přítomnost aspoň tří čtvrtin veškerých členů představenstva obce náboženské, pří čemž jest spolupůsobení nahradníků, kteří jsou do představenstva obce náboženské povoláni, aby zastupovali scházející nebo zaneprázdněné členy, vyloučeno, a nadpoloviční většiny hlasů přítomných zapotřebí.

§ 70. 

Jakmile jest starosta obce náboženské zvolen, má představenstvo obce náboženské přikročiti ku volbě jeho náměstka, pokladníka, účetního a přednostů modlitebny.

Hlasování pro každý jednotlivý z těchto úřadů představenstva obce náboženské děje se zvláště spůsobem, v § 69. předepsaným.

§ 71. 

Starosta obce náboženské nebo jeho náměstek musí míti v ... své řádné bydliště.

Starostou obce náboženské a náměstkem starosty obce náboženské zvoleni býti nemohou v činné službě se nalézající úředníci a služebníci dvorští, státní a zemští jakož i úředníci a služebníci veřejných fondů, v činné službě se nalézající, pak veřejní učitelé, čitajíc v to israelitské učitele náboženství.

§ 72. 

Byla-li zvolena osoba, jež dle toho, co ustanovuje §71, není volitelnou, má se ihned vykonati nová volba pro místo, o které jde.

Jsou-li ti, kdo byli členy představenstva obce náboženské zvoleni, spolu v prvém anebo v druhém stupni příbuzní nebo sešvakření (§ 12. stan.), jest vykonati novou volbu pro místo toho, kdo menší počet hlasů obdržel.

Při rovnosti hlasů jest ponechati toho zvoleným, pro koho rozhodne los.

Koná-li se během volebního období doplňovací volba (§ 10.), nestihne vylučující důvod příbuzenstva nebo švakrovství ty, kdož jsou již v úřadě, nýbrž osoby nově zvolené.

§ 73. 

Že ustavení představenstva náboženské obce se stalo, jest vyhlásiti návěštím ve všech modlitebnách, v obvodu obce se nalézajících, a oznámiti příslušnému politickému úřadu okresnímu v ...

§ 74. 

Uprázdní-li se Během období volebního místo starosty obce náboženské, jeho náměstka, pokladníka, účetního nebo přednosty modlitebny, má představenstvo obce náboženské do 14 dnů na jeho místo pro zbývající ještě čas jiného zvoliti.

§ 75. 

Právo, odmítnouti volbu za členy zastupitelstva obce náboženské mají pouze:

a) osoby, přes šedesát roků staré, dále ti, kdo trpí tělesnou vadou, jež vykonávání mandatu vadí, anebo trvalým, značným porušením zdraví;
b) ti, kdo některé místo v představenstvu obce náboženské po plné volební období zastávali, pro volební období nejblíže příští, pak
c) ti, kdo pro své řádné zaměstnání bývají často nebo po dlouhý čas v každém roce v obci nepřítomni.

Příslušníku obce náboženské, který nemaje některého z těchto důvodů omluvy, mandat zamítne, může představenstvo obce náboženské uložiti peněžitou pokutu nejvýše do padesáti zlatých.

Tato peněžitá pokuta plyne ku prospěchu chudých do pokladny obce náboženské ku podporování chudých.

§ 76. 

Člen zastupitelstva obce náboženské pozbude svého úřadu, když nastane anebo na jevo příjde případnost, která by byla původně překážela jeho volitelnosti.

Přijde-li člen zastupitelstva obce náboženské ve vyšetřování pro některý trestný čin v §§ 3. a 12. obecního řádu volebního pro Čechy jmenovaný, anebo prohlásí-li se na jmění jeho konkurs, nemůže úřadu svého vykonávati potud, pokud trvá trestní řízení, po případě konkursní jednání.

X. oddíl.
O obstarávání a řízení vyučování náboženství, a o dohledu k němu.

§ 77. 

Náboženská obec má starati se přiměřeným, zákonům školským odpovídajícím spůsobem o vyučování náboženství bez újmy nejvyššího řízení a dohledu, jež státu náležejí.

