Zákon, kterým se přívrženci islamu podle hanefitského ritu uznávají za náboženskou společnost
  | |
|---|---|
| Titulek: | Zákon, kterým se přívrženci islamu podle hanefitského ritu uznávají za náboženskou společnost |
| Právní oblast: | Veřejné právo |
| Platnost: | Rakousko-Uhersko |
| Původní znění: | Zákon daný dne 15. července 1912, kterým se přívrženci islamu podle hanefitského ritu uznávají za náboženskou společnost. |
| Zdroj: | Zákonník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené, částka 66 z roku 1912. strana 1, strana 2. |
| Účinnost od: | 9. srpna 1912 |
| Licence: |  PD CZ |
daný dne 15. července 1912,
kterým se přívrženci islamu podle hanefitského ritu uznávají za náboženskou společnost.S přisvědčením obojí sněmovny rady říšské vidí Mi se naříditi takto:
Článek I.
Přívrženci islamu podle hanefitského ritu uznávají se podle následujících ustanovení v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených za náboženskou společnost ve smyslu státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867, Z.Ř. č. 142, zejména na základě jeho 15. článku.
§ 1.
Vnější právní poměry přívrženců islamu buďte upraveny nařizovacím způsobem na základě samosprávy a sebeurčení, avšak se zachováním státního dozoru, jakmile jest zabezpečeno zřízení a trvání aspoň jedné náboženské obce.
Při tom buď zejména pamatováno na souvislost náboženské organisace přívrženců islamu v tuzemsku žijících s přívrženci v Bosně a Hercegovině.
Také před ustavením se první náboženské obce mohou zřizována býti zbožná nadání k náboženským účelům islamu.
§ 2.
K úřadům náboženským sluhy se schválením ministeria věcí duchovních mohou povoláni býti také náboženští zřízenci z Bosny a Hercegoviny.
§ 3.
Shledá-li vláda, že některému pořádání bohoslužby, jak ji pořadatelé chtějí konati, odporují veřejné ohledy, může vláda to zapověděti.
§ 4.
Ze svého úřadu buď odstraněn náboženský sluha, jenž byl uznán vinným zločinných nebo takových trestných činů, které vznikají ze ziskuchtivosti, které protiví se mravnosti nebo dávají veřejné pohoršení, nebo jehož chování ohrožuje veřejný pořádek.
§ 5.
Státní úřad má k tomu dohlédati, aby náboženská společnost přívrženců islamu podle hanefitského ritu, její obce a zřízenci nepřekračovali svou působnost a aby zachovávali ustanovení zákonů jakož i příště daných nařízení o vnějších právních poměrech této náboženské společnosti a příkazy státních úřadů na jejich základě vydaných. K tomuto účelu mohou úřadové ukládati peněžité pokuty ve výši majetkovým poměrům přiměřené jakož i užívati jinakých donucovacích prostředků zákonem připuštěných.
§ 6.
Náboženská společnost přívrženců islamu podle hanefitského ritu požívá jako taková vzhledem k vykonávání svého náboženství a svým náboženským sluhům téže zákonné ochrany jako jiné zákonně uznané společnosti náboženské.
Také nauky islamu, jeho zařízení a zvyky požívají téže ochrany, pokud neodporují státním zákonům.
§ 7.
O manželství přívrženců islamu a o vedení jejich rodinných, manželských a úmrtních rejstříků zůstanou v platnosti ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1870, Z.Ř. č. 51.
Náboženské závazky v příčině manželství nejsou dotčeny tímto ustanovením.
§ 8.
Nařízením bude ustanoveno, zdali a kterým způsobem náboženští sluhové islamu budou moci býti přivzati ke spolupůsobení při vedení rodných, manželských a úmrtních rejstříků svých náboženských soudruhů.
Článek II.
Mému ministrovi věcí duchovních a vyučování, Mému ministrovi vnitra a Mému ministrovi práv jest uloženo, aby uvedli tento zákon ve skutek.
V lázních Ischlu, dne 15. července 1912
František Josef m. p.
Hochenburger m. p.
Heinold m. p.
Hussarek m. p.