Zvláště má se představenstvo obce náboženské postarat o to, aby bylo vyučováno mosaickému náboženství na školách a učilištích, při nichž pro

toto vyučování nejsou zvláštní učitelé ustanoveni, tím, že ustanoví spůsobilé učitele.

Vyučování může v případě potřeby obstarávati učitel náboženství některé sousední obce náboženské.

Bezprostřední dohled ku vyučování náboženství náleží rabínovi ve shodě s představenstvem obce náboženské i ustanoví představenstvo k tomuto účelu některého svého člena.

Náboženské knihy pro školní vyučování podléhají s výhradou státního schválení approbaci rabína ve shodě s představenstvem obce náboženské.

Nedocílí-li se nutné shody, rozhoduje sesílené představenstvo obce náboženské.

XI. oddíl.
O veřejných a soukromých modlitebnách, o konfessionálních ústavech, jež nevydržuje obec náboženská, o konfessionálních nadáních a náboženských spolcích, jakož i o schůzích k účelům bohoslužebným anebo rituálním.

§ 78. 

Náboženská obec bude stávající veřejnou modlitebnu v ... (nebo stávající veřejné modlitebny ve ...) i dále vydržovati.

O založení nových veřejných modliteben, dále o přeložení anebo zrušení stávajících veřejných modliteben, jehož by snad časem bylo třeba, rozhoduje představenstvo obce náboženské, a sice ve směru rituálním ve shodě s rabínem.

Nedocílí-li se nutné shody, rozhoduje sesílené představenstvo obce náboženské, kteréž jest také povoláno, aby rozhodovalo o případných stížnostech příslušníků obce, jež učiněny byly z opatření představenstva obce náboženské, věci se týkajících.

§ 79. 

Ku zřízení a trvání soukromých modliteben, ku pořádání schůzí k účelům bohoslužebných anebo rituálních cvičení jest třeba souhlasu představenstva obce náboženské.

Souhlas ten jest vždy uděliti, je-li vyhověno veškerým, tuto uvedeným podmínkám a sice:

a) vyhovuje-li bohoslužba a cvičení, jež se pořádati mají, základním zásadám israelitského náboženství;
b) není-li o ritus, o který jde, již modlitebnami a zřízeními v obci stávajícími dostatečně postaráno, zvláště je-li žádost přílišnou vzdáleností navrhovatelů od obecní modlitebny

tétéž rituální formy anebo vůbec nedostatkem veřejné modlitebny této rituální formy odůvodněna;
c) je-li odůvodněna naděje, že jsou náklady zřízení a vydržování kryty.

Bydlí-li ve vzdálenosti od obecní modlitebny, jaká pravidelné účastenství bohoslužby sobotní a dnů svátečních nemožným činí nebo značně ztěžuje, nejméně čtvrtina členů obce náboženské, příspěvkem povinných, dostává se soukromé modlitebně anebo soukromé bohoslužbě, členy těmi zřízené, od obce náboženské podpory.

Výši této podpory ustanovuje představenstvo obce náboženské každoročně, i má obsahovati pravidelně onu čásť výloh na modlitebny, která odpovídá poměru daní, placených účastníky.

Účastenství na nákladech vydržování soukromé modlitebny nebo soukromé bohoslužby nemění pravidelně povinnosti, přispívati ku vydáním obce náboženské; poskytovati výjimkou úlevy vyhrazeno jest sesílenému představenstvu obce náboženské.

§ 80. 

Soukromé modlitebny, jakož i schůze ku náboženským a rituálním účelům podléhají, aniž by bylo volné osvědčování náboženského přesvědčení, zvláště také ve směru rituálním, jakkoli obmezováno dohledu představenstva obce náboženské, které dohled ten vykonává svými členy, k tomu ustanovenými.

Pro soukromé modlitebny jest sepsati řád modlitebny a ustanoviti správu modlitebny.

Obojí má zapotřebí potvrzení představenstvem obce náboženské.

Ve směru rituálním má se představenstvo obce náboženské i jeho orgánové v příčině souhlasu ku zřízení anebo ku trvání soukromých modliteben, anebo ku pořádání schůzí ku bohoslužebným a rituálním cvičením, dále v příčině dohledu k nim smluviti s rabínem.

Nedocílí-li se nutné shody mezi představenstvem obce náboženské a rabínem, rozhoduje sesílené představenstvo obce náboženské.

§ 81. 

Ku konání domácích cvičení náboženských, v nichž jest obsažena také obvyklá bohoslužba v témdni smutku v domě truchlících, není třeba dovolení představenstva obce náboženské, i nesmí vůbec bráněno býti volnému osvědčování náboženského přesvědčení, zvláště také ve směru rituálním.

§ 82. 

Ostatní ústavy, k israelitským účelům náboženským určené, jež obec náboženská sama nevydržuje, pak spolky náboženské, jež účely takové sledují, jakož i nadání čistě konfessionální povahy,

jež nespravuje obec náboženská sama již bezprostředně, jsou pod dohledem obce náboženské, bez újmy státního vlivu, zákony odůvodněného.

Dohled vykonává starosta obce náboženské, po případě organ, představenstvem obce náboženské k tomu ustanovený.

Jest tedy zvláště představenstvu obce náboženské:

a) oznámiti zvolené členy představenstva řečených spolků a ústavů,
b) předkládati rozpočty a účetní závěrky.

Ve směru rituálním vykonává se dohled ve shodě s rabínem.

XII. oddíl.
O hospodaření obce náboženské a o dávkách členů obce náboženské k účelům náboženským.

§ 83. 

Veškeré movité i nemovité jmění obce náboženské, jakož i nadání a fondů obcí náboženskou spravovaných má představenstvo obce náboženské přesným inventářem v patrnosti chovati.

§ 84. 

Potřeby obce náboženské i jejich uhrazení určuje se ročně prvé než počne správní a účetní rok, jenž 1. lednem počíná a 31. prosincem končí.

§ 85. 

Rozpočet příjmů a vydání má představenstvo obce náboženské sestaviti, sesílenému představenstvu obce náboženské ku zkoušení a schválení předložiti, a má jej sesílené představenstvo obce náboženské nejdéle začátkem prosince určiti.

Nejdéle do konce března každého roku má představenstvo obce náboženské účetní závěrku o všech příjmech a vydáních uplynulého roku správního sesílenému představenstvu obce náboženské předložiti, aby ji zkoušelo a vyřídilo.

Rozpočet jakož i účetní závěrku jest každoročně nejméně 14 dní, než je sesilené představenstvo obce náboženské zkouší, ku nahlédnutí pro přispívající příslušníky obce náboženské veřejně vyložiti a vyložení návěštím ve všech veřejných modlitebnách obce náboženské prohlásiti.

O připomenutích a stížnostech, jež příslušníci obce náboženské ve věci té snad přednesou, má sesílené představenstvo obce náboženské přiměřeně uvažovati.

§ 86. 

Obec náboženská kryje své potřeby především z výnosu svého jmění, jakož i z výdajných příjmů nadání a fondů k tomu stávajících, pokud ale řečené prostředky k uhrazení nestačí, dle následujících ustanovení stanov z náboženských příspěvků svých příslušníků.

(Po případě: Obec náboženská má právo, příspěvky v § 101. uvedené až do nejvyšší míry stanovami ustanovené vybírati.)

§ 87. 

Každý příslušník obce náboženské, který má jmění, živnost, anebo příjmy přesahující denní mzdu, v osadě dotyčné obvyklou, jest povinen, k uhrazení potřeb obce náboženské roční příspěvek náboženský platiti.

Vyjati z povinnosti té jsou:

a) manželky a nezletilé děti příspěvkem povinných, pokud nemají manželky vlastního majetku nebo živnosti a děti snad samostatného jmění;
b) zletilé děti příspěvkem povinných, které s rodiči ve společné domácnosti bydlí a ani samostatnou živnost neprovozují, ani vlastního jmění nemají;
c) zřízenci obce náboženské, kteří mimo svou mzdu nemají jiných příjmů a žádného jmění.

Příslušníci, bydlící tři kilometry nebo dále od sídla představenstva obce náboženské, platí pouze (dvě třetiny) toho obnosu, který by na ně pravidelně připadl, kdyby bydleli v sídle představenstva obce náboženské.

§ 88. 

Kdo se před 1.lednem, anebo 1. ledna v obvodu obce náboženské řádně usídlí, jest pro nový rok povinen příspěvek platiti i kdyby ještě tohoto roku své řádné bydliště v obvodu obce náboženské opustil anebo zemřel.

Kdo své sídlo z obvodu obce náboženské přeloží a neoznámí to nejdéle do 30. listopadu představenstvu obce náboženské, zůstane také pro následující správní rok povinen pro tuto obec náboženskou příspěvek platiti.

§ 89. 

Rozvržení potřeby, již jest uhraditi na jednotlivé příslušníky obce náboženské, provede každoročně v prosinci komise rozvrhovací, když bylo představenstvo obce náboženské kvocient příspěvku určilo.

Tento kvocient vyplývá, dělí-li se suma, jež se má rozvrhnouti, počtem poplatníků, a jest základní třídou pro jednotlivé třídy rozdělovací, v něž jest příspěvkem povinné zařaditi.

Dělí-li se kvocient 4, vyplývají:

a) dolů třídy ¼, ½, ¾ kvocientu (při čemž se však nejmenším příspěvkem peníz ... (1 zl.) ustanovuje);
b) nahoru 1 ¼, 1 ½, 1 ¾ a 2 kvocientu atd. až ku nejvyššímu obnosu, který představenstvo obce náboženské pro tři léta ustanovuje, který ale peníz ... zlatých přesahovati nesmí, leč že by byl státní úřad pro dobu, pokud mimořádná potřeba nějaká trvá, vyšší míru příspěvku náboženského povolil. (§ 20. zákona ze dne 21. března 1890, č. 57 ř. z.)

§ 90. 

Komise rozvrhovací skládá se z ... členů, jichž polovici zvolí příslušníci obce zároveň s volbou představenstva obce náboženské, druhou polovici pak představenstvo obce náboženské ze středu přispívajících jmenuje (§ 15. lit. e), přihlížejíc co možná ku různým druhům příspěvku, při čemž však nesmí vzíti více než dvě třetiny osob, jež má jmenovati, ze svého středu.

§ 91. 

Komisi rozvrhovací, jež jest schopna usnášeti se, jsou-li přítomny dvě třetiny členů, svolává a zahajuje starosta obce náboženské.

Tento má jí odevzdati rozpočet se sumou potřeby, již jest rozvrhnouti, oznámiti jí číslicí příspěvkového kvotientu, pak nejvyšší míru příspěvku náboženského a poskytnouti jí potřebných pomůcek, jako poslední rejstřík přirážek, seznam nově přibylých a ubylých příslušníků a t. d.

Starosta obce náboženské může býti přítomen poradám komise, i když není členem její.

§ 92. 

Při početí porad komise přirážkové vyzve starosta obce náboženské členy komise, aby svědomitě, nestranně hlasovali a mlčení zachovávali o výrocích učiněných, i dá si o tom učiniti slib rukou dáním; po tom zvolí komise ze svého středu předsedu, aby jednání řídil.

§ 93. 

Komise rozvrhovací rozděluje sumu, jež se má rozvrhnouti, na jednotlivce, kteří jsou pří

spěvkem povinni, zařaďujíc je dle míry jich příjmů a jich spůsobilosti k plnění, jakož i přihlížejíc ku jich břemenům rodinným do jednotlivých tříd rozdělovacích.

Při každém poplatníku hlasuje se ústně o tom, do které třídy jest ho zařaditi, při čemž rozhoduje nadpoloviční většina hlasů, při rovnosti hlasů pak hlas předsedy.

Nedocílí-li se při tom nadpoloviční většiny, vypočítá se ze sumy třídních příspěvků, pro něž bylo hlasováno, průměr, a zařadí se poplatník, o kterého jde, do třídy příspěvkové, jež se číslici průměru nejvíce vyrovná.

Hlasování o příspěvcích členů komise děje se naposledy, při čemž se každý, o jehož příspěvku se jedná, vzdáliti musí.

§ 94. 

Ukáže-li se, když bylo rozdělení ukončeno, že nebylo potřebné sumy dosaženo, anebo že byla o více než 5%, překročena, vykoná se, jak se samo sebou rozumí, v mezích nejvyšší hranice stanovami určené (§ 89.) percentualní zvýšení nebo snížení příspěvkového kvotientu, vlastně příspěvků samých, na míru početní.

§ 95. 

Příspěvky povinným jest příspěvek, na ně rozvrženým, předpisem oznámiti, a jest jim 14denní lhůtu reklamační vyhraditi.

Reklamace jest podati písemně představenstvu obce náboženské, kteréž je má vyříditi.

§ 96. 

Není-li reklamant s tímto vyřízením spokojen, jest mu na vůli, ve čtrnácti dnech po doručení reklamačního výměru písemně žádati, aby byl jeho příspěvek konečně určen soudem rozhodčím.

§ 97. 

Rozhodčí soud skládá se, nečítajíc v to předsedu, z ... členů. Polovici jich volí představenstvo obce náboženské ze členů obce náboženské, kteří jsou sami povinní příspěvkem, však ani ku představenstvu obce náboženské, ani ku komisi přirážkové nenáležejí. Druhou polovici volí reklamující ze členů obce, příspěvkem povinných. Neoznámí-li reklamující do 8 dnů po tom, kdy byl písemně vyrozuměn o tom, že představenstvo obce náboženské volbu vykonalo, představenstvu obce náboženské sám písemně členy, jež zvolil, volí představenstvo obce náboženské i druhou polovici členů soudu rozhodčího.

§ 98. 

Rozhodčí soud zvolí si předsedu z řady příspěvky povinných členů obce náboženské nadpoloviční většinou hlasů. Nedosáhne-li se většiny takové, koná se užší volba dle toho, co ustanovuje § 69. a je-li při ní rovnost hlasů, rozhodne se losem.

§ 99. 

Rozhodčí soud rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů; proti výroku jeho nepřipouští se žádných právních prostředků.

§ 100. 

Náboženské příspěvky jest platiti ve čtvrtletních lhůtách předem, neustanovilo-li představenstvo obce náboženské jiných lhůt, v nichž příspěvky ty se mají platiti, což se musí ohlásiti návěštím v modlitebně.

Nucené vybírání náboženských příspěvků, jež byly dle stanov uloženy, děje se po marném upomenutí ku placení politickou exekucí, za kterou žádati jest u příslušného politického úřadu okresního v ...

[Zamýšlí-li náboženská obec zavésti další výkony k účelům náboženským, dávky, poplatky a t. d. při příležitosti rituálních úkonů (oddavek, obřízek, pohřbů a t. d.), jest přiměřená doplňovací ustanovení do stanov pojati a zvláště výkony ty přesně označiti a v příčině druhu a spůsobu rozvrhu jich, příslušnosti organů obce náboženské ku vyměřování jich, největší míry výkonů a t. d. podrobná ustanovení vydati.]

§ 101. 

Největší míra poplatků, jež se vybírají od členů obce k účelům náboženským mimo přímé příspěvky náboženské, ustanovuje se takto:

...

Od osob, jež ku náboženské obci nepříslušejí, lze většího obnosu žádati, nikdy však více než (dvojnásob) svrchu řečených největších obnosů.

XIII. oddíl.
O řešení sporů, povstávajících ze svazku obce náboženské.

§ 102. 

Ve sporech povstávajících ze svazku obce náboženské mezi jednotlivými členy anebo mezi členy a starostou obce náboženské či představenstvem obce náboženské rozhoduje, není-li vyřízování jich a rozhodování stanovami organům obce náboženské přikázáno[5], soud rozhodčí.

Soud rozhodčí nechť se skládá ze tří mužských členů obce náboženské majících passivní právo volební, kteří nesmějí býti se žádnou ze sporných stran v poměru služebném anebo v poměru příbuzenském či švakrovském až do 4. stupně.

Kdo chce vystoupiti jakožto žalobce, ať oznámí odpůrci rozsudího, kterého zvolil, a to, že tento volbu přijal. Odpůrce má pak druhého rozsudího, jehož zvolil, a to, že tento volbu přijal, do 30 dnův ode dne, kdy mu byl prvý rozsudí ohlášen, žalobci oznámiti.

Opomine-li žalovaný tak učiniti, jest žalobce oprávněn, také druhého rozsudího jmenovati. Oba rozsudí zvolí společně předsedu, a neshodnou-li se o něm, rozhodne mezi oběma navrženými los.

§ 103. 

Z výroku soudu rozhodčího není dalšího právního prostředku.

XIV. oddíl.
O vykonávání úřední moci sluhy náboženskými a jinými organy obce náboženské.

§ 104. 

Úřední moci, již má rabín proti ostatním sluhům náboženským anebo jiným organům obce náboženské, může býti použito pouze proti příslušníkům israelitské společnosti náboženské a nikdy k tomu účelu, aby zamezeno bylo, vyhověti zákonům a úředním nařízením, anebo volně vykonávati práva státních občanů.

Zevnějšího donucení nesmí se při vykonávání této úřední moci vůbec použiti.

XV. oddíl.
O řízení při změnách stanov.

§ 105. 

O změnách těchto stanov může se usnésti toliko sesílené představenstvo obce náboženské a sice za přítomnosti nejméně tří čtvrtin veškerých členů svých většinou dvou třetin hlasů přítomných, i jest po tom opatřiti si zákonem předepsané úřední schválení státního úřadu.

Změny takové nabudou platnosti teprvé státním schválením.

XVI. oddíl.
O dohlédacím právu státní správy a její vlivu na záležitosti obce náboženské.

§ 106. 

Státní správa vykonává právo dohlédací, které jí přísluší ku obci náboženské a vůbec právo, působiti v záležitosti obce náboženské dle toho, co ustanovují právě ve věci té platné zákonné ředpisy a zvláště zákon ze dne 21. března 1890, čís. 57 ř. z.

XVII. oddíl.
Ustanovení přechodná.

§ 107. 

Jakmile stanovy tyto dojdou státního schválení, mají nejdéle do měsíce ode dne, kdy schválení dosavadnímu starostovi obce náboženské bylo doručeno, v platnost vejíti, i jest je ihned v obci prohlásiti.

Prvé volby představenstva obce náboženské mají se vykonati řízením starosty obce náboženské právě úřadujícího.

§ 108. 

Odstupující dosavadní představenstvo obce náboženské složí svoje účty, nově zvoleným sesíleným představenstvem obce náboženské zkoušené a správnými shledané, pokladny a deposita obce náboženské v prvé schůzi představenstva obce náboženské, jež po zkoušení účtů následuje.

O tomto aktu jest sepsati protokol, který veškeří přítomní členové odstupujícího představenstva obce náboženské podepsati mají, a jejž jest v archivu obce náboženské uschovati.



  1. po případě, je-li přijato alternativní ustanovení ku § 102: „a odklizovati spory mezi jednotlivými členy obce náboženské anebo mezi těmito a představenstvem obce náboženské“ (§ 102.)
  2. Ovšem zůstává každé obci náboženské navůli, aby ustanovení tohoto oddílu svým poměrům a potřebám, pokud se týče ustanovení potřebných funkcionářů, jich práv a povinností, přispůsobila, při čemž jest dbáti toho, že jest po rozumu § 10. zákona israel. za náboženské sluhy pokládati všechny zřízence obce náboženské, kteří obstarávati mají funkce správy duší anebo vůbec funkce náboženské a rituální, tedy nejen rabíny, ale i správce náboženské, předříkávače modliteb (jako kantory, školní zpěváky a pod.), pak učitele náboženství, po případě také košeráky, jakož i všechny ostatní funkcionáře řečeného druhu, pokud nenáležejí ku kategorii podřízeného služebnictva, jehož se užívá pouze ku čistě mechanickým úkonům.
  3. Neplatí-li se v obci náboženské roční příspěvek náboženský, jest aktivní oprávnění k volbě přiřknouti členům obce náboženské, kteří v obvodu obce náboženské mají stálé bydliště a od roku ze svého nemovitého statku, ze své živnosti anebo příjmu platí přímou zeměpanskou daň, při čemž jest zachovávati veškerá, věci se týkající ustanovení těchto stanov.
  4. Žádá-li se nadpoloviční většiny hlasů, bylo by tento § přiměřeně změniti dle spůsobu, v pozn. ku § 63. předepsaného.
  5. alternativní ustanovení: ... sesílené představenstvo obce náboženské jakožto soud rozhodčí